| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Jak jsem si vyřešila svůj strach

 Celkem 58 názorů.
 fisperanda 
  • 

Jasně, ale... 

(17.9.2008 8:59:39)
Taky jsem plašan, v hlavě si přemílám milion katastrofických scénářů, hlavně když se v noci vracím domů, takže rozumím tvýmu strachu. Věřím tomu, že sebeobrana je dobrá věc, ale nejde aplikovat na všechny. Například né na mě. Protože ať už budu umět cokoli, jakýkoli hmat a chvat, tak moment překvapení vždycky hraje v můj neprospěch, v úleku reaguju prostě pomalu a to žádný kurz nezmění, mezitím by mě měl násilník v hrsti.
Na druhé straně rozumím tomu, že je lepší umět aspoň něco než nic. Jednu dobu jsem u sebe nosila paralyzér. Když jsem v noci přebíhala od tramvajové zastávky domů, měla jsem ho odjištěný v kapse, takže po ruce. Sice jsem věděla, že v případě napadení, bůhví jak by to s takovou ochranou dopadlo, ale aspoň mi to dávalo trošičku pocit bezpečí, že mám nějakou šanci.
Když jsem neměla paralyzér, ani pepřák, měla jsem v ruce klíč a byla jsem připravená píchat útočníkovi do očí :)
 Babsi+2 


Plašan 

(17.9.2008 9:06:37)
Jenže opakování je matka moudrosti. Měla jsem spolužačku, dělala karate a je to "plašan". Když ji ale v noci napadl chlap, říkala, že byla úplně mimo sebe, dělala přesně to, co ji učili na tréninkách a ubránila se. Byla prý naprosto klidná a vyrovnaná, třást se začala až doma.
Pepřák nenosím od doby, kdy jsem ho skoro nastříkala na spolukolejíka (chtěl vědět čas, leč v temném velkoměstě...).
 10.5Libik12 


Nemám nic proti karate, judu a jiným koníčkům, 

(17.9.2008 16:48:53)
ale Markéta vyšla do lesíka a nic se jí nestalo, jenom prošla kolem nějakýho ohníčku, ne?

Já tedy nevím, ale nezačínáme být malinko paranoidní?

Osobně jsem za předlouhý život, v jehož některých desetiletích bych se i mohla považovat za potenciální terč útoku vilníka, nezažila ohrožení ani pocit nebezpečí. (noční Plzeň i jiná města plnými hrstmi)

Nevím, jestli je speciálně Praha takový Bronx, nicméně je fakt, že moje studovaná teta z metropole, kdykoliv dorazila k nám na ves, vyrazila na čerstvej vzduch a ihned přiběhla, že je za Duškojc skalou nějakej ouchyl nebo, že našla krvavý stopy ap. Nikdo jinej tyto zážitky nemíval (je to žena vědy a na hejkala určitě nevěří)
Tak si říkám, jestli "voni" nejdou speciálně po Pražácích:)

Nemám ráda atmosféru strachu a nechci žít s vědomím, že bez karate a pepřáku nemohu vkročit ani na palouk. Třeba je to lehkomyslné, ale jelikož osud je žertéř a nikdy nevychytáš všechno, půjdu-li na karate, tak omrknout trenéry:)
 sdafdsdf sydfsaf 


Re: Nemám nic proti karate, judu a jiným koníčkům, 

(17.9.2008 17:54:19)
Souhlasim ;-) A neb bydlime na samote u lesa, asi bych ani nemohla vyjit z domu .... Naopak, jsem mirne prekvapena, pokud u nas nekoho potkam. Ale at uz se jedna o kohokoli, drive, nez ja, o "nem" vi nase nase hlidaci dobrmanni slecna, tak neni co resit. Snad jen, aby ho moc neochutnala ;-))))))
 sdafdsdf sydfsaf 


Re: Nemám nic proti karate, judu a jiným koníčkům, 

(17.9.2008 17:59:14)
ps: A abych byla presna, take jsem puvodne z Plzne. A pokud jsem se nahodou vracela v "pozdejsich uz skoro rannich" hodinach ;-), tak vetsinou z treninku ... s jedenapulrucim mecem ... ;-))) a nikdy me nikdo nenapadl .... hm ... ps: jsem sice vysoka, ale vaha moc nic...
 s s 


