Hanka,Rebeka 12/05,Miriam 4/07 |
|
(25.6.2010 18:01:14) Článek se mi docela líbí, ale vůbec nesouhlasím s tím, že masturbací se předchází sexuálním problémům. Nebo že sebeukájení přivede jedince automaticky k tomu správnému vnímání sexu. To je trošku černobílé, ne? Myslím, že celý problém je mnohem komplexnější, než aby se to takhle dalo zjednodušit. A dokonce si troufám tvrdit, že i člověk, který nemá ve zvyku masturbovat, může dojít k velmi uspokojivému sexuálnímu vztahu.
|
JakubO |
|
(26.6.2010 21:21:04) Souhlasím. Také si nemyslím, že masturbace vede ke správnějšímu vnímání sexuality. Spíš naopak.
Souhlasím s tím, že je důležité, aby děti ke svému tělu našly pozitivní vztah, aby se uměly přijmout a to včetně své pohlavnosti. Takže okřikování, trestání a démonizování věci považuju za špatné a věřím, že někdy může napáchat dost škody.
Na druhou stranu si myslím, že přijetí masturbace jako něčeho přirozeného a dokonce prospěšného, vede k sobeckému pojetí sexuality a vůbec vztahů, kde do centra člověk staví sám sebe a svou vlastní rozkoš. Přitom základ opravdově láskyplného vztahu tkví v tom, že mi jde hlavně o dobro toho druhého. Sexuální spojení má být o vzájemném dávání, odevzdávání, otevírání se a přijímání. Abychom tohle dokázali, musíme se to učit; trénovat se v nesobeckosti. Podobně jako se malé dítě učí tomu, aby nezbaštilo celou čokoládu samo, rychle než přijde brácha! Cvičit se v sebeovládání považuju za důležitou průpravu do života.
Při výchově to samozřejmě vyžaduje citlivost a laskavost. Místo příkazů a zákazů, výhrůžek a trestů to má být výzva. Výzva stát se zralejším a dospělejším člověkem. Tak to cítím já.
|
Ecim |
|
(26.6.2010 22:03:12) A co bys tedy tomu dítěti konkrétně řekl? Ber to jako výzvu, pár let se ovládej, potlačuj svoje přirozené biologické potřeby, a to až do doby, než si najdeš životního partnera? Proboha, proč?
Souhlasím s řadou věcí, které jsi napsal. To, že při partnerském milování jde na rozdíl od masturbace o mnohem víc než o pouhé uspokojení biologických potřeb, je bez debaty. Mně ale připadá, že směšuješ dvě věci, které se nemusejí navzájem vůbec vylučovat. Pokud není autoerotika provozována na úkor milovaného partnera a v nezdravé míře, tak na ní není přeci vůbec nic špatného - právě naopak. A pokud ji provozuje člověk, který žádného partnera nemá, tak zde už vůbec není co řešit.
Proto mi přijde nesrovnatelně lepší prostě respektovat soukromí dítěte, nechat ho žít, nezasahovat do jeho nejintimnějších sfér a žádné "výzvy" tohoto druhu mu nedávat.
|
JakubO |
|
(27.6.2010 9:16:55) Nemyslím si, že by orgasmus byl nezbytná biologická potřeba. Podle mě se bez sebeukájení dá docela dobře žít. Někdy to pravda není lehké, a když si na to člověk vypěstuje závislost, tak teprve ne, ale jde to.
Podle mě se ty dvě věci, které možná směšuju, nedají tak úplně oddělit. To co dělám a prožívám, mě nějak zpětně ovlivňuje. Masturbace nezůstane bez vlivu na prožívání partnerského sexu. Člověk se stává méně citlivým k tomu druhému, víc mu půjde o prosazování svého.
Sebeukájení může být takový první krůček, u kluků na to často naváže záliba v pornografii, u holek spíš až nezdravé fantazírování. To pak zase vede k sobeckému pohledu na vztahy, k tomu, že místo, aby na nich člověk trpělivě pracoval, bude hledat rychlejší a intenzivnější zábavu, nové povrchnější vztahy. To může vyústit v partnerské rozepře, nevěry, rozvody.
Nechci to zas tak dramatizovat, rozhodně netvrdím, že by sebeukájení bylo původcem všeho zla ve vztahu a že kdo masturbuje, určitě mu pak manželství nevydrží. Jen si prostě myslím, že to zdravým vztahům nepomáhá. Že tím, že se člověk naučí překonávat, do budoucna hodně získá.
|
JakubO |
|
(27.6.2010 9:19:51) Jo, ještě k tomu, co bych tomu dítěti konkrétně řekl. Samozřejmě nemám žádnou kouzelnou formulku, kterou bych mu to v jedné větě všechno krásně vysvětlil. Sexuální výchova je dle mého pozvolný komplexní proces, který musí být zapojen do celkové výchovy. A samozřejmě, že stejně jako v jiných otázkách se dítěti snažíme předat cestu, kterou považujeme za nejlepší. Jestli ji ale dítě přijme, je už na něm.
|
Ecim |
|
(27.6.2010 21:14:51) Jakube, víš jak mi ten tvůj "nabízený pohled na věc" a "předávání té nejlepší cesty" připadá? Jako velmi důmyslná a rafinovaná forma sexuálního násilí. Je mi z tvých názoru špatně a pevně doufám, že se moje děti nikdy nesetkají s někým jako jsi ty. Protože lidi tvého ražení mají na svědomí spoustu zla, jen nikdy nebudou schopní si to uvědomit.
|
*Niki* |
|
(27.6.2010 21:21:22) Ecin, nějak myslím, že jsi Jakuba vůbec nepochopila. Jinak tedy možná máš nějaký problém v sexuální oblasti, či jsi měla, nevím, nechci se tě nějak dotknout. Soudím dle tvých reakcí na Jakuba, očividně zabrnkal na nějakou strunku vtobě. Já nějaké lidi s postojem, jaký má Jakub znám a jsou normální
|
Pawlla |
|
(27.6.2010 21:30:51) No tak já se musím Ecim zastat,nemyslím,že Jakubovi názory jsou normální,nebo si snad taky myslíš,že mastrubace vede k rozvodům?A pokud Ecim zažila na vlastní kůži kam to může vést,pokud takto někdo působí na dítě,nedivím se,že je její příspěvek ostřejší.
|
Ecim |
|
(27.6.2010 22:14:32) Pawllo, díky za zastání. Už jsem tu mnohokrát v diskusích psala, že rozlišuji mezi rozumnými pravidly a nesmyslnou buzerací. Chápu, že se rodiče (ať už věřící nebo nevěřící) snaží vštípit svým dětem, že mají se sexem počkat na toho pravého. To je to rozumné pravidlo. Ale nevidím jediný rozumný důvod, proč by dospívající jedinec, který zdaleka není zralý na sexuální vztah a už má vyvinuté sexuální touhy, které potřebuje dejme tomu dvakrát týdně ukojit, to neměl udělat. Komu ublíží tím, když to udělá? A komu naopak prospěje tím, že to neudělá? Tohle je ta nesmyslná buzerace. A proč by si jeden z partnerů, když ten druhý se třeba milovat nechce, nemohl udělat radost sám?
|
*Niki* |
|
(27.6.2010 22:27:17) Ecim, a kde Jakub buzeruje? To je snad normální, že dětem předáváme sami sebe a co si myslíme, že je správné. V jakékoliv oblasti. Rozumné dítě si to stejně přebere po svém a samo rozhodne, zda nějaké rodičovské "pravidlo" či světonázor přijme za své.
Já jsem velký liberál a děti vychovávám tak trochu volně a svobodně, můj manžel má některé názory očividně podobné s Jakubovými a žije se s ním docela dobře Rozhodně je nijak nebuzeruje a nestraší, s nahotou nemáme problém.
|
Ecim |
|
(27.6.2010 22:33:52) Mono, mně přijde nehorázné dětem říkat, že masturbace je sobecká a že by měly své potřeby x let potlačovat, než najdou toho pravého. Ano, určitě není dobře, pokud se jí někdo oddává moc často a na úkor jiných činností, popř. na úkor partnera. Jaký má ale smysl se jí vzdávat, pokud člověk žádného partnera nemá? Nebo když se partnerovi nechce? Komu nebo čemu to prospěje? Pokud neumíme mít rádi sami sebe, tak těžko můžeme vycházet i s druhými lidmi.
Já mám ale pocit, že každá mluvíme o něčem jiném.
Mně třeba velmi záleží na tom, aby moje děti jednou uspokojovaly své sexuální potřeby bez pocitů viny.
|
*Niki* |
|
(27.6.2010 22:38:31) Ecim, tak že by frekvence masturbace byla přímo úměrná míře sebelásky si rozhodně nemyslím...
|
Ecim |
|
(27.6.2010 22:44:49) Tak to si také nemyslím, a pokud to tak vyznělo, tak jsem se špatně vyjádřila.
|
|
|
|
|
Jary | •
|
(28.6.2010 21:51:22) Hloupočká. Říkáš, že když máš potřebu, tak ji musíš ukojit. Takže když máš chuť na tu čokoládu, jak psal Jakub, dáš si. Chuť přijde častěji, tělo si přivykne, vzniká návyk. Můžeš mi vysvětlit, jak takový člověk najednou bude dobrovolně a v pohodě bez čokolády? Co když mezitím už váží 150 kg? Ha? Oproti tomu ten druhý ví, že když si nedá pozor, bude čokoláda brzo ovládat jeho. Ví, že čokoláda je dobrá, ale v určitou dobu, na určitém místě, za určitých podmínek. Jen tento nezdravě neztloustne a bude skutečně určovat, kdy jaká čokoláda a kolik, pže může žít i na salátu. Ten první se stane otrokem. Připomínáš narkomany, co křičí, že si nemusí šlehnout... Alkoholiky, co říkají, že alkohol neškodí... Neznám nikoho, kdo masturbuje a měl by super sexuální a partnerský život. Zato znám hodně lidí, kteří toto neprovozují a mají ho náramný. Výjimky jsou samozřejmě vždy a všemi směry, Gaussovka ví.
|
Ecim |
|
(28.6.2010 22:01:20) Hloupočká. Říkáš, že když máš potřebu, tak ji musíš ukojit. Takže když máš chuť na tu čokoládu, jak psal Jakub, dáš si. Chuť přijde častěji, tělo si přivykne, vzniká návyk.
Čokoládu mám ráda, ale závislá na ní nejsem.
Můžeš mi vysvětlit, jak takový člověk najednou bude dobrovolně a v pohodě bez čokolády? Co když mezitím už váží 150 kg? Ha?
Jde to. Občas jsem čokoládu na nějakou přestala jísta a pokaždé jsem vážila mnohem méně než 150kg.
