| Přihlásit se | Nová registrace

tisk-hlavicka

Jak se z milenců stanou dobří manželé a rodiče

Jak se z milenců stanou dobří manželé a rodiče

Názory k článku Do poslední kapky mléka aneb Kdo nekojí s námi, kojí proti nám!

Jako strom Podle času

Celkem 188 názorů.

Martina, Honzík 3,5 roku

•

Nešťourat se ...

(15.7.2003 8:50:49)
... a netrápit se. To je asi to podstatné, ne?
Monty, pokud se cítíš špatně a potřebuješ léky tak prostě kojit nemůžeš.
Myslím, že spokojená a zdravá(v rámci možností) matka je pro dítě tak strašně důležitá, že kojení nebo nekojení to nemůže vyvážit.
A že se v tom bude šťourat okolí...to se vždycky v něčem šťourá :-)))
Prostě jednej podle sebe.
Jinak ty mýty o kojení - taky si se mnou svého času hezky pohrály...:-)

Monika, dve deti + cekatko

•

Neboj se toliko ver

(15.7.2003 8:51:50)
Mila Monty, uprimne jsem se nad tvym prispevkem pobavila. Ja sice spadam do kategorie matek dlouhokojicich, ale abych plnou pravdu priznala, tak hlavnim duvodem byla predevsim moje pohodlnost. Kdyz se mi narodilo mladsi ditko, starsimu bylo 1 a trictrvte - v tehotenstvi jsem na jakekoliv ukoncovani cehokoliv nemela ani pomysleni, po porodu tim mene. Rano to v nasi manzelske posteli vypadalo jako v kibucu, kdyz odjedou vsechny matky a zustane pouze jedna dobrovolnice. Resili jsme to (tak ajko s dudlikem) pomerne kratce pred tretimi narozeninami - vstup do skolky. Mladsi se vice mne odstavilo asi v roce a trictvrte, do te doby pro me bylo nepredstavitelne, ze bych mu v noci chystalo cokoliv k piti, takze prisel po svych prisal se a zalehl mezi nas:-) Nicmene presne jak pises, proste existuji dve kategorie kojicich zen - jednu kojeni "vysava", tak pak se prejida a hubne a deprimuje sve obtloustle okoli, druha pak pekne jak zviratka na zimu sysli kilecka a potesene kyne. Ja osobne tedy kynu - takze rovnez odevni velikost 46 asi po pul roce kojeni a dalsi roky dost usilovna snaha tento hranicni limit neprekrocit. Vzdy jsem byla kojenim nadsena a ted ve 33. tt se uz vazne tesim, az se mrnousek prisaje. Ale myslim, ze nic se nema prosazovat nasilim. Moje agilni kamaradka, horliva stoupenkyne kojeni, kojila takrka do 4 let a ani ne rok na to se detatku objevilo astma. Takze je to vazne to nejlepsi, co muzete pro sve dite udelat, je to moc prijemne (kdyz je vse v poradku) a moc pohodlne, ale jestli to z jakehokoliv duvodu nejde, svet se bude tocit dal.
Zdravi Monika

Brusinka37+J03+J06+41tt

Určitě nejsi sobecká

(15.7.2003 9:14:51)
Ahoj Monty
moc vtipně napsaný článek, týkající se „seriozní záležitosti“ :-))
Tvé provinilé myšlenky nejsou dle mého názoru absolutně na místě. Přesně jak jsi popsala – kojení je pro dítě nejideálnější , ale člověk taky musí „zdravě myslet na sebe“. A opravdu, jak moc by děcku v budoucnu byla „rozpadající se „ mamina. Myslím, že odsoudit Tě mohou snad jen „horké hlavy“ anebo ženy, které se do takovéto situace vůbec nedostaly. Je strašně jednoduché hodit kamenem, či být chytrá Horákyně.

Mimochodem 8 měsíců kojení je velice slušné skore.

Zatím mám mimčo v bazénku a teoreticky jsem odhodlaná k co nejdelšímu kojení. Zkrátka moc chci. Jenomže plánovat občas znamená „promyšleně dosáhnout úplně jiného cíle“ :-))) Teoreticky se snažím a ještě budu snažit o kojení dovědět co nejvíce, ale myslím, že kdyby se mi třeba nedařilo kojit dostatečně dlouho, nebo se protě připletl do cesty Taxis a prostě bych „odpadla“ tak si to doufám nebudu vyčítat.

Sama jsem kojené nebyla, byla jsem strašný lenoch a mamča prostě psychicky nezvládla můj brekot, tak mě zčerstva „přiflaškovali“ a co se týče zdraví, nemohu si vůbec stěžovat. Zdravá skoro jako řípa. Takže ono to tak divoké s tím patentem na zdraví zřejmě také nebude.

Přeji, aby Tě ty „chmurné představy“ opustily.
Martina

Milena, dcera 5 let

•

Re: Neboj se

(16.7.2003 8:08:14)
Myslím, že se Ti již dostalo dostatečné podpory ve Tvém rozhodnutí
Přesto: Myslím si (a tento názor sdílím i s jednou lékařkou pediatrem), že kojení dítěte staršího roku je patologické a že nejsme v Africe kde dítěti nekojenému hrozí smrt hladem, žízní a těžko léčitelnými infekčními chorobami
prostě mysli více na sebe, je to jednoduchá poučka, která myslím funguje i v jiných situacích ve výchově dítěte
ahoj
Milena

Milena, dcera 5 let

•

Re: Neboj se

(16.7.2003 8:08:16)
Myslím, že se Ti již dostalo dostatečné podpory ve Tvém rozhodnutí
Přesto: Myslím si (a tento názor sdílím i s jednou lékařkou pediatrem), že kojení dítěte staršího roku je patologické a že nejsme v Africe kde dítěti nekojenému hrozí smrt hladem, žízní a těžko léčitelnými infekčními chorobami
prostě mysli více na sebe, je to jednoduchá poučka, která myslím funguje i v jiných situacích ve výchově dítěte
ahoj
Milena

Mirka´73

•

Pre Monty

(15.7.2003 9:11:07)
Ahoj Monty,
Vôbec sa netráp, ak Ti to pomôže tak z môjho pohľadu si „HRDINA“ pretože pri Tvojich zdravotných problémoch sa tých 8 mesiacov dá prirovnať ku kojeniu do 8 rokov. Ja na rozdiel od Teba som bola úžasne „nadupaná„ z kojenia, odhodlaná „plne kojiť do 6 mesiacov až do roka a potom s postupným zavádzaním príkrmov až do dvoch rokov...“ (o tejto vete sa mi aj snívalo) a čo sa týka teórie tak by som mohla prednášať na VŠ ale... ono to kojenie NEŠLO a NEŠLO a NEŠLO. A nebolo mlieko a neboli ani vhodné bradavky (odvahu mi dodali aj slová dvoch sestričiek z novorodeneckého keď prvá zahlásila „no ono to ani nepôjde lebo máte príliš veľké bradavky“ a jej kolegyňa s ktorou sa minula vo dverách zahlásila „no, jasné že to nepôjde veď Vy nemáte žiadne bradavky!“ – som sa cítila ako školák, ktorý si doma zabudol super dôležitú pomôcku). A tak som NEKOJILA lebo to nešlo ani poležiačky ani posediačky ani s klobúčikom a ani bez neho. A svet nespadol a dcéra kupodivu žije a priberala raz od BEBY a raz od odstriekaného mlieka. A alergiu zatiaľ nemá a chorá nebola. A aby to neskončilo iba s KOJENÍM-NEKOJENÍM tak sme dcéru MUSELI v 5,5 mesiacoch odviezť k mojej mame a 3,5 mesiaca sme tam chodili len na víkendy (musela som sa rozhodnúť ostať doma s 2.740,- Sk a potom si hľadať prácu lebo na môj flek už slintalo niekoľko osôb alebo nejaká cudzia baba„óperka“ u nás alebo moja mama 70 km ďaleko – k nám prísť nemohla lebo dnes už nebohý otec chorľavel a sestra o 11 rokov mladšia práve maturovala). Je mi jasné že teraz všetci odborníci na malú detskú dušičku ma už upaľujú na hranici ale ja si aj tak myslím že to bola tá najlepšia z troch možností (doma som ostať nemohla pretože na východe Slovenska by som skôr našla tehlu zlata ako prácu). A ešte jeden „ťažký“ hriech. Dcéra začala od 1 roka chodiť do jaslí. Kto si predstaví totalitné jasle 30 detí a jedna polomŕtva učiteľka tak je na omyle. V meste sú jasle - 10 detí a na nich 3 zlaté tetušky. Za tie dva roky čo do jaslí chodila som na nej nepozorovala žiadnu ujmu. Dcéra sa do jaslí vždy tešila a čo je dôležité viac ako rok nebola chorá (a to ani v čase keď zúrila chrípková epidémia). Takže NEKOJILA SOM, NEBOLA SOM S ŇOU DOMA DO TROCH ROKOV a CHODILA OD 1 ROKA DO JASLÍ. A čuduj sa svete, vôbec sa necítim ako zlá matka.

Jessica, 2 dospievajúce deti

•

Trocha povzbudenia

(15.7.2003 9:15:31)
Milá Monty,

Tvoje články milujem. Máš presne ten druh humoru, ktorý preferujem. Veľmi ťa obdivujem za Tvoj štýl (a nielen zaň).
V prvom rade Ti chcem napísať, aby si sa vôbec netrápila preto, že chceš skončiť s kojením. Napriek tomu, že som presvedčená, že kojenie je pre dieťa najlepší a najprirodzenejší spôsob výživy a (napriek Tvojej teórii o mylnosti jedného z mýtov ohľadom kojenia) tiež najlepšia prevencia všetkých zdravotných komplikácií v budúcnosti (aj keď žiadna záruka tu samozrejme nie je), napriek tomu si myslím, že tu musí byť vždy akési hľadanie rovnováhy či kompromisu medzi záujmom dieťatka a záujmom matky. Takže ak Ty, ako matka, máš pocit, že Ti to robí problémy a necítiš sa tak dobre, je podľa mňa v poriadku, že to chceš ukončiť. Pohoda a vyrovnanosť matky je predsa veľmi dôležitá aj pre dieťa. Nakoniec tých osem mesiacov kojenia je veľmi pekný úspech a dobrý základ do života pre Tvoje dieťa.
Ešte posledná poznámka ohľadom toho chudnutia. Ja som počas kojenia neschudla nikdy ani kilo, ale zato som dosť schudla vždy po skončení kojenia. Potom išla váha dole celkom sama, bez môjho pričinenia. Je to aj logické - kým kojíš, telo sa snaží vytvárať si nejaké tukové zásoby. Takže verím, že aj tento Tvoj problém sa aspoň zmenší, ak nie úplne vyrieši.
Držím Ti palce a myslím si, že robíš dobrú prácu - ako matka, manželka, dcéra a určite aj ako kamarátka.

Zuzava*

Monty, nešil!!!

(15.7.2003 9:35:46)
Monty, kojit děti ze zdravotních důvodů se doporučuje do půl roku věku, pak už to rozhodně na zdraví dítěte nemá tak výrazný vliv!

Já osobně jsem dlouho kojila jen proto, že mi to tak vyhovovalo - nic se nemuselo vyvařovat a patlat, bylo to pořád nachystané, sice jsem ani nijak zvlášť nehubla, ale ani nepřibírala, spíš se mi zdálo, že to na zdraví ani pocit množství sil nemělo žádný vliv, cítila jsem se dobře...a taky když jsem si spočítala ty pálky za sušený mlíko, tak jsem neviděla důvod proč si ho radši nevyprodukovat, dokud to jde...Prostě nijak mě to neobtěžovalo, naopak těšilo...a pak se mi dítě prakticky ze dne na den odstavilo samo, jinak bych o ukončení neuvažovala, ale takto jak to popisuješ ty...

Jestli máš zdravotní problémy tak prostě vůbec není co řešit. Kamarádka kojila dítě jen dva a půl měsíce, protože jí po porodu začaly strašně padat vlasy a sama doktorka jí řekla že to už stačí, aby odstavila, a mohli jí dát léky...

Myslím že osm měsíců je dost slušný výkon a nevěřím že odstavení v tomto věku by něčemu škodilo...

Zuzava*
	Alergie (15.7.2003 9:51:16) Dřív jsem nad tím neuvažovala, ale podle odpovědí, co tu jsou, to skoro vypadá, že čím dýl se kojí, tím víc má pak dítě alergie... Asi hraje roli víc věcí. Možná není dobré přehánění na žádnou stranu... Odpovědět

xxxxxxxy
	Re: Alergie (15.7.2003 9:57:09) Zuzavo tohle si nemyslím, moje dlouho kojená dcera nemá žádnou alergii. Možná že ten vztah mezi kojením a alergiemi nebude tak silný, příčinou alergií budou asi jiné věci.... Odpovědět

Zuzava*
	Re: Re: Alergie (15.7.2003 10:53:04) Taky jsem netvrdila že to je příčina...jen že to z odpovědí co jsem tu četla tak vypadá... Odpovědět

Jana
	Re: Alergie (15.7.2003 10:05:14) Zuzavo, a nebude to tím, že matky alergických dětí se snaží kojit déle? ;o) Nepřehazuj příčinu a důsledek... J. Odpovědět

lenka T. syn, 8 mesicu

•

Re: Alergie

(17.7.2003 1:25:55)
Ahoj,

muj syn - osm mesicu, ma prave obdobi ( a doufam, ze je to jen obdobi), kdy odmita cokoliv jist. Kojim ho od narozeni, bez problemu. Zacal jist, pouze ovoce zhruba od 7. mesice, presne v dobe, kdy se posadil. Jedl dobre (krome zeleninovych polevek) az dosud. Ted odmita vse, chce pouze sat z prsu. V noci se stale budi po trech hodinach.
Prosim poradte, pokud mate zkusenosti.
Predem diky.
Lenka

Re: Re: Alergie

(19.7.2003 0:01:54)
Ahoj moje malá ni prestala jíst v deseti mesících a zacala ted v roce a půl opět, ale sama a naprosto spontánně, Celou tu dlouhou dobu kdy byla opet téměř plně kojená jsem se snažila dodržovat stereotyp Ikdyž nesnídala vždy jí dát do židle nějaké jídlo a oběd a večeře to same . Nepomohlo násilí odstavování, prostě nic tak jsem to vzdala a kojila dál. Před týdnem malá začala sama od sebe jíst a to tak že snídá, svačí před poledním spaním sní polívku pak druhé. A mlíčko si necháváne na večer, nechci ji odstavit, ale pokud to bude její volba... Tak si moje rada zní vydržet, je to jen epizoda. Pokud jsi odvážnější než já tak úplně odstav a určitě jíst začne. To říkali v mém okolí. Držím ti pace. andrea

Daniela
•	Re: Alergie (22.8.2003 20:20:56) Vztah mezi alergiemi a kojenim doopravdy je. K tomu, aby bylo dite chraneno pred alergiemi, astamatem, usnimi infekcemi atd. musi byt kojeno pul roku. Pouze kojeno. Nic vic. Zadne kasici, stavicky, nic. Pouze kojit a pak teprve je chraneco proti ruznym nemocem. Odpovědět

Aninabe

Re: Re: Re: Alergie

(23.8.2003 16:47:40)
Ach jo :-))) tak koukám, že ten článek co jsem Ti právě dnes posílala (posílala Miladě) dám i sem - tedy aspoň odkaz. Aby takoví, jako paní Daniela laskavě vážili slova.

Jde o článek z časopisu alergie, kde pan MUDr. Nentwich rozebírá vliv kojení na ochranu dítěte před alergiemi v případě, že jeho matka je sama alergická. Přeji hezké počtení - a Monty, moc Tě prosím, přečti si to taky. Nemusíš mít ale vůbec žádné výčitky či cokoli kvůli zastavení kojení.

http://mail.tigis.cz/alergie/alergie202/nentwich.htm

Jana

Re: Monty, nešil!!!

(15.7.2003 9:55:46)
ahoj Monty, i já si myslím, že kojíš dost dlouho, teda vzhledem ke svému zdravotnímu stavu. Já sice dcerku kojila víc než dva roky, ale pokud bych na tom byla jako ty, tak bych určitě tak dlouho nevydržela. Taky jsem ten případ, že jsem při kojení rychle zhubla, dokonce jsem pak měla podváhu a vypadala jsem jak z koncentráku, ale to bylo spíš neúnosnou rodinnou situací a nedostatkem financí na šlehačkové dortíčky. Jsem zvědavá na tohle těhotenství, rodinná situace dobrá, na dortíčky je financí dost...:-)
Jinak na tom možná budu podobně jako ty, mám alergickou rýmu, i když zdaleka ne tak silnou alergii jako ty, ale trvale ucpaný nos je i tak dost nepříjemná záležitost. V prvním těhoteství to skoro zmizelo, teď v druhém se to zhoršilo a ještě mi mimi nějak přiskříplo plíce, takže se poslední dny v noci budím tím, že se nemůžu nadechnout a i přes den mám občas pocit, že nemůžu dýchat a že se dusím. Jen co porodím, chci s tím něco dělat, alergoložka nabízí vakcíny, ORL doktorka operaci nosní přepážky (mám už jednu dírku napůl ucpanou křivou přepážkou). Všechno tohle ovšem asi nepůjde při dlouhém kojení, takže na dva roky to nevidím...už teď občas sotva přežívám
no, uvidí se.
Jinak pokud jde o tebe, dost mě překvapuje, že máš kolem sebe tolik lidí, co tě nutí kojit. Já zase byla u některých lidí za exota, že kojím tak dlouho. Byla jsem vzteky bez sebe, když jsem slyšela stupidní názory typu: nebudu přece kojit, zničila bych si prsa (nemůžu potvrdit, nemám je zničená). Takže ono si nevybereš. Kdybys kojila tři roky, vyrojí se kolem tebe lidi, co tě budou mít za blázna. Pošli je všechny s klidem někam (v případě rodiny slušně, ale rozhodně) a udělej si to podle sebe.

listopad

Helušce

(15.7.2003 10:57:24)
Heluško trošku mimo téma, ale nedá mi to. Já mám taky alergickou rýmu, nos stále ucpaný (je to fakt děsně nepříjemný a ty manželovi řeči jak večer chrápu...). Taky jsem chodila na ORL, kde mi doktor doporučil operaci nosní přepážky. Já pitomá, měly mě odradit už ty soucitné pohledy lékařů, kteří mi prováděli ty různá předoperační vyšetření (EKG a já nevím co ještě). No a pak to přišlo. Řeknu ti porod je proti tomu úplná procházka rájem. Nevím jak dnes, ale když jsem šla na to já (před cca 6 lety) to prováděli jen v místní anestezii, v celkové se to prý ani dělat nemůže, hrozí snad prý vdechnutí krve. Nebudu psát větší podrobnosti (kdyby ses náhodou pro tu operaci rozhodla), ale akorát ti ještě napíšu, že mi to stejně nakonec vůbec nepomohlo. Promiň, že takhle píšu mimo téma, ale jak já slyším "operace nosní přepážky" tak se mi všechno ježí a nedalo mi abych tě trochu nevarovala...

