Názory k článku Extrémní stydlivost: proč vzniká?

Prosím prosím, můžeš napsat, co přesně jsi řekla synovi, když se ptal, jak se tam mimi dostalo? U nás na to už více než před rokem došlo taky (staršímu byly tři nebo čtyři, když se na to ptal) a bohužel to byla první (a zatím poslední) situace, kdy jsem zamlžila Starší syn ví, že mám kromě dírky na čurání ještě dírku, kudy se rodí miminka, brášku viděl asi 10 minut po jeho narození (porod zaspal) na pupeční šňůře, ví, že bez tatínka se žádné miminko nenarodí (klonování jsem s ním zatím neprobírala), ví myslím i to, že v tom nějakou roli hraje pindík, ale na otázku čím přesně je ten tatínek důležitý a JAK se do bříska miminko dostalo, jsem mu prostě nebyla schopná odpovědět. Říct mu "táta mi do té dírky, kudy lezou miminka, strčil pindíka" mi fakt přišlo hodně blbé (možná říct "penis" místo "pindík" by vyznělo líp - holt "pindík" je jedna z mála dětských výrazů, který se u nás ujal).

Děkuju aspoň za tu jednu odpověď. Že ho to přejde, mě uklidňoval jeden dětský doktor taky, ale obávám se, že to bude teprve tehdy, až si najde slečnu. Do té doby to snad aspoň přestane dělat na veřejnosti... A je možné, že nakonec dopadne jako já - největší slastí je pro mě od narození dětí několik hodin (nebo dokonce celá noc) nepřerušovaného spánku

"Mrzí mě, že to pořád tak vztahuješ na sebe. Tolikrát jsem už opakoval, že to je MŮJ pohled na věc, že tak to cítím JÁ a že se ani v nejmenším nechci vyjadřovat o vašich vztazích. Rád věřím, že jste si dokázali vybudovat láskyplné vztahy a moc vám to přeju! Několikrát jsem psal, že si rozhodně nemyslím, že by masturbace musela všechno zničit. Sama o sobě snad ani nemůže. Jen jsem chtěl ukázat, že existují i jiné cesty. A snažil jsem se obhájit, že nevidím nic špatného na tom, když svůj přístup prozradím i někomu dalšímu. Jen říkám, že mi to nějakým způsobem pomáhá; nikomu to nevnucuju a neberu mu jeho názor."

Jakube, ještě než zmizíš, ráda bych aspoň trochu objasnila několik nedorozumění.

"Opravdu nevím, čím Tě stále tak vytáčím. Připadá mi, že jen co jsem napsal, že nepovažuju masturbaci za prospěšnou, zatmělo se Ti před očima, dosadila sis ke mě všechny ty příšernosti z různých praštěných příruček a nesmysly fanatických traumatizovačů dětí a pustila ses do mě. Pak už jsem se více méně marně snažil vysvětlit svůj postoj, Ty už jsi o mně měla jasno."

Jakube, OMYL. Já jsem se Tě snažila opravdu pochopit, neměla jsem o Tobě jasno hned, jinak bych v diskusi nesetrvávala tak dlouho. A ty příšernosti z různých praštěných příruček jsem si nedosadila k Tobě, skutečně Tě z ničeho takového nepodezírám, byla to JEN reakce k tématu a na příspěvky jiných diskutujících. A můj postoj ke křesťanství a křesťanům je myslím z diskuse velmi dobře pochopitelný.

"Nicméně děkuju vám za diskuzi. Alespoň jsem si ještě víc uvědomil, jak je to pro spoustu lidí citlivé téma a jak snadno berou jiný pohled jako osobní útok. Jak skutečně pečlivě musím volit slova (a to jsem si na to dával od začátku pozor) a být připraven na to, že to vyvolá emoce a budu házen do jednoho pytle se vším možným."

Jakube, opakuji: Neházela jsem Tě ani Tě neházím do pytle se vším možným. Fakt jsem se Tě snažila pochopit, opravdu. Už se mi totiž mockrát stalo - a skutečně jsem doufala, že to bude i tento případ - že jsem v reále i na internetu diskutovala s někým, u koho vypadalo, že máme na něco názor hodně odlišný, ale pak se ukázalo, že ta názorová odlišnost není až zas tak propastná, že třeba tu samou nebo velmi podobnou věc popisujeme jinými slovy.

"Už tu diskuzi pomalu opustím. Co jsem chtěl, jsem napsal, pochopen jsem asi mnohými nebyl, ale tak to bývá. I když se to možná nezdá, myslím, že se v mnoha věcech ve skutečnosti shodneme. Mohli bychom diskutovat ještě dlouho a možná bychom se postupně dostali i k mnoha dalším a třeba závažnějším tématům. Nemám ale zase tolik času. Děkuju za vaše názory a omlouvám se za neúmyslné způsobení nevolnosti. ;-)"

Jakube, to, že se v mnoha skutečnostech shodneme, byl pro mě jeden z hlavních důvodů, proč jsem se s Tebou do té diskuse pustila. Opravdu jsem se snažila Tě pochopit, doufala jsem, že ten názorový rozdíl na některé věci nebude až zas tak propastný. Nevolnost už mě přešla, také se s Tebou loučím a přeji Tobě i Tvým dětem vše dobré.

Zbývá jen doufat, že většina těch rodičů, co to četli, byli rozumní a na ty rady se vykašlali. Hele, v 19.století bylo ještě běžnou praxí dětí mlátit rákoskou, a přesto i v té době existovala řada rodičů, kteří na své děti nikdy ani nevztáhli ruku.

A dnes se zase říká, jaká je ta dnešní mládež zkažená, že prý spí každý s každým, ale obě moc dobře víme, že to vůbec není pravda.

Já jsem sem kdysi dvakrát dávala údajný výňatek z jiné příručky a tam to nebylo tak strašné. Principem bylo jen odvést pozornost dítěte, že prý to děti dělají kvůli tomu, že se nudí, a stačí, když je rodiče zabaví.

Ad ten Tvůj článek - možná byl jeho původní úmysl naprosto opačný, jen jaksi nebylo vhodné klima pro to, aby ho autor nebo autorka napsali otevřeně. A nepochybuji o tom, že po jeho přečtení nejedna dívenka zajásala nad tím, co pěkného se to přiučila.

Jo, já taky.