Oproti tomu ten druhý ví, že když si nedá pozor, bude čokoláda brzo ovládat jeho. Ví, že čokoláda je dobrá, ale v určitou dobu, na určitém místě, za určitých podmínek. Jen tento nezdravě neztloustne a bude skutečně určovat, kdy jaká čokoláda a kolik, pže může žít i na salátu. Ten první se stane otrokem. Připomínáš narkomany, co křičí, že si nemusí šlehnout... Alkoholiky, co říkají, že alkohol neškodí...
Buď v klidu, nejsem narkoman ani alkoholik.
"Neznám nikoho, kdo masturbuje a měl by super sexuální a partnerský život. Zato znám hodně lidí, kteří toto neprovozují a mají ho náramný."
Prosím tě, a s kolika lidmi se bavíš o tom, jestli masturbují nebo ne? A jaký mají partnerský život? Promiň, ale tohle je otřesný blábol a fráze.
Výjimky jsou samozřejmě vždy a všemi směry, Gaussovka ví.
Mě štve, jak tady všichni mlžíte. Co KONKRÉTNĚ má tedy ten puberťák udělat? Říct si: Nebudu to dělat vůbec a nedělat to vůbec? Nebo si má dát limit, nad který nepůjde?
|
Ecim |
|
(28.6.2010 22:02:48) A co partnerský sex? Co když se manželům chce milovat čím dál tím častěji? A stanou se na tom závislými?
|
|
Tulka |
|
(28.6.2010 22:14:56) Ecim,vzala jsi mi to z úst.Už vidím pana Chytrého,jak obchází své známé a oni mu pravdivě líčí své masturbace a zpackaný sexuální život. Mě by nikdy nenapadlo nad tímhle vůbec přemýšlet.Ani mě nenapadlo se na to někoho z mých známých vyptávat.Jestli se na to někdo pořád vyptává,má nejspíš sám nějaký problém. Nebo že by za ním sami chodili svěřovat se s vlastní masturbací.
|
Ecim |
|
(28.6.2010 22:22:25) Tulko, už jsem zneklidněla, že tu začíná být nuda. Já si myslím, že si tu z nás Jary dělá srandu a kopíruje sem výňatky z nějakých stupidních rádobynáboženských příruček.
|
Tulka |
|
(28.6.2010 22:28:34) Ecim,doufejme,že si dělá srandu.Horší by bylo,kdyby tomu sám věřil
|
|
|
|
|
|
|
*Niki* |
|
(27.6.2010 22:20:28) Pawlo, nemám v úmyslu se tady nějak intimně obnažovat, jen musím říct, že v mnohém s Jakubem souhlasím. Ne že bych četla extra pozorně, ale nevšimla jsem si, že by masturbaci pokládal za příčinu všeho zla. Jen že je součástí života plného rychlých a snadných požitků a vybíjení pudů si myslím taky.
K tématu: extrémní stydlivost můžeme v dítěti vypěstovat jak tabuizováním a haněním přirozeného, tak naopak příliš velkou otevřeností. Generace dětí hipisáků, děti "volné lásky" byli velcí puritáci. My se před dětmi chováme tak nějak normálně, klidně se s nimi koupu a převlékám před nimi, nahá ale zbytečně a prvoplánově nechodím. Se společnými sprchani či saunami nemám problém, dokonce ani smíšenými, naši byli v tomto tak nějak "normální". Se sexualitou jsem ale problémy měla, to s obnažováním nesouvisí. Svým dětem snad nějaké komplexy nevytvářím, že ale některé věci patří do soukromí se je snažím naučit. Malé děti přirozeně objevují tělo a je to v pořádku, v určitém věku ale musí vědět, že zkoumat a detailně můžou, ale ne na gauči před návštěvou
|
PEtra Neomi | •
|
(27.6.2010 22:41:02) Ale jak to souvisí s masturbací? :) Málokteré dítě masturbuje před návštěvou, to je i věc sociální inteligence, ale s touhou po ukojení to nemá moc co dělat.Chápu, že Ecim připadají teze o masturbaci jako v zásadě negativní aktivitě podivné, mě taky. Myslím, že sex je něco, o čem každý musí rozhodovat sám a že sexuální schopnost není nějaká država partnera, v dětství navíc pouze hypotetického. Genitálií prostě masturbací neubývá :)
|
|
|
Jary | •
|
(28.6.2010 21:47:15) Jeho názory jsou v pořádku, ale Ty si zopakuj základy mateřštiny a pak se vrhej teprv na filosofii a teologii.
|
|
|
Ecim |
|
(27.6.2010 22:26:10) "Ecin, nějak myslím, že jsi Jakuba vůbec nepochopila."
Kéž by. A jak to tedy podle Tebe Jakub myslel?
"Jinak tedy možná máš nějaký problém v sexuální oblasti, či jsi měla, nevím, nechci se tě nějak dotknout."
Vůbec ses mě nedotkla, naopak jsem takovou nějakou reakci čekala. Na Tvém místě bych si myslela úplně to samé. Trauma tohoto druhu (myslím zákaz jistých aktivit spojený s vyhrožováním nebo strašením) nemám. Mám pár nehezkých zkušeností jiného rázu, ale řekla bych, že už jsem je celkem zpracovala.
"Soudím dle tvých reakcí na Jakuba, očividně zabrnkal na nějakou strunku vtobě."
Ano, máš pravdu, to tedy zabrnkal. Jestli něco bytostně nesnáším, tak je to nehorázné zasahování do intimity lidí. A sebeukájení považuji za něco hodně intimního, do čeho ostatním nic není, pokud jím nejsou nějak postiženi - např. partner, který v důsledku toho nemá dostatek sexu s námi, děti, které něčemu takovému musejí přihlížet.
"Já nějaké lidi s postojem, jaký má Jakub znám a jsou normální."
Mono, Tobě připadá normální, aby lidé svým dospívajícím dětem dělali přednášky o tom, že by neměly masturbovat? Mně to připadá nehorázné, sprosté a zlé. Co je těm rodičům sakra do toho, když to děti dělají v omezené míře a tak, že o tom nikdo z rodiny neví? Pokud ano, tak čeho tím ti rodiče chtějí docílit? Aby to ti puboši nedělali vůbec? Nebo aby to dělali o něco méně? Aby si přitom připadali vadní a úchylní? A měli pocity viny, které se pak s nimi potáhnou zbytek života? Co jim do toho ti rodiče mají sakra co mluvit, když oni sami mají partnera na rozdíl od svých dětí mohou mít sex, kdykoli chtějí? Proč jim sakra chtějí upírat něco, co sami mají?
|
*Niki* |
|
(27.6.2010 22:34:43) Ecim, dospělí dělají dospívajícím dětem přednášky na nejrůznější témata, věsměs tim mládež otravují, ale stejně si to 99% rodičů neodpustí. Mě naši dělali přednášky taky, na téma masturbace nikoliv, ale to je fuk, intimního je toho více. Dospělí se prostě většinou dětem do života vměšují, říkáme tomu výchova.
Ano, masturbace je intimní téma, takže do toho, zda to někdo nedělá, nikomu nic není. Dnes je doba, kdy můžu klidně říct, že masturbuju 5x denně a 3x denně souložím, ale kdyby někdo přiznal, že masturbuje denně a souloží 3x ročně, nebo ještě hůře nemasturbuje a souloží 1x týdně, to by to panečku schytal, jak si odpírá radosti života a jistě se mu nevede dobře.
Prostě Jakub i ty i já máme svobodu mít jakýkoliv názor a jakkoliv vychovávat i své vlastní děti. Masturbovat i nemasturbovat. Souhlasím s tím, že nekontrolovatelné ukájení pudů není zrovna ideální...
|
Ecim |
|
(27.6.2010 22:49:47) Mono, pořád každá mluvíme o něčem jiném. Mně je celkem jedno, jak často kdo masturbuje a souloží, je to jen a jen jeho věc.
Jen nechápu, jaký má smysl dětem vykládat, že tohle nemají dělat vůbec, a pokud to dělají, tak jsou sobecké a neumějí se ovládat. Prostě nerozumím tomu, čeho tím ten rodič chce docílit.
|
*Niki* |
|
(27.6.2010 23:00:45) Ecim, ale Jakub ti svůj postoj vysvětlil. To na co se ptáš teď mě ti už popsala a odpověděl.
Jinak to hodně souvisí i s tím, jak kdo reagujeme na své potřeby a emoce. Někdo má ve zvyku je projevit a uspokojit, někdo potlačit. Příměr: Když dostaneš na ulici hlad, reaguješ dvěmi nejčastějšími způsoby: buď se ovládneš a najít se "civilizovaně" doma, nebo neovládneš a pud uspokojíš hned, třeba párkem v rohlíku. Na párku v rohlíku není nic špatného, někdo ale dává přednost tomu se chvíli ovládnout a najíst doma. A třeba to takto podá i dětem, však chvilku vydržíš, najíme se za chvíli doma. Nikdy jsi tu větu nepoužila? Možná by to šlo použít i jako příměr k masturbaci... kdo ví, přeberme si to jak umíme:) Prostě to neviď tak černobíle... já si v životě prošla různými fázemi, i touhle "Jakubovou",. tak tomu plně rozumím, i když momentálně jsem ve fázi, kdy si klidně dám párek v rohlíku a navrch i hamburger, a doma pak nevařím
|
Ecim |
|
(27.6.2010 23:03:16) Tenhle příměr jsem použila, ale nenechala bych děti bez jídla několik let.
|
*Niki* |
|
(27.6.2010 23:11:34) Ecim, ale jídlo je nutnost, bez něj se žít nedá, bez sexu klidně i těch několik let:)
Jinak musím končit diskusi, odjíždíme ráno na dovolenou, jdu dobalit. Cítím potřebu to napsat, aby sis nemyslela, že zdrhám z diskuse
|
Ecim |
|
(27.6.2010 23:31:00) Mono, díky za odpověď. Také končím, je mi z celé té debaty na blití. (Ale nejsem naštvaná na tebe.) Vůbec se nedivím, že jsou čekárny na psychiatriích, sexuologiích a v manželských poradnách plné lidí se silně narušenými vztahy s rodiči, k vlastnímu tělu a sexuálními dysfunkcemi. Jestli něco nesnáším, tak je to fanatismus. A je velmi smutné, když jsou někomu nějaká debilní dogmata milejší než jeho vlastní děti.
|
|
Petra Neomi | •
|
(28.6.2010 0:08:36) Klidně? :) Imho ani klidně, ani zdravě, ale žít bez sexuální praxe se samozřejmě dá.
|
|
|
JakubO |
|
(27.6.2010 23:34:52) Pořád mě tlačíš do toho, že chci někomu něco upírat, přikazovat a zakazovat. O nic takového mi nejde. Jen nechci zamlčet problémy, které z masturbace můžou vyvstat; třeba i ty, které sama zmiňuješ: člověk tomu může propadnout, dělat to dost na úkor partnera a ano, i přehnané pocity viny a sebezatracování řadím k problémům, před kterými bych chtěl varovat.
