| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Dva roky odkladu pro postižené děti: mohou přestoupit, ale nemusí

 Celkem 13 názorů.
 Voice 


Novinky.cz 

(9.2.2016 16:11:13)
Jsem už doslova alergická na záměnu lehkého mentálního postižení (LMR) a SVPU. Jak mohou novinky napsat, že děti s LMP jsou dyslektici a dysgrafici? Ti nikdy na speciálních školách nebyly a nebudou! Jde o děti s mentální retardací, což je tedy sakra rozdíl. Dítě s LMP ve věku 6 let dosahuje zhruba úroveň 3 let a tento handicap se s věkem nesnižuje, mentálně průměrnému žákovi zkrátka nebude stačit nikdy a to ani kdyby se mu ročníky ZŠ donekonečna rozkládaly. Jde o zcela zásadní nepochopení rozdílů. Navíc se nejedná jen o to, že děti s LMP nebudou zvládat výukově, ale jde především o to, že nejsou natolik mentálně handicapované, aby si neuvědomovaly svou odlišnost. Budou mezi dětmi, kterým budou čím dál tím měně rozumět, nepochopí sociální vztahy, nebudou rovnocennými partnery. A to moc bolí, když s vámi někdo jedná sice pěkně (v různé míře), ale vy víte, že je to z jeho strany dobrá vůle, nikoliv pravé sblížení. Děti na ZŠ praktické jsou spokojené, mají rovnocenné vrstevníky, vztahy, reálná přátelství a jsou adekvátně zatěžovány! Je to zločin jak na postižených dětech, tak na zdravých (a lze očekávat jejich úprk do neproinkluzivních škol!).
 Hanka 75 


Re: Novinky.cz 

(12.2.2016 1:22:55)
přiznám se, že se ve zkratkách trochu ztrácím (snad je tam i překlep),
ale co je mi srozumitelné, je to o kolektivu. Není to první smysluplná kritika inkluze, od člověka, která do toho podle mne "vidí". A takto to vidím i já, která jinak této problematice stojím mimo. Kéž by stát ještě svůj přístup přehodnotil a změnil.
 Eržika. 


Re: Novinky.cz 

(15.2.2016 11:41:12)
Bohužel dle mě na to není připraven nikdo: školy, učitelé, poradenská zařízní... v neposlední řadě veřejnost.
 Neregistrovaná 
  • 

Proč si nepřiznáme 

(10.2.2016 11:25:02)
Proč si nepřiznáme, že inkluze se netýká ani tak lehce mentálně postižených dětí, ale hlavně Romů? Romské iniciativy si totiž neustále stěžují, že jejich děti jsou údajně bez příčiny zařazovány do zvláštních škol. Skutečně bez příčiny? Rodičům je totiž celé školní vzdělání srdečně šumák, nedohlédnou na děti, aby se připravovaly do školy, děti mají neznalosti základních jevů ještě před tím, než jdou do školy, hodně z nich má problémy s kázní. Jedno dvě děti ještě jakž takž začleníte, větší skupinu už ale ne. Právě pro probémy s kázní. Takže když se nepodařilo omezit přeřazování romských dětí do zvláštních škol, tak se prostě zvláštní školy zruší. To by bylo, aby se ta inkluze nakonec nepovedla! Jenže ona se nepovede, protože zájem o ni nemají především Romové. A pokud mají romské rodiny 5 a více dětí, je na problém zaděláno v samém počátku. To nám nestačila sonda, kterou předvedla Česká televize v pořadu Třída 8.A? Že v okamžiku, kdy je v normální základce více romských dětí, které mají problémy s kázní, rodiče začnou svoje děti přehlašovat do jiné školy, kde tyto děti nejsou? Takže škola, která má ve svém spádovém okolí více romských rodin, se postupně chtě nechtě stane školou romskou, stejně tak, jako se to stalo škole v tomto reality programu. Učitelé s tím nic nenadělají, všichni od problému dají ruce pryč a tváří se, že problém neexistuje. Tak si jen zakrývejme oči a pokračujme v dělání blbostí. Já jsem třeba zvláštní, později speciální a ještě později praktické školy považovala za obrovský úspěch českého školství, protože v nich dostaly šanci i děti méně nadané. Tak je zrušme, nacpěme do normálních škol děti mentálně postižené, přizpůsobme jim celou výuku - a zařaďme se mezi země typu Somálsko. Nashledanou, vzdělané Čechy!
 Janinka 
  • 