Alíkovi

(15.7.2003 11:05:56)
naopak Alíku, jsem ráda, že mi to píšeš. Já bych na to šla sice v celkové anestézii, ale i tak z toho mám obavu. Tak říkáš, že ti to vůbec nepomohlo? A pomohlo ti něco jinýho?
Moje máma má plastiku nosu (ze zdravotních důvodů,taky šlo o přepážku, jen si k tomu nechala udělat ještě plastiku, máme v rodině orlí nosy :-))) a celý jí to dělali v místním umrtvení a bolelo to prý dost, ale prý to pomohlo. Je to už ale spousta let, myslím, že už si toho moc nepamatuje (asi 35 let). Jo a vakcíny brala taky, ještě před tou operací a taky jí to prý pomohlo, i když teď po letech se jí ta rýma zase vrátila.
Budu ráda, když mi podrobně popíšeš, jaký to bylo, třeba na můj email, abych si to případně mohla ještě rozmyslet. nerada bych podstupovala něco zbytečně, ale NĚCO budu muset udělat.

listopad

Re: Alíkovi

(15.7.2003 11:22:35)
Mě to teda opravdu nepomohlo, ale třeba jsem to vybočení neměla tak velké jako ty nebo tvoje máma, když píšeš, že tvojí mámě to pomohlo. No hlavně, že už se to dělá v té celkové anestezii. Koukám, mě si asi ještě vychutnali "naživo". Jinak po té operaci, to bylo taky trochu nepříjemné, nikdy bych nevěřila, že jde nacpat do nosu tolik tampónů:o) To bylo ale v pohodě, horší byla jejich výměna, zvlášť když to trošku přischlo...Ale šlo asi jenom o týden, pamatuji si, že asi týden po zákroku jsem měla svatbu a na tu už jsem byla fit. Takže s tou celkovou anestezií se ta snad přežít dá. Když se nic nezlepšilo, šla jsem opět za doktorem a ten mi zase navrhoval nějakou operaci (teď už opravdu nevím co tam zase viděl, je to už nějaká doba), ale já už jsem nešla (taky po těch zkušenostech). Manžel mě pak taky dokopal na alergologii, chtěli mi začít dělat testy, byla už jsem objednaná, ale pak jsem otěhotněla a od té doby jsem buď furt těhotná nebo kojím, takže tuhle "chemickou cestu" nechávám až na potom. Jo a taky jsem zkoušela homeopatii, ale taky nic moc.

Vanilka,30

Nosní přepážka-pro HELUŠKU

(15.7.2003 13:08:21)
Helu, já ti zas doporučím, abys na operaci s přepážkou šla, ať je to jakkoliv nepříjemné a i když ti to možná neuleví na ucpaný nos.

Ale tahle zdánlivá "prkotina" před dvaceti lety málem zabila maminku mého snoubence, dneska má po ní "jen" památku v podobě 5cm dlouhé jizvy na krku, jedné hlasivky a necitlivosti na půlku jazyka. Křivá nosní přepážka je prevít-z ničeho nic jí přeřízla žílu v nose, spustilo se obrovské krvácení, omdlela a probudila se až v nemocnici. Z jedné banální operace jich nakonec bylo sedm a chybělo málo a kluci (tenkrát 5 a 2 roky) byli bez mámy.

Tak to ještě prosím zvaž, nechtěla jsem tě strašit, jen že to není zas taková blbinka, jak se to nám všem (i mně) zdá...

xxxxxxxy
	Re: Nosní přepážka-pro HELUŠKU (15.7.2003 15:19:46) Jituško, to jsem v životě neslyšela, že by křivá nosní přepážka mohla být nebezpečná...díky za informaci Odpovědět

hh hh

Re: Re: Nosní přepážka-pro HELUŠKU, Alíka a Monty

(16.7.2003 18:20:20)
Alíku a Heluško na operaci nosní přepážky mám jít taky. mám chronickou rýmu jako vy a prý by mi to pomohlo. Dík za info nepůjdu tam !!! :o)

Mně dělají spirometrii na alergologii. Jsou asi vymakanější, protože tam ten přístroj mají :o)

Heluško, je to divný, že tě v těhotenství nějak víc nekontrolují. Já chodila od začátku na alergologii do nemocnice každý měsíc. Vyšetření, spiro, měření tlaku. Odcházela jsem vždy s tunou léků kdyby náhodou něco… a taky pokud máš potíže s dýcháním musí ti napsat zprávu pro doktory u porodu. Co ti dát v případě nutnosti za léky a tak. Já porod udýchávala jen z obtížema takže dobře že měli poučení co s semnou dělat. Ono těžko na porodním sále seženeš alergologa… ale pokud jsem četla dobře, píšeš jen o rýmě nikoli o problémech s dechem takže se nenervuj z rýmy astma nedostaneš :o))

Monty upřímně neznám nikoho kdo kojí déle jak rok. Kamoška přestala v 8 měsících protože už ji to štvalo. Další holka v půl roce. Rozhodně taky neznám nikoho kdo kojí PLNĚ 6 měsíců. Každá má kamarádka to kombinovala s umělou a nebo začala už ve 4 měsících přikrmovat. Jedinej kdo kojí plně a dlouho jsou matky tady na rodině… :o)

danina

hh hh
	Re: Re: Re: Re: Nosní přepážka-pro HELUŠKU, Alíka a Monty (16.7.2003 22:23:44) Milado ale to víš že ti to věřím :o) a vám všem. možná je to tím, že jsou zde vysoce informované matky a proto se jim kojení daří :o)) Odpovědět

hh hh
	Re: Re: Re: Re: Re: Nosní přepážka-pro HELUŠKU, Alíka a Monty (16.7.2003 22:27:03) p.s. když jsem byla na předporodním kursu a jedna matka tam říkala, že kojila dítě 2,5 roku tak jsem si v duchu poklepala na čelo, že je cvok... a když to tady tak čtu tak zjiš´tuju, že jsem asi cvok já, protože tu kojí kde kdo a dlouho. Odpovědět

Re: Re: Re: Monty, nešil!!!

(15.7.2003 11:09:35)
MIlado vůbec netuším, co to spirometrie je. Já mám tu rýmu už šestnáct let (od té doby, co jsem měla mononukleosu) a až loni mi to na alergologii označili za alergii na prach a roztoče (ale prý slabou, takže vakcíny jen na mou výslovnou žádost). Cha cha, slabou, chtěla bych tu doktroku vidět, kdyby to měla sama, jestli by tomu řekal slabá alergie. Jenže podle krve to tak je. Takže vlastně alergoložka se tváří, že o nic moc nejde, takže si nejsem jistá, že ty vakcíny zaberou. Leda snad ještě nějaká ta alternativní líčba, kdysi jsem zkoušela homeopatii a nepomohla.

16.5Salám&Lajka14
	Re: Re: Re: Re: Monty, nešil!!! (15.7.2003 11:12:56) Spirometrie je takový vyšetření, kdy - zjednodušeně řečeno - dejcháš do trubice a přístroj vyhodnocuje výsledky: jestli máš nějakou obstrukční poruchu nebo ne. Mě posledně moc nepotěšil. :o( Odpovědět

xxxxxxxy
	Re: Re: Re: Re: Re: Monty, nešil!!! (15.7.2003 11:13:46) ta spirometrie se předpokládám dělá taky na alergologii? Odpovědět

16.5Salám&Lajka14
	Re: Re: Re: Re: Re: Re: Monty, nešil!!! (15.7.2003 11:17:17) Ne, na plicním, na alergologii ti dají jenom doporučení... Odpovědět

listopad

Re: Re: Re: Re: Re: Monty, nešil!!!

(15.7.2003 11:34:03)
Páni Milado, pylovka se opravdu může zvrhnout v astma? Tak to abych to přestala brát na lehkou váhu, koukám...
Jinak Heluško, když máš alergii na prach a roztoče, vyházeli jste všechny péřové deky a polštáře a koberce? Tohle mě trochu pomohlo, alespoň přes zimu mám celkem pokoj, v létě se mi to ale stejně rozjede. Jednu dobu se mi k tomu přidával ještě ekzém na rukou (na to mi pomohla mastička a rukavice při používání saponátů). Já jsem snad alergická úplně na všechno...:o(

alergie

(15.7.2003 11:44:15)
péřové peřiny a polštáře jsem vyházela, koberce nemůžu, pořídili jsme je nově rok před tím vyšetřením do nového bytu. Nezdá se mi, že by ty peřiny měly vliv, jenže podle tý alergoložky je ta alergie jenom slaboučká. Pylovou alergii nemám, teda alespoň loni v létě jsem podle testů neměla a nikdy mi pyly nevadily ani v té nejvyšší koncentraci, je fakt, že teď v těhotenství si musím každé ráno rozkapat oči, abych viděla, ale bez ohledu na to, jestli jdu ven mezi pyly nebo ne. Já vlastně z lékařského hlediska mám nálezy minimální, křivou přepážku a slaboučkou alergii, ovšem v reálu je to něco jinýho. No zkusím po porodu otravovat jak alergoložku, tak ORL, jestli by se nedalo ještě něco dělat, event. nějakou tu alternativu, a uvidí se. Stejně nějakou dobu kojit budu, takže času dost.
Alíku takže největší horor byla operace samotná, pak už to šlo? Já mám nemocniční fobii, takže bych se tam dokopala s největším n¨sebezapřením, ale kdyby to nemělo pomoct, tak si to asi nechám ujít (leda že bych si taky nechala zmenšit nos jako máma, abych byla aspoň krásná, když už ne zdravá) :-)))))

listopad
	Re: alergie (15.7.2003 11:50:10) Já mám taky nemocniční fóbii, takže pro mě to byl taky velikej problém vyrazit "dobrovolně" do nemocnice a nechat se tam zavřít, tuším asi na 5 dní. No a jestli to spojíš s tou plastikou, tak budeš alespoň krásná, jak říkáš :^) teda vlastně :-) Odpovědět

listopad
	Re: Re: alergie (15.7.2003 11:57:01) Jo a abych odpověděla, největší horor byla opravdu ta operace, pak to bylo sice taky trochu nepříjemný (to víš nos je citlivej), ale vydržet se to dalo. Odpovědět

xxxxxxxy
	Re: Re: Re: alergie (15.7.2003 11:58:32) Alíku tak v tom případě by se to snad dalo přežít. I když s plastikou by to bylo asi horší. Máma říkala, že ještě asi dva týdny poté, když se při oblékání dotkla nosu okrajem svetru, tak zavyla bolestí...no ještě si to rozmyslím. Odpovědět

listopad

Re: Re: Re: Re: alergie

(15.7.2003 12:17:56)
No řeknu ti Heluško "orlí nos" má zase moje mamča. Taky se kvůli tomu někdy trápí, ale já si myslím, že úplně zbytečně. Nikdy neměla problémy s muži, naopak a nikdo z nich se o jejím nose ani nezmínil. A abych řekla pravdu, tak by mi s jiným nosem připadla "divná". Zkrátka je taková jaká je. To je jen můj názor, že se někdy možná zbytečně trápíme kvůli něčemu, co těm ostatním vůbec nepřijde nijak ošklivé.

Milado, děkuji za vysvětlení, i když si mě moc nepotěšila...

Re: Re: Re: Re: Re: alergie

(15.7.2003 12:23:50)
Alíku já se kvůli tomu nosu zase tak netrápím, s chlapy jsem taky nikdy problémy neměla, a jenom na plastiku z estetických důvodů bych nešla, ale když už bych si nechala sekat tu přepážku, tak bych o tom uvažovala. Já dřív měla jen rovný orlí nos, ale teď mám ještě křivý orlí nos, jak se mi ta přepážka posouvá k jedné straně. Možná za to může manžel, který mi říkal, že jestli tam půjdu, tak mi připlatí na plastiku. :-)))) Ale jinak si nemyslím, že by to bylo tak důležité, spíš pro vlastní dobrý pocit, než kvůli chlapům. Oni většinou spíš koukají na jiné "detaily" než na nos. :-)))))A tyhle "jiné detaily" mám naštěstí pohledné.

xxxxxxxy
	Re: Re: Re: Re: Re: Re: alergie (15.7.2003 12:26:27) jo když sem se manžela zeptala (poté, co mi navrhl ten příplatek na plastiku), jestli mě bude s menším nosem víc milovat, tak se urazil! (mimochodem on má taky orlí nos, jenže mě se to na chlapech vyloženě líbí. Vlastně se mi to líbí i na ženách, ale v menší velikosti než mám já). :_))))) Odpovědět

listopad
	Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: alergie (15.7.2003 12:41:44) No tak to jo. Ty chlapi, kdyby věděli jak nám dokážou jednou větičkou nasadit brouka do hlavy. Ten můj mě zase dorazil větou - škoda že je ten silikon tak škodlivej... Odpovědět

16.5Salám&Lajka14

Taky příklad...

(15.7.2003 12:16:17)
Milado,
přispěju jedním případem z praxe.
Alergik jsem začala být v osmi letech. Zhruba v jedenácti jsem začala mít potíže s průduškami. PĚT LET trvalo, než někoho vůbec napadlo ověřovat, jestli NÁHODOU nemám průduškové astma. Těch pět let jsem dostávala léky typu Bromhexin, které byly samozřejmě k ničemu. V 16ti mi doktorka začala psát kodein. V osmnácti po změně doktorky nová doktorka pravila, že kodein je návykový a napsala mi opět Bromhexin.
Říkám jí "nezlobte se, paní doktorko, ale já nejsem nastydlá, já mám sezónní průduškové astma a ten kodein mi jakž takž pomáhá, ale Bromhexin, to je mi úplně k ničemu". Dostalo se mi odpovědi, ze kodein se už skoro vůbec nepředepisuje, protože ho zneužívají feťáci. Asi mne podezírala, že za nejbližším rohem střelím recept nějaké smažce. Dalších pár let jsem si kodein sháněla přes kamarádky zdravotní sestřičky "načerno", protože s nějakým Bromhexinem bych se mohla jít leda tak klouzat. Navíc udušená.
Když mi letos NOVÁ IMUNOLOŽKA předepsala na astma kortikoidy (Pulmicort), bylo to POPRVÉ po neuvěřitelných SEDMNÁCTI LETECH od vzniku choroby a DVANÁCTI LETECH od jejího rozpoznání.
Taky hezké, ne? :o)

pro Miladu

(15.7.2003 12:18:43)
Milado nevadí, já mám taky pocit, že naše zdravotnictví je k ničemu. Začátkem září mi bude 32 let, takže chronickou rýmu mám už asi 16 nebo 17 let (od 15,5), ale je fakt, že jsem s tím nikdy nebyla na alergologii, poprvé před rokem. Důvodem je to, že mi nikdy nenapadlo, že by se mohlo jednat o alergii, jelikož mám potíže pořád, bez ohledu na pyly, počasí, potraviny a jiné vlivy, jen v zimě to bývá trochu horší a taky ve velkých městech, ale jinak to trvá celoročně. Během těch let jsem byla několikrát u různých doktorek (v Praze) a pokaždé mi jenom předepsaly Sanorin a nikdy se ani jedna nezmínila, že bych snad mohla mít alergii. Jednou jsem byla na homeopatii, ale nebylo to k ničemu. Až loni se myslím můj manžel zmínil, že by to mohla být alergie a přesvědčil mě, abych tam šla. Dělali mi různé kožní testy a z toho vydedukovali, že reakce je jenom na prach a roztoče, tak poslali krev do laboratoře, ale výsledkem bylo, že alergie je slabá, není to ani na vakcíny. Pokud na nich budu trvat, možná si je nebudu muset sama platit, ale doktroak to nepovažuje za nutné. Dala mi kapky do nosu, které někdy pomáhají a někdy ne, a prášky, které se berou jen při zhoršení obtíží, v těhotenství se ovšem nesmí. teď je otázka, jestli ta aler¨goložka může dělat ještě něco víc? (na spirometrii se nechám poslat, ona to asi neudělala proto, že jsem žádné dechové obtíže neměla, to až teď v těhotenství, a to jsem s ní ještě nemluvila)

JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003)

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Monty, nešil!!!