Zřejmě na rozdíl od Tebe si ale myslím, že ovládání se v tom je dobrá příležitost jak se učit nestavět na první místo vlastní rozkoš a nedělat si z ní cíl, umět bojovat a překonávat se, učit se postoji, kdy se člověk dokáže i obětovat a ne si jen prosazovat svou.
Samozřejmě to nechci dítěti nějak vnucovat, ani ho strašit tím, že když masturbuje, je zákonitě sobec. Nechci po něm nic vyžadovat, ani nemůžu. Jak bych ho asi hlídal, propána?
|
Stáňa a dva kluci |
|
(27.6.2010 23:40:45) No Jakube ono jde taky asi i o tu míru ne? Pokud sám zastáváš názor, že masturbace nikdy a v žádném případě, těžko asi vychováš člověka se zdravým postojem k sexualitě... Jinak osobně souhlasím s tím, že výchova k tomu, že je nezbytně nutné ihned naplňovat své touhy bez určité sebereflexe, schopnosti rozlišování a i odříkání není tou nejlepší cestou.
|
JakubO |
|
(28.6.2010 0:10:23) Jasně. A nejde jen o míru, je tu dost dalších okolností. Když dítě teprve poznává svoje tělo, těžko mu něco zazlívat; když je člověk psychicky na dně, těžko asi myslí na cvičení v askezi. Když nechápe, přestože to třeba zkouší pochopit, jaká rizika z masturbace plynou a co je na tom špatného, těžko mu to někdo může vyčítat.
Ale ani jindy člověku nepřísluší druhého soudit.
|
Petra Neomi | •
|
(28.6.2010 1:10:25) Jsou prostě lidé, kteří askezi jako cestu neuznávají,nepovažují ji za užitečnou. Každý má svou cestu... Mě připadá masturbace jako radostná hra, tobě jako problém, ale imho není těžké respektovat druhého. Asketové by mě začali obtěžovat ve chvíli, kdyby mi své chování vnucovali.
|
|
|
|
Ecim |
|
(28.6.2010 8:33:27) Jakube, ad ovládání: Ovládat se umím, jsem velmi ukázněná (řada lidí si myslí, že až moc) a rozhodně nejsem žádný sobec, který by zájmy druhých odsouval na vedlejší kolej.
|
susu | •
|
(28.6.2010 10:30:58) Ahoj Ecim, hmmm, debata se rozjela po mém odchodu, dočetla jsem ji až teď, nicméně můj názor je podobný tvému, tak ti děkuju a držím palce.
|
Ecim |
|
(28.6.2010 10:49:43) Susu, já Ti zase děkuji za podporu.
|
susu | •
|
(28.6.2010 11:00:20) Pozdě, ale přece.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Petra Neomi | •
|
(28.6.2010 0:11:54) No, především si myslím, že ani Jakuba, ani Ecim nebudou jejich děti žádat o dovolení masturbovat. :) Měla jsem liberální rodiče, ale nějak by mě nenapadlo jim říkat o dovolení ;D
|
Ecim |
|
(28.6.2010 7:35:46) Petro, přesně tak, uhodila jsi hřebíček na hlavičku. A ještě jedna důležitá věc: se svými dětmi tuto otázku budu rozebírat pouze v případě, že o to ony samy budou stát.
|
|
|
|
|
|
JakubO |
|
(27.6.2010 22:14:54) Máš mě nějak rychle odhadnutého. Jaképak násilí? To, že svým dětem vysvětlím svůj pohled, neznamená, že je budu nutit, aby ho sdílely. Psal jsem o vnitřním postoji k sexualitě. Jaký by asi mělo smysl, abych je do něho nutil? Takový postoj musí člověk dobrovolně přijmout za svůj, jinak to nemá smysl. Pod nátlakem těžko můžeme mluvit o dobrovolném přijetí!
|
|
|
Luciex |
|
(28.6.2010 12:19:20) Moc děkuji za názory, myslím, že lépe bych to neuměla vyjádřit. Plně souhlasím a vidím to úplně stejně..
|
Luciex |
|
(28.6.2010 12:29:22) myslím Jakubovi děkuji..
|
|
|
|
Pawlla |
|
(27.6.2010 10:25:32) "Sebeukájení může být takový první krůček, u kluků na to často naváže záliba v pornografii, u holek spíš až nezdravé fantazírování. To pak zase vede k sobeckému pohledu na vztahy, k tomu, že místo, aby na nich člověk trpělivě pracoval, bude hledat rychlejší a intenzivnější zábavu, nové povrchnější vztahy. To může vyústit v partnerské rozepře, nevěry, rozvody."
Jakube,tohle si opravdu myslíš?Můžu se zeptat kolik je Ti let?Takové názory nemá ani moje sedmdesátiletá maminka.
|
Ecim |
|
(27.6.2010 11:28:05) Já si naopak myslím, že zde může být masturbace prospěšná. Přijde mi lepší masturbovat a zodpovědně hledat správného partnera pro život než se vrhat do vztahů, které jsou odsouzené k zániku. Spíš si myslím, že je horší, když někdo z důvodu potlačovaných potřeb sáhne po nevhodné partnerce nebo partnerovi.
A proč by zrovna kluci měli být závislí na pornu a holky nezdravě fantazírovat? Proč to nemůže být naopak?
Ad porno - to vůbec nemusí vztahu škodit, někdy ho může naopak zpestřit. Pokud mohu mluvit sama za sebe, tak na porno se ráda podívám do slova a do písmene jednou za uherský rok a jedině s partnerem. Samotnou mě to nebaví a častěji bych koukat ani nechtěla. Nebavilo by mě to, po nějaké době by mi to přišlo velmi nudné. A jestli se partner koukne někdy sám beze mě? To nevím a pokud náš vztah funguje, tak to vědět ani nepotřebuji. V tomto plně respektuji partnerovo soukromí.
|
JakubO |
|
(27.6.2010 14:45:26) Že je potřeba zodpovědně hledat partnera je jasné. Zdá se mi, že vrhat se do nezralých vztahů kvůli „potlačovaným potřebám“ právě ukazuje na to, že je člověk nezvládá a příliš se na ně upíná. Nejde o to nějak se potlačovat a ochromovat. Naopak člověk může využít pohlavní energii, kterou získává, k aktivnímu životu, k budování přátelských vztahů, ke svému rozvoji. Místo toho, aby se uzavíral a obracel sám do sebe a soustředil přímo na fyzickou rozkoš. Tím si tu „potřebu“ jen víc pěstuje a staví ji na důležitější místo, než jí přísluší.
K těm kluků a holkám: netvrdil jsem, že to nemůže být naopak, jen to takhle myslím bývá častější. Sama jsi psala, že by Tě porno často nebavilo a spoustu kluků a mužů to baví dlouho a často.
V pornu vidím dost dalších problémů. Podle mě je to další odcizení sexuálního aktu od lásky. Pozornost se opět přesouvá od vyjadřování lásky k uspokojování pudů.
|
Ecim |
|
(27.6.2010 20:10:01) Jakube, nesmysl. Pohlavní pud je od toho, aby se uspokojil, tak jako každá jiná potřeba. Potlačovat pohlavní pud je stejná blbost jako běhat po světě se zavázanýma očima, zacpanýma ušima nebo svázanými končetinami. Uspokojit pohlavní pud normálnímu člověku nezabere příliš mnoho času a na osobní rozvoj i rozvoj přátelských vztahů zbude i tak času víc než dost. Neznám jediného člověka, který by se uzavřel do sebe a věnoval výhradně sebeukájení. Určitě takoví lidé existují, ale je jich jistě velmi málo. A i když jsem o tom nikdy s nikým nemluvila, tak nepochybuji o tom, že všichni lidé, kteří se kolem mě pohybují, od určitého věku masturbují. A přátel, koníčků a vzdělání mají dostatek, masturbace jim v tom zajisté nebrání.
|
JakubO |
|
(27.6.2010 21:41:36) Jiné pudy mají nějaký význam; pro zvířata jsou tím, co je vede k přežití. Pohlavní pud má pak logický význam v rozmnožování, v sebeukájení žádný význam pro organizmus nevidím. Takže uspokojit pohlavní pud, znamená kopulovat.
Podle mě se ale člověk od zvířat liší tím, že už se neřídí jen pudy. Jsou pro něho vodítkem, ale ne zákonem. Pudy vás nijak nevedou k morálnímu chování. Zvířata nemají etiku, žádnou obdobu lidských práv, nechovají se pokud vím příliš altruisticky.
Jinak už jsem psal, že rozhodně nepovažuju masturbaci za příčinu všeho špatného. Pokud tomu člověk nepropadne (a také doufám, že se to většině lidí nestane) pak sama o sobě jistě do záhuby nepovede.
Myslím, že diskutujeme o tom, jestli je masturbace spíš pozitivní nebo spíš negativní. Těžko asi dojdeme k nějaké zcela objektivní pravdě, ale můžeme aspoň konfrontovat své úhly pohledu.
|
Petra Neomi | •
|
(28.6.2010 1:14:17) Masturbace prostě je... imho je naprosto zbytečné ji řešit z morálního hlediska, stejně jako člověk z morálního hlediska neřeší čištění zubů, nebo vyměšování. Vzhledem k tomu, že se k ní uchylují i opravdu malé děti, které jsou mimo jakékoli morální kategorie, řadila bych ji prostě k přirozenému lidskému chování a nijak filozoficky nekategorizovala :)
|
|
|
|
Ecim |
|
(27.6.2010 21:04:24) "Naopak člověk může využít pohlavní energii, kterou získává, k aktivnímu životu, k budování přátelských vztahů, ke svému rozvoji."
NESOUHLASÍM. Člověk, kterému se nedostává základních fyzických potřeb, bývá zpravidla těžko snesitelný, a tudíž nemá moc přátel, a nemůže se soustředit na práci, což brání jeho rozvoji.
|
jana | •
|
(27.6.2010 22:01:38) v rychlosti sem si přečetla část diskuse,a dá se říct,že ve spoustu věcech s Tebou souhlasím,nicméně není pravda,že člověk,který nemá uspokojen pohlavní pud,musí být nepříjemný a bez přátel.v dobách kdy sem se aktivně věnovala praktikování jogy a meditacím jsem měla možnost potkat lidi,kteří byli velice vyrovnaní i pokud se rozhodli žít život trochu "jinak" Je to jen o zpracování sexuální energie. Jde o to,zda se pro asketický život rozhodnou sami a dozrají do toho nebo jsou tam dotlačeni.Kneží,kteří znásilňují mladé chlapce jsou příkladem toho,kdy se něco z rádoby víry nesmí a zakazuje lidem,kteří to nemají vnitřně zpracované.
|
|
|
|
|
Luciex |
|
(28.6.2010 12:33:36) Jeden můj dobrý známý to zažil a říkal, že sebeukájení se mu stalo závislostí a to až takovou, že mu dával přednost před milov. s manželkou. No a sám potom říkal, že to vnímal jako velmi nepříjemný problém a závislost..
|
|
|
Ecim |
|
(27.6.2010 10:44:23) Jakube, NESOUHLASÍM. Nejsem křesťanka, ale sex považuji za dar od Boha a nevidím žádný smysl v tom, aby se ho lidé vzdávali, jde jen o to ho užívat "vhodnou" a "morálně přijatelnou" formou - tedy s milovaným partnerem nebo sám se sebou.
