U mne je to naopak

Načetla jsem už spoustu autobiografických knih o Africe...velmi mne to zajímá....najdeme tam leccos...nicméně zh tohoto článku si beru pro sebe JEDNO..je pravdou, že u nás se děti začínají separovat, pokud skončí škola nezůstávají v druživě, zůstávají jim kroužky nebo pořítač..sama bydlím na vesnici...asi 15 let..když přijedou mí známí z města, diví se, že "venku" nevidí pobíhat téměř žádné děti..a je tomu tak....zejména v satelitech se vytvořily určité partičky, které mají"své" děti a své party a pokud se jim nějak nezdáte nebo se přistěhujete později, máte už prostě smůlu a vaše dítě s vámi....může se pak třeba přes plot dívat, jak ve druhí zahradě pár dětí z party "vyvolených" poskakuje na trampolíně a nikdo ho nepřizve ke hře.....nejsem určitě sama, kdo má podobné zkušenosti.....nakonec...píší se o tom dokonce již nejrůznější socilogické studie, jak probíhá život v satelitu..tam se můžete cítit naprosto osamoceným...dospělý to ještě tzv. skousne, ale jde o děti......sama pocházím z malého města, vždy jsem toužila bydlet na vsi...nikdy v životě bych to už nezopakovala, přestože bydelní jako takové máme pěkné....ale cítíme se zde naprosto osamoceně...