integrace

Já sama mám oboustrannou sluchovou vadu. Je mi 36let a na mojí vadu se přišlo sice ještě než jsem začla v pěti letech chodit do školky a měla jsem první přidělené sluchadlo v 6ti letech. Tanrát jsme začala chodit do běžné mateřské školy v místě bydliště a podle vyprávění maminky vím( i z osobního pocitu) , že jedna z učitelek tomu nebyla zrovna 2x nakloněná. Pak když přišla řada na nástup do školy, tak doporučili nástup do školy pro děrti se sluchovými vadami. Mým rodičům se to moc nelíbilo, měla kjsem rozvinutou mluvenou řeč, takže podmínka pro nástup do běžné ZŠ byla podmíněna tím, že se musím alespoň naučit základy čtení. Pocvedlo se a v září 1993 kdy mi bylo sopm jsem nastoupila do první třídy. Základní školu jsem absolovovala s průměrným prospěchem a jsme vyučená +maturita. MYslím že by mělo být umožněno dětem , pokud to jejjich typ sluchové vady dovolí, aby se integrovali do společnosti. Není nic horšího než když pak při vyřizování někde na úřadě , či poště,či dokonce i přímo u lékaře s vámi pak v dospělosti jednají tak ,že máte pocit že jsem totálně neschopní a dementní, protože jim nerozumíte a okolí není ani v dnešní době ochotno tolerovat nějaké chyby či nedostatky.