A co škola??

U nás ve školce se opravdu snaží, doma jsem solila minimálně, teď už je to horší, protože na slaném ujíždím, ale společné jídlo solím opravdu málo. Ve školce oběma dětem chutná, což je vidět, že se solením nemají takový problém. Oba mi třeba jako malí nechtěli skleničky Hipp, v naší době to byla jediná sklenička "malá" - tj. v případě nouze nejvyšší na cestu, jenže v tom byla sůl, což žádné mé dítě nechtělo (a já se nedivím, když jsem ochutnala a zjistila slané, litovala jsem vydaných peněz).

Starší šel do školy a nastal problém, protože tam se solí opravdu hodně. A nejen solí. První rok byl i zřetelně glutaman, nyní je odklon od glutamanu tak velký, že už to snad problém není, ale přepepřeno, kořeněno a hlavně díky tomu soleno je vše nejvíc polévky. Syn má polévky rád, ale když v době nemoci doneseme oběd domů, nejsme schopni to sníst nikdo. Ani naše závodní kuchyně nesolí tolik. Opravdu nevím, co s tím, jídelna škole už nepatří, tvrdí mi, že normy dodržuje (nesmysl), kontrolu je možné pozvat jen tak, že o tom škola dopředu ví, takže jídlo ten den je opravdu jako pro děti (osobní zkušenost), hned další den je ale vše při starém... U nás to nevyhovuje ani učitelům, ale měnit se nedaří nic. Půjde mi do školy i druhý syn a vadí mi to hodně, řešení ale žádné nevím :((