To znám

Tím jsme si prošli. Byla doba, kdy dvě z mých dětí nemohly být ve stejném pokoji, asi by se zabily. Neexistovaly společné rodinné akce, dokonce i společné stolování vyžadovalo pevné nervy. Trvalo to si dva roky. Pak to den ze dne skončilo a stali se z nich nejlepší kamarádi. Dnes jsou naše děti dávno dospělé, mají své rodiny a nedají na sebe dopustit. Drží při sobě a i se svými partnery a dětmi se spolu scházejí, jak jen to jde. Takže nebojte, to přejde.