Re: Nemám nic proti karate, judu a jiným koníčkům, 

(17.9.2008 21:39:05)
Libiku, minulý rok, nebo předminulý, na jaře, šla holka s miminkem v kočárku na procházku. jsme tu sídliště, za náma lesík, kde chodí každý, pejskaři, děti, maminky. je tu kupa lidí. holka šla podél lesa, ani ne do lesa, blbec si ji vyhlídl. zatáhl ji do lesa. řekl, že pokud něco ona podnikne, zabije ji dítě. dal pod ní svoji bundu, a znásilnil ji. holka se snažila co nejméně ječet, aby dítěti něco neudělal, nebo aby dítě nebrečelo. po týdnu ho chytli, obtěžoval ještě jednu mladou holku - ještě dítě - o pár zastávek dál. jo, já jsem paraoidní. stalo se to kousek od nás.
 10.5Libik12 


Re: Nemám nic proti karate, judu a jiným koníčkům, 

(17.9.2008 22:13:23)
Ale dobře, teď jde o to, která z nás má větší šanci, až ho potkáme a jestli pokud tedy necvičíš karate a nestřílíš z revolveru není lepší tak nějak uživat světa bez paranoiy.
 s s 


Re: Nemám nic proti karate, judu a jiným koníčkům, 

(17.9.2008 22:28:27)
Já začala být paraoidní až v tomto věku, předtím jsem dělala věci, a chodila tam, kde by mi teď vlasy stávali na hlavě, a být já svojí dcerou, tak se vyliskám. to jen teď, raději nechodím do lesíku, a tak, k tomu mi ještě přítel říkal, že tam chodí úchyláci, a pár jsme jich se známou i viděli. fuj. a na sebeobranu nemám nárok. nejsem nějak robustní, spíš lehčí váha - podváha haha, to by mě smetl kdokoliv jedním šmahem, to nemusím ani dávat peníze za kurz..
 Slavěna 


Re: Nemám nic proti karate, judu a jiným koníčkům, 

(21.9.2008 15:15:40)
Také si ale nejsem jistá, jestli bych v tom momentě zareagovala správně. No a jelikož příliš nestojím o to "to zjistit", jsem raději preventivně paranoidní a do lesa by mě samotnou ani ve dne nikdo nedostal. Pokud se vracím za tmy, nelituji peněz a vždy jedu taxíkem. Také jsem chodila do parku s kočárkem a pokud jsem neviděla lidi, hned jsem pelášila pryč a raději se procházela mezi paneláky :(. Není to ideální, ale nesnáším pocit ohrožení nebo strachu a důsledně se snažím ničemu takovému se nevystavit. Je to určité omezení, já vím, tak ráda bych si třeba odpočinula odpoledne v lese sama na houbách, ale dnešní doba je děsná a stávají se věci, nad kterými zůstáva rozum stát.
 Katka 
  • 

Re: Nemám nic proti karate, judu a jiným koníčkům, 

(20.9.2008 15:04:43)
Taky jsem měla ráda tiché dopoledne na procházky, kdy se moc lidí nevyskytovalo. Až jednou... Je to 3 týdny spátky, kdy jsem skoro 4 letou Evičku odvedla do školky a rozhodla jsem se, že se synem, který v prosinci oslaví 3. narozeniny, zajít za holkama do práce ukázat jim fotky z dovolené a tak. Nasedli jsme do auta a jela jsem. Bylo půl 9. ráno... Na 1. křižovatce jsem musela dát přednost tramvaji, která jela do vozovny. Najednou, jak jsem tak stála na křižovatce, přiběhl sympatický kluk, otevřel se dveře od mého auta na místě spolujezdce a zeptal se mě, kdy najde nějakou ulici. Ani jsme nastačina říct, že nevím... Popadl tašku, kterou jsem měla na sedadle od spolujezdce a zdrhal pryč... Byla jsem v šoku. Taky jsem si vždycky říkala, že mi se to přece nikdy nemůže stát... Nevěděla jsem, co dělat... Vyskočila jsem z auta a řvala na něho, ale nechat tam Honzíka v autě stojícím na křižovatce... Takže jsem sedla do auta a jela domů. Ubrečená a hlavně vystrašená... Dneska mám ze všeho strach. V každém vidím hajzla, co mě může kdykoliv přepadnout... Jenom se setmí, nikdo by mě ven nedostal. A když někm s dětma jedu sama??? Kabelku pověšenou na krku a to je tak vše, co zmůžu. Protože když děti připoutávám do sedaček, může nás okrást kdokoli, kdykoli. Jsme proti těmto lidem bezmocní...Ani mi nejde o to, že mě ten hajzl okradl, spíš o to, že mám z toho psychické problémy, strach a úzkost, když jsem sama nebo s dětma ... To je vše. Jsem možná paranoidní - mám pocit, že každý kluk, co projde, mě chce okrást, mám pocit, že to na mě každý pozná... Ale mám to tak až po zážitku z auta.Takže, pokud sevám nic nestalo, buďte jenom ráda. Jestli se něco stane, třeba taky budete mluvit jinak.
 sdafdsdf sydfsaf 