(15.7.2003 19:28:50)
Tak mně zjistili ve čtyřech letech atopickej ekzém (mimochodem kojená jsem byla rok), do patnácti jsem neměla účinnější mastičku, až jsem jednoho dne přišla k doktorce "tohle jsem vyzkoušela u tety a pomáhá mi to, tak to chci", když si doktorka všimla, že jsem těhotná (v 23 letech), upozornila mě, že mastička, kterou od patnácti používám obsahuje kortikoidy, takže ji nemohu používat v těhotenství a během kojení - zrovna včera jsem psala do jíný diskuse jak to probíhalo, tak to s dovolením zkopíruju: měla jsem tělo na mnoha místech rozdrápaný do masa, v největších vedrech jsem chodila v dlouhym rukávu a kalhotech, abych se nedrbala, celý noci jsem nespala a proseděla jsem i několik hodin ve vaně pod sprchou, která mírnila svědění, o hysterických záchvatech a pláči snad ani nemusim mluvit. Kožařka mi odmítala cokoli dát, že už mi zbejvá „JEN“ pár tejdnů. V porodnici na mě koukali jak na zjevení. Pak jsem nějakou dobu kojila a teprve potom mi doktorka řekla, že bychom mohly udělat test na co jsem to vlastně alergická. Bohužel je toho tolik, že neni možný se tomu vyhnout, takže když jsem otěhotněla podruhý, rychle jsem se stavila na kožní pro hormonální mastičku dokud na mně nebylo nic vidět a jedno namazání tak po třech týdnech (když se blížila krize) mě udrželo v relativní pohodě až do narození miminka. Vůbec nepochybuju, že jestli chceš dětem dát to nejlepší, měla bys jim dát hlavně spokojenou maminku – ta je pro mrňousky střed vesmíru :-)

JENA, 2 kluci (8/2001a1/2003)
	Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Re: Monty, nešil!!! (16.7.2003 19:25:29) Milado, nebyla to diskuse o ekzému, ale čistě náhodou O kojení jako nadlidském činu v deníčku "Silná rodina" - http://www.rodina.cz/scripts/diskuse/novep.asp?z_podkategorie=no&id=199 Odpovědět

Smutný, leč pravdivý příběh o matce, která se prokojila až ke smrti

(15.7.2003 12:10:59)
Jakkoli jsem zastánkyní kojení a své dvě děti jsem kojila (to jedno /13,5 měsíce/stále kojím) minimálně do roku věku, jsem přesvědčena, že pro dítě je důležitější funkční matka jako celek, nikoli jen funkční mléčná žláza, byť zabudovaná v lidské trosce (promiň Monty, neber si to osobně :o)). Tento názor jsem měla možnost si utvrdit na příkladu kamarádky mého muže, jež svou dceru kojila do čtyř let, a kdyby nebyla bývala zemřela, kojila by ji zřejmě až do puberty.
Tedy: jmenovaná dívka trpěla imunitní chorobou, která se dá v jistých případech léčit, ve všech případech však je možno její projevy zmírňovat natolik, aby postižená osoba byla schopna relativně normálního života (asi jako kdyby měla diabetes). Tato slečna se však léčit nechtěla (ona se tedy "léčila", ale u různých šarlatánů - za těch pár let jich snad stačila obejít stovku, jeden radil natírat se močí /nic proti urinoterapii, ale její jednostranné použití je užitečné stejně jako aspirin na zlomenou nohu/, druhý objímat stromy, třetí plivat proti větru atd.) jednak proto, že si to (aby se léčila) přáli její rodiče (to je ale jiná kapitola), jednak proto, ŽE SVOU DCERU KOJILA. A tak kojila, natírala se močí, kojila, objímala stromy, kojila, plivala do větru ... až čtvrt roku před dceřinými čtvrtými narozeninami po krátkém a rychlém zhoršení nemoci zemřela.
Myslím, že rozhodovat se mezi variantami
1) nemocná, ale kojící, nebo
2) zdravá, byť nekojící matka,
je trochu proti zdravému rozumu.
Dítě většinou žije o něco déle, než je doba, po kterou bývá kojeno a, kupodivu, maminku (zdravou, silnou a schopnou se o něj starat, nikoli jen stín někdejší bytosti) zpravidla potřebuje i po odstavení...

Pett* (děti 2004, 2006, 2010)

Supermatka?

(15.7.2003 9:33:44)
Monty, neblbni a mazej na tu imunologii. Dítě potřebuje hlavně zdravou a spokojenou mámu. A to co ty píšeš začíná mít do zdravé a spokojené mámy docela daleko. Ten tvůj brouček už dávno není žádné miminečko, takže on určitě nepohrdne ani nějakou jinou baštou než je mámino mlíčko. Takže naservíruj ten "guláš se šesti" a budete spokojení oba. Takže držím palce v boji proti fanatickým příznivcům kojení.

segra
•	Hlavu vzhuru, Monty! (15.7.2003 10:14:05) Monty, z toho ze musis Stanika odstavit si nic nedelej, co dite potrebuje nejvic je mama v pohode. Na to co rikaji ostatni se neohlizej, ti at si podle svych zasad koji vlastni deti. A jestli ti po letech bude chtit Standa neco vycitat, tak je uplne jedno co delas nebo ne, on si stejne neco najde ;-) PS: pises skvele! Odpovědět

Smutný, leč pravdivý příběh o matce, která se prokojila až ke smrti

(15.7.2003 12:16:23)
Jakkoli jsem zastánkyní kojení a své dvě děti jsem kojila (to jedno /13,5 měsíce/stále kojím) minimálně do roku věku, jsem přesvědčena, že pro dítě je důležitější funkční matka jako celek, nikoli jen funkční mléčná žláza, byť zabudovaná v lidské trosce (promiň Monty, neber si to osobně :o)). Tento názor jsem měla možnost si utvrdit na příkladu kamarádky mého muže, jež svou dceru kojila do čtyř let, a kdyby nebyla bývala zemřela, kojila by ji zřejmě až do puberty.
Tedy: jmenovaná dívka trpěla imunitní chorobou, která se dá v jistých případech léčit, ve všech případech však je možno její projevy zmírňovat natolik, aby postižená osoba byla schopna relativně normálního života (asi jako kdyby měla diabetes). Tato slečna se však léčit nechtěla (ona se tedy "léčila", ale u různých šarlatánů - za těch pár let jich snad stačila obejít stovku, jeden radil natírat se močí /nic proti urinoterapii, ale její jednostranné použití je užitečné stejně jako aspirin na zlomenou nohu/, druhý objímat stromy, třetí plivat proti větru atd.) jednak proto, že si to (aby se léčila) přáli její rodiče (to je ale jiná kapitola), jednak proto, ŽE SVOU DCERU KOJILA. A tak kojila, natírala se močí, kojila, objímala stromy, kojila, plivala do větru ... až čtvrt roku před dceřinými čtvrtými narozeninami po krátkém a rychlém zhoršení nemoci zemřela.
Myslím, že rozhodovat se mezi variantami
1) nemocná, ale kojící, nebo
2) zdravá, byť nekojící matka,
je trochu proti zdravému rozumu.
Dítě většinou žije o něco déle, než je doba, po kterou bývá kojeno a, kupodivu, maminku (zdravou, silnou a schopnou se o něj starat, nikoli jen stín někdejší bytosti) zpravidla potřebuje i po odstavení...

Povzbuzení

(15.7.2003 12:40:25)
Milá Monty,
vůbec nic si nevyčítej. Co se týká kojení, udělalas pro svého syna maximum. S tvými zdravotními problémy si zasluhuješ medaili.
Jak to u nás v Čechách chodí, často společnost názorově lítá "ode zdi ke zdi". Já zastávám teorii zdravého rozumu a svobody rozhodování (ať si každý zvolí svojí cestu, nikdy totiž není jen jedna).
Co se týká kojení v 70. letech, tak jeho podpora byla nulová. Všechno to začalo u nás v letech padesátých (žena=budovatelka musí zpět do práce a kojenec do závodních jestlí). Úplné počátky nekojení (a tvrdě nemocničních a přetechnizovaných porodů, kdy rodičku v podstatě uspali) lze vystopovat ve 30. letech v nacistickém Německu - dětí bylo potřeba co nejvíc, ale jejich výchovu přebíral stát. Naštěstí je tohle už minulost.
Já jako dítě let sedmdesátých jsem kojena nebyla vůbec, příčina jasná - nikdo v porodnici mé matce neporadil; s mojí mladší sestrou si to ale vynahradila (mimomochodem je stejný ročník jako ty) a kojila ji do tří let, takže určitě nešla "s proudem".
Já mám děti dvě, mladší ještě kojím, a tak si dovolím okomentovat tvoje "kojící mýty":
ad 1) tvorba mléka je určitý kalorický výdej navíc, ale je potřeba si uvědomit, že maminka nesmí jíst "za dva" (tj. žádné černé pivo a zapražené polévky našich babiček); co se týká váhy, dle lékařů trvá min. 9 měsíců, než se tělo vrátí do "normálu"; mě osobně kojení na hubnutí docela pomáhalo;
ad 2) kojit do tří let určitě není povinnost, většina dětí se stejně sama odstaví dříve, ale pokud mamince i dítěti dlouhé kojení vyhovuje, proč ne;
ad 3) kojení jako ochrana před alergiemi se podle mě doporučuje proto, že kojené dítě dostává později příkrmy a tím se příjem potenciálních alergenů odaluje; s vrozenými dispozicemi se ale nic dělat nedá; také jsem četla nějakou studii "kojení versus obezita" a ta kojení doporučovala jako prevenci obezity v dospělosti;
ad 4) co se týká vzhledu maminky je to také individuální, po porodu si hormony dělají, co chtějí a zase platí těch min. 9 měsíců na ustálení; vlasy většině maminek padají, protože v době těhotenství padaly minimálně (padání ale nenastane hned po porodu, nejhorší to je až mezi 3 a 6 měsícem); mě osobně kojení nevysilovalo, zvlášt, když jsem se naučila kojit v leže a v noci se vůbec nebudit, vlasy mi naopak padaly.
Přeju ti, abys měla příští léto lepší, než to letošní :-)

Boba a Karolinka (9 M)

•

hubnuti u kojeni

(15.7.2003 15:48:21)
Take se vymykam mytusu "kojici maminka hubne" - drzela jsem dietu, cvicila jsem, ale vaha se mi hnula az po prvnim menzesu, tj. po 6.5 mesicich. I pred tehotenstvim jsem hodne sportovala, vim, ze za jinych okolnosti bych byla na sve vaze bez problemu.

jak uz tady nekolikrat odznelo, dulezitejsi jak kojeni je, abys byla Ty i maly v pohode ;) drzim palce

Boba

Jana

Re: Povzbuzení

(15.7.2003 13:53:44)
Nedá mi to a taky si přihřeju svou polívčičku (své mateřské mléko ;o)))
ad 1/ To hubnutí bude hodne individuální, já jsem kojila 6 měsíců plně, většinou po 3 - 4 hodinách. Nejedla jsem za dva, ke konci toho půlroku jsem žrala za čtyři. A vyhubla jsem na kost, nebyla jsem schopná do sebe dostat tolik energie, abych nehubla doalelujá. 16-17 kg, co jsem mela navrch při těhotenství, zmizelo na konci šestinedělí...
Nemám na to vůbec žádný návod, nijak moc jsem necvičila, žádnou životosprávu jsem neměla, těžko říct, kde je zakopaný pes. Třeba budu za pár měsíců šílet z toho, že kila při kojení jdou nahoru :o)

Monty,
myslím si, že nemáš jediný důvod trpět výčitkami svědomí z "krátkého" kojení. Vždyť neodstavuješ po 6 dnech proto, aby sis nekazila postavu.
Kliiid, dej se hlavně do kupy, ať můžeš za podzimních depresivních dnů normálně fungovat a ať je ti fajn. Stáník určitě víc ocení mámu v pohodě, než kojící fůrii, která se sotva hýbe :o)
J.

Pro Monty

(15.7.2003 14:49:12)
Monty já jako laktační poradkyně musím ocenit tvou snahu 8 měsíců je to pro mimčo slušný základ. Kojit nebo nekojit je rozhodnutím každé maminky, každá má jiné podmínky, každá jsme jiná a každé dítě je jiné. Můj syn se sám odstavil v roce a dceru jsme měla problém ve dvou letech odstavit.

Nevěřím tomu, že jako silný alergik a astmatik by sis ještě někdy zapálila cigaretu a už vůbec né po takové době abstinence. Být štíhlá na úkor rakoviny plic to se myslím nevyplatí.

Přeji vše nej... Jana

re.kojení

(15.7.2003 21:18:45)
Ahoj, myslím že to že přestáváš kojit je úplně v pořádku. Já mám osmiměsíční dceru a ještě kojím, ne tedy protože by mě někdo přesvědčoval že je to nejlepší, ale protože to jde bez problémů. Docela mě štve když se kamarádky vyptávají jestli ještě kojím a do kdy budu kojit? To zatím nevím, nepřemýšlela jsem jestli kojit do 6 měsíců, do roka nebo déle. Myslím že nejrozuměší je kojit dokud to jde bez problémů. Jsem štastná že dcerku kojím, ale nemyslím si že když někdo nekojí třeba proto že nemá mléko, nebo se po nějaké době rozhodne nekojit, že by to bylo špatné. Moje sestřenice kojila jen 1O dni, protože onemocněla a po třech týdnech na JIP, i když se snažila odstříkávat, to prostě už nešlo. Přesto je skvělá matka a malé Natálce rozhodně nic nechybí.
Myslím si že se kojení teď až příliš zdůrazňuje. To že je mateřské mléko lepší než umělá výživa je jasné, ale když to z jakéhokoliv důvodu nejde, tak určitě není třeba nekojící matku odsuzovat. Může být "lepší máma" než kojící. Tedy to je aspoň můj názor.
Tak hodně úspěchů při kojení i odstavování. Kristýna

8měsíců je supr výkon

(16.7.2003 0:58:34)
Ahoj, tvůj článek je super, moc jsem se pobavila, mám dvě holčičky, první jsem kojila bohužel pouze šest týdnů, nebylo mlíčko, měla jsem strašné nervy z toho, že bude chudinka nekojená pořád nemocná,jedinou strašnou věc kvůli které jsme nespali, byli neštovice, ale jinak jak řípa.
Druhou princeznu jsem chtěla samozřejmě kojit co nejdéle a jako "zkušená matka" jsem si byla jistá, že to tentokrát půjde, ale ouha, malá byla tak hladová, že mlíčko ode mne ji nestačilo a po dvou měsících došlo úplně, zatím je zdravá, tak doufám, že jí to i na "umělé" vydrží a obdivuju tě, že ti to jde tak dlouho,a vůbec bych si nalámala hlavu se svým okolím, hlavně, aby ty jsi byla v pohodě, to je pro mimčo nejdůležitější, vyspalá usměvavá máma .

Milena, 3 koťátka
	Re: 8měsíců je supr výkon (16.7.2003 8:05:50) Monty, opravdu si kvůli odstavení nedělej výčitky. Na druhou stranu na každé onemocnění se dají nasadit i léky, které jsou kompatibilní s kojením. I na astma i na alergii. Mohla by ses začít léčit hned a netrápit se až do srpna. Poradí ti v Krči v Laktačním centru, dr. Mydlilová, tel. 261 082 485. Odpovědět

Ferdulka

Úplně chápu

(16.7.2003 8:08:39)
Monty,to je super,co jsi napsala,v mnohém mi mluvíš z duše.
Během kojení druhého dítka -t.č.15 měsíců mám nahoře 11 kg,je to děs,ale s první to bylo také tak.A zrovna tak mě deptají maminky,které hubnou kojením a pochvalují si to jako úžasnou dietu.
Mně hrozilo,že kvůli mému zdravotnímu stavu budu muset v 10 měsících končit,byla jsem odhodlána,že skončím,že budu ten sobec,protože mně je zle a potřebuji se léčit,nakonec to doktoři zvládli aniž bych odstavovala,ale bývalo mi všelijak nad pocitem skončit,ale také jako Ty jsem si říkala,řadši ať jsem v pohodě já...
Tak držím palce,ať je hlavně Tobě dobře-je to hlavní mít mamku v pohodě!

Nanyna, dcera 9let
	V POHODĚ!! (16.7.2003 10:57:37) Monty, bud v klidu, opakuji se jako predchozi... Kdyz uz to proste nejde, tak to nejde. Souhlasim, ze se nehubne pri kojeni, mam stale 5kg navic-jsem temer 2 roky po porodu a malou jsem kojila 18mesicu. A to nebudu vubec radeji zminovat ma "prsa". Uz pred tehotenstvim nic moc a nyni...vazne uvazuji o plastice. Takze v pohode! Zdravim! Odpovědět

Bertha, bez deti

•

Kojeni NE

(16.7.2003 11:22:25)
Ja sice deti nemam a ani nevim, zda je nekdy budu mit. Na kojeni mam svuj nazor, a vim, ze me za nej zaslouzile matky odsoudi, a sice ten, ze neni nezbytne nutne. Jak psala autorka clanku, dite to stejne 100% neochrani. Ja byla kojena cely rok, mam vsemozne alergie a vecne jsem byla nemocna. Navic, kdyz zena nekoji,ma vic svobody, muze kdykoli odejit, jit do kina, neb dite nakrmi nekdo jiny, kdyz ne, tak je doma uvazana. A taky je tu efekt esteticky, preferuju mit pekna prsa a byt i nadale pritazliva pro manzela, nez se stat "kojnou" a mit je pak az ke kolenum.....

Irena

•

Re: Kojeni NE

(16.7.2003 11:37:52)
Milá Bertho, to, že kojení 100% záruka zdraví je snad pochopitelné a normální...To, že ty máš problémy (alergie...) a byla jsi kojena do jednoho roku není žádný důkaz proti kojení. Napadlo Tě, jak mohly Tvoje zdravotní obtíže vypadat, kdybys kojena třeba nebyla vůbec? Myslím, že je potřeba si uvědomit, že do hry vstupuje spousta faktorů při vývoji a že sázet všechno pouze na jeden je omezenost. Myslím, že se dá souhlasit s tím, že kojení významně SNIŽUJE riziko vzniku alergií atd. atd.
A co se týká perfektního tvaru prsou - pomíjivé...věk zapracuje stejně...