Protože svého partnera miluji a chci pro něj to nejlepší, tak bych NIKDY nechtěla, aby kvůli mně své přirozené potřeby potlačoval. Nikdy bych nechtěla za partnera člověka, který by takto uvažoval. Vím, jak pro mě bylo bolestné a frustrující, když jsem ze zdravotních důvodů nebyla po dobu několika týdnů svému partnerovi poskytovat sexuální potěšení, i když bych to bývala učinila ráda. A můj partner se ke mně v té době choval skvěle a byl mi velkou oporou.
Ad masturbace a porno - nemusí to nutně souviset. Masturbovali lidé odjakživa, ale porno je záležitostí převážně několika posledních desetiletí. Rozhodně bych za partnera nechtěla někoho, kdo je závislý na masturbaci a pornu. Stejně tak bych nechtěla za partnera někoho, kdo by se svých potřeb z důvodů nějakých "vyšších cílů" vzdával.
|
JakubO |
|
(27.6.2010 14:54:07) Znovu opakuju, že to nepovažuju za biologickou potřebu, bez které se nedá déle žít.
Také považuju sex za dar od Boha. Myslím si, že nám ho dal jako nástroj k vzájemnému obdarovávání se a samozřejmě také proto, aby z naší lásky mohl vzniknout nový život.
Sebeukájení beru jako ošizený sex. Vzdávání se masturbace pomáhá naučit se ovládat svoji sexualitu a nenechat se ovládnout jí. Aby ji pak člověk mohl používat jako nástroj k vyjádření lásky v otevřenosti k novému životu.
|
Stáňa a dva kluci |
|
(27.6.2010 15:03:41) Jakube i když masturbuješ, nemusíš být nutně ovládnutý sexualitou. Sex je velmi silná energie, je součástí životní síly a podle mého názoru jen velmi málo lidí zvládne život bez jejího vyjádření ať už masturbací nebo sexem. O tom teď ví své katolická církev se svými vnitřními skandály ohledně zneužívání...
|
JakubO |
|
(27.6.2010 15:33:24) Jasně, netvrdím, že kdo to občas udělá, je okamžitě závislák. Zvláště ne dospívající, který teprve objevuje svoje tělo. Ale pořád si myslím, že masturbace je krok spíš k sobectví a k neovládání se.
Souvisí to s celým životním postojem. Je mi jasné, že mě těžko pochopí ten, pro koho je smyslem života co nejvíc si to tady tak nějak užít. Ale předpokládám, že dost z vás život vidí trochu hlouběji a že třeba porozumíte, jak to myslím.
|
Ecim |
|
(27.6.2010 20:14:14) Jakube, věř tomu, že i když pro mě sex je důležitý, tak spoustu hodnot ve svém životě považuji za mnohem důležitější.
|
JakubO |
|
(27.6.2010 21:45:16) Sex sám o sobě je životní hodnota?
|
|
|
Kaa | •
|
(5.7.2010 21:15:40) musela jsem to pročíst důkladně, ale po tomhle příspěvku už rozumím :) Možná byste příště mohl začít vlídněji, když už se spouštíte do jámy lvové ;)
|
|
|
|
Ecim |
|
(27.6.2010 20:12:50) Vzdávání se masturbace by podle mého názoru vedlo k tomu, že by si lidé - slušně řečeno - přivodili takové zdravotní komplikace, že by v budoucnu nebyli schopni navázat partnerský vztah a zplodit děti. Považuji to za stejný nesmysl jako vypíchnout si zdravé oko nebo useknout zdravou končetinu. Vždyť i s těmito handicapy se dá žít, ne?
|
JakubO |
|
(27.6.2010 21:44:05) Ale no tak! To už se mi zdá přesně jako to strašení tím, co se vám stane, když budete masturbovat! Jaké budu mít prosím Tě zdravotní komplikace, když nebudu pravidelně masturbovat? Jak mi to bude bránit zplodit děti?
|
|
|
|
Stáňa a dva kluci |
|
(27.6.2010 14:58:14) Ecim, nečetla jsem celou diskusi, mám dost práce, ale souhlasím s tebou a doufám, že to máš taky tak, že ideální je cesta středu. Vadí mi, jak to tu podává Jakub, že masturbace ne, že je potřeba tu energii proměnit jen v něco jiného, na druhou stranu jsou někteří lidé na sexu prachobyčejně závislí, dochází tu k nahrazování určitých chybějích potřeb většinou z dětství, a některé to nutí masturbovat třeba několikrát denně. To je regulerní závislost, kterou je třeba léčit stejně jako jakékoli jiné závislosti.
Takže za mě cesta středu...
|
Ecim |
|
(27.6.2010 20:15:12) Stáňo, za mě také. Zlatá střední cesta.
|
|
|
|
Petra Neomi | •
|
(27.6.2010 13:36:10) No, to je dost úsměvná představa, že čtyřleté dítě nebude masturbovat, aby mělo v budoucnu kvalitnější vztahy :) Většina dětí v tomhle věku ani neví, že to, co dělají, má nějaký vztah k erotice.
|
JakubO |
|
(27.6.2010 15:07:04) Myslím, že diskutujeme o masturbaci u dospívajících a dospělých. U malých dětí je to zase něco jiného. U těch to také není stejné ukájení jako u dospělých.
Mám minimálně zprostředkované zkušenosti s tím, že to bývá spíš způsobené nudou (nedostatkem zaměstnání, i když to asi i u starších), nedostatkem projevů rodičovské lásky a blízkosti.
|
Ecim |
|
(27.6.2010 20:16:06) Jakube, nesmysl, tohle dělají i děti z láskyplného prostředí.
|
JakubO |
|
(27.6.2010 21:49:43) Psal jsem ještě o nedostatku zaměstnání. A pak samozřejmě děti objevují své tělo. Však jim to taky nijak nezazlívám. Bavím se o postoji k sexualitě, na který člověk přichází později než v pěti letech.
|
Petra Neomi | •
|
(27.6.2010 22:53:38) Takový dostatek zaměstnání, aby dítě nemohlo před spaním onanovat, myslím, neexistuje :)
|
|
|
|
Petra Neomi | •
|
(27.6.2010 22:29:05) Já měla naopak za to, že se bavíme o dětech, u dospělých bych masturbaci neřešila vůbec :) Ad masturbace z nudy? Nesmysl... děti masturbují prostě proto, že je jim to příjemné a nevidí důvod, proč něco, co je příjemné, nedělat. Sama jsem měla velmi šťastné dětství a přitom mám velmi ranné sexuální zážitky.
|
|
|
|
|
|
Petra NeomiAl | •
|
(27.6.2010 0:22:25) Ale v sexu nejde o dobro toho druhého :), o "dobro" v sexu imho nejde vůbec. Sex je cukroví, které na nás příroda nastražila, abychom kopulovali a rozmnožovali se. Primárně imho člověk (živočich) v sexu hledá svou vlastní rozkoš, to, že si ji nebere na úkor druhého, to už je nadstavba morálky. Každopádně děti masturbují od tří, čtyř let a v té době je jakékoli partnerské sdílení sexuality ještě míle daleko.
|
JakubO |
|
(27.6.2010 9:21:41) No, vidíš. Někdo to prožívá jinak.
|
Ecim |
|
(27.6.2010 10:54:43) Jakube, já si myslím, že lidé masturbují prostě proto, že si tím uspokojují svoji biologickou potřebu. Kdyby Bůh nechtěl, aby lidé masturbovali, nedal by jim taková těla, která jim umožňují zažívat sexuální rozkoš už v dětském věku.
Kdyby mi někdo vykládal o tom, že své potřeby nemám uspokojovat, cítila bych k tomu člověku velikou nenávist. Brala bych to jako určitou formu sexuálního násilí, kterou na mě páchá, jako nehorázný zásah do mého soukromí. Už jsem zde v diskusi psala, že jsem přesvědčená o tom, že lidé, kteří dětem vykládají, že mají své potřeby potlačovat (nebo si dokonce vymýšlejí všelijaké šílené historky, aby děti vystrašili), se na dětí dopouštějí zla srovnatelného se sexuálním zneužíváím. A trvám na tom. Kde se v těch dospělých bere potřeba takto ubližovat dětem, které se nemohou bránit?
O co vlastně těmto lidem jde? Aby děti nemasturbovaly vůbec? Nebo masturbovaly méně? A připadaly si přitom provinilé, vadné a úchylné? Dovedeš si vůbec představit, jak je to může poznamenat a učinit celoživotně nešťastnými? Že takto poznamenané děti pak třeba nejsou schopné navázat žádný partnerský vztah a pokud ho navážou, tak se v něm trápí ony i jejich partner?
Kdyby mi někdo tvrdil, že nemasturbuje, tak si budu buď myslet, že lže, nebo že má nějaký závažný zdravotní problém. Nic takového bych od svého partnera nechtěla, na to ho mám příliš ráda.
|
Ecim |
|
(27.6.2010 11:21:15) Mně přijde naopak velmi bezcitné, sobecké a zlé po někom chtít, aby své potřeby potlačoval. Jsem si jistá tím, že ten, kdo své potřeby potlačuje, si dříve nebo později přivodí fyzické i psychické problémy.
Jak bys tedy řešil situaci, kdy partneři mají rozdílné sexuální potřeby a ten méně náruživý odmítá tomu náruživějšímu vyjít vstříc? Je nutné, aby se ten náruživější trápil potlačováním své přirozené touhy? Já se domnívám, že nikoli.
|
JakubO |
|
(27.6.2010 14:55:31) Koukám, že se čím dál víc rozohňuješ.
Hned na začátku jsem se ale myslím docela jasně vymezil proti strašení i vnucování. Nikomu nic nezakazuju. Jen nabízím svůj pohled na věc.
K Tvé otázce: v láskyplném vztahu by si měli oba partneři umět vyjít vstříc navzájem. Měli by řešit problémy společně a hledat společné řešení. Problém jednoho je problémem obou. Ne že každý bojuje za to svoje proti partnerovi.
|
Ecim |
|
(27.6.2010 20:22:31) Ano, Jakube, rozohňuji. A jsem moc ráda, že mí rodiče nejsou jako ty. Kdyby mi nějaký blízký člověk vykládal to, co ty tu píšeš, tak by to nenávratně poškodilo můj vztah k němu, uzavřela bych se vůči němu, odmítala bych s ním jakékoli debaty o sexu a partnerských vztazích, nechtěla bych už od něj slyšet žádné rady ani doporučení do života. Nejspíš bych i cítila touhu mu nějak vrátit to, čím by se na mě podepsal. A s velkou pravděpodobností bych skončila jako jedna z pacientek popisovaných v článku - s narušeným vztahem k vlastnímu tělu a spoustou problémů v partnerských vztazích.