Re: Nemám nic proti karate, judu a jiným koníčkům, 

(21.9.2008 10:14:51)
Co na to rict, snad jen ze jsem rada za Vas prispevek, tato varianta okradeni me nenapadla :-( . Budu se na krizovatkach radeji v aute zamykat .... A Vam preji, at se z toho rychle dostanete a nic se Vam jiz nestane. A mozna by se sem hodilo napsat vypraveni maminky jednoho meho kamarada: 1.chyba - vzala stopare. 2. chyba - mladik ji pozadal, aby na chvilku zastavila ( pokud si dobre pamatuji, bylo to "cirou nahodou" u lesika, zadni lide ) ze si potrebuje vyndat neco ze sveho kufriku, ktery mel u ni v uloznem prostoru auta. Tak zastavila, jen co vystoupil a otevrel kufr auta, mela nevysvetlitelny pocit uzkosti a rychle, i s otevrenym kufrem odjela. Mileho mladika nechala stat na silnici.... Jela rychle az domu. Nebylo to nastesti uz moc daleko. Kdyz se pote sama podivala do jeho kufriku, nasla v nem rukavice a strunu ......
 žužu 
  • 

Re: Nemám nic proti karate, judu a jiným koníčkům, 

(23.9.2008 21:38:23)
Nekoukala se tahle paní na televizi?
http://www.ceskatelevize.cz/program/10169912963-08.09.2008-05:05-2.html?backaddr=search&searchstring=%E8ern%E1+sanitka
 sdafdsdf sydfsaf 


Re: Nemám nic proti karate, judu a jiným koníčkům, 

(24.9.2008 12:32:26)
To nemuzu samozrejme s jistotou vyvratit ani potvrdit, ale tu historku jsem od kamarada slysela cca pred 5 roky.. to to ale leti ;-) a v clanku o "novem cyklu napinavych mestskych legend" neni uveden rok natoceni ... tak nevim ;-) A my doma uz nejakou tu dobu TV vubec nemame, darovali jsme ji cloveku, ktereho nemame moc radi :-D
 katka+katka 
  • 

Taky jsem něco podobného absolvovala 

(17.9.2008 9:03:09)
a nelituju. Měla jsem tu smůlu, že jsem byla párkrát napadená, ale zároveň jsem měla štěstí- nic se mi nestalo. Vždy jsem reagovala a ubránila se. Vlastně jsem souhlasila s názorem, že muži, kteří napadnou ženu, jsou srabi a pokud žena ukáže odpor, vůli za sebe bojovat, bránit se, ti muži to vzdají. Napadená jsem byla 3x a 3x se mi to potrvdilo. Takže do té doby jsem o podobném kurzu vůbec neuvažovala. Jenže v době, kdy už jsem měla Katku, mě napadl retardovaný 16 - letý kluk. Nenapadl mě hned, ale bylo jasné, že chce. Reagovat stejně jako do té doby nešlo, byla se mnou Katka. Nejdřív bylo nutné dostat jí co nejdál od něj. Nemohli jsme začít utíkat, protože by nás dohonil. Takže jsem Katce řekla, ať utíká na hřiště co bylo poblíž. Když zmizela za rohem, chtěla jsem začít utíkat taky, bohužel to už mě kluk chytil a začal škrtit (mentálně byl na úrovni tříletého rozmazleného fracka, fyzicky na úrovni dospělého mohutného muže). Nevím, jestli bych přežila, kdy ho nenašla jeho matka. Popravdě z téhle situace jsem pořád dost naštvaná a velice to ovlivnilo můj přístup k mentálně postiženým lidem. Nicméně po této zkušenosti jsem podobný kurz navštívila a udělala jsem dobře. Skutečně nejde jen o fyzickou sílu. Vřele to můžu doporučit všem ženám, protože nikdy nevíte, co se může stát. Stejně tak budu chtít, aby Katka podobný kurz absolvovala, až bude větší. Napadení není jen záležitostí tmavých, opuštěných míst uprostřed noci (konkrétně ten poslední útok se odehrál brzo odpoledne, za světla, na ulici mezi dvěma MŠ)
 Janja 
  • 