Bertha, bez deti

•

Re: Re: Kojeni NE

(16.7.2003 13:27:20)
Ireno,ja vim, nic neni 100% a nic se neda zobecnovat.Me jen prijde, ze se najednou kolem kojeni dela desny humbuk a opravdu, kdo nekoji, at uz z jakychkoli duvodu, je povazovan za "divneho", krkavciho, odepira to nejlepsi diteti, proc si ho porizoval, kdyz nechce kojit atd. Ze x generaci vyrostlo na Sunaru a nemaji z toho zadny problem se najednou nevidi???

Jana

Re: Re: Re: Kojeni NE

(16.7.2003 13:35:16)
Berto,
tech generaci na sunaru zase tolik neni... a bez jakehokoliv podkladu tvrdit, ze umela vyziva nic nikomu neudelala, je dost odvazne. Tezko muzes rict, v jakem zdravotnim stavu by byly "sunarove generace", kdyby byly kojene.
Ber to tak, ze soucasna lekarska veda povazuje kojeni za nejlepsi stravu pro malé dítě. A asi pro to mají nejaky duvod :o)

A prsa po a pri kojeni: ne kazda kojici zenska ma prsa az ke kolenum ;o)
J.

Leona
•	Re: Re: Re: Re: Kojeni NE (16.7.2003 21:40:25) Potvrzuju :-). Mám 3 (kojené) děti a nemám prsa ke kolenům. Odpovědět

mamina

•

Re: Re: Re: Re: Re: Kojeni NE

(7.8.2003 11:24:57)
To Bertha

kojila jsem poměrně dlouho obě děti (už dávno ne) a na vzhled prsou to nemělo vůbec žádný vliv. Je to genetika. Kamarádka nekojila vůbec a má "uši honicího psa", a mě naopak můj muž teď přemlouvá, abych si k moři pořídila monokiny, že by to byl hřích schovávat (prostě se chce pochlubit, a asi myslí, že má(m) čím).

Re: Re: Re: Kojeni NE

(16.7.2003 13:51:04)
Tam nejde jen o ten výživový přínos kojení, je to celé i o navázání vztahu a uspokojení citových potřeb dítěte, tuto potřebu být s mámou, láhev plnohodnotně nenahradí. Ale každá žena má právo jít svou cestou a mít svůj názor, já sama ráda pomůžu všem maminkám co kojit chtějí, ale nikoho nikdy ke kojení nepřemlouvám. Někdo vnímá prsa jen jako symbol sexuality, ale je spíš vidím více jako symbol mateřství. A o tom to je J.

Nanyna, dcera 9let
	Re: Re: Re: Re: Kojeni NE (16.7.2003 14:03:47) Ona to Bertha uvidi treba take jinak az se rozhodne to dite mit... V kazdem pripade se priklanim ke kojeni (pokud to jde). Samozrejme je to kazdeho soukroma vec a rozhodnutí. Odpovědět

Aninabe

Re: Re: Kojeni NE

(17.7.2003 0:05:38)
Milá Ireno,
tvé tvrzení je velice odvážné. Zjevně máš přístup k internetu, a tak si prosím najdi nějakých 15-20, lépe tak 30 studií z celého světa, hodnotících vliv kojení na rozvoj astmatu či alergií. POTOM teprve něco povídej. Ty výsledky jsou totiž velice rozporuplné, často jsou ve vzájemném protikladu. Něco tvrdit jako hotovou a jasnou pravdu a konec - to je velice povrchní. O imunitních odpovědích typu Th1 a Th2 a jejich spojení s vývinem imunotolerance u kojenců jsi zřejmě ještě neslyšela a o specifickém (=odlišném) složení mléka atopických matek zřejmě také ne. Tyhle výzkumy si žádný odborník nedovolí takto černobíle hodnotit, tak si to prosím také odpusť... Jana

Irena

•

Re: Re: Re: Kojeni NE

(17.7.2003 9:04:21)
Jano,
úplně jsem se zarazila, když jsem četla Tvou odpověď. Připadalo mi, že sis mne s někým spletla, protože jsem neměla dojem, že bych něco hodnotila tak černobíle...Až jsem si dohledala svůj původní příspěvek, na který jsi reagovala a cvak! došlo mi to. Hned v první větě nastal průšvih - chtěla jsem tam napsat, že "pochopitelně kojení NENÍ 100% zárukou zdraví" a to důležité "NENÍ" mi vypadlo.
A co se týká výzkumů - sic v jiné oblasti než medicínské - sleduji je z pracovních důvodů a celkem vím, že si mnohé protiřečí a že se třeba i ze stejných dat dají pomocí statistických procedur získat odlišné výsledky. A to nemluvím o interpretaci...A závěr ke kojení? Pokud to jde, matka i dítě jsou spokojení, tak fajn, pokud jsou zdravotní komplikace, specifické problémy (např. matky "atopičky",jak jsi zmiňovala), je hloupost ostrakizovat matky, které přešly na umělou stravu. Neurotická a depresivní sebeobviňující se matka - pro vývoj zdravé osobnosti dítěte velmi přitěžující faktor. Takže radši nekojit (pokud to prostě nejde) a být v pohodě!

Aninabe

Re: Re: Re: Re: Kojeni NE

(17.7.2003 18:51:22)
OK Ireno,
takhle už to zní mnohem lépe. On je fakt že se na tohle výzkumy dělají, ale stále není nikde jednoznačný výsledek. Tak to beru - kojení je dobré z mnoha důvodů, jen jednoduše specielně ten podíl na vzniku nebo zabránění aleregiím je tak sporný, že na to reaguju trošku přecitlivěle :-). Jsem silná alergička, chtěli bychom ještě jedno dítě, ale vážně netuším, jak tohle budu řešit. U Kubíka bohužel ne z vlastní vůle přišla na řadu ta láhev hodně brzo, ale jednoduše ani u něj nevím, jestli mám být ráda nebo si rvát vlasy, natolik je to kontroverzní téma :-))).
Ahoj, Jana

Preferuji mit pekna prsa !?

(16.7.2003 14:33:10)
V tom pripade Ti doporucuji nikoli vzdat se kojeni, ale pro jistotu vzdat se poceti ditete vubec.
Uz behem tehotenstvi se Tvoje prsa zacnou na kojeni pripravovat tim, ze cast tukove tkane nahradi zvetsujici se mlecna zlaza, takze kdyz po porodu nezacnes kojit vubec, dojde (po ruznych komplikacich zpusobenych nalitim neodsatych prsu) k rychlemu zmenseni mlecne zlazy, avsak potrebna tkan, jez by ji nahradila, nebude k dispozici. Vysledek: dva povadle pytliky. V pripade prirozeneho odstavovani ditete maji prsy dost casu na to, aby zmensujici se mlecnou zlazu nahradily puvodni tkani. Jako cokoli jineho, ani toto pochopitelne neplati stoprocentne, jedna moje kolegyne si diky kojeni "vypestovala" z jednicek trojky, ja se zase pomalu dostavam z jednicek (pres ty trojky :o) na nulky, ale je fakt, ze vetsina mych znamych, co kojila, maji i pote prsa pekna, nektere dokonce vic nez predtim :o))

Danča, Filípek 5 měsíců

•

Re: Preferuji mit pekna prsa !?

(5.8.2003 8:00:43)
Můžu jen souhlasit a (trochu samolibě) přidat jeden příklad:
mám kamarádku, která má půlroční holčičku. Kvůli hospitalizaci v 2. týdnu života dítěte a následné operaci ztratila mléko. Po rychlém zmenšení prsou jí zbyly tak jedničky někde u pasu. Já zase (další kojící slonice) kojím už 5 měsíců (vím, že je to málo, ale na porovnání stačí, ne?), přes prsa mám 113 cm, pod prsy 82 a NEMÁM prsa u kolen. Je fakt, že se mi trochu změnil tvar, z původních rohů, tyčících na obě strany, se staly krásné "kapky", takže mé kojení s povděkem kvitoval i manžel :-))
Holky bříškonosky, neukvapujte se, počkejte až se dítě přisaje, pak až se rozhodujte, jestli kojit, nebo ne. Protože takový pocit, jako když dítě vyloženě hltá vaše mlíčko a u toho si vás drží, jinak nezažijete.
Ale samozřejmě rozhodnutí nekojit neodsuzuju, jen lituju vaší peněženku a potažmo i vás, když budete muset několikrát za noc vyvářet lahvičky, patlat a pak chladit mlíčko (ono to taky dost dlouho trvá), stejně jako vaše manžely, kteří se díky tomu nevyspí...
Tak - rozum do hrsti a spoustu radosti s mimískama!
Danča

Pavel
•	Re: Re: Preferuji mit pekna prsa !? (7.8.2003 8:35:41) Potvrzuji - manželka kojila jak to jen šlo, dvacetiměsíční synek ještě někdy před spaním pochtívá, a manželčiny prsa jsou pěknější než dříve. Odpovědět

Bibisa, Monička 10 týdnů

•

Re: Kojeni NE

(16.7.2003 16:18:53)
Bertho, i když kojíš, můžeš si klidně vyrazit bez dítka - mlíčko odstříkáš a pak stačí už jen ochotná osoba, která by za tvé nepřítomnosti mimčo tvým mlíčkem nakrmila.

A leckams se dá vzít s sebou a tam nakojit - například včera jsme byli s Moničkou na svatbě a nebyl to vůbec žádný problém. DOkonce tam byla kamarádka s miminkem ještě skoro o měsíc mladším.

xxxxxxxy
	Re: Re: Kojeni NE (16.7.2003 16:31:02) myslím, že v případě Berty by bylo nejlepší, aby zůstala u bezdětnosti, protože by jí dítě asi bylo jenom na obtíž. Ale je možné, že je jenom mladá a časem zaujme rozumnější názor. Mimochodem, kojila jsem 2 1/4 roku a prsa mám pořád pěkná i postavu. Odpovědět

dada ,syn 6mes

•

kojenie-prevencia proti rakovine

(16.7.2003 19:20:45)
pokial viem ,tak najnovsie vyskumy v kanade dokazali ,ze kojace matky maju mensie riziko rakoviny ako tie ,co nekoja,dokonca nas o tom oboznamovali aj hned po porode roznymi dokumentami,takze neviem ,co sa tyka estetickeho vzhladu ,kaslem na to ,ze budem prsia po kojeni,trosku menej esteticke ,hlavne ,ze sa dozijem 90 -tky v plnom zdravy

Gábi, 2 děti
	Re: Kojeni NE (18.7.2003 11:43:05) Změny poprsí jsou vyvolané už samotným těhotenstvím. Takže nekojení ho asi neochrání ;-) Jestli si myslíš, že kojení tě uváže doma, tak to je mi tě líto. Naopak si myslím, že kojení mamince úžasně uspoří čas a dává jí volnost. Odpovědět

Aja

•

Ahojky Monty,

(16.7.2003 13:41:10)
předně - Tvůj příspěvek se mi velmi líbil... jsi fakt vtipné děvče. A teď k tomu kojení - já sama mám šestiletou holčičku, kojení jsem vydržela rok. Asi jsem přímo ukázka popření všech mýtů - já sama - sice jsem tedy nepřibírala v době kojení (to jsem si poměrně důkladně odbyla v rámci těhotenství :-)), ale rozhodně jsem ani nehubla. Naopak - teprve ve chvíli, kdy jsem přestala kojit, šla váha poměrně rychle dolů. Za další - má holčička - ač rok kojena - má poměrně těžkou alergii v podstatě na cleý svět - přes jídlo, pyly, zvířata až po roztoče. Takže kojení jí bohužel nespasilo.
Nechci tu psát romány, ale myslím si, že 8 měsíců je dost solidní doba a že se na to už můžeš s klidným svědomím vykašlat. Já sama (jelikož jsem rozhodně neoplývala přebytky mléka) jsem se s kojením hodně nadřela (holčička v noci spala dlouho a vlastně vynechávala jedno kojení, takže já jsem čekávala vždy na půlnoc, abych odstříkala, co se stihlo udělat a mohla ji tím další den "dorazit", aby jí to stačilo) takže jsem si ke konci připadala fakt už jak dojnice a měla toho plné zuby. Myslím, že když si děláš tolik starostí, jsi určitě skvělá matka a to, jestli budeš nebo nebudeš kojit o měsíc či dva déle nebo méně na tom vůbec nic nemění.
Takže milá Monty - hlavu vzhůru, děťátko klidně odstav a ani trochu si nepřipadej jako krkavčí matka ;-)
Hodně štěstí,
Ája

figul
	gratuluji (16.7.2003 18:24:31) super clanek,dekuji Odpovědět

Helena,Evička+Alex 8/02

Re: pocit viny?

(16.7.2003 20:04:15)
Tak jak tady pročítám veškeré příspěvky ohledně kojení, začínám mít pocit provinění.Naše dvojčata jsou kojená cca 7 neděl. Prostě nám to nešlo, holčička ode mě vůbec nechtěla a chlapečekby i pil, ale já jsem byla prostě po nasazení příkrmu do týdne úplně suchá.Tak jsem se stím vyrovnala, pomohlo i to, že naše děti, ač na Nutrillonu, tak celou zimu nezamarodily a i teď jsou železně zdraví, v noci mohl vstávat manžel atd. A to jsem si celé těhotenství pročítala veškeréé příručky o kojení a protože já jsem astmatik a trpím atopickým ekzemem, tak jsem se zapřísahala, že budu kojit alëspoň do roka.Bohužel vše dopadlo jinak. Jen by mě zajímalo, jestli tyto články čte taky nějaká maminka, která nekojí, začínám mít pocit, že jsem sama, kdo má vyzkoušené veškeré Sunary a Nutrillony co se u nás prodávají.Jo a Bertho, moje sestra kojí holčičku do teď (1 rok) a postavu má pěknou a prsa taky.Mě začáteční kojení moc pomohlo a už z porodnice jsem odcházela se svojí původní váhou.

hh hh

Re: Re: pocit viny?

(16.7.2003 20:26:33)
Heleno sama nejsi. já kojila plně jen 6 týdnů. s pomocí Nutrilonu 3 měsíce. jsem alergik - astmatik. dcerka podle odběrů krve co jí brali v 6 měsících už má alergii zřejmě taky. zatím se ale drží...

když tak pročítám ty články tak mám taky pocit, že by mně měli zavřít, protože jsem dítě připravila o mm.
Ale týrat dítě hlady a říkat si určitě se rozkojím, musím vydržet a nevdávat se (jak všude píšou) na to jsem opravdu neměla.
lhala bych ale kdybych napsala že občas nezávidím ostatním maminám když napíšou jak kojí roční dítě...

Delete

Re: Re: pocit viny?

(16.7.2003 20:35:56)
Ahoj Heleno,
já právě s kojením končím, našim holčičkám je 5 měsíců. Už od porodnice jsem musela vždy jednu z nich krmit z lahvičky odstříkaným mlékem, protože nedokázaly pít z levého prsu. Velmi brzy tak přestalo mléko stačit, ale i tak jsme více než 3 měsíce překlepaly s kojením a dokrmem. Teď ale končím, nejen proto, že je mlíka už zoufale málo, ale i proto, že holkám už nechutná. Jak vidí prso, dostávají hysterický záchvat. Nechce se mi už dál týrat je ani sebe jen proto, že ostatní si myslí, že je to pro ně to nejlepší. Raději budu mít spokojená miminka na Nutrilonu než ubračená a hladová na mateřském mléce.
Výčitky si už nedělám, tím jsem si prosšla u své první dcerky, kdy jsem také musela poměrně brzy začít přikrmovat (i když tenkrát šlo nejspíš o nepřekonanou laktační krizi, jenže to jsem ještě nic moc nevěděla a doktorka mě po zapůjčení váhy a opakovaném vážení několik dnů po sobě přesvědčila o příkrmu). Tenkrát jsem měla opravdu pocit, že jsem neschopná a krkavčí máma, že plně nekojím alespoň do půl roka. Nakonec jsem i s příkrmem alespoň částečně kojila 7 měsíců.
Ale teď k postavě ve vztahu s kojením. Všechny mé kamarádky při kojení hubly až závratně. Já kojila a přibírala jsem 0,5 kg za týden, za půl roku to bylo 14 kg. Přitom poroden jsem shodila vše, co jsem v těhotenství nabrala. Ničím jsem nedokázala nárůst váhy zastavit, natož abych hubla. Jakmile jsem přestala úplně kojit, najednou byl konec, už jsem nepřibírala. Než jsem ale stihla nějaké to kilo shodit, znovu jsem otěhotněla. Přibrala jsem dost málo (asi 10 kg) a porodem bylo opět vše pryč. A od porodu, tedy za necelých 5 měsíců, jsem opět nabrala 9 kg. Je to pro mě neúnosné, při mé výšce 161 cm mám téměž 90 kg, to není dobré. A prsa? Před prvním těhotenstvím jsem měla malé jedničky, možná spíš větší nulky. Po první dcerce mi zůstala velikost 85 C, po dvojčatech se to už asi nezmění. Prsy jsou dost vytahané, snad se ještě trochu zpevní, až se znovu dovytvoří tuková tkáň, ale menší už nikdy nebudou.
Myslím si tedy, že vliv kojení na postavu je věc individuální, u někoho je to tak, u jiného jinak. A můj závěr ohledně kojení? Kojit určitě ano, ale jen dokud to jde a ne za každou cenu. Musí být přínosem pro miminko i pro maminku, ne jen pro jednoho z nich, protože nespokojenost jedné strany má stejně vliv na stranu druhou a tak se pak kojení může stát trápením pro strany obě.