Re: Proč si nepřiznáme 

(13.2.2016 20:48:00)
Naprostý souhlas! Navíc, učitelé si nedovedou poradit ani s nadanými dětmi, které drtivá většina z nich označuje za "zlobivé". Jak potom věřit, že zvládnou děti jinak "postižené", které budou rovněž problematické?!
 Renata, 2 děti 
  • 

Cesta do pekel 

(11.2.2016 22:15:10)
Inkluze je jedna velká pitomost. Jinak se to opravdu nedá vyjádřit. Přemýšlel někdo také nad tím, co bude např. s mimořádně nadanými dětmi (a nejen s nimi), až do třídy nakráčí i ty postižené? Píši z vlastní zkušenosti. Dcera má potvrzení z PPP o mimořádném nadání. Ve škole, do které dochází, je ve třídě 30 žáků, takže jakýkoliv individuální přístup je nereálný. Ze školy chodí znuděná a otrávená. Ještě že má možnost prchnout na víceleté gymnázium. Až bude třída "obohacena" o pár jedinců s nějakou formou postižení, ti šikovnější aby pak raději zůstávali doma. Zajímalo by mne, jestli se zastánci inkluze někdy zamysleli nad tím, kdo bude jednou ony "pomalejší" žáky (pravděpodobnost nezaměstnanosti je u nich velmi vysoká) z odvodů daní živit. Ano, budou to ti chudáci, na které se ve třídě bude prostě a jednoduše kašlat, protože zvýšenou pozornost přeci budou vyžadovat "jiní"...
 Eržika. 


Re: Cesta do pekel 

(15.2.2016 11:06:45)
Renato, ve skutečně inkluzivní výuce z toho vytěží všichni - i nadaní.

Naopak, ve věkově smíšené třídě, bez striktně daných osnov a bez učebnic se nadaní naučí mnohem víc využívat svůj potenciál...
 CHersi 


Nesmysl 

(12.2.2016 9:01:11)
Je to blbost, dovede si představit že mezi " normální " děti přijdou i ty lehce postižené , co nastane přibudeš šikana, ty pomalejší tam budou nešťastné a pro posměch. To je jedna věc. Druhá věc je ta kdo jim bude pomáhat s učivem, je jasné že nebudou stíhat pak ty " normální děti, které se budou nudit a dělat nepořádek, protože budou mít moc volnosti. Sama mám zkušenost, mám neteř která má epilepsii a lehkou disfunkci. Chodí do spec. třídy a nyní v 1 třídě přinesla na vysvědčení 3 z Čj, co by asi měla v klasické škole ???? Ve spec. třídách je jich méně a učitelky a spec. pedagogové mají čas jim pomáhat kdo jim bude pomáhat ve třídě kde je 30 děcek ?

Ten kdo tohle vymyslel, je dle mého názoru demagog.
 Eržika. 


Re: Nesmysl 

(15.2.2016 11:12:34)
CHersi, právě proto nedávám syna do klasické běžné školy. Co by měl za známky? A jak by ho to motivovalo? A k čemu?