Re: Taky jsem něco podobného absolvovala 

(17.9.2008 12:36:06)
Katko+Katko...dle tvých příspěvků u každého článku a článečku mám pocit, že ty jsi zažila, viděla, poznala, potkala, prožila, vyzkoušela...absolutně vše, neb na vše máš nějaký svůj příběh a poznání (a vše se stalo v době, kdy Katka byla malá a až bude větší, tak si to ještě pojistí)...Jak to děláš, nejsi ty Brouk Pytlík?:)
Nic ve zlém - jen mě to opravdu překvapuje:)
 katka+katka 
  • 

Re: Taky jsem něco podobného absolvovala 

(17.9.2008 18:53:03)
Nejsem už nejmladší, takže toho mám dost za sebou:-) Nicméně nevidím nic špatného na tom, pokud dcera projde nějakým kurzem sebeobrany. Lepší něco než nic, kriminalita se dost zvyšuje a z napadení si nemusí odnést "jen" ošklivý zážitek, ale třeba taky HIV. Podle mě by měla podobný kurz absolvovat každá žena, netvrdím, že pak se žádné nic nestane, ale určitě to některým pomůže.
 Stáňa a dva kluci 


kontakt 

(17.9.2008 9:11:41)
Markéto, mohla bys mi prosím poslat na mail kontakt na tento kurs nebo odkaz na stránky? Díky
 Evča, 2 neposedové 
  • 

Re: kontakt 

(17.9.2008 9:29:57)
Také prosím o kontakt na ty skvělé kurzy sebeobrany. Bydlím též na jihu Prahy a ve svém okolí si dokážu představit několik míst, kde by se něco klidně mohlo stát :-/
 Markéta, syn 6 l. 
  • 

Re: kontakt 

(17.9.2008 13:25:41)
Evčo, předpokládám, že v kvalitním kursu ti jako první věc poradí, aby ses potenciálně nebezpečným místům v nevhodnou dobu vyhýbala jak čert kříži. Já jsem se takhle jednou naprosto hloupě vyskytla v blblé době na blbém místě, naštěstí do dopadlo dobře, ale myslím, že jsem se z toho vzpamatovávala tak dva roky. Od té doby vím, že na nebezpečná místa se neleze kurs nekurs, byla to velmi dobrá za ucho.
 Markéta 


Re: kontakt 

(17.9.2008 9:50:08)
Ahoj Stáňo, ahoj Evčo, ahoj Katko a Katko. Ten kontakt je www.ebmas-praha.cz, snad to sem můžu dát :-) Dokonce je na webíku teďka nabídka ukázkových hodin zdarma ;-)
A na otázku o lese - není to Milíčák, ten je fakt docela známý tím, že se tam pár přepadení už stalo, je to Kamýcký les. Uprostřed je hájenka, kam chodíme krmit kozí stádečko a je tam pěkný hřišťátko, děti se fakt vyřádí.
 Pavla, 1 svišť 
  • 

Re: kontakt 

(17.9.2008 14:30:15)
Markéto, jako inspirace bezva, jen tedy opravdu doufám, že Markéta Bezoušková, vedená na stránkách ebmas jako "PR manager" nejsi ty, ale někdo jiný ... za reklamu se pokud vím jinak normálně platí. Pokud ne, tak se omlouvám a díky za reference na zajímavý kurs. Pavla
 jana38 


Re: kontakt 

(17.9.2008 18:34:45)
Zvlášť když ta Markéta B. má pod nickem mailovku bezouskova@...;););)
 Sova 
  • 

Nad takovými reklamami si vždycky říkám nakolik jsou slušné 

(18.9.2008 11:19:01)
Viz to upozornění v červeném rámečku nad příspěvkem, když jste ho psala:

"Je nepřijatelné vkládat příspěvky, které jsou neplacenou reklamou (chcete-li reklamu, kontaktujte redakce@rodina.cz)"


no ale už to tady visí a přečetlo si to dost lidí z přesně zaměřené cílové skupiny, tak to asi nebude náhoda, že ....
 katka+katka 
  • 