Klára, 2 raubíři

psychická podpora

(16.7.2003 23:19:20)
Monty, důležité je, aby dítě mělo matku v pohodě, i s lahvičkou míto prsa můžeš dítě milovat a ono bude milovat tebe. A o to přeci jde, ne o názory ostatních. Jinak jsem se moc moc nasmála při čtení tvého článku, máš fakt super hlášky! Nedá mi to, abych si nerýpla - s každým klukem jsem čytři kila zhubla. Ale s tou alergií máš úplnou pravdu, široko daleko jsem jediné kojené dítě ve svém ročníku a mám alergii, astma a atopickej ekzém.
Netrap se a držím palečky
Klára

Daniela Lukášek

•

Trochu mi to připomíná

(17.7.2003 0:40:53)
debaty -mě versus ostatní:
celé těhotenství problémy-zvracení, pokud možno několikrát denně(popelnice, cigarety, voňavky vyvolaly další)-a ostatní-jééé nám je dobře, max 1 až 3 měsíc ráno..........
porodnice-všichni kolem mě kojí, jen já ŠPATNÁ MATKA mu nedám najíst(když už se to konečně 5.den rozjelo, tak mi zase zatvrdly).A opět poslouchám jak je to jednoduché a jak na to.........
Nevím jestli je to dědičné, ale z naší rodiny si ženy pro nedostatek mlíka odnášely flašku už z porodnice, takže mých těžce vybojovaných 6 týdnů kojení beru jako velký úspěch(který se znásobil i tím, že jsem aspoň jednou v životě měla tu smyslnou křivku mezi prsy).
Na druhou stranu mě to mrzí, protože je to krásné spojení s děťátkem.
Každopádně, Monty, mateřství není jen o kojení a upřímně řečeno, kam vedou všechny debaty a výzkumy o tom jak kojit je důležité, když pak vidíš, že si matka jednou rukou přidržuje dítě u prsu a druhou bání jak o život?
Myslím si ,že kojení by mělo být přínosem pro obě strany.
Zdraví Daniela

Lee

A co teprve já ...

(17.7.2003 8:40:22)
Já která měla vždycky prsa, že by mohla "kojit medvědy" (jak prohlásila moje kamarádka:-)), neměla mléko vůbec. Zkoušeli jsem to pořád dokola a kde nic tu nic, ani kapka (moje matka měla také problémy s kojením a já i sestra jsme vyrostly na flašce). Takže my šli z porodnice s Nutrilonem. Nakonec to mělo výhodu v tom, že jsme se v krmení syna střídali s manželem, takže jsme se oba i relativně slušně vyspali. Synovi jsou tři roky a kromě letošní lehké anginy nebyl ještě nemocný. Všechno má svoje plus i minus:-).

Natalie, syn 3 roky

•

Kojeni ne

(17.7.2003 9:34:44)
Tak jsem si procetla vsechny prispevky a musela jsem se trpce pousmat,kolik z vas odsoudilo Berthu!
My zijeme v Nemecku a tady se na vse asi nahlizi jinak, tolerantneji.
Ja sveho syna taky nekojila, programove, neb jsem nechtela byt uvazana doma, ale zit dal i svuj vlastni zivot a ne najednou svechno na 100% obratit neb jsem se stala matkou.
A jak uz tu nekdo rekl, melo to spoustu vyhod - pece o prcka, ta vyzivovaci, nebyla jenom na me, mohl vstavat i manzel, mohli jsme kdykoli kamkoli vyrazit, protoze ten, kdo zajistoval hlidani mohl flasku vzdy ohrat, a z prsou mi zadne pytliky taky nezbyly.
Pro nas s manzelem je stale dulezita nase svoboda, dite jsme chteli oba, ale rozhodne pro to neprestaneme zit. Jo, a nas malej je zatim zdravej jak ryba, byt ja jsem alergik.
Objevil se nazor, ze take zalezi jak vidime sva prsa. Souhlasim, neb ja je vidim jako svuj sexualni symbol, nikoli jako symbol materstvi. A prosim vas, nez napisete rozzuzerene reakce - kazda jsme jina a kazda mame pravo zit svuj zivot jak chceme a mit sve nazory!!!

Svoboda?

(17.7.2003 16:47:30)
Nechápu, proč se všechny programově nekojící maminky tolik ohánějí nějakou svobodou. Vždyť jde, proboha, jen o půl roku!!! Co je půl roku kojení (tj. podle vás nekojících půl roku nesvobody, života na řetězu atd.) proti zbytku života? Kam všichni tolik spěcháte? Dokážete se ještě zastavit a něco si v klidu prožít, vychutnat? Proč chcete mít dítě a zároveň svůj starý způsob života se vším všudy, vždyť současně nelze ani jedno dělat na 100%. Nebudete mít pak vzpomínku na uplynulý život jako jednu velkou šedou plochu, kde je zastoupeno zároveň vše a nic. Proč si ten život trochu nezpestříte: pět let jsem studentka a žiju naplno svůj studentský život (jó, to byly časy :o)); pak třeba pár let pracuju a dělám to s maximálním nasazením, protože jen tak mě to uspokojuje; no a pak jsem 3-4 roky maminkou na plný úvazek, děsně si to užívám, protože se to už nikdy nemusí opakovat...
Znám ovšem i osoby, které si naříkají, že musejí studovat, protože to je těžké (ale pro kariéru nezbytné); musejí pracovat, i když je to zrovna vůbec nebaví a mnohem raději by znova studovaly; musejí se starat o dítě, když si tím zabíjejí kariéru a mohly přece ještě chvilku počkat a něco vydělat atd... Většina z nich má s kojením velké problémy (nikoli fyzické), kojení je zdržuje, nebaví, otravuje, zabírá spoustu času atd.
Jejich problém se ale Nutrilonem vyřešit nemůže...

Irena

•

Re: Svoboda?

(17.7.2003 18:18:14)
Tooshy! Tvůj příspěvek je rána do černého. Vystihla jsi ten problém úplně přesně. Bohužel dnešní společnost takový ten rychlý a "užívající si" způsob života podporuje (stačí mrknout na reklamy...). Navíc mám dojem, že dnešní doba hrozně akcentuje osobní svobodu (tj. "Ty jako svobodný jedinec máš výsostné právo udělat téměř cokoli pro naplnění svého osobního štěstí") a mnohdy to jde na úkor lidí s daným jedincem nějakými (často pokrevními) vztahy propojenými. Jako by v dnešní době slovo "obětˇ" mělo pejorativní význam. (Mám na mysli obětování se smysluplné a ne otročení na úkor vlastní osobnosti a za cenu jejího poškození). No, sama jsem musela priority (postgraduální studium vs. dítě) v určitém období prohazovat a promýšlet, jak to udělám, ale ničeho nelituju (3 roky opravdu jenom na mateřské, z toho rok kojení, předtím bezvadná vysokoškolská studia a po mateřské doktorát...), sice to bylo někdy náročný, ale vyšlo to...

Re: Re: Svoboda?

(17.7.2003 18:27:53)
Jsem rada, ze me nekdo pochopil, taky mam pocit, ze byt "zdrave sebestredny" je ted hodne IN. Ja jsem s prvnim briskem dodelala VS a s druhym briskem ten doktorat :o) Takze zadne sebeobetovani az k pripadnemu sebezniceni, to jsem videla (viz muj prispevek http://www.rodina.cz/scripts/diskuse/prisp.asp?id=336984) Jen mi prijde spravne delat veci tak, jak jsou prirozene, aniz by pri tom nekdo musel vylozene trpet (tedy napriklad prestat kojit, kdyz mam laktacni psychozu, malo mleka, stale se opakujici zanet prsu atd.) Takova ta rozhodnuti predem (budu kojit za kazdou cenu / nebudu nikdy kojit) mi prijdou trochu uhozena. Radeji pockam, jak se to vyvine, a podle toho se zaridim.

Re: Re: Svoboda?

(17.7.2003 18:27:56)
Jsem rada, ze me nekdo pochopil, taky mam pocit, ze byt "zdrave sebestredny" je ted hodne IN. Ja jsem s prvnim briskem dodelala VS a s druhym briskem ten doktorat :o) Takze zadne sebeobetovani az k pripadnemu sebezniceni, to jsem videla (viz muj prispevek http://www.rodina.cz/scripts/diskuse/prisp.asp?id=336984) Jen mi prijde spravne delat veci tak, jak jsou prirozene, aniz by pri tom nekdo musel vylozene trpet (tedy napriklad prestat kojit, kdyz mam laktacni psychozu, malo mleka, stale se opakujici zanet prsu atd.) Takova ta rozhodnuti predem (budu kojit za kazdou cenu / nebudu nikdy kojit) mi prijdou trochu uhozena. Radeji pockam, jak se to vyvine, a podle toho se zaridim.

Re: Re: Svoboda?

(17.7.2003 18:27:58)
Jsem rada, ze me nekdo pochopil, taky mam pocit, ze byt "zdrave sebestredny" je ted hodne IN. Ja jsem s prvnim briskem dodelala VS a s druhym briskem ten doktorat :o) Takze zadne sebeobetovani az k pripadnemu sebezniceni, to jsem videla (viz muj prispevek http://www.rodina.cz/scripts/diskuse/prisp.asp?id=336984) Jen mi prijde spravne delat veci tak, jak jsou prirozene, aniz by pri tom nekdo musel vylozene trpet (tedy napriklad prestat kojit, kdyz mam laktacni psychozu, malo mleka, stale se opakujici zanet prsu atd.) Takova ta rozhodnuti predem (budu kojit za kazdou cenu / nebudu nikdy kojit) mi prijdou trochu uhozena. Radeji pockam, jak se to vyvine, a podle toho se zaridim.

Re: Re: Svoboda?

(17.7.2003 18:28:01)
Jsem rada, ze me nekdo pochopil, taky mam pocit, ze byt "zdrave sebestredny" je ted hodne IN. Ja jsem s prvnim briskem dodelala VS a s druhym briskem ten doktorat :o) Takze zadne sebeobetovani az k pripadnemu sebezniceni, to jsem videla (viz muj prispevek http://www.rodina.cz/scripts/diskuse/prisp.asp?id=336984) Jen mi prijde spravne delat veci tak, jak jsou prirozene, aniz by pri tom nekdo musel vylozene trpet (tedy napriklad prestat kojit, kdyz mam laktacni psychozu, malo mleka, stale se opakujici zanet prsu atd.) Takova ta rozhodnuti predem (budu kojit za kazdou cenu / nebudu nikdy kojit) mi prijdou trochu uhozena. Radeji pockam, jak se to vyvine, a podle toho se zaridim.

Re: Re: Svoboda?

(17.7.2003 18:28:04)
Jsem rada, ze me nekdo pochopil, taky mam pocit, ze byt "zdrave sebestredny" je ted hodne IN. Ja jsem s prvnim briskem dodelala VS a s druhym briskem ten doktorat :o) Takze zadne sebeobetovani az k pripadnemu sebezniceni, to jsem videla (viz muj prispevek http://www.rodina.cz/scripts/diskuse/prisp.asp?id=336984) Jen mi prijde spravne delat veci tak, jak jsou prirozene, aniz by pri tom nekdo musel vylozene trpet (tedy napriklad prestat kojit, kdyz mam laktacni psychozu, malo mleka, stale se opakujici zanet prsu atd.) Takova ta rozhodnuti predem (budu kojit za kazdou cenu / nebudu nikdy kojit) mi prijdou trochu uhozena. Radeji pockam, jak se to vyvine, a podle toho se zaridim.

Tooshy
	Mne se snad zblaznil pocitac (17.7.2003 18:31:49) Pomoooc, ja si klidne pisu, a ono me to najednou zmizi a objevi se to v asi deseti exemplarich, nevite nekdo, da-li se to smazat, to je uplnej spam :o(( Moc se omlouvam!!! Odpovědět

machovka

•

Re: Svoboda?

(17.7.2003 18:48:03)
......přesně Tooshy, než jsem se rozkoukala jsou prťousce 4 měsíce, jsem z ní pořát hotová z kocoury, ale zároveň se mi stejská po tom týdením miminku se scvrklejma ručičkama a štěrbinkama místo očíček......moooooc rychle to utíká. A jinak mě osobně to kojení (jasně, když to jde), příjde dost pohoda....nějak nerozumim tomu proč bych se měla cejtit nesvobodná. Můžu klíďo vyrazit na celý den někam na hory nebo do lesa apod., jídlo v ideální teplotě a sterilním balení stále s sebou. Já si to naše courání zase neumim představit, kdybych nemohla kojit. Taky v noci nemusim vstávat z postele něco ohřívat, žádný vyvařování lahviček, žádný prašule za sušený mlíčka......tak těžko říct co má z těch stroze praktických důvodů víc výhod...

Re: Re: Svoboda?

(17.7.2003 18:56:00)
Jasne, kojeni je predevsim pohoda, no a hned pak ta SVOBODA :o) S vetsim jsme zacali jezdit, jen co oschly meze, potravu vzdy po ruce v dostatecnem mnozstvi, teplote a tak, no proste labus. Jen diky kojeni jsme s druhym (sestinedelnim) miminkem ve vaku (a rocnim klukem v tatove krosne) prosli Vysoke Tatry, vylezli na Krivan a buhvikam jeste. Ze jsme blazni? Ten malej lump byl nejspokojenejsi, co jsem ho kdy zazila. Pripadal si jak v raji: cely den u mamy na brise, basta, kdy se mu zachce. Uzili jsme si my i deti :o)

Spolecne zazitky vs. uzit si sama

(17.7.2003 19:09:09)
Kyz si tak uvedomim, co vsechno jsme my s kojenymi detmi zazili, napada me, ze ta vymluva na "nesvobodu", se tyka toho, ze ty zeny nestoji o SPOLECNE ZAZITKY s miminkem, nechteji je brat s sebou, ale uzivat si samy. Nebyt jimi obtezovany. Protoze nechapu, jaka je vyhoda tahat s sebou na dovolenou, na vylet, na navstevu flasky, krabice sunaru, ohrivadla, chladidla a janevimcojeste. To musi byt fakt dost pruda nebo masochismus. Chteji-li si ale maminky diky flasce uzivat, asi masochistkami nebudou, ze. Ony chteji flasku proto, aby mohli decko s flaskou k nekomu odlozit, nikoli proto, ze je tak skvele cestovat i k sousedum s kufrem naradi!

Tooshy
	Oprava (17.7.2003 19:11:28) Omlouvam se za hrubku: maminky by pochopitelne mohlY s tvrdym Y. Odpovědět

Bibisa, Monička 10 týdnů

•

Vyzkoušela jsem obojí,

(17.7.2003 19:32:02)
před nedávnem jsem o tom psala v rubrice Kojení. Při odchodu z porodnice jsem měla málo mlíčka, byla jsem celá rozkousaná a malá se navíc nechtěla přisávat. Prostě co mohlo být špatně, tak špatně bylo. A já jsem z toho byla taky špatná, protože kojit jsem chtěla hrozně moc a jak už jste tady některá psala, v těhotenství mě vůbec nenapadlo, že by s tím mohl být nějaký problém.

S pomocí Laktační ligy, mojí skvělé maminky a manžela a v neposlední řadě i mojí buldočí povahy :o)) se mi podařilo rozkojit, ale trvalo to víc jak třicet dní a místy to bylo fakt drsný (nakojit - cca 40 min. a přitom 2x vystřídat obě prsa, pak dokrmit odstříkaným mlíčkem a protože ho bylo málo, ještě Nutrilonem. Umýt veškeré nádobíčko po dokrmování. Hodinku počkat, aby se nějaké mlíčko vytvořilo, a pak odstříkat (10-20 minut). Umýt veškeré nádobíčko. Hodinku počkat a nakojit (viz výše).

No, povedlo se, a když se teď v noci probudím a prostěradlo je mokré od mlíka, tak si toho zatraceně vážím, protože vím, co to stálo. Ale vůbec bych nezazlívala, když to někdo nevydrží (kdybych měla starší dítko, tak by se to nedalo - nemohla jsem se věnovat vůbec ničemu jinému, a když říkám ničemu, tak opravdu myslím NIČEMU - byl problém si dojít i na záchod a najíst se, o jakékoli údržbě domácnosti vůbec nemluvě).

Vážím si toho, že naše dětská doktorka, skvělá ženská, když jsem jí po návratu z porodnice brečela v ordinaci, že nemůžu kojit, mi řekla - na imunizaci dítka stačí i ta troška mlíčka, co od vás má, ale kojení taky není všechno - chodí nám sem spousta dětí, co kojené nejsou, a nezastůňou, a jiné kojené jsou a jsou nemocné pořád. Však my tu vaši berušku umřít hlady nenecháme.

Co jsem tím chtěla říct - kromě toho, že jsem přesvědčená o tom, že mlíčko od maminky je přece jenom nejlepší, jsem tak moc chtěla kojit taky z pohodlnosti - pokaždé umývat všechny ty serepetičky je dost velkej opruz. Teď mám v lednici spoustu zmrazeného mlíčka, takže kdybych chtěla někam vypadnout, tak klidně můžu - manžel už má praxi v krmení sondičkou přes prst :o)). Ale i tak jsem zatím byla s miminkem, kde se mi zachtělo - předevčírem dokonce i na svatbě - a bylo to mnohem pohodlnější než s Nutrilonem, to si neumím představit.

Aby si to někdo nevyložil špatně - vůbec bych si netroufla odsuzovat kohokoli, kdo se na to kouká jinak než já. Jen jsem chtěla říct, že pro mě to žádné omezení není a jsem moc ráda, že se mi to nakonec povedlo.