Zde v diskusích jsem už narazila na výpovědi lidí, kteří mají v tomto směru nějaké trauma a táhne se to s nimi celý život. Sama jsem tu několikrát uváděla tragické případy dětí, na které byl v tomto směru vyvíjen nátlak. A hezkých a rozumných reakcí jsem se dočkala pouze od nevěřících diskutérek.
|
JakubO |
|
(27.6.2010 22:03:45) To už mi zní skoro fanaticky. Copak na někoho vyvíjím nátlak, někoho straším? Proč si hned myslíš, že chci někoho traumatizovat? To by Tě to, co jsem napsal, vážně tak zruinovalo?
Asi se bojíš, že tady to obhajuji v klidu a bezbranné děti pak nějak citově vydírám. Tak to je Ti ke cti a slibuju, že si na to dám zvláštní pozor. ;-)
Ano, uvědomuju si, že jsou takoví, kteří opravdu děti v tomhle trápí. Jsem přesvědčen, že někdy se jim i podaří vypěstovat v dítěti trauma. Ale rozhodně si nemyslím, že by něco takového z mého postoje automaticky plynulo.
|
Ecim |
|
(27.6.2010 22:44:03) "To už mi zní skoro fanaticky. Copak na někoho vyvíjím nátlak, někoho straším? Proč si hned myslíš, že chci někoho traumatizovat? To by Tě to, co jsem napsal, vážně tak zruinovalo?"
Zasahovat někomu do jeho nejintimnější sféry a vysvětlovat mu, že to, co dělá, je špatné, ačkoli je to úplně normální a přirozená činnost, mi přijde velmi traumatizující. Ad Tvá otázka - nejspíš ano.
"Asi se bojíš, že tady to obhajuji v klidu a bezbranné děti pak nějak citově vydírám. Tak to je Ti ke cti a slibuju, že si na to dám zvláštní pozor. ;-)"
Nemyslím si, že bys svým dětem chtěl cíleně ublížit. Jenom moc dobře vím, co s úzkostlivým a citlivým dítětem udělá i velmi "laskavé" vysvětlování.
"Ano, uvědomuju si, že jsou takoví, kteří opravdu děti v tomhle trápí. Jsem přesvědčen, že někdy se jim i podaří vypěstovat v dítěti trauma."
Abych se vyhnula nedorozumění: neřadím Tě k lidem, o kterých v tomto odstavci budu psát. Pokud někdo v tomto děti trápí, tak jim trauma vypěstuje ne někdy, ale vždycky, a je to zpravidla trauma jako hrom. Tihle lidé ve mně - velmi mírně řečeno - vyvolávají silně negativní emoce.
"Ale rozhodně si nemyslím, že by něco takového z mého postoje automaticky plynulo."
Jak říkám, přijde mi absurdní a špatné chtít upírat dětem to, čeho máme sami dostatek. A mluvit jim do něčeho, co čeho nám de facto nic není.
|
*Niki* |
|
(27.6.2010 22:53:04) Ecim, ale jdi... ty dětem dopřáváš všeho, čeho máš sama dostatek? Pro mě je např. blaho čokoláda a dopřávám si ji kdy chci, dětem ji ale s klidným svědomím upírám jsou na mě pěkně na*raté, ale holt to dělám pro jejich dobro a zdravé zuby a břicho a nervy a kdesicosi
Nechci zlehčovat pro tebe vážné téma, ale prostě každý svůj život a priority a požitky nějak vyhodnocujeme a já postoji Jakuba rozumím (byť jsem jiná a žiju jinak), protože už jsem se s ním zblízka setkala. A vím, že ti lidé (bo to není jen jeden člověk) mají sexualitu v pořádku, možná více než většina z nás.
|
Ecim |
|
(27.6.2010 23:02:05) Mono, přiznávám, že s tou čokoládou jsme na tom stejně. Také ji dětem dopřávám omezeně, ale aspoň ji nejím před nimi. Ale dopřávám jim ji - tedy jen tomu staršímu, protože mladšímu je teprve rok.
"Nechci zlehčovat pro tebe vážné téma, ale prostě každý svůj život a priority a požitky nějak vyhodnocujeme a já postoji Jakuba rozumím (byť jsem jiná a žiju jinak), protože už jsem se s ním zblízka setkala. A vím, že ti lidé (bo to není jen jeden člověk) mají sexualitu v pořádku, možná více než většina z nás."
A můžeš mi ten postoj vysvětlit, abych ho pochopila, když jsi se s ním tak zblízka setkala? CO PŘESNĚ ti rodiče po svých dětech chtějí? Mně skutečně přijde hrozné, že člověk, který sexuálně žije, po svých dětech vyžaduje, aby několik let vydržely bez sexu, když ho také potřebují?
|
helena | •
|
(28.6.2010 0:21:47) čítala som časť diskusie, tak len pripájam ešte jeden názor z "druhej strany", lebo jakub tu bol, myslím, pomerne osamotený
nepovažujem sa za náboženského fanatika, len sa ako veriaci človek snažím nepokrytecky žiť podľa toho, čomu verím a sex považujem z týchto dôvodov za niečo, čo patrí len do manželstva (poznám teda plno ľudí, ktorí to vidia rovnako - ľudí inteligentných, väčšinou VŠ vzdelaných, rôznych profesií, normálne fungujúcich vo svete, žiadnych alternatívnych extrémistov )
ja sama som so sexom do manželstva čakala a dnes spokojne žijem už 20 rokov v manželstve a nemám v tejto oblasti žiaden problém
z rovnakých nábožensko-morálnych dôvodov považujem masturbáciu za nesprávnu a to pred manželstvom aj počas neho (a či mi uveríš alebo nie, naozaj som to nikdy neskúšala (v ranom detstve teda neviem, ale nič také si nepamätám)
nemám problém s nahotou, nahá doma plánovane teda nechodím, ale nezamykám sa v kúpelni a nemám infarkt, keď mi tam niekto vojde
nevyčítam nikomu, že to vidí inak, len ja to proste vidím takto a keďže to považujem za správne, predkladám to takto aj svojim deťom -to isté predsa robíš ty, že im predkladáš veci, ako ich vidíš ty, každý rodič snáď vraví deťom veci, ktoré považuje za správne
s deťmi sa primerane veku o sexe rozprávam, z týchto debát napr. viem, že dve najstaršie deti plánujú so sexom čakať do manželstva. teší ma to, keďže verím, že je to správne, ale tiež to beriem ako ich rozhodnutie a nevyhodím ich z domu, ak ho zmenia
nemám v úmysle ťa predvedčovať o tom, že mám pravdu ja a nie ty, len to prosím vezmi na vedomie, že sú aj takýto ľudia a nie sú to nebezpeční fanatici, ktorí traumatizujú svoje deti
|
Ecim |
|
(28.6.2010 8:02:31) Heleno, a co když děti o masturaci s rodiči nechtějí mluvit? Co když o jejich názor nestojí?
Pokud si nečetla diskusi, tak sex až po svatbě chápu, ale zákaz masturbace už za fanatismus považuji. Ať si každý sám dělá, co chce, vadí mi jenom, když to vnucuje svým dětem.
A jak vysvětlíš, že je možné, že sexuální touhy mají někteří lidé od útlého dětského věku, zatímco manželství se uzavírá v dospělosti?
Mně kdyby rodiče předestřeli takový názor, jaký tu prezentuješ ty a Jakub, tak by to velmi poškodilo můj vztah k nim. Uzavřela bych se vůči nim, nechtěla bych už s nimi o sexu a vztazích mluvit. A s největší pravděpodobností bych měla takové problémy sama se sebou i ve vztahu k mužům, že bych se neobešla bez pomoci odborníků. A to, že někdo jiný to vnímá jinak a údajně žádný problém nemá, pro mě není důvodem k tomu, abych svůj názor měnila.
|
Tulka |
|
(28.6.2010 8:16:12) Ecim,pročítám si teď diskuzi a souhlasím s tebou.Máš moji podporu
|
Ecim |
|
(28.6.2010 8:18:55) Tulko, DÍK!
|
|
|
jana | •
|
(28.6.2010 8:34:37) Ecim,nemyslím si,že zákonitě člověk,kterému je předesílán morální názor na masturbaci,musí být poznamenán.již jako dítě sem přišla na to,že mi určité věci dělají dobře,jen sem to nechápala,tím spíš to,že moje babička,když na to přišla,tak mně v podstatě přidusila pod polštářem.stejně sem to dělala dál,jen aby na to nepřišla,chodila mně kontrolovat jestli mám ruce na dece.moje sestřenka se mi kvůli tomu smála ještě v pubertě,že sem si honila p... však víš.to už sme trochu chápali.myslím,že sexuální život mám v pořádku,ve zralejším věku sem to brala tak,že ona byla vychována "jinak",v jiné době a k tomu byla věřící.a nejspíš to myslela dobře :o( no samozřejmě sama bych to nikdy neudělala a v roli svojí matky,bych se s ní ostře nepohodla.
|
Ecim |
|
(28.6.2010 9:01:43) Jano, tak to máš štěstí, že jsi psychicky odolná. Ne každý ale takto ošklivý zážitek ustojí bez následků jako Ty. Kdyby někdo tohle udělal mému dítěti, tak s ním pořádně zatočím. Kdyby tohle někdo udělal mně, tak nebudu schopná mu to odpustit, a argument, že to myslel dobře a byl vychován jinak, mi bude ukradený. To je tomu dítěti houby platné, že to s ním ten dospělý "myslel dobře", když ho pak celoživotně poznamená. Kdysi jsem četla příběh mladého muže, kterému totéž dělala matka, a do života si odnesl velké problémy. Byl pak nešťastný on i jeho manželka.
|
jana | •
|
(28.6.2010 10:30:48) jistě,netvrdím,že se to stát nemůže,spousta maniaků má určitou nepříjemnou zkušenost v dětství,jen sem napsala vlastní zkušenost.x-krát sem přemýšlela proč to dělala hlavně v pubertě a nakonec sem došla k výše popsanému názoru,měla to tak nastavené,ta doba byla hlavně jiná.o sexu se nemluvilo.všechno bylo špatně.je to myslím o tom,uvědomit se,že to co dělám není špatné,protože s tím někdo nesouhlasí ale že je to jeho názor.což pro dítě i puberťáka může být dost těžké,uznávám.křesťanská dogmata mně taktéž zvedají ze židle i proto sem na vše spojené s křesťanstvím byla vždy spíš alergická.
|
Ecim |
|
(28.6.2010 10:59:45) Jano, a proč ses na to babičky nikdy nezeptala nebo se nesvěřila mamince? Dospívající už si to přebere, ale dítě ne. Já jsem byla jako dítě velmi úzkostlivá, ale na druhou stranu hodně přemýšlivá a na všechno jsem se ptala lidí okolo - třeba i nezávisle na sobě a pak jsem si srovnávala, co mi řekli. Když mi někdo něco zakázal, tak jsem chtěla vědět, proč to nesmím dělat a co by se mi mohlo stát, kdybych to dělala.
|
Ecim |
|
(28.6.2010 11:08:08) V některých věcech jsem také velmi zásadová, mám třeba panickou hrůzu z drog a automatů, a proto jsem to nikdy nezkoušela a ani zkoušet nechci. Na druhou stranu si nemyslím, že lidé, kteří toto zkusí, jsou horší než já. A opačně - mám velké pochopení pro lidi, kteří se z různých důvodů nikdy netknou alkoholu, ale nepřipadám si ani horší ani lepší než oni, když já si ho sem tam v malém množství dám.