Nejedná se v článku 

(17.9.2008 9:33:21)
o Prahu 4, Jižní město, konkrétně Miličovský les?
 Róza 
  • 

Re: Nejedná se v článku 

(17.9.2008 9:45:37)
a nebo Krčský les či Hostivař?
 čiřikaví a Jakub 9.10.06 


ještě jedno řešení 

(17.9.2008 11:45:54)
je pořídit si psa (velkého psa). Ale to zase vyžaduje mít chuť se mu věnovat a cvičit ho. Já jsem spojila svoji lásku k psům a mám hovawarta. Má výcvik i na obranu a je vycvičený fakt dobře, takže se mnou všude chodí a pokud má na mě někdo choutky, tak při pohledu na psa, který má 70cm v kohoutku a asi 60 kilo si to rychle rozmyslí. Vyžaduje to ale výcvik, jinak se může stát, že při napadení váš pes bude v lepším případě štěkat, ale nemusí vám vůbec pomoct... :)
 Z + 2 


Re: ještě jedno řešení 

(17.9.2008 13:18:00)
Nebojíš se, že někdy někomu něco provede. Kromě toho, že představa cesty z prace, hospody se psem se zdá být více než nerealná, tak z podoného přístupu ke psům ve městě mám husí kůži. Velký pes vytváří v městském prostoru spoustu napjetí. Velký pes cvičený k obraně má snad smysl na Australském venkově v Praze je to jen nebezpečná frajeřina, která se často otočí vůči jeho majitely. Jako obraná zbraň žen, se psi jeví jako strašidelné řešení. Kdo někdy viděl nějaké pražské sidliště pochopí.
 Markéta, syn 6 l. 
  • 

Re: ještě jedno řešení 

(17.9.2008 13:31:36)
Myslím, že to, co způsobuje napětí, nejsou psi vycvičení k obraně, ale psi, které jejich majitelé nechají na volno a bez náhubku pobíhat mezi lidmi, kteří o to ale ani trochu nestojí. Za průpovídky "Nebojte se, on je hodnej, ten by nic nikomu neudělal". Vycvičený pes na vodítku či s náhubkem mi nevadí, jakýkoli pes na volno a bez náhubku velmi. Jinak si myslím, že velký pes už sám o sobě většinu násilníků odradí, těžko dopředu odhadnout, jestli bude majitele bránit, nebo násilníkovi olizovat nohy.
 Z + 2 


Re: Uklízíme všichni 3 

(17.9.2008 13:38:59)
Pes s náhubkem těch možností při obraně paničky zas tak moc nemá, takže se dá předpokládat, že pokud je pořízený jako obranář, tak moc náhubek nenosí, protože, pak i na to zastrašení, tak úplně nefunguje.
Psy mám rád, ale pořizovat si je jako zbraň mi přijde uchylné a nebezpečné! Rv
 Markéta, syn 6 l. 
  • 

Re: Uklízíme všichni 3 

(17.9.2008 14:13:04)
Pokud jde někdo po sídlišti (kde má vznikat to napětí), pochybuji, že pociťuje obavy o své bezpečí a potřebuje psem odrazovat. Nicméně i pražská sídliště jsou často obklopena lesy a lesíky, kde není úplně bezpečno a tam by pes bez náhubku jako "odrazovací prostředek" fungovat mohl.
 Emilka. 


Re: Uklízíme všichni 3 

(18.9.2008 14:21:05)
Ahoj:-D,
dovolím si oponovat. Vycvičený pes umí s náhubkem divy.
 Katka  
  • 

Re: ještě jedno řešení 

(17.9.2008 13:19:14)
Jo, a kromě výcviku a lásku ke psu to chce nemít malý byt a alergii na roztoče všech chlupatých zvířat. Takže radši se juknu po kurzech :-)
 Chrestysek 
  • 

A nevíte o nějakém dobrém kurzu v blízkosti Jižního města? 