Obdivuju

(17.7.2003 19:55:52)
Ahoj Bibiso,
obdivuju tu Tvoji buldoci povahu :o). Nam, co jsme v porodnici kojily i cizi deti, se to mluvi, co. :o)
Jak je pak smutne divat se na maminky, ktere mlika maji cisterny, ale radeji ditko prevedou na lahev, aby mohly vecer s kamoskou na sklenicku. Bohuzel jednu takovou znam (neslo o sklenicku, ale o sqash a volejbal), ta jeste po mesici mivala rano triko mokry od mlika, ale Kubovi nedala, ze se prej nenecha zotrocit :o(
No, kazdej je nejakej, kdyby byly vsechny maminky tak vzorny jako my :o)), to by byla fakt nuda ;o))

Evelyn1968,2děti

Re: Vyzkoušela jsem obojí,

(17.7.2003 20:09:56)
Bibiso,
tak přesně takhle jsem "kojila" syna od desátého dne do dvou měsíců, kojení se mi bohužel nerozběhlo, ale jsem ráda, že jsem se aspoň pokusila. Taky mě dost stresovaly články o tom, že kojit může každá maminka, něco podobného dost nepříjemně říkaly i sestry v porodnici, naštěstí dětská doktorka byla rozumná a zvládla jsem to aspoň takhle.
E.

Bibisa, Monička 10 týdnů

•

Re: Re: Vyzkoušela jsem obojí,

(17.7.2003 20:27:11)
Evelyn,

taky mám ještě v paměti momenty, kdy jsem plakala a nahlas křičela bolestí z rozkousaných bradavek, když se malá snažila přisát, a dětská sestra mi jen chladně řekla - asi se málo snažíte, musíte se víc snažit! No to víš, že jsem řvala ještě víc, ale tentokrát lítostí - měla jsem (nejspíš oprávněný) pocit, že se už tak snažím nad hranice svých možností). A to bylo prosím ve Vrchlabí. Jinak tam skoro všichni ostatní byli prima, ale taková jedna ... sestra mi dokázala to kojení docela znechutit. Myslím, že kdo i jen slovíčkem ublíží mamince v šestinedělí, toho by měl čert píchat do zadku rozžhavenýma vidlema. Když všechno nejlepší ze sebe dáme tomu miminku - svoji krev, bolest, svůj spánek - a pak máme slyšet, že to ještě není dost... to jsou fakt i ty vidle málo.

Re: Re: Re: Vyzkoušela jsem obojí,

(17.7.2003 20:39:46)
Bibiso myslím, že si nemusíš nic vyčítat, udělala jsi maximum. A na nějakou stupidní sestru se vykašli, takovejch je...i když je fakt, že by zasloužila
já jednu takovou taky potkala před šesti lety ve Vrchlabí, snažila se mě seřvávat, ala seřvala jsem jí zpátky a byl pokoj. Pokud zase nějakou takovou potkám, tak to schytá znova

Re: Re: Re: Vyzkoušela jsem obojí,

(17.7.2003 20:59:51)
Fakt ve Vrchlabi? To me moc mrzi! Ja tam byla strasne moc spokojena. Jela jsem si prirozene porodit, ona to byla vyhrezla snura, takze sekce, malej nechtel vubec jist, jen spal a spal a spal, ja mela mlika, ze bych mohla kojit cely oddeleni, ale prcka jsem "kojila" hadickou, protoze nemel silu ze me cokoli vysat (ted 13,5 mesice by se nejradeji kojil v jednom kuse), no proste "vsechno spatne", ale spokojena jsem tam byla moc. Mozna za to muze i predesla zkusenost u Apolinare, kde jsem v pohode porodila sice za 10 minut od prijezdu do porodnice, ale chovali se tam ke mne jako kdybych byla v poslednim tazeni, nejlepe znehybnit, napichat praskama, rozstrihat, vyndat dite atd... (tohle vsechno fakt za tech 10 minut i pres muj znacny fyzicky odpor stihli :o). Dite dostanu pry az druhy den (rodila jsem v 15:15) a k nemu dudlik a caj, ze chci kojit? No, kdyz na tom trvam, oni mi branit nebudou, takovejch tu uz bylo...
Takze po tomhle jsem si ve Vrchlabi pripadala jak v raji :o)

xxxxxxxy
	Re: Re: Re: Re: Vyzkoušela jsem obojí, (17.7.2003 21:05:21) Vrchalbí je supr, já už tam rodila jednu a půjdu tam zase, někdo špatnej se občas najde všude Odpovědět

Bibisa, Monička 10 týdnů

•

Re: Re: Re: Re: Vyzkoušela jsem obojí,

(17.7.2003 21:16:44)
Tooshy, já jsem tam měla porod v naprosté pohodě, i většina lidí tam byla v pohodě, jen ta jedna sestra (má černé krátké vlasy a jmenuje se tuším Lenka) byla taková studená. ALe i tak musím uznat, že malé nedali dokrm ani flašku, naučili nás krmit sondičkou.... prostě i tak to považuji za nejlepší volbu, jen jsem si představovala, že na mě v tom rozcitlivělém šestinedělním období budou STRAŠNĚ HODNÍ ÚPLNĚ VŠICHNI, no a když to pak tak docela neplatilo, tak jsem byla trochu zklamaná.

Tooshy
	Drahe kojeni :o) (17.7.2003 21:51:33) Ha ha ha, prave ted dorazil muj muz domu, prohledl strom teto diskuse a poznamenal: No, kdybychom meli pevne pripojeni, tak nas to tvoje "kojeni" bude stat vic, nez sunar! Odpovědět

Tooshy
	Drahe kojeni :o) (17.7.2003 21:55:08) Ha ha ha, prave ted dorazil muj muz domu, prohledl strom teto diskuse a poznamenal: No, kdybychom nemeli pevne pripojeni, tak nas to tvoje "kojeni" bude stat vic, nez sunar! Odpovědět

lenka

•

špatné svědomí :-)))))))))))))))

(17.7.2003 10:29:30)
Milá Monty, jak jsou tvé příspěvky vtipné, začínám být tvojí velkou příznivkyní. Patrně ti se sestrou nabídneme členství v klubu, protože bych řekla, že naše maminka si občas odskakovala k Vám domů, aby jako bokovku vychovala ještě jednu dcerku. Když jí to tak šlo, že???
Zatím máme pouze dva členy, protože vyměňovat si naše humorné zážitky z dětství při kterých se prohíbáme smíchy už při prvním slově a ostatní se decentně usmívají a nic nechápou by v tvém případě jistě nehrozilo.
Možná se pletu, ale to tvoje špatné svědomí z "krátkého kojení" je tak absurdní, že vypadá jako typická klubová historka na téma -moje maminka tvrdí. Podle článku to vypadá, že nikdo jiný ti netvrdí, že 8 měsíců je málo. A taky nemyslím, že by to jakýkoliv rozumný argument nějak moc spravil. Například naše maminka, trpí lehkým studem nade mnou , že opravuji s přítele takový statek-ruinu a nad mojí sestrou že studuje teologii. Nemá u tebe také obavy , jak budeš nekojící vypadat před lidmi? :-))
Takže jestli ti to neřekla , ty jseš nejdůležitější, protože kdo jiný?????? Když budeš za mnohem důležitější než sebe považovat svého broučka, tak mu za pětadvacet let budeš viset na jeho mužném krčku jak mlýnský šutr a chtít po něm aby ti vyhradil ve svém novém domečku alespoń jeden malý pokojíček. Jak dnes praví naše maminka, sama vlastnící dům o užitné ploše 450 m2. Omlouvám se, tohle není zrovna příspěvek o kojení, ale taky nemám žádného potomka, takže nemám jaksi ten správný vhled.

p.s. a co tričko se Sandrou, máš ještě?????

Irena
•	A ještě jednou pro Monty (17.7.2003 10:37:34) Jo, co jsem v zápalu diskuse opomněla - kojení do 8 měsíců je úplně v pohodě! S tím se opravdu Monty nezalamuj! Držím palce pro zvládání dalších životních starostí (viz jiné diskuse)!!!Irena Odpovědět

Alena,Kačenka *16.4.

Nekojím - NO A CO

(17.7.2003 19:51:09)
V době prvního těhotenství jsem s hrůzou sledovala články o tom, jak je správné rodit nejlépe doma, v CAPu či ve Vrchlabí. Protože jsem po ničem takovém netoužila, připadala jsem si po čase jako šílená matka, která porodí své dítě u Apolináře, aby ho pak odevzdala do rukou šílených porodníků. Vykašlala jsem se na to a těšila se na kojení...
Ale moje dcera se při každém přiložení kroutila, nemohla se chytnout ploché bradavky, trápila se. Oblblá čtením Betynky, že každá maminka může kojit, jsem neustále v porodnici brečela, stresovala se čárkama na váze a propadala pocitům, že jsem příšerná matka. Po měsíci trápení, kdy má dcera nedosáhla ani porodní váhy, řekl pediatr a dost, čímž mě naposledy rozbrečel. To nejsep schopná udělat pro sví dítě ani tohle ??? Nasadila jsem Kačence Nutrilon a moje ubrečené pohublé miminko se během víkendu proměnilo ve spící růžové veselé miminečko, které čas od času předám do péče milujícího tatínka, abych si mohla zajít do fitcentra shodit poporodní kila (JInak po třech měsících mám menší váhu, než před těhotenstvím)
Dnes už vím, že ne každá maminka může kojit. Pokud se nám zadaří u druhého miminka lépe, budu jedině ráda a pokud ne.......NO A CO.

Re: Nekojím - NO A CO

(17.7.2003 20:06:28)
Ja myslim, ze problem neni v tom: NEKOJIM, PROTOZE NEMUZU, ale NEKOJIM, PROTOZE NECHCI.
Nikdy bych si nedovolila kritizovat maminku, ktera nekoji proto, ze s tim ma nejaky problem jen diky tomu, ze s tim sama problemy nemam. To je opravdu ubohe.
Vazim si vsech maminek, ktere to nevzdaly pri prvnim problemu a ty, ktere to vzdaly, chapu. Take mne mrzi to demagogicke trvani na kojeni za kazdou cenu, mnoho maminek to naopak od kojeni odradi.
Kojeni je sice prirozene, ale kdyz nejde, je prirozenejsi nenechat dite trpet u prazdneho prsu. :o))
Drzim palce, at Ti to u druheho vyjde, protoze, kdyz to jde, je to fakt bezva :o))

Bibisa, Monička 10 týdnů

•

Jakýkoli fanatismus škodí,

(17.7.2003 20:07:41)
i když je to původně pro dobrou věc :o)))

Za dobu svého těhotenství i po porodu jsem se taky setkala s pár fanatiky z obou táborů. A i u těch, kteří zastávali podobné názory jako já, mi bylo poněkud divně po těle.

Myslím, že máš k tomu zdravý přístup - udělám pro to, co budu moct, a když to ani pak nepůjde, tak to vezmu tak,jak to je a nebudu se z toho zbytečně poltit.

Věra 3 letý kluk

•

Pro Alenu.

(17.7.2003 21:09:27)
Ahoj, je to tak, pokud se maminka snaží a prostě to nějakou dobu - ne jen pár dnů- nejde, je lepší se nestresovat a netrápit se. Neměla si žádné sobecké důvody typu- postava, chu´t na cigarety a pod.
Kamarátce to takhle u prvního nešlo, pak u druhého to šlo perfektně a samo.
Hlavně žes to zkusila, už to více neřeš, přeji hodně zdraví pro vás oba.
Já sama jsem měla strašnýho mlíka, lilo se ze mne neustále až mi bylo v porodnici trapně, koukali tam na mne jako na divoženku. Kluk byl na mlíce totálně závislý, odmítl jakoukoliv láhev, dudlíka, nakonec jsem ho v roce pro totální vyčerpání odstavila. Každý to má trošku jinak a ani předem nevíme jak to vlastně bude.Tady je Vrchlabí ohromně v módě, taky te´d půjdu rodit k Apolináři a neřeším to, hlavně aby všechno dobře dopadlo...

Zdraví Věrka

Re: Nekojím - NO A CO

(19.7.2003 11:29:44)
Přesně tak - NO A CO!! Než vystresovaná matka a hladové uplakané miminko, tak radši láhev a Nutrilon - a POHODU!!
Já jsem se hroutila u pediatričky, když mi ve 4 měsících našeho chlapečka doporučila příkrm - zleninu a kašičky, protože málo přibíral a já jsem nespala noc co noc, budil se po hodině a řval... Řekla: Snad se nechcete holedbat plným kojením před kamarádkama a jeho trápit hlady? - NO COMMENT.
Přikrmovali jsme - přibírali, přestal řvát a já jsem se hodila do klidu a pohody. Pak se sám od sebe odstavil v 8 měsících. Myslím, že jsem udělala dost, víc už by bylo na úkor mého zdraví. Nehledě na starší dceru a manžela, kteří byli nechtěně vším zasaženi.

Klára, 3 děti

•

Kojení (nekojení) a alergie

(17.7.2003 21:25:45)
nedá mi to, abych nepřihodila "troškuů do mlýna. Kojení a jeho preventivní efekt na různé choroby je nasnadě, zní většinou logicky, ale prováděné výzkumy jsou většinou korelační studie, v nichž občas vyjde významný vztah i mezi dvěma naprosto nesmyslnými věcmi. Pokud je sledovaných osob dostatek, je možno prokázat třeba i souvislost mezi velikostí boty a alergií. Praktický význam takových zjištení je víceméně nulový. Kojené dítě alergické matky se stane alergikem spíše než dítě nekojené, které porodila žena zcela zdravá.Rozhodně je na tom líp dítě, které přišlo na svět s bytelným a odolným imunitním systémem.
Já si dělám opačné výčitky. Své děti jsem kojila a nejmladší miminko dosud kojím. Zatím jsem se nikde nedopátrala informace, zda se antigeny vznikající v mém těle při alergické reakci dostávají do mm či ne. Jinými slovy, zda nepředávam tu chybnou reakci mého imunitního systému dítěti a zda je to pro jeho imunitu dobře či špatně. neřešila bych to, kdybych byla zdravá. Já i větší děti máme mírné (=snesitelné) projevy tu ekzému, tu zánětu spojivek, tu kýchání při průchodu kvetoucí přírodou.
Kojení je dobré, protože mateřské mléko míň zatěžuje nezralý organismus dítěte, na druhou stranu vím o dětech časně odstavených, kterým po přechodu na umělé mléko velmi rychle zmizel ekzém a žádné daší alergie se později neobjevily. Protože jsou současné poznatky na úrovni vědeckých dohadů, jím a piju navzdory doporučení vše, co mám ráda (čokoládu, kávu, mořské rybičky..) a kojím, protože nerada myju nádobí. Možná je moje mm kontaminováno kdečím a jeho kvalita kolísá stejně jako můj zdravotní stav, což u umělého mléka odpadá - má stále stejnou kvalitu a složení."Nekojení" bych rozhodně nikomu nevyčítala, zejména ne v případě, kdy mamince podlamuje už beztak podlomené zdraví. Doporučení WHO "kojit do2 let a déle" bylo myšleno pro celý svět, zejména pak pro končiny, kde je nízká úroveň hygieny a nedostatek vhodné stravy pro malé děti. V přírodě samice přestávají kojit svá mláďata v momentě, kdy jsou schopna přijímat stravu obvyklou pro svůj živočišný druh. Pokud je o obvyklé jídlo nouze, kojí dál do té poslední kapky mléka. To naštěstí v civilizované společnosti není nutné. ženská je dítěti mámou na celý život, kojení z tohoto úhlu pohledu trvá jen chvíli a osobně mám zato, že její vlídnost, láska a trpělivost je důležitější než kojení.

Klára

•

Re: Re: Kojení (nekojení) a alergie

(18.7.2003 10:53:32)
Ahoj Milado,
Testy na potravinové alegeny nemám udělány žádné, podle kožních vlastně nejsem alergická na nic. Ale atopická zátěž v rodině z mé strany je zjevná několik generací dozadu. Jen jsem chtěla říct, že mám pochybnosti o smyslu preventivní nízkoalergenní diety v těhotenství a při kojení. Náš alergolog je informován a vzdělán, leč jeho doporučení vyznělo (když to přeženu:-) - "nejíst nic (= vlastne skoro "NIC") z tohoto dlouhého seznamu a dlouho kojit". Pochopitelně to neberu na úplně lehkou váhu, snažím se, aby to, co doma jíme bylo spíš hodnotné jídlo a ne pochutiny (chipsy, sušenky...), ale sama nejím, co mi nechutná, přestože je to obecně považováno za "zdravé". Oč si mé tělo řekne, to dostane. Někdy je to i ta čokoláda, chleba se škvarkama či máslem a medem. Naopak opravdu nemusím třeba banány, brambory a saláty ze syrových zelenin, přestože mi tyto potraviny nepůsobí nějaké zjevné potíže. Hlavně nechci skončit s odvápněním kostí, takže mám vlastně trochu obavy nedat tělu v těhotenství a při kojení "od všeho trochu". Miminko je zatím bez potíží, třeba bude více po taťkovi - velké, tlusté a zdravé :-).
Tvé holčicky je mi líto, zažila jsem, co to je po nocích se drápat. Bohužel asi nic chytrého neporadím, máš lepší přehled.

