Re: Hiporehabilitace jak má být - ČHS slaví 25 let od svého založení!

Musím s vámi souhlasit.Není zárukou,že je nějaká společnost v nějakém seznamu.Věnuji se výcviku koní,jezdců a provozuji hiporehabilitaci a canisterapii více jak 30 let-déle než ČHS.Nejsem v žádném seznamu a ani do něj nehodlám patřit.Též nehodlám skládat pofidérní zkoušky a ještě za to někomu platit.Byla jsem svědkem,jak kůň i vodič s certifikátem na hipošku zcela selhali a kůň klienta velmi brutálním způsobem setřásl a od klientů mám často informace,že to rozhodně nebývá ojedinělé.Pro nás je důležité,aby klient(většinou dítě),jeho rodič kůň i vodič si sedli.Bez vztahu důvěry to prostě nejde.Máme tolik klientů,že další bohužel musíme odmítat.Pokud kůň poskytuje terapii,tak i když je sebelepší potřebuje též řádný odpočinek.Máme koně velmi vyrovnané a pracují 5 dní v týdnu.Každý kůň má v rámci terapie max.3 klienty denně.Rozhodně se nedá mluvit o tom,že by hipoterapie byla výdělečná a každý kůň je zaměřen na jinou formu terapie.Máme zde klienta,který měl velmi negativní vztah ke zvířatům obecně a trvalo 3 měsíce,než si k nim našel cestu.Dobrovolně,sám,ze svého přesvědčení.Teď jsme ve fázi,kdy ho musíme přemlouvat k odchodu domů a vždy se minimálně ještě 3 krát vrátí,aby si koně či psa pohladil než odejde.Je zde velké množství klientů,kterým stačí být v kontaktu se zvířaty a na koně si ani nemusejí sednout.Někteří si na koně sednou třeba po půl roce a po celou dobu jsou šťestni,když se můžou koně dotýkat.Jeden klient na vozíčku s mozkovou obrnou si třeba schová mrkev pod deku a má strašnou radost z toho,že mu kůň mrkev pod dekou vypátrá a on se ho přitom dotýká.Podle jeho maminky mu za poslední půl rok ubyly záchvatové stavy z 10-ti denně na max.1 týdně.Každému pomáhá něco jiného.Cerifikát je jen papír o skutečných schopnostech nic nevypovídá.A i pro nás je často klient učitelem,protože každý je jedinečný ve svém chování a potřebách.