(17.9.2008 14:20:08)
Zmiňované stránky dotyčného kurzu jsou mi trochu z ruky, bydlím na "Jižňáku", nevěděli by jste o něčem dobrém v blízkosti? Jde mi o funkční praktickou obranu, ne o nějaké tanečky typu tajči :). Díky za každý tip.
 Linda 
  • 

Souhlasím 

(17.9.2008 22:39:00)
Souhlasím, že je dobré být připraven na případné nebezpečí. Názor, že "mně se nic nestane, co by mi kdo dělal" je pro člověka pohodlný, ale je to pak dost o náhodě a člověk je de facto vydán napospas svému okolí. Asi jako když jedu v autě, považuji za rozumné se připoutat, i když apriori neplánuji nabourat (a myslet si, že mně se nic nestane - když to do jisté míry nezávisí jen na mně - považuji za hloupost).
Já jsem svůj strach vyřešila tím, že jsem si udělala zbrojní průkaz a koupila malou pistolku. Díky tomu se cítím svobodnější - vydám se na místa, kam bych třeba jinak sama nešla. Jedinou nevýhodu vidím v tom, že pistolku samozřejmě nenosím u sebe pořád, jen když jdu do nějakých míst, která považuji za riziková. Z tohoto hlediska je člověk znalý sebeobrany ve výhodě, protože tu lze použít kdykoliv...
 10.5Libik12 


Re: Souhlasím 

(17.9.2008 22:44:34)
Lindo, to je docela drsný, předně je popsáno dost případů, kdy "malá pistolka" našla naprosto nevhodný cíl(rodinní členové ap), a navíc, odkráglovat byť jen pobudu, no nevím, nechtěla bych mít tu možnost.;)
 Linda 
  • 

Re: Souhlasím 

(17.9.2008 23:23:14)
Ano, s pistolí se musí umět zacházet, včetně bezpečného uložení mimo dosah dětí či nekompetentních osob. Pokud si mám vybrat, tak radši odkrágluju pobudu, než aby odkrágloval on mne. Nejlepší je samozřejmě konfliktu se vyhnout, ale já žádný konflikt nevyvolávám a pokud bych do něj měla být vtažena, tak preferuji nebýt bezmocná.
 10.5Libik12 


Re: Souhlasím 

(17.9.2008 23:35:23)
Jo jasně,
ale..fakt si to umíš představit? (nemyslím morálně, myslím to, že stiskneš spoušť)
 Magda & 2 
  • 

Umim si to predstavit... 

(18.9.2008 9:45:25)
...ja si to predstavit umim a uplne s Lindou souhlasim. Bydlime v centru velkomesta a koncentrace kriminalnich zivlu je tady enormni. Uz jsem si zvykla a naucila se divat kolem sebe, bez vahani volat policajty, okamzite mizet z mista potencionalniho nebezpeci...atd. Ale i tak se mi nekolikrat stalo, ze jsem ja a moje deti byla fyzicky ohrozovana (nikdy nastesti nedoslo k primemu nasili) a ja si kladu otazku: Mam spolehat na "rozumnost" nejakyho magora, ktery ma muj zivot ci zivoty mych deti ve svych rukou? ROZHODNE NE! Ja chci mit svuj zivot ve svych rukou a jsem ochotna ho branit, pokud budu napadena....Kdyz si clovek poridi zbran, musi pocitat s tim, ze ji bude schopen pouzit....nemuze si klast otazky, jestli dokaze zmacknout spoust ci ne. Navic, nemusis hned strilet do utocnika, aby jsi ho zabil, tvym umyslem je odrazit utok, utocnika zranit, a tim ho paralyzovat, aby jsi mohl privolat pomoc....
 Linda 
  • 

Re: Umim si to predstavit... 

(18.9.2008 14:05:28)
Souhlas, když má člověk zbraň, nemusí ji hned použít...ale v případě potřeby MŮŽE! Navíc i výstražná střelba do vzduchu běžného útočníka odradí, nemusím ho hned odkráglovat. Samozřejmě pokud by po mně šel nějaký sadistický masový vrah nebo někdo ozbrojený, nevím, jestli bych se ubránila...ale neozbrojenému úchylovi, opilci, nebo jinému cvokovi věřím že ano. Neříkám, že zbraň je řešením pro každého, jen to tady nadhazuji do diskuse jako další možnost - protože udělat si zbrojní průkaz a pořídit si zbraň může skoro každý, je to překvapivě jednoduché (asi jako řidičák), jenom o tom běžný člověk, který se o zbraně nezajímá, většinou ani neví...
 Emilka. 


Re: Umim si to predstavit... 