Aninabe

Re: Kojení (nekojení) a alergie

(18.7.2003 2:10:55)
Ahoj Kláro,
nedá mi to, abych nedodala pár informací. Tak tedy - samozřejmě se dědí dispozice k alergickým reakcím, tzv. atopie. Větší míra se přisuzuje matce, což je pochopitelné vzhledem k maternálnímu efektu (prenatální vývoj dítěte v těle matky). Imunologický systém je tvarován právě již před narozením a zdá, se, že např. stravou se sníženým množstvím alergenů může matka už v těhotenství příznivě působit na své dítě a to zejména tam, kde je právě předpoklad vývoje alergie (např. oba rodiče alergici = riziko pro dítě asi 70%). Tato nízkoalergenní strava by se měla uplatňovat (např. podle článků z odborného časopisu ALERGIE naklad. TIGIS) již ve 2. trimestru. Vliv diety pouze ve třetím trimestru je sporný, neboť hlavní "okno" pro vývoj imunitního systému je uváděno právě mezi 5.-7. měsícem. Mně samotné bylo velmi důrazně zakazováno během těhotenství pít mléko - nad čímž ovšem gynekoložka kroutila hlavou :o). Takto rizikové jsou zejména v amerických pracech uváděny např. různé oříšky, ale místy i ryby nebo vejce. Alergeny se jsou schopné dostat k dítěti placentou během nitroděložného vývoje. Po porodu se část alergenů z potravy vylučuje do mléka a samozřejmě opět takto může ovlivnit dítě. Poměrně často se nacházejí protilátky proti potravinovým alergenům již u plně kojených dětí. Takže - ať už jsou výsledky výzkumů jakékoli, faktem je, že pokud si kojící maminka malého potenciálního alergika např. říká, že má nakonec jen pylovou alergii a ty oříšky jí tak chutnají tak si je dá - no zřejmě pro své dítě nedělá to nejlepší :-(. Takže je to i o tom, nakolik maminka konzumuje to co by neměla. Pokud při kojení maminka-alergička vypije litr či dva mléka denně, její miminko je bílkovině kravského mléka vystaveno také, bohužel. Samozřejmě běžné kojenecké mléko není také optimální varianta, to by se muselo uvažovat o nějakém vysoce hydrolyzovanám přípravku pro výživu kojenců - ale ani to není vždy ideální.

Ještě něco málo ke složení mléka. Když se sledovalo složení mateřského mléka atopických maminek, zjistil se v něm nedostatek některých cytokinů aj. Ty za normálních okolností právě způsobí, že po určité době dítě začne cizorodé látky z potravy tolerovat. Maminky s alergií bohužel nemají možnost tohle svým mlékem výrazněji ovlivnit - těchhle tlumivých látek právě ony mají v mléce málo. Tak - a teď co by si měl z toho člověk přebrat, opravdu nevím. Před chvilkou jsem se dívala do článečku o kojení a imunitě ( z Annals of Allergy, Asthma, Immunology) a i tam přiznávají, že výsledky jsou nejasné, často se neprokáže žádná souvislost, ještě častěji je to souvislost krátkodobá, např. do 2 let či nejvýše do 4-5 let věku dětí. Skoro bych řekla, že něco jako velkoplošný podrobný a vyčerpávající výzkum se nechce platit zastáncům ani z jedné stran, protože - kdo ví co by vyšlo, že :-).
Ahoj, Jana

Pel43
•	Re: Kojení (nekojení) a alergie (18.7.2003 9:38:45) Kláro a co pepřenky? :-))))Zdravím! Odpovědět

Klára, 3 děti

•

Re: Re: Kojení (nekojení) a alergie

(18.7.2003 11:24:02)
Nazdar Pel43!
Ty mě snad znáš???? Bez pepřenek ani ránu :-), ale muší v nich být dosti pepře! (Teď u nás měli nějaký nový druh v šestihranné piksle, ale není to ono - málo voleje a pepř v celých kuličkách...)Taky mexický fazole s chilly papričkami a zedvětři usměvavé feferonky k tomu... Ještě by se to mohlo zajíst nanukem šmoulí barvy :-). Ale k obědu bude filet z tresky na másle a kmíně se sejrem a rajčetem (a chlebem), co má dnes k obědu Pel43?

Pel43
•	Re: Re: Re: Kojení (nekojení) a alergie (18.7.2003 11:29:02) Aby ne, ten styl je nezaměnitelný a některé reálie mne trkly!!!Já už jedny pepřenky pozřela a chystám se na oběd mimo (s tetou 1a...), asi dám tyrolské brambory (pečené, pěkně maštěné se zelím a slaninkou!!!). Mějte se všichni dobře! Odpoledne vyrážím za potomkem osvobodit babičku. Zdarec! Odpovědět

Klára, 3 děti
•	Re: Re: Re: Re: Kojení (nekojení) a alergie (18.7.2003 13:45:40) Ze zdravim tetu 1a!! Odpovědět

Pell43
•	Re: Re: Re: Re: Re: Kojení (nekojení) a alergie (18.7.2003 13:53:58) Jo, jo. Teta shání zaměstnání...Již jsem zpět, úřaduji, vypisuji žádosti o souhlas k zahraniční cestě (za sebe i nepřítomného mladého kolegu).Jupí, jupí. Že bychom si založily diskusi? Třeba s názvem Ať žijí pepřenky? Odpovědět

Klara

•

Re: Re: Re: Re: Re: Re: Kojení (nekojení) a PEPŘENKY

(18.7.2003 16:36:55)
A to se teta 1a nevraci na sve puvodni pracoviste? Diskusi zalozit muzem, treba je v narode vic jedincu s obdobne zvrhlymi choutkami :-). Tady je to trochu "proti proudu", protoze prumerna kojici zena ji preci pokud mozno nedrazdivou stravu kvuli nadymani, alergiim a tak. "Co je dobry, to je nezdravy...", ale kdyz se to sni s radosti a bez vycitek, tak to ani neuskodi ani se z toho neztloustne, jatra a cely telo se radujou :-). Co na to VEDA???

Natalie, syn 3 roky

•

Svoboda a kojeni

(18.7.2003 10:02:32)
Uznavam, ze kojeni muze byt pohodlnejsi, pokud dite bereme vsude s sebou. Pokud ovsem ne - a to vubec neznamena, ze dite porad nekde odkladam atd! - pak to jednoduche neni.
Ma kamardka odbiha pravidlene z nasich schuzek, ne ze by musela nakojit dite, to mleko odstrika, ale proto, ze ma nalita prsa a boli ji to.
Ja si myslim, ze svoboda je dulezita, a neni to o tom, ze dite odkladam, nebo ze si neumim vychutnat tu etapu ve svem zivote kdy jsem matka! Jen potrebuju delat veci pro sebe, pro svuj manzelsky vztah, mit cas taky na neco jineho a ne byt 24hod s ditetem. Ale to je kazdeho pojeti svobody zivota.
Nekterym matkam nevadi byt doma s ditetem 3roky,nekdo potrebuje rychle zpet do prace, vetsi kontakt s lidmi, a nejenom plenky. Kazda jsme delana jinak. A proc delat neco, protoze se to jako radoby ma! a byt u toho nestastna!
Navic si myslim, ze vztah s otcem meho ditete je nesmirne dulezity! Pokracovat v nem jako driv, s urcitymi modifikacemi samozrejme. Ale chodit i dal do kina, na vecere, ve dvou. Pak se nam naramne hodilo, ze jsme byli na umelem mlece, protoze divka na hlidani to dokazala obstarat, me nebolely prsa, nemusela jsem odchazet driv atd.
At me klidne okoli pomluvi, ze jsem individualistka, krkavci matka a ja nevim, co vsechno. Hlavni je, ze nam to takhle vyhovuje.......

Helena Souchová

Re: Svoboda a kojeni

(18.7.2003 11:06:04)
Souhlasím s tebou, hlavně že jste vy a dítě spokojené...
Já přestala kojit ve třech měsících kvůli práci a ani za mák toho nelituji. Dítě je zdravé a spokojené, já jsem ráda že jsem soběstačná a nemusela jsem se vzdát toho co mě baví. Důležitá je spokojenost na obou stranách (na třech zapomněla jsem na manžela:), to je pro život dítěte do budoucna určitě větší dar, mít oba rodiče v pohodě...

Je adekvatni pece opravdu atavismus?

(18.7.2003 12:10:37)
Je zvlastni, ze rozmnozovaci pud nam zustal zachovan, ale nasledna adekvatni pece o potomstvo uz je spis takovym atavismem :o(
Deti dnes maji mnohem vic hracek, obleceni, jidla a vubec vsech moznych hmotnych vydobytku nez kdykoli drive, ale jsou zaroven plossi, povrchnejsi, nespokojene a neuspokojitelne, bezohlednejsi atd. A jak budou vypadat jejich deti? Ty sve potomky zrejme uz rovnou odlozi do nejakych velkojesli, aby jim tam kazdy tyden posilaly velke baliky plne sladkosti a v neznostech se utapejicich dopisu.
Zeny dnes sice stale chteji mit deti (priroda je v necem porad silnejsi), ale snazi se zaridit si zivot tak, aby jimi byly co nejmene obtezovany. Tim je trochu zneuzivaji (uziju si s deckem, to ano, ale jen tak, jak to vyhovuje MNE, ve chvili, kdy mam pocit, ze me to dite /jeho potreby a prani/ nejak omezuje, rychle od toho ruce pryc).
Ale co muzeme chtit, vzdyt vsichni se cpeme ryzi, kterou pestovali jini polonazi chudaci, a kdybychom sami sebrali na poli jedinou bramboru, asi si ji dame do vitrinky...

Maia

Re: Svoboda a kojeni

(18.7.2003 12:16:29)
Natálie,
přesně tak...myslím, že jsi vystihla i můj názor. Kojení je samozřejmě důležitá věc, ale pro dítě je důležitá i spokojená máma a táta a k tomu spousta lidí potřebuje nejenom přítomnost dítětě 24 hodin, ale aspoň trochu manželský život a někdy i pár hodinek ve dvou. A to neznamená, že své dětátko rodiče nemilují.
ahoj
M.

Nekritizuji

(18.7.2003 13:42:55)
Nekritizuji nikoho, at uz ma jakykoli nazor, jen se mi docela nelibi ten soucasny trend "Dam svemu diteti cokoli, krome sebe".
Pokud ma maminka pocit, ze s ditetem na flasce bude spokojenejsi (a potazmo tak bude spokojenejsi i jeji dite), pak to tak opravdu bude. Matka utrapena z toho, ze se od sveho decka nemuze na krok vzdalit (objektivne ale kojit, neznamena nemoci si od decka odskocit, neco o tom vim :o), mu to bude i podvedome davat najevo, a dite tim bude stradat vic nez tou umelou vyzivou.
Jen se snazim dobrat toho, proc tomu tak je. Proc je pro nektere maminky kojeni a intenzivni pece o decko tak neprekousnutelny problem. Proc si stale ceni sve osoby, svobody a nezavislosti vic, nez moznosti podilet se na zazraku budovani jine spokojene, svobodne a nezavisle osobnosti.
No, zda se, ze jedna z mych malych osobnosti se vzbudila, tak se jdu podilet, abych neplacala jen tak naprazdno ;o)

Bibisa, Monička 10 týdnů

•

Re: Nekritizuji

(18.7.2003 14:32:45)
Tooshy,

i já jsem měla strach ze ztráty svobody, nezávislosti a jakoby "sebe sama", proto se mi dlouho do rodiny nechtělo. Bála jsem se, že přijdu o všechno, co mne do té doby dělalo mnou, že zhloupnu a zošklivím, ztratím kvalifikaci, přestanu sportovat, stýkat se s kamarády... a že pořídit si dítko je proces jaksi nevratný, nedá se s ním rozejít jako s partnerem, se kterým už si nerozumíš, a už vůbec se nedá reklamovat :o)) A že až do toho jednou půjdu, tak to bude už napořád. Možná jsem ve svém okolí viděla pár holek, které takhle dopadly. A nechtěla jsem strádat ani já, ani aby strádalo to miminko, za které se budu cítit odpovědná.

Teď jsem čerstvá maminka a zjišťuji, že jsem se zdaleka nemusela vzdát všeho toho, o co jsem se bála. Mám v úmyslu Moničku brát s sebou, kam to půjde, aby se podílela na mém životě (tím nemyslím zakouřenou hospodu :o)), ale na návštěvu, na trénink ap. to asi půjde.) Jasně, že se jí ty aktivity budou muset přizpůsobit, ale úplně se jich vzdát - to bych trpěla já a Monička ve svém důsledku taky, protože by měla nespokojenou a protivnou matku.

Mimochodem, taky nehodlám nikoho kritizovat, protože spokojená maminka je asi opravdu nejdůležitější, ale přestávat kojit jen proto, abych si mohla s manželem občas vyrazit sama ve dvou do restaurace bych pokládala za poněkud nepraktické (do hospody se nechodí každý den, ty cca 4 hodiny - déle bych tam asi nebyla ani bezdětná - bych to i bez odstříkání asi vydržela - a za tu cenu pak po celou zbývající dobu s dítětem připravovat Sunaru, mýt flaštičky ap. - takhle jen dám prso a je vymalováno).

Re: Re: Nekritizuji

(18.7.2003 15:25:08)
Jo, v tom to asi bude, "je nutne sve aktivity prizpusobit, ne se jich vzdat", mozna ze se programove nekojici maminky boji prave toho, ze by se musely absolutne vseho pekneho vzdat, ... nebo se proste neumeji prizpusobit :o)
Ja myslim, ze to prizpusobeni je oboustranne, ja se prizpusobim decku a prestanu se starat jen o sebe, no a ono se mnou holt bude muset sdilet cast mych aktivit (prizpusobi se mne).
Kdyz jsem se narodila, byla moje maminka jeste hodne mlada, takze na medicinu sla uz s dvouletou slecnou, ktera ji doprovazela skoro vsude (v pitevne jsem nebyla :o)), jezdila s ni na vodu atd. Mam pocit ze moje detstvi bylo uzasne, skvele, zavidenihodne. Na druhou stranu si se mnou v jednom kuse neco kreslila, cetla, prolezli jsme v Dejvicich vsechna hriste ... (ucila se vecer, kdyz jsem sla spat - dodnes ji vidim, jak chodila se skripty kolem moji postylky, az me uchodila ke spanku). Pro ni to muselo byt dost tvrde a vyzadovalo to strasne moc vule a sebezapreni, ale myslim, ze nas to obe dost obohatilo.
Ani ja nejsem otrokem svych deti, bereme je vsude s sebou a, byt je to pochopitelne s nimi narocnejsi: pleny, cestovni postylky, 10x tolik obleceni..., nikdy jsme nemeli pocit, ze nam tu akci nejak kazi a ze bylo lepsi nechat je doma.

Re: Re: Nekritizuji

(18.7.2003 23:12:32)
Plně s tebou souhlasím malou jsm od šesti týdnů bra i do školy tam ji nakojila kdykoliv si rekla. A bylo to daleko jednodušší než sobou tahat flašky s horkou vodou a sunary a já nevím co ještš. Podřídily jsme se jedna druhé, a Bája je dnes rok a půl stará moc hodná holčička. Ale v žádném případě neodsuzuji nekojičky v mém okolí patří k nim polovina mých kamarádek a nijak jsem nepozorovala, že by jejich děti nějak trpěli jen na nemoci a užívání antibiotik, ale po citové stránce určitě ne. Kolik dáš tolik dostaneš.

Evelyn1968,2děti
	Re: Re: Re: Nekritizuji (19.7.2003 10:57:04) Andre-iko, nemyslím si, že kojení nějak souvisí s antibiotiky, jak píšeš, můj devítiletý nekojený syn měl antibiotika jen jednou a je málo nemocný, dvouletá dcera antibiotika neměla nikdy. Zato znám z okolí kojené děti, které jsou nemocné často. E. Odpovědět

Iva

•

Re: Nekritizuji

(18.7.2003 16:10:42)
Rodičovství jde pojmout různě, ostatně jako všechno v životě. Osobně je mi též bližší vyhledávat akce a prostředí, kam mohu vzít děti s sebou. Neotravuje mne trávit s nimi čas, mají víc příležitostí "okoukat", jak se chovat v restauraci, na koncertě. Babičky nemáme, děvče na hlídání jednou snědlo dítěti jogurt, protože ho "nechtělo", takže příště utrum. Pokud bylo potřeba, byly děti v práci, na obchodním jednání, na pohřbu..., prostě všude. Nese to s sebou ochotu ústát narážky, že restaurace nejsou jesle, sebevědomí požádat o uvaření jídla pro mrňouse, pokud nelze nic vhodneho vybrat z jídelního lístku a neslyšet moralisty, kteří míní že dítě by mělo v tu či onu dobu dávno spát. S nadhledem pominout, že malé dítě občas nezachová potřebné dekorum :-). Toho rozhodně není schopen každý.
Civilizovaná žena má však právo rozhodnout, jakým způsobem bude krmit svoje dítě. I nepopulární věci je vždy lepší dělat promyšleně a s jistotou, že "takhle" to prostě chci i se všemi potenciálními riziky. My s odlišným názorem se můžeme tiše divit, ale jsme-li dost zralí, budeme to respektovat. Stejně tak nemá valného smyslu vyčítat si nezdařené kojení ještě mnoho let poté, když synek už dávno chodí s kamarády na pivo :-). Zažila jsem paní, která se už v porodnici rozhodla nekojit. Její důvody byly pro mne naprosto nepřijatelné, ale i tak si myslím, že její dítě má dobrou matku - osobu, která má šarm, sebevědomí a vyzařuje z ní klid a jistota. I toto je v dětství potřeba, s přibývajícími roky dokonce víc než mléko.