A na rovinu se přiznám, že by mě nesmírně potěšilo, kdyby moje děti měly k drogám a automatům stejný přístup jako já.
|
|
jana | •
|
(28.6.2010 11:43:35) jo tak to ti už nepovím,bylo mi nějakých pět let,mamka o tom věděla,resp.o tom že to dělám,jestli o tom,jak babča reagovala to už nevím.měli pro to svoje výrazy a věděla to celá rodina nejspíš,když si ze mně sestřenice utahovala.prostě to bylo špatný a hotovo,jak ses zeptala,přemýšlím nad tím a nic mně nenapadá.problémy ve vztazích které sem měla měli počátek spíš ve špatné komunikaci v rodině a v jiných věcech,ale to by bylo na dlouhý příběh.jen okrajově babička snámi prakticky bydlela a odstěhovala se,až když mi bylo 12 a JÁ sem řekla,že nechci aby tam snámi byla ať jde k dědovi.matka z ní měla velký respekt a snad strach.a asis pochopila,otec nebyl.
|
Ecim |
|
(28.6.2010 11:51:13) Jano, CHÁPU. Dokonce velmi dobře.
|
|
|
|
|
|
Ecim |
|
(28.6.2010 10:04:32) Sexuální násilí, ať už fyzického nebo psychického rázu, je něco, co ostře odsuzuji a pro co nenacházím žádnou omluvu. Vadí mi všechny ty náboženské předsudky a dogmata, protože už na světě způsobily a dodnes působí spoustu zla a také velmi diskreditují křesťanství. Argument "udělal(a) to proto, že je věřící" zvedá ze židle nejen mě, ale určitě i většinu křesťanů. Právě věřící - jsou-li dobrými věřícími - by nic takového dělat neměli a já naštěstí moc dobře vím, že to ani nedělají.
|
Tulka |
|
(28.6.2010 10:19:04) Mě opravdu překvapilo,že i v dnešní době se najde někdo,kdo řeší něčí masturbacia dokonce se jako nemasturbující povyšuje nad ubožáky,kteří něčemu takovému propadli. Vážně jsem si myslela,že se svým tělem a svojí sexualitou může každý nakládat dle svého uvážení. Zdraví a vztahy nám určitě ničí něco jiného. Koneckonců,jogínka jsem byla,ale k přesměrování vlastní sexuality nějakým duchovnějším směrem jsem se nikdy nedopracovala.Asi jsem v tomhle dost přízemní.
|
|
|
|
JakubO |
|
(28.6.2010 19:26:42) Ach jo, kolikrát mám ještě opakovat, že žádnému dítěti nic vnucovat nechci?! To to píšu tak nejasně?
To svoje děti vychováváš jen pomocí samých příkazů a zákazů, že si neumíš představit, že by jim někdo mohl během jejich dospívání bez vnucování říct svůj názor? Aniž by je do něčeho tlačil?
Když mladému dospívajícímu člověku řeknu, jaká vidím v masturbaci rizika a jak se k ní stavím já, že to beru jako výzvu a že si myslím, že je to prospěšné cvičení v nesobeckosti a sebeovládání, nijak ho tím přece netlačím do toho, aby se mnou můj názor zcela sdílel!
A Ty tvrdíš, jak by Tě to strašně poškodilo ve vlastním prožívání a jak by to poničilo Tvůj vztah k tomu, kdo by se odvážil něco takového říct!
Už jsem poznamenal, že mluvím o dospívajících. Nemám v úmyslu něco takového vykládat malému dítěti, které ještě ničemu nerozumí. Troufám si říct, že je možné vybudovat si se svým dítětem takový vztah, kdy z jeho reakcí a odpovědí poznáme, co si můžeme dovolit říct, abychom ho tím nevrhli do zmatku a traumat.
|
Ecim |
|
(28.6.2010 20:26:43) "Ach jo, kolikrát mám ještě opakovat, že žádnému dítěti nic vnucovat nechci?! To to píšu tak nejasně?"
Dobrý, beru to na vědomí.
"To svoje děti vychováváš jen pomocí samých příkazů a zákazů, že si neumíš představit, že by jim někdo mohl během jejich dospívání bez vnucování říct svůj názor? Aniž by je do něčeho tlačil?"
To v žádném případě ne. Jsem velmi demokratická matka, všechno dětem vysvětluji, příkazy a zákazy si nechávám jen pro vážné věci, a dělám s dětmi často nějaké kompromisy.
"Když mladému dospívajícímu člověku řeknu, jaká vidím v masturbaci rizika a jak se k ní stavím já, že to beru jako výzvu a že si myslím, že je to prospěšné cvičení v nesobeckosti a sebeovládání, nijak ho tím přece netlačím do toho, aby se mnou můj názor zcela sdílel!"
A co když o tom Tvoje děti s Tebou nebudou chtít mluvit? Mně totiž není jasné, co PŘESNĚ od svých dětí čekáš. Ptala jsem se Tě na to několikrát, ale Ty jsi mi nikdy neodpověděl. Jestli bys od svých dětí čekal, že poté, co jim tento názor sdělíš, nebudou masturbovat vůbec, nebo se to budou snažit dělat co nejméně nebo se při tom budou aspoň cítit provinile. TAK CO BYS TEDY OD NICH ČEKAL? Je přeci spousta jiných způsobů, jak se cvičit v nesobeckosti a sebeovládání. Několikrát jsem se setkala s tím, jak někdo líčil, že když neměl po nějakou dobu sex, tak ztratil sexuální touhu. Tak co by s člověkem udělalo dejme tomu 5-10 let takové abstinence? Byl by pak vůbec ještě schopen sexuálně žít?
"A Ty tvrdíš, jak by Tě to strašně poškodilo ve vlastním prožívání a jak by to poničilo Tvůj vztah k tomu, kdo by se odvážil něco takového říct!"
Mně by totiž bylo velmi nepříjemné, kdyby se mnou někdo debatu na toto téma vůbec zahájil. Já jsem o těchto věcech s nikým mluvit nechtěla a ani nemluvila. Dokonce ani s nejbližšími lidmi, natož s někým, s kým bych neměla dobrý vztah.
"Už jsem poznamenal, že mluvím o dospívajících. Nemám v úmyslu něco takového vykládat malému dítěti, které ještě ničemu nerozumí. Troufám si říct, že je možné vybudovat si se svým dítětem takový vztah, kdy z jeho reakcí a odpovědí poznáme, co si můžeme dovolit říct, abychom ho tím nevrhli do zmatku a traumat."
Ano, já VÍM, že mluvíš o dospívajících. Jenže téměř všichni dospívající už mají sexuální touhy. Dospívání je samo o sobě velmi náročným obdobím a mně přijde nehorázné od dospívajících čekat, že ke všem problémům, které v důsledku dospívání mají, by měli ještě zcela potlačovat své biologické touhy a trápit své tělo ještě víc. Jak už jsem zde psala, pokud má dospívající sexuální potřebu dejme tomu jednou až dvakrát do týdně, tak nevidím jediný důvod, proč by ji neměl uspokojit. Pokud to udělá, nikomu neublíží a pokud to neudělá, ničemu neprospěje. Vždyť ovládat se musíme na každém kroku, proč aspoň v této oblasti nemůžeme být svobodní?
|
Margot+1 |
|
(28.6.2010 21:22:58) Ecim, obdivuji, jak dlouho tu vydržíš svůj názor, který sdílím, hájit. Já bych šla ještě dál - nestanovovala bych ani ten "normální" limit "jednou, dvakrát týdně".
|
Ecim |
|
(28.6.2010 21:38:05) Margot, díky. Já umím být velmi vytrvalá. Ta frekvence 1-2x týdně byl jen příklad. Já bych ten limit také nijak striktně nestanovovala a posouvala bych ho oběma směry v souladu s potřebami a svobodnou volbou každého dospívajícího.
A právě jsem se Ti chystala napsat, že v těhotenství a po porodu neznám lepší afrodisiakum než chápavého muže, který by se ovšem z jistého pohledu mohl jevit jako muž sobecký.
Jakube, dotaz na Tebe: Jak PŘESNĚ by se podle Tebe měl chovat muž, kdyby jeho žena ze zdravotních důvodu mnoho měsíců nemohla mít sex?
|
|
|
JakubO |
|
(28.6.2010 23:22:05) Když o tom nebudou chtít mluvit, tak prostě nebudou.
A co přesně od nich čekám? Nevyžaduju od nich nic. Budu ale rád, když se i nad tímhle názorem zamyslí. Aby alespoň měly na výběr; věděly, že se nabízí i jiný pohled než ten, který je čím dál víc slyšet. Pokud ten můj v nějaké podobě přijmou za svůj, je zase na nich, co z toho pro sebe prakticky vyvodí. Možná dojdou k tomu co já a budou se snažit ovládat, to jest neukájet jednoduše pud, jen co se objeví, ale napnout síly jiným směrem. Ano, prakticky to pak znamená, že by masturbovaly co nejméně, až třeba vůbec. Ale je to už jejich dobrovolné rozhodnutí.
Máš pravdu v tom, že je spoustu jiných způsobů jak se cvičit v sebeovládání a nesobeckosti. Tenhle je ale dobrý na sebeovládání právě v sexualitě. Pomáhá přijímat sexualitu jako nástroj na vyjadřování lásky tomu druhému. Brzdění sebe samého pomáhá intenzivněji vnímat i jemné erotické projevy, těšit se i z pohlazení a polibků a ne to brát jen jako nudnější předehru k tomu hlavnímu, nezbytnému dvakrát do týdne. (Tak to někdy berou muži, ženy tolik ne. Přece jen mužská a ženská masturbace a vůbec prožívání sexu je trochu jiné.)
Už jsem psal, že nejde o to v sobě sexuální puzení nějak dusit, ale naopak ho umět přijmout a přitom se mu nepoddat, ale proměňovat ho. Vážně to asi není snadné takhle vysvětlit.