(18.9.2008 14:26:51)
Lindo, neozbrojenýmu opilci by ses možná neubránila, mohlo b mu to být jedno. A zastřelit ho proto, že je doťerný, no nevím.
V klidu a pohodě o tom můžeme hovořit, ale konkrétní situace vyžaduje něco víc než jen naučené postupy, znalost předpisů apod.
 Linda 
  • 

Re: Umim si to predstavit... 

(18.9.2008 15:23:19)
Myslím, že pokud útočník neočekává, že máte zbraň, tak ho výstražná střelba vyděsí a odradí. A pokud mě někdo ohrožuje i přes varování, že použiju zbraň, tak je to jeho problém, ne můj, když zbraň použiju. Promiňte, ale já vážně nebudu čekat, až mě někdo znásilní/zabije/okrade, jenom proto, abych toho chudáčka náhodou nezranila. Naštěstí jsem v takové situaci skutečně nikdy nebyla (a doufám, že ani nebudu), na druhou stranu nechápu, v čem je na tom neozbrojená bezbranná žena lépe než ta, která zbraň má.
 Emilka. 


Re: Umim si to predstavit... 

(18.9.2008 16:51:45)
Pokud jsi si 100% jistá, že víš kde je hranice mezi sebeobranou a zabitím (neřkuli vraždou), tak je to v pořádku.
Ve vězení se člověk může přesvědčovat, že byl v právu, ale jak k tomu přijdou děti, jejichž máma prostě zpanikařila a do někoho to našila.
 Linda 
  • 

Re: Umim si to predstavit... 

(18.9.2008 22:26:06)
I když si nejsem 100% jistá, tak pořád budu radši ve vězení, než v hrobě (i s ohledem na své potomky).
 Emilka. 


Re: Umim si to predstavit... 

(18.9.2008 23:46:55)
Takže pro sichr radši vystřelíš, protože co kdyby tě chtěl zabít. No, docela dobrý. ;((
 Linda 
  • 

Re: Umim si to predstavit... 

(19.9.2008 15:40:24)
Vystřelím v případě, že budu napadena (ne když se mě někdo zeptá, kolik je hodin nebo jestli bych nešla na skleničku). Z logiky věci vyplývá, že začít se sebeobranou až poté, co mě někdo zabije, nelze...
 s s 


Re: Souhlasím 

(17.9.2008 22:44:47)
Tak to nejsem jistá jestli já jsem zralá pro pistolku. Měla bych strach, že bych ublížila ostatním. Já jsem v tomto slaboch.
 s s 


Re: Souhlasím 

(17.9.2008 22:50:24)
Já jsem terčem pro k*koty. Šla jsem z práce - před dvěma roky, chodí se uličkou mezi hřbitovem a plotem od podniku, dlouhou cestou, ale jedinou na tramvaj, chlap se díval, díval, předešl mě, sundal si kalhoty, dřepl si. Samozřejmě, nikde nikdo. Tak jsem chtěla volat na svého šéfa do okna, byl tam sám, bylo přesčas, ale měla jsem strach, že když mě neuslyší, tak mi úchyl něco udělá. Tak jsem zrychlila krok, neutíkala jsem, a metla to rychle pryč a on za mnou. naštěstí, v tu pozdní dobu, jelo na podnikové parkoviště nějaké auto. to mě zachránilo.
 10.5Libik12 


Re: Souhlasím 

(17.9.2008 22:53:20)
Ty wonderf a nechtěl on vyměšovat, mě zaujalo, že si dřepl. Chlapi jsou nejen úchyláci,ale i dost prasata (někteří samozřejmě)
 s s 


Re: Souhlasím 

(17.9.2008 22:56:05)
No víš co, mě to taky napadlo, ale on se na mě díval jak jsem vycházela z podniku, a pak mě rychle předešl, a pak si je sundal. kdyby chtěl tak moc nutně, tak by mě přeci nepřecházel. ale tam se opravdu pohyboval úchyl, překvapil koegynku za půl roku v zimě kdy pršelo a bylo k nule na půl nahý. a pak druhou kolegynku. a to ráno, o půl sedmé.. já mám takových zábavných historek víc, ale to asi každý ;)
 s s 


Re: Souhlasím 

(17.9.2008 22:58:23)
a taky, jak jsem ho přecházela, vytáhl si kalhoty, nevím, jestli si je zapl nebo ne, už jsem radši nedívala, a mazal za mmnou..
 10.5Libik12 


Re: Souhlasím 

(17.9.2008 23:33:58)
Já tedy vlastně jednu bezpečnostní fobii taky mám, vyloženě čuchám úchyláka v takových těch echt panelácích, tedy ve společných prostorách.
Tam naběhl u schránek jednou nějakej týpek s nožíkem na mou kolegyni. Nechci nikoho odrazovat od prevence násilí sportem či psychologickou přípravou, ale tu moji kamarádku zachránil řev.