Katka, Adámek 1/2 roku

•

Zdravé kojení

(18.7.2003 15:34:01)
Váš příspěvek mě opravdu pobavil. Musím říct, že mnohé jste vystihla opravdu přesně. I když patřím k těm, co jsou o prospešnosti kojení naprosto přesvědčeni a budou kojit do roztrhání těla. Jsem ráda, že taky od někoho slyším, že se po půl roce kojení cítí zhuntovaně, protože já taky každé ráno vstávam jak přetá parním válcem, a chvíli mi trvá, než přemluvím nedospalé tělo k pohybu. Bolesti kloubů mě taky trápí, pomáhá mi vitamín C, ale po něm se zase malej osypal. Takže kojení, přestože je mnohem pohodlnější než připravování umělé vyživy, má taky svoje úskalí.
Ale jinak musím říct, že kojím hrozně ráda a přes všechny moje tělesné potíže se ho do roku věku Adámka určitě nevzdám.
Moc Vás zdravím, a přeju hodně sil.
Katka

martina,syn 2r

•

Re: Zdravé kojení

(20.7.2003 18:01:01)
Nedavno jsem na intermetu objevila clanek o tom, ze kdesi (v CZ to nebylo) delali vyzkum o kojeni a zjistili, ze u dlouho kojenych deti je mnohem vyssi sance, ze z nich budou astmatici. Proc, to zatim nedovedou vysvetlit. Presto, ze kojeni ma pro dite urcite velky prinos, nic neni stoprocentni.Ja sama kojila 25mesicu.Ne proto, ze bych se predem rozhodla, ze se "to musi", ale tak nejak to vyplynulo, mladej porad chtel a mne to celkem vyhovovalo. Ale radit nekomu,ze to ma delal taky tak ? Asi nejdulezitejsi je to, co tu uz nekdo napsal: spokojena matka=spokojene dite. V kojeni 100% zaruka zdravi a spokojenosti urcite neni.

Diana

•

Napiste mi jedno....

(18.7.2003 16:27:13)
Mila Monty a dalsi spolupostizene,
napiste mi jedno - SLY BYSTE DO TOHO ZNOVU?
"Vlasy mi padají po chumáčích, na kůži se mi neustále objevují nové a nové pigmentové skvrny. Je mi prostě příšerně..." Kdyz to ctu, tak mi taky zacina byt nejak soufl...

Monty, ty jsi mi byla blizka svymi nazory prezentovanymi v jinych prispevcich, kde jsi psala, ze "cizi kojenci v kocarcich te nikdy nebrali".
Taky jsem zaregistrovala jistou Veroniku, ktera "nikdy nechtela mit deti" a nekdy po 30 se do toho rozhodla rozumove jit pote, co videla, jak si jeji manzel krasne hraje s cizimi detmi...
No tak to jsem presne ja, co je to touha po diteti nevim, i kdyz Jednou..., Nekdy v budoucnu... deti mit chci. A nemyslim, ze budu nejaka krkavcice.
Vzhledem k tomu, ze jsem oslavila 29, na zaklade selskeho rozumu soudim, ze uz bych rodicovstvi nemela odkladat. A to presto, ze "TO" na me jeste neprislo. Mam totiz stale silnejsi dojem, ze pocit ve smyslu "ted bych si prala mit dite" ani neprijde. Cekam na nej marne leta.

Tak jsem tedy nedavno zcela chladne a rozumove odlozila hormonalni antikoncepci, ale kdyz jsem ted docetla tvuj clanek, Monty - uprimne priznavam, ze se mi klepou kolena a vazne nevim, jestli se mam tesit na dobu, kdy se kazde rano budu muset "temer exhumovat"...
Co me to vlastne ceka, tam na tom neznamem druhem brehu materstvi? Prosim o brutalni uprimnost, i kdyz ma menstruace ma uz petidenni zpozdeni, jehoz pricinu jsem si zatim netroufla zkoumat...

Karca 1

Re: Napiste mi jedno....

(18.7.2003 16:47:46)
Zrejme jsi neslysela to pozitivni: je plno zenskych, ktere tehotenstvim a po porodu zkrasni a vyzraji uvnitr, jako jablon, ktera po letech konecne rodi jablka!
Materske pudy ke me taky dorazily dost pozde, poprve az mel malej asi tak 5 mesicu. Do te doby jsem to brala racionalne/zodpovedne/starostlive, "ze by to tak melo byt" a muzu ti rict, ze ted jsem do sveho ditete zamilovana az po usi (1,5roku), az se bojim, ze ho CHCI rozmazlovat ;O))), a ROZHODNE DO TOHO PUJDU JESTE JEDNOU (...a doufam, ze vickrat)!
Je to vyzva, kterou kdyz zvladnes, tak ti da tak velke uspokojeni, jake ti asi nic jineho (kariera, cestovani, partner...) nemuze nikdy dat. Budes pysna sama na sebe az uvidis to nadherne svoreni, samostatnou bytost, kterou jsi TY privedla na svet.

Evelyn1968,2děti

Re: Re: Napiste mi jedno....

(18.7.2003 20:15:18)
Já jsem si ty první týdny po narození prvního dítěte připadala spíš jako ošetřovatelka (a to ještě totálně neschopná, i když strašně zodpovědná:o)), cizí mimina mě před tím nezajímaly ani trochu, ale jak se syn začal usmívat a komunikovat začala u mě asi ta pravá mateřská láska a nadšení:o). Určitě se taky dočkáš:o).
E.

Kendy

•

Re: Napiste mi jedno....

(18.7.2003 17:01:15)
Diano, i zeny jako ty maji deti a je to OK. Maji je rady a zpravidla se k nim i "normalneji" chovaji. Napr. na ne mluvi normalni reci na detskym zargonem, sentimentalne nesislaji, nedelaji paniku z kazdeho pupinku ci zvysene teploty... Materske pudy se vetsinou vcas vzbudi, ver mi. V mladi mnou zmitaly podobne pocity,ted mam 2 deti. S "vycucnutosti" pro jistotu pocitej, nekde jsem slysela vyjadreni nejakeho senzibila, ze dite tyje z matciny energie tak 1 - 3 roky. Pak nezbyva nez "dobijet baterky" nejakym osvedcenym zpusobem - dlouho spat, dobre jist, udrzovat spolecenske kontakty a hlavne pestovat optimismus. Nejlepe vse najednou :-). Jo, deti obvykle maji tatinka, jehoz energii lze "sat" stejne dobre, je vsak potreba zajistit, aby dostatecne blizko :-), pripadne s ditetem na chvili zmiznul.

Evelyn1968,2děti
	Re: Re: Napiste mi jedno.... (18.7.2003 20:18:43) Kendy, s tou energií to je u mě na 100%, jen děti usnou, jsem najednou odpočatá, plná sil a nemůžu se donutit jít spát:o). E. Odpovědět

Gabča;2 kluci
	Re: Re: Napiste mi jedno.... (18.7.2003 23:30:55) Kendy, já to tušila!!! Mě to bylo divný, že malej je večer čilej a plnej energie a já hotová, unavená chodící mrtvola. A říkala jsem si, že on tu energii ze mě "vysává". A že to trvá 1-3 roky? No potěš, protože v prosinci dostane malej "posilu" ;o) Odpovědět

Jana

Re: Napiste mi jedno....

(18.7.2003 20:50:08)
Diano :o)
Pobavila si me a tak s brutalni uprimnosti. Malinkata miminka mi vubec nerikaji, ani nad vlastním šilhajícím, slintajícím a stále brečícím dítětem jsem nebyla nijak nadšená. Naposledy jsem šokovala manžela, že bych naše druhé dítě brala už půlroční, nebo starší. Ty poporodní deprese, bolesti, nevyspání, do toho nespící dítě... no, copak jsem blázen, abych to absolvovala ještě jednou? :o)
Asi jsem. Doufám, že to nejmenší miminkovské období nějak překlepu. Jo, abych nezapomněla, druhé dítě je plánované a chtěné, žádný omyl přírody nebo selhání antikoncepce.
J.

Re: Re: Napiste mi jedno....

(18.7.2003 22:40:12)
Jéé, Jani, já se zrovna nedávno v poradně dojímala nad bezbraným novorozenečkem, ten můj (teď už skoro) pětiměsíční cvalda mi připadá takovej nějakej moc moc velkej... Takže jestli nevíš, co s mimískem, tak ho beru, zvlášť když to bude kluk, ať mám trochu změnu :o) Až budou potřeba příkrmy, tak vrátím :o)

S.

Markéta, Tomáš 26.7.2002

Kojení - bolest kloubů

(18.7.2003 23:20:26)
Ahoj všem,

i já jsem kojící matka (1 rok). Vzhledem k tomu, že Tom má alergii na kravské mléko (zjištěnou testama) i já tudíž nesmím nic s mlíkem. A v poslední době mě dost (hlavně k večeru) bolí klouby na rukách (prstech) a nohách (chodidlech). Nevíte někdo, zda to může mít souvislost s nedostatkem mlíka (vápníku), či to jen někdy provází starost o dítě včetně kojení. Jinak i já odcházela z porodnice se svojí původní váhou a doteď jsem nabrala pět kilo, kterým se vůbec nechce dolů :-) A co se týče kojení, beru to jako samozřejmost - buť to jde nebo ne, nebudu z toho dělat žádnou tragedii. Má to hodně pro i proti. Moje nej pro bylo - že je to hrozně moc pohodlný, nedovedu se představit vyvařování těch všech věcí - dělalo mi problémy vyvařovat i dudlík (což už hodně dlouhou dobu nedělám) :-) S kojením chci taky přestat - kvůli ekzemu, ale bohužel stále nemůžeme přijít na mlíko, který by malej snášel. Když jsem omezila kojení ze 7x denně na 2x denně, tak se nám ekzem zlepšil. Takže budu doufat v lepší časy...
Markéta

Zuzana+dcéra(04/01),syn(07/04)

Re: Kojení - bolest kloubů

(20.7.2003 14:52:12)
Ahoj, ja kojím už dlhšie ako je slušné :-) - 27 mesiacov a to stále veľmi často. Zhruba pred polrokom som mala problémy s kĺbami. Bolievalo ma zápästie pravej ruky, občas aj kolená. K tomu sa pridal menší tik pod okom, necítila som ho a bol pre ostatných takmer neviditeľný. Ja som sa ale naľakala, že je to dôsledok dlhého kojenia a tak som naklusala na kompeletné vyšetrenie, vrátane biochemického rozboru krvi. Praktická lekárka mi pri rozhovore povedala, že bolesti kĺbov sa môžu pri kojení objaviť, pretože telo produkuje menej estrogénu a je akoby v prechode. Ortopéd mi predpísal nejaké lieky na výživu kĺbov (nebrala som ich). Najzaujímavejšie ale boli výsledky krvných rozborov - absolútne všetko som mala v norme. Vrátane minerálov, hormónov štítnej žlazy, testov na prítomnosť helicobaktera, testov na reumatické ochorenia ... Jeden z lekárov ma ale upozornil, že hodnoty minerálov v krvnej plazme nemusia zodpovedať hodnotám, ktoré sa skutočne dostanú k bunkám. Preto mi odporučil brať občas minerály v tabletkách - horčík spolu s vápnikom. Ja som nakoniec okrem občasného brania tabletiek pre kojace matky nebrala nič a všetky ťažkosti po čase samy ustúpili.

Mimochodom, čo sa týka vápniku a mlieka, odporcovia pitia kravského mlieka tvrdia, že mlieko je tzv. kyselinotvorné a odplavuje z kostí vápnik, to znamená, že v skutočnosti organizmus vápnikom neobohacuje, ale naopak ho oň pripravuje. Za dobrý zdroj vápnika považujú napr. mak.

Re: Napiste mi jedno..Pochopíš!..

(18.7.2003 22:54:57)
Ahoj přesně vím o čem píšeš S manželem jsme už 9 let já jsem dodělávala nějakě školy manžel dobýval počítače jezdili jsme pořád někam, byli svými pány a děti jsme pak už nechtěli. Vážně vůbec. Věděli jsme o sto lepších způsobech jak utratit volný čas a penízky. Mě děti nebrali vůbec , pleny a kojení porod a to všecno. Pak jsem před dvěmi léty šla v létě týden po 28mých narozeninách na běžnou prohlídku před dalším nasazením antikoncepce, měla jsem 3něsíční pauzu kvůli operaci a paní doktorka mi stašně gratulovala a pořád mi ukazovala takový kulatý flek a říkala takový divný řeči jako že je vše ok, a tady ja hlavička a ručička a pak mi řekla že jsem v15 týdnu těhotenství a dala mi dvě fotky a průkazku a koppu bržurek a tel. čísel na cvičení a kurzy, vitamínů a rad. Musela jsem zavolat mamči at pro mě přijede, netroufla jsem si řídit, Máma byla v sedmém nebi ale já v šoku. A manžel málem omdlel, Tak jsme se začali připravovat na příchod miminka, ani jednou u nás nepadlo slovo potrat. Pak asi v sedmém měsíci jsme šli s manželem na veký ultrazvuk, jen se paní doktorce něco nezdálo, A tam jsme45 minut pozorovali naše dítě jak škytá cucá si palec mává ručičkama a manžel řekl že podle zadečku je to holčička. pak se to nějak změnilo a začali jsme s malou ještě víc komunikovat muž jí do břicha zpíval a říkal pohádky, u porodu nebyl- císař ale pak hned a já s Bárou na rooming-in. a ted má malá rok a půl je naprosto skvělá kojíme chodíme papáme žvatláme. Je pravda, že jsem čekala nějaký BOOM mateřská láska a nic, anle tak nejak naprosto samozdrejme jsemcítila tu velikou obrovskou nenahraditelnou lásku k tomu tvorečkovi strach o něj a dalších 1000000 pocitů. A proto vůbec se toho neboj ono tak nejak příjde a pak uvidíš. Samozřejmě musím napsat že po žádném dalším dítěti netoužím a zastávám heslo jednou a dost. Ale třeba jednou...... Držím ti palce, a všem dalším. Andrea

irena (Míša5/00+Maruš3/03)

Re: Napiste mi jedno....

(20.7.2003 10:07:51)
Diano, já bych do toho znova šla (teda i po svým průšvihu nemalým jsem do toho šla znova) - a musím říct, že před 1. těhot. jsem si fakt nebyla jistá, jestli vlastně mám na to (no to nevím jistě ani teď) a opravdu chci mít děti.
Teď vím, že to chyba nebyla, i když zpočátku jsem si to skutečně myslela. Otevřely se mi úplně jiný obzory, a to jak co se týče dětiček, tak i co se týče mého "temného nitra" :-))
Je to někdy "drsně brutální", to jo, ale stojí to za to! :o)
Est.

Diana

•

Re: Re: Napiste mi jedno....

(21.7.2003 18:55:56)
Mile divky a zeny,

dekuji Vam vsem, co jste napsaly par povzbudivych vet. O tom, ze vlastni slintajici a ubrecene dite Vas dvakrat nepritahuje, ze jste k nemu ziskaly vztah az v 5. mesici a podobne. Kdyby se mi to stalo, zhrozila bych se sama nad sebou a myslela bych si, ze to je hrozny prusvih.

Rozhodnuti "jit do toho", ale bez te vnitrni touhy, bylo pro me hodne obtizne a prave to je pricinou nejistoty, kterou citim. Na druhou stranu uz to kvuli veku nechci odkladat... Nechci se dockat toho, ze pak uz "v tom budu mit jasno", ale telo uz treba bude stavkovat...

V sobotu jsem sebrala odvahu a prozkoumala zpozdenou menstruaci tehotenskym testem. Vysel - negativni. No dobre, jenze je pondeli (8. den navic) a menstruace stale nikde...

A jak to probehlo? I kdyz byl test negativni, nechala jsem ho lezet v kuchyni. Pomalu dojidam snidani a najednou ke mne manzel bezi s uzasem v obliceji "Ta druha carka se tam vytvorila!" Vyskocim od stolu a ona tam opravdu byla - nakreslena tlustou cervenou fixou. A pak uz jenom hrozny smich...
Tak jsem si zas sedla, vydechla a pak jsem se smala taky... Pry chtel, abych mela aspon naladu pozitivni. Nekdy premyslim, na co ja jeste potrebuju male dite, kdyz uz mam doma jedno velke...

Martina, Honzík 3,5 roku

•

Re: Re: Re: Napiste mi jedno....

(21.7.2003 23:32:46)
Taky mám doma dvě děti - velké(manžela) a malé(Honzíka) :-))
K mateřství jsem se rozhodla racionálně, bylo mi v té době 30, tak jsem si spočítala 2 roky pokusů a pak nějaké léčby a kúry, prostě aby se to stihlo...
Dítě vyšlo napoprvé, nebylo co řešit.
Po narození jsme si s manželem navzájem notovali, jak nám bylo blaze bez mimina, ty vyjížďky na kole, na běžkách, volný čas tehdy, kdy jsme si vzpomněli...ale jen tak pro sebe, prarodiče jsme děsit nechtěli :-))
Pak se to samo vyvinulo a umíme žít život ve třech a od února už dokonce bude ve čtyřech! Samozřejmě plánovaně - oba jsme technicky založení:-))
Jen jsem tím chtěla říct, aby ses nebála svých třebas negativních pocitů a abys je někomu vždycky řekla. To pomáhá moc a moc, ta hrůza vypadá menší...
Teď si zrovna s manželem říkáme, že ten první rok nějak překlepem a nebudem si to tak brát, protože už VÍME, že to skončí a že dítě se stane normální součástí naší rodiny. A jsem moc ráda, že už to vím - každé nevyspání, každé vztekání, každá hrůza prostě jednou SKONČÍ...

Negativní test...

(22.7.2003 0:53:15)
Nechci Tě děsit :o)), ale negativní test nic neznamená. Já jsem u prvního měla těch negativních testů snad pět (fakt je, že jsem si je dělala obden :o)), jakkoli na nich psali, že spolehlivě dokáží odhalit těhotenství už 7 dní po početí, u mě to zvládly až po měsíci. To však nic není proti mé kamarádce, které lékaři!? tvrdili, že má jen (o tři měsíce) opožděnou menstruaci (slyšeli jste někdy