Dvě strany mince

Milý pane Vacku. Je mi 39 a mám tři děti (4, 6 a 10 let). Ráda čtu Vaše příspěvky, ale tentokrát mám potřebu něco dodat. Souhlasím se vším co jste napsal, ale každá strana má dvě mince. Ono to vlastenectví mi teď právě před Vánocemi dost chybí. Vlastenectví chápu jako zachování českého jazyka jako takového, nezanesehéno stále častějšími zkomoleninami anglických slov a zkracovaného SMSkami bez slohu a diakritiky. A dále zachování českých zvyků. Stále častěji děti vídají okolo sebe Santa Clause a na začátku prosince mu říkají Mikuláš a o Vánocích Ježíšek. Bohužel ani řada škol není schopna tyto nesrovnalosti vysvětlit a tak když se potom moje dítě ohradí, že si do žákovské nebude psát Mikuláš, když dělali Santu s červenou čepičkou, tak jsme divní. Stejně jako nedostatečná úcta k české vzdělanosti a kapacitám, protože ty u nás jsou a poklonkování západu. Není všechno jen černé a bílé, ale příslušnost k nějakému národu, jeho kořeny, historie a úcta k lidem, kteří něco dokázali a jsou češi by tu měla mezi dětmi být víc vštěpována.