Říkala, že i když jí bylo jasný, že jí muže i sejmout, tak to řvalo za ní samo:) Její brácha je muzikant, co vyspával dobrej koncert a vzbudilo ho to ve 4. patře.(ráno 8.30, prázdnej panelák)
 s s 


Re: Souhlasím 

(18.9.2008 0:04:14)
Jo, to taky mám z toho strach. Nejednou se mi stalo, že jsem člověka neznala, a měla jsem divnej pocit, tak jsem raději šla pěšky nahoru. Když mi bylo 8 let, vrátila jsem se domů pro učebnice, a tam jakýsi chlápek se ke mě lísal a šahal mi po nohách. Hned jsem to nahlásila soušce učitelce, a pak ho chytli,. Byl to prý peďák v okolí. Vylhala jsem se mu, že venku na mě čeká tatínek. Fuj. A když jsem byla malá, tak tři roky, bydleli jsme s mamkou na samotě, přijela teta, v noci slyším rámus, mamka a tety jsou v ložnici u mě, zabarikádovají dveře, dávají tam židle, skříň, komody, a ozývá se bouchání. Jakýsi chlap z opodál na nás přišel, hodil prý i jed nebo prášky do jídla. To jsem se dozvěděla potom. duchapřítomná mamka dala do okna rádio na plné pecky, co tranďák unesl, a řvali jsem o pomoc. Čekali jsme na pošťačku co přicházela ráno. Naštěstí nás uslyšel domovník, který nám přišel pomoct a odstrašit dobyvatele. Prý nám nechtěl uškodit. No nevím.

Tak, a teď mám jít spát, haha, tak nevím :)))
 s s 


Re: Souhlasím 

(18.9.2008 0:05:09)
Teta, ne tety :)
 10.5Libik12 


Re: Souhlasím 

(18.9.2008 0:21:41)
wonderf,
na své zážitky jsi docela pohodář, tak dobrou:)
 jusinka 


Re: kontakt v HK 

(19.9.2008 10:23:47)
Holky, můj manžel je bachař a tak doma věčně poslouchá, co se kde děje - i za bílého dne.. Chodí na kurz sebeobrany a pořád mě "láká" ať jdu s ním. Ten cvičitel ke kterému chodí, dělá běžně kurzy právě i pro ženy... Jsme z Pardubic, ale jezdí do HK, tak když se najde někdterá, která by do toho se mnou šla, půjdu taky R^. Jsem menší, 55 kg, ale lepší něco než nic. Asi vážně nejde o to umět hmaty a chvaty, ale dát najevo, že se "nebojím" (i když bych měla naděláno v kalhotech) a že se umím aspoň trošku bránit. Přesně jak už tu někdo psal, chlap který napadne ženskou je srab :-©:-©
 MagdalénaR 
  • 

Kde jsou násilníci 

(18.9.2008 16:12:48)
K textu jen jedna poznámka: Násilníci a zloději se v liduprázdných lesích nevyskytují, protože někde na pařezu by se sakra načekali, než by mohli někoho přepadnout. Víc jich je v nákupních centrech, na autobusových nádražích i na ulicích. Množství lidí je neodradí, oni dobře vědí, že na přepadenému nikdo pomáhat nebude...
 Ivana,dcera 2 roky 


Re: Kde jsou násilníci 

(21.9.2008 18:03:58)
MagdalenaR: tak to je přesné,mou sestru přepadl násilník v Praze ve 14.30 hod. na frekventovaném místě.Držel jí nůž pod krkem a chtěl ji okrást.Kolem jdoucí to úplně ignorovali,až jeden mladý kluk jí pomohl.Odnesl to roztrženou bundou. Lhostejnost lidí je zarážející.
 Kristína 
  • 

Taky strach 

(21.9.2008 16:47:08)
Čau, od té doby co jsem matkou mám tak akorát strach z dalšího porodu a uvažuju, jak zabojovat s tím. Nikdy jsem si nemyslela, co za hrůza mě čeká. Je děs, co tam s náma ženskýma dělají a jak se k nám chovají!!!!

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2023 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.