Ptáš se, proč nemůžeme být aspoň v tomhle svobodní. Já si právě myslím, že když se naučíme se svou touhou pracovat, přivede nás to do větší svobody. Vymaníme se z pout pudů a budeme se moci rozhodnout nejen na jejich základě, ale i podle svého přesvědčení v dané situaci.
Z vlastní zkušenosti můžu říct, že abstinence mě sexuální touhy rozhodně nezbavuje. Jen ji mám tak nějak víc pod kontrolou, dokážu ji myslím lépe směrovat. To mi pak dává prostor a lepší schopnost zvládat situace, se kterými začala teď Margot+1. Manželé pak mohou být lépe schopni projevovat si lásku drobnějšími něžnostmi a nehonit se za fyzickým vyvrcholením, nedávají mu totiž nálepku nezbytné potřeby. Nepoleví v zájmu o druhého, i když si zrovna nemohou dopřát pohlavní styk. Nebudou z toho frustrovaní. Tak to ale zase vnímám já. Nikomu to nevnucuju.
Opět, netvrdím, že to u vás nemůže fungovat, že jste na sebe hrozní sobci, že se neumíte ovládat a tak dál. Také jsem už víckrát psal, že nepovažuju masturbaci za určující příčinu všech problémů. Je to jen jeden z mnoha střípků, které vedou podle mě často spíš špatným směrem.
|
Ecim |
|
(29.6.2010 0:31:41) Jakube,
děkuji ti za vyčerpávající odpověď. Je mi z ní fyzicky nevolno a nelituji ničeho ostrého, co jsem ti dříve v diskusi napsala. Spíš lituji,že jsem nebyla mnohem ostřejší. Jsem skutečně velmi šťastná, že nejsem tvoje dítě, trvám na tom, že rodič jako ty by mě šeredně poznamenal na celý život, přesně tak, jak jsem ti to dříve popsala - bez přehánění. Otce jako ty bych si nedokázala vážit a mít ho ráda. A přeji tvým dětem, aby tu tvou "nabídku správné cesty" ustály s co nejmenší újmou.
A ukazuje se, že jsi pro změnu nepochopil ty mě. Velmi bych ocenila, kdyby sis přestal brát do úst mého manžela, protože o něm víš NAPROSTÝ HOUBY. V našem vztahu jde o mnohem víc než o sex, je v něm všechno to, co ve svém příspěvku tak vychvaluješ, a dokázali jsme si to vybudovat i bez těch debilních dogmat, které tu prosazuješ. OPAKUJI - Když mi bylo zle, tak to můj manžel ustál skvěle a byl mi oporou. Takže se o něj laskavě neotírej. A o manžela Margot také ne.
|
Margot+1 |
|
(29.6.2010 9:26:50) Ecim, klid, myslím, že Jakub teď vůbec netuší, čím tě popudil; mám dojem, že se opravdu snažil odpovědět upřímně, to, že my čteme mezi řádky i něco jiného, nemůže ovlivnit.
Je vidět, že můj muž i Jakub prošli v manželství obdobími bez sexu, jediný rozdíl je v tom, že Jakub "přesměrovával" a můj muž vesele nikoli. Pokud Jakubova cesta znamená, že místo toho naštípal dříví, složil uhlí a vymaloval Sixtinskou kapli, je možná nad čím se zamyslet. My ji doma ovšem nevyužijeme, protože manžovi jsou názory druhých na jeho (naše) sexuální projevy UPŘÍMNĚ JEDNO.
Popravdě, bála jsem se, že mi odpoví něco v tom smyslu, že "pořádný ženský" se nemůže stát, že by se jí dva roky nechtělo, protože láska a nesobectví způsobí, že bude po svém choti toužit hormony nehormony
A není to jen o křesťanství - každá totalita chce po lidech, aby se v její prospěch ovládali, a nejlépe právě to, co moc ovládat nejde, protože přes logicky vzniklý pocit viny lze lidi snadno řídit. Našla jsem jednou sexuální příručku pro mladé lidi ze 70. let, a bylo mi z ní nevolno. Utkvěla mi mimo jiné rada, že masturbovat se nemá, aby se budoucí partner/manžel nestal "pouhým objektem autoerotických představ".
|
susu | •
|
(29.6.2010 9:38:39) Já si pro změnu vybavuju článek, kde se ženám doporučovalo, nikdy si třeba při pletení nedávat klubíčka(a ani nic jiného) do klína. Bylo tam mraky důvodů, proč je to naprosto zavrženíhodné a správná žena to nikdy neudělá, bohužel se mi tyto perly podařilo pozapomínat. K čertu s takovými příručkami.
|
Ecim |
|
(29.6.2010 11:37:52) Já bych tyhle příručky omlátila jejich autorům o hlavu. Domnívám se, že je píší lidé, kteří mají mírně řečeno nějaký vážný sexuální problém a vybíjejí se na druhých. Ještě by to chtělo vymyslet podrobná pravidla o tom, jak dýchat, trávit, myslet a vyměšovat.
|
Ecim |
|
(29.6.2010 11:39:05) Mimoto bych řekla, že tyhle rady mají přesně opačný efekt - přesně ve stylu "chlapci, neolizujte zmrzlé zábradlí". To s tím klubíčkem by mě nikdy v životě nenapadlo.
|
susu | •
|
(29.6.2010 11:51:34) Nejhorší je, že já nad tím hrozně dlouho přemýšlela a pár let jsem si nebyla jistá, jestli si můžu dát něco na klín nebo ne.
To je ten ideologický princip-vymyslet problém, všechny přesvědčit a nabídnout jediné správné řešení.
Tomu frustrantovi bych nejraději teď, po letech, omlátila celý koš klubíček o hlavu. Hlavně ten koš.
|
Ecim |
|
(29.6.2010 12:06:36) Susu, a kolik Ti bylo, když jsi to četla?
Já jsem se kdysi zase setkala s podrobným návodem, jak zamezit tomu, aby děti i dospívající poznali sexuální rozkoš, jak je třeba je nespustit ani na okamžik z očí, hlídat je na toaletě, při mytí i před spaním a dohlížet na to, aby se před spaním došli vymočit. Bylo to z konce 19.století. Zbývá jen doufat, že to byl jen fórek ve stylu Rad pro mladé nevěsty z roku 1894. Nebo bych to brala s rezervou, na konci 19.století měli lidé proboha snad jiné problémy než fanaticky hlídat děti i dospívající každou minutu.
Kdyby tihle frustranti mohli, tak tu zaručeně zavedou a prosadí takové chirurgické zákroky, které by dětem i dospělým doživotně znemožili jakékoli příjemné prožitky ze sexu.
|
Ecim |
|
(29.6.2010 12:08:40) Ještě na vysvětlenou - těmi frustranty jsem myslela autory takovýchto příruček.
|
susu | •
|
(29.6.2010 12:37:48) Jo, já taky.
|
|
|
susu | •
|
(29.6.2010 12:37:19) Někdy na přelomu ZŠ a SŠ, pubertální to období, takže mi to fakt dlouho strašilo v hlavě. I teď ve 40 si to aspoň matně pamatuju. Byl to nějaký článek, nevím jestli v příručce pro dospívající děvčata, nebo v nějakém časopise?
|
|
susu | •
|
(29.6.2010 12:42:12) Pokud jde o 19.století, tak jsem něco v podobném stylu četla taky, dobové rady pro rodiče dětí a jak jim zabránit právě v masturbaci, a nakolik si to pamatuju, tak to nebyl fórek. :-(
|
Ecim |
|
(29.6.2010 12:55:22) Zbývá jen doufat, že většina těch rodičů, co to četli, byli rozumní a na ty rady se vykašlali. Hele, v 19.století bylo ještě běžnou praxí dětí mlátit rákoskou, a přesto i v té době existovala řada rodičů, kteří na své děti nikdy ani nevztáhli ruku.
A dnes se zase říká, jaká je ta dnešní mládež zkažená, že prý spí každý s každým, ale obě moc dobře víme, že to vůbec není pravda.
Já jsem sem kdysi dvakrát dávala údajný výňatek z jiné příručky a tam to nebylo tak strašné. Principem bylo jen odvést pozornost dítěte, že prý to děti dělají kvůli tomu, že se nudí, a stačí, když je rodiče zabaví.
Ad ten Tvůj článek - možná byl jeho původní úmysl naprosto opačný, jen jaksi nebylo vhodné klima pro to, aby ho autor nebo autorka napsali otevřeně. A nepochybuji o tom, že po jeho přečtení nejedna dívenka zajásala nad tím, co pěkného se to přiučila.
|
|
|
|
|
|
|
|
Ecim |
|
(29.6.2010 11:56:36) "Ecim, klid, myslím, že Jakub teď vůbec netuší, čím tě popudil; mám dojem, že se opravdu snažil odpovědět upřímně, to, že my čteme mezi řádky i něco jiného, nemůže ovlivnit."
Margot, taky jsem Jakubovu snahu o upřímnou odpověď ocenila a slušně za ni poděkovala. Chtěla jsem mu jen svou reakcí ukázat, že lidé s jeho názory můžou druhým i velmi ublížit, přestože to vůbec nemají v úmyslu. I když mě Jakub vytočil do nejvyšších obrátek, tak mu nepřeji nic zlého. Nepřeju mu narušený vztah s jeho vlastními dětmi a jeho dětem nepřeju poškozený vztah s otcem, k jejich vlastnímu tělu ani partnerské problémy, které se s nimi potáhnou celý život. A nic takového nepřeju ani lidem, kteří sdílejí stejné názory jako Jakub. Když chtějí přesměrovávat, ať si klidně přesměrovávají, je to jen a jen jejich věc, ale ať to proboha nikomu nepředestírají, hlavně ne vlastním dětem.
"Je vidět, že můj muž i Jakub prošli v manželství obdobími bez sexu, jediný rozdíl je v tom, že Jakub "přesměrovával" a můj muž vesele nikoli. Pokud Jakubova cesta znamená, že místo toho naštípal dříví, složil uhlí a vymaloval Sixtinskou kapli, je možná nad čím se zamyslet. My ji doma ovšem nevyužijeme, protože manžovi jsou názory druhých na jeho (naše) sexuální projevy UPŘÍMNĚ JEDNO."
Margot, asi tak. Já nikomu NESTOJÍM o to, aby kvůli mně "přesměrovával". Na to mám svého manžela příliš ráda. Nevěru bych netolerovala, ale pokud by si můj muž v době, kdy bych nemohla nebo nechtěla sex, udělal radost sám, tak to budu považovat výhradně za jeho věc a budu mu tu jeho soukromou radost přát. (A obráceně.)
"Popravdě, bála jsem se, že mi odpoví něco v tom smyslu, že "pořádný ženský" se nemůže stát, že by se jí dva roky nechtělo, protože láska a nesobectví způsobí, že bude po svém choti toužit hormony nehormony"
Tak já jsem spíš čekala, že odpoví to, co odpověděl. Že "pořádný mužský" solidárně x měsíců nebo let solidárně abstinuje s manželkou.