Chodí do školy, která ho vzdělává dle jeho potřeb (stejně jako dvacet dalších ve třídě), plní si svůj plán učiva, spolupracuje se spolužáky, má radost ze svých pokroků.
Ve škole se žáci neporovnávají navzájem, nepíšou se písemky... děti škola baví a pracují proto, že je to baví.
 Rha Mantakrea 
  • 

Aby něco takového bylo možné, musel by se od základu změnit celý systém školství 

(13.2.2016 16:23:55)
S lehkým úsměvem ve tváři mohu říci, že ten, kdo podal tento návrh, tak to opravdu za nynějšího stavu a úrovně školství a rozdílného vědomí lidí, není moudrý nápad. To by od základu muselo dojít k reorganizaci celého, ale komplet celého systému školství a nastolit zcela nový řád a sytém. Zde bych se odkázala na slova Jana Amose Komenského - škola hrou. Ono jde totiž o to, že tohle školství zatím nepodporovalo individualitu dětí, tedy toho, co kdo a o co se zajímá, nýbrž má ještě dosud řád všeobecného přehledu, kde už nyní se v první třídě učí cizí jazyky, ba i ve školce, čímž se sice zdokonaluje chytrost, ale potírá moudrost. Což znamená, že máme kupu chytrých blbců a pramálo moudrých. Navíc známkováním se podporuje nezdravá soutěživost, kdy třeba děti spíše prakticky s sportovně zaměřené se stávají oucaidery. To je právě ta pitomost našeho školského systému. Protože každý z nás má své vlastní plus a zájmy a to je třeba podtrhnout. A to dnešní systém školství nedělá. Navíc to kolikrát neudělají ani rodiče a v dětech zabíjí jejich podstatu tím, že je tlačí do něčeho, co nechtějí a nebo jim brání v tom, co chtějí, protože zrovna je to pro ně hnus. Další aspekt je tu tedy onen zmiňovaný handicap dětí. Protože jsem měla syna s autismem a ptala jsem se sama sebe, kde se vlastně tyto handicapy berou, tak od nás od dospělých, děti jenom kopírují, co děláme my dospělí a někdy to vygradovávají až na ležatou osmičku, no a vlastně každé dítě reaguje jinak. Pokud jste workoholici a oba rodiče a vaše dítě si to vysvětlí po svém, může vám to odzrcadlit tím, že se pásne do role hyperaktivního dítěte. Stejně tak jako náš syn zaujal roli autisty a odzrcadloval nám naše povahové stránky, naše vlastní vzorce chování. Uvědomila jsem si to a začala se synem hodně mluvit a komunikovat, tím jsem se i já sama vzdala starých vzorců chování. Naštěstí se otevřel a začal mluvit, takže spoustu věcí dokázal pustit a když pak začal řádit a tatínek se divil co se to děje, jen jsem zdvihla hlavu a řekla. No, tak to kamaráde zapátrej sám v sobě, protože tohle po mě nekopíruje. Jinak pracuji s dětmi s handicapem. Momentálně s chlapečkem ze středně těžkou mentální retardací. Strašně úzkostlivě vnímá to, jak se k němu chová maminka. Umí spoustu věcí o kterých maminka ani netuší, že je umí, ale tato pozice mu s naprostým přehledem vyhovuje, protože mu aspoň nějakým způsobem zaručuje pozornost, kterou vnímá, že mu chybí ze strany maminky. Pracovala jsem ještě se 4 letým chlapečkem se středně těžkou mentální retardací, kdy maminka s ním jednala stytlem, ne, ne, ne, nesmíš, nemůžeš, tady seď, zasypala ho spoustou hraček a nevšímala si ho. Stejně tak jako byla umíněná maminka, byl umíněný tento chlapec. Po půl roce péče se začal mentální handicap rozpouštět, tento chlapec se geometrickou rychlostí učil, ve čtyřech letech rozeznával písmenka, počítal, rozeznával číslice, ale jeho umíněnost, ze které odmítal odstoupit ho vedla k tomu, že odmítal vykazovat jeho skutečné dovednosti. Takže vlastně tímto způsobem okolí chtěl přimět k tomu, aby o něj pečeovalo, sedal si druhým na klín, chtěl se mazlit, jelikož mu chyběla péče maminky, kterou on ze srdce miloval. Stejně jako chlapeček se kterým pracuji teď. Tohoto chlapečka maminka miluje a dýchala by za něj, jen její projevy lásky jsou kapku neohrabané až nešťastné. Kdykoliv u tohoto chlapečka naskočím na činnost, kterou on má provést sám, snaží se mě překecat k tomu, abych jí udělala za něj. A když vyberu činnost, kterou dělá běžně a vnesu do ní nový prvek, který se má naučit, po jedné minutě to vzdá a odejde. Takže jestli někdo nepracoval s těmito dětmi a che je umístit do běžných základních škol, kde je systém takový jaký je. To prostě za současného systému školství jak je nastavený, je pitomost. Tyhle děcka je třeba vymotivovat formou hry. A tohle naše školství moc neumí. A hodně už záleží i na tom, jak jsou ochotni rodiče se svému dítěti pověnovat a změnit své dosavadní vzorce chování a pak už i na samotných dětěch, zda budou ochotni od těchto vzorců chování odstoupit. A z vlastní zkušenosti vím, že to jde. Moje práce vždy končí v okamžiku, kdy si rodič umanutě trvá na své dosavadní výchově s tím, že je to tak nejlepší a nebo když se dítě odmítá kudykoliv posunout dál. Bylo by skutečně skvělé nechat na vůli a síle rodičů kam se rozhodnou své dítě dát. Jinak mám ještě zkušenost s tím, že opravdu děti, co mají zájem se učit, chodí do praktických škol a jenom pro to, že třeba rodiny nemají zájem toto dítě podpořit. A nebo ani nemají čas a svoje děti zapojují do práce v rodině.
 Eržika. 