"A není to jen o křesťanství - každá totalita chce po lidech, aby se v její prospěch ovládali, a nejlépe právě to, co moc ovládat nejde, protože přes logicky vzniklý pocit viny lze lidi snadno řídit. Našla jsem jednou sexuální příručku pro mladé lidi ze 70. let, a bylo mi z ní nevolno. Utkvěla mi mimo jiné rada, že masturbovat se nemá, aby se budoucí partner/manžel nestal "pouhým objektem autoerotických představ".
Na tomhle je krásně vidět, jak se moudrý směr jako křesťanství dá zneužít k nechutné manipulaci s lidmi. Jak psala Dobri a potvrdilo mi mnoho lidí před ní, tak ten původní příběh je o něčem jiném a masturbace v Bibli nikde zakázána není. To jen pár fanatiků, kteří už nevěděli, čím by lidem ještě otrávili život, jak by je dokonale ovládli a udělali z nich tupé a ustrašne ovce a co by ještě nechěli dostat pod kontrolu. Tohle není křesťanství, tohle je do nebe volající nechutná parodie na křesťanství.
Ad příručka ze 70.let - vsadím se, že přinesla opačné účinky a že spousta mladých lidí po jejím přečtení začala ještě více masturbovat, aby tomu fanatickému autorovi dokázali, že jsou věci, do kterých se jim nemá co montovat.
|
JakubO |
|
(29.6.2010 13:20:32) Mrzí mě, že to pořád tak vztahuješ na sebe. Tolikrát jsem už opakoval, že to je MŮJ pohled na věc, že tak to cítím JÁ a že se ani v nejmenším nechci vyjadřovat o vašich vztazích. Rád věřím, že jste si dokázali vybudovat láskyplné vztahy a moc vám to přeju! Několikrát jsem psal, že si rozhodně nemyslím, že by masturbace musela všechno zničit. Sama o sobě snad ani nemůže. Jen jsem chtěl ukázat, že existují i jiné cesty. A snažil jsem se obhájit, že nevidím nic špatného na tom, když svůj přístup prozradím i někomu dalšímu. Jen říkám, že mi to nějakým způsobem pomáhá; nikomu to nevnucuju a neberu mu jeho názor.
Opravdu nevím, čím Tě stále tak vytáčím. Připadá mi, že jen co jsem napsal, že nepovažuju masturbaci za prospěšnou, zatmělo se Ti před očima, dosadila sis ke mě všechny ty příšernosti z různých praštěných příruček a nesmysly fanatických traumatizovačů dětí a pustila ses do mě. Pak už jsem se více méně marně snažil vysvětlit svůj postoj, Ty už jsi o mně měla jasno.
Nicméně děkuju vám za diskuzi. Alespoň jsem si ještě víc uvědomil, jak je to pro spoustu lidí citlivé téma a jak snadno berou jiný pohled jako osobní útok. Jak skutečně pečlivě musím volit slova (a to jsem si na to dával od začátku pozor) a být připraven na to, že to vyvolá emoce a budu házen do jednoho pytle se vším možným.
Už tu diskuzi pomalu opustím. Co jsem chtěl, jsem napsal, pochopen jsem asi mnohými nebyl, ale tak to bývá. I když se to možná nezdá, myslím, že se v mnoha věcech ve skutečnosti shodneme. Mohli bychom diskutovat ještě dlouho a možná bychom se postupně dostali i k mnoha dalším a třeba závažnějším tématům. Nemám ale zase tolik času. Děkuju za vaše názory a omlouvám se za neúmyslné způsobení nevolnosti. ;-)
|
Ecim |
|
(29.6.2010 14:36:52) "Mrzí mě, že to pořád tak vztahuješ na sebe. Tolikrát jsem už opakoval, že to je MŮJ pohled na věc, že tak to cítím JÁ a že se ani v nejmenším nechci vyjadřovat o vašich vztazích. Rád věřím, že jste si dokázali vybudovat láskyplné vztahy a moc vám to přeju! Několikrát jsem psal, že si rozhodně nemyslím, že by masturbace musela všechno zničit. Sama o sobě snad ani nemůže. Jen jsem chtěl ukázat, že existují i jiné cesty. A snažil jsem se obhájit, že nevidím nic špatného na tom, když svůj přístup prozradím i někomu dalšímu. Jen říkám, že mi to nějakým způsobem pomáhá; nikomu to nevnucuju a neberu mu jeho názor."
Jakube, ještě než zmizíš, ráda bych aspoň trochu objasnila několik nedorozumění.
"Opravdu nevím, čím Tě stále tak vytáčím. Připadá mi, že jen co jsem napsal, že nepovažuju masturbaci za prospěšnou, zatmělo se Ti před očima, dosadila sis ke mě všechny ty příšernosti z různých praštěných příruček a nesmysly fanatických traumatizovačů dětí a pustila ses do mě. Pak už jsem se více méně marně snažil vysvětlit svůj postoj, Ty už jsi o mně měla jasno."
Jakube, OMYL. Já jsem se Tě snažila opravdu pochopit, neměla jsem o Tobě jasno hned, jinak bych v diskusi nesetrvávala tak dlouho. A ty příšernosti z různých praštěných příruček jsem si nedosadila k Tobě, skutečně Tě z ničeho takového nepodezírám, byla to JEN reakce k tématu a na příspěvky jiných diskutujících. A můj postoj ke křesťanství a křesťanům je myslím z diskuse velmi dobře pochopitelný.
"Nicméně děkuju vám za diskuzi. Alespoň jsem si ještě víc uvědomil, jak je to pro spoustu lidí citlivé téma a jak snadno berou jiný pohled jako osobní útok. Jak skutečně pečlivě musím volit slova (a to jsem si na to dával od začátku pozor) a být připraven na to, že to vyvolá emoce a budu házen do jednoho pytle se vším možným."
Jakube, opakuji: Neházela jsem Tě ani Tě neházím do pytle se vším možným. Fakt jsem se Tě snažila pochopit, opravdu. Už se mi totiž mockrát stalo - a skutečně jsem doufala, že to bude i tento případ - že jsem v reále i na internetu diskutovala s někým, u koho vypadalo, že máme na něco názor hodně odlišný, ale pak se ukázalo, že ta názorová odlišnost není až zas tak propastná, že třeba tu samou nebo velmi podobnou věc popisujeme jinými slovy.
"Už tu diskuzi pomalu opustím. Co jsem chtěl, jsem napsal, pochopen jsem asi mnohými nebyl, ale tak to bývá. I když se to možná nezdá, myslím, že se v mnoha věcech ve skutečnosti shodneme. Mohli bychom diskutovat ještě dlouho a možná bychom se postupně dostali i k mnoha dalším a třeba závažnějším tématům. Nemám ale zase tolik času. Děkuju za vaše názory a omlouvám se za neúmyslné způsobení nevolnosti. ;-)"
Jakube, to, že se v mnoha skutečnostech shodneme, byl pro mě jeden z hlavních důvodů, proč jsem se s Tebou do té diskuse pustila. Opravdu jsem se snažila Tě pochopit, doufala jsem, že ten názorový rozdíl na některé věci nebude až zas tak propastný. Nevolnost už mě přešla, také se s Tebou loučím a přeji Tobě i Tvým dětem vše dobré.
|
|
|
|
|
|
Pawlla |
|
(29.6.2010 6:40:28) "Manželé pak mohou být lépe schopni projevovat si lásku drobnějšími něžnostmi a nehonit se za fyzickým vyvrcholením, nedávají mu totiž nálepku nezbytné potřeby. Nepoleví v zájmu o druhého, i když si zrovna nemohou dopřát pohlavní styk. Nebudou z toho frustrovaní."
Jakube,ale to je ve fungujícím manželství normální a s mastrubací to nesouvisí.Manželství totiž není jen o sexu,musí být jeden pro druhého oporou jak psala Ecim.Můj manžel takový je a to je pro mě důležité a ne jestli v dětství mastruboval.
|
|
susu | •
|
(29.6.2010 7:15:10) Teda z tohoto všeho na mě dýchá středověk a fanatické křesťanské příručky. Doufám, že tvoje děti budou rozumnější než ty.
|
|
Petra Neomi | •
|
(29.6.2010 23:36:29) No, obávám se, že sexualita má s láskou společného asi tolik, co auto s babičkou. Můžeš tím autem k babičce jet, nebo můžeš jet úplně někam jinam.
|
|
|
|
|
|
Ecim |
|
(28.6.2010 8:20:56) Heleno, ještě dodatek na vysvětlenou - se sexem jsem začala později než Ty a se svým tělem nakládám "obezřetněji" než většina české věřící i nevěřící populace.
|
|
|
|
|
|
|
|
|
Efs | •
|
(28.6.2010 7:44:24) Rozlišuj prosím potlačování (nucené proti vůli) a vědomé zřeknutí z vlastního rozhodnutí a přesvědčení.
To, co mnozí chápou jako potlačování, znamená něco naprosto odlišného pro lidi, kteří na sobě "pracují" třeba jógou či nějakou duchovní cestou. Nesnadno se to vysvětluje píše a vím dobře, že to bývá velkým zdrojem nepochopení.
Pohoda, hezký den
|
Ecim |
|
(28.6.2010 8:04:32) Efs, chápu, rozlišuji.
|
|
Petra Neomi | •
|
(28.6.2010 9:57:40) Je spravedlivé poznamenat, že jsou i lidé, kteří na sobě duchovně pracují, a přitom šukají jak veveřičky. Ne všechny duchovní systémy sex zavrhují.
|
Efs | •
|
(28.6.2010 13:31:15) Souhlasím, že ne všechny. A s těmi veveřičkami je to kouzelné. Takové milé a přirozené vyjádření:) (Ovšem o skutečném pohlavním životě veveřiček nemám potuchy.)
|
Petra Neomi | •
|
(28.6.2010 20:34:24) Sexuální život veverek je dost pestrý a promiskuitní, protože se veverky kromě páření spolu moc nesnesou. Ale úsloví vzniklo imho z toho, jak vyvádějí ve větvích :)
|
|
|
|
|
|
|
Petra Neomi | •
|
(27.6.2010 13:33:06) V pěti letech?
|
|
|
|
Margot+1 |
|
(28.6.2010 20:54:23) Děkuji svému milovanému muži, že se v době mého těhotenství (9 měsíců) a kojení (dalších 15) decentně a NESOBECKY věnoval masturbaci a pornu a LÁSKYPLNĚ čekal, až se mi ztracený sexuální apetit vrátí, abychom poté mohli náš otevřený a milující partnerský sex rozbalit s veškerou parádou. Bojím se, že leckdo jiný by se mě nejpozději po skončení šestinedělí pokoušel přesvědčit, že se mám nesobecky zasebeovládat v jeho prospěch (čímž by mi nanejvýš zhnusil milování a posléze i sebe)
|
|
|
|