Inkluze není pitomost. Ale... 

(15.2.2016 11:04:28)
...integrace a inkluze jsou dva odlišné pojmy.

Integrace je začlenení dítěte nebo skupiny do stávající systému, s tím, že jsou poskytnuta podpůrná opatření.
(to je to, o čem se píše výše).

Inkluze je vzdělávání všech (!!!) žáků v kolektivu dle jejich potřeb. Nadaných, se SPU, jiného etnika... prostě všech.

Jenže inkluze se jaksi dost blbě realizuje ve stávajícím frontálním systému výuky. Tedy v systému, kde se předpokládá, že každý žák učí to samé učivo ve stejném rozsahu ve stejný čas stejným způsobe, a je hodnoceno známkou.
V podstatě to moc nejde.

Existují ale jiné přístupy - a již v řadě škol fungují - invidualizované výuky. Děti se neporovnávají, pracují na svých plánech učiva.
 Hanina 
  • 

Re: Inkluze není pitomost. Ale... 

(16.2.2016 16:00:07)
"Děti se neporovnávají, pracují na svých plánech učiva."
Nebo taky nepracují a dělají ve třídě bordel. Čímž ruší i ty ostatní, které by třeba cosi dělat chtěly.
 Irena 
  • 

Budoucnost a nezaměstnanost 

(19.2.2016 12:17:41)
Nedávno jsem četla článek o vědecké konferenci o budoucnosti - robotizace a digitalizace. Do roku 2030 vědci předpokládají 50% nezaměstnanost v důsledku robotizace. Práci budou mít pouze technici a programátoři a lidé, kteří budou pracovat ve službách, které se nedají roboty nahradit (nebo by robot působil divně). Může mi tedy někdo vysvětlit, k čemu je dobré vzdělávat mentálně postižené děti na nějaké rádoby lepší úrovni? Nebudou mít práci ani ty inteligentní "normální", natož tak tyhle. Neměly by se školy spíše soustředit, jak rozvíjet ty talentované? Nechci aby to vyznělo, že bych postižené děti vyřadila ze společnosti, určitě ne. Ale inkluze podle mě neprospěje talentovaným ani těm nějakým způsobem znevýhodněným, jak je dnes moderní říkat.

Komerční sdělení

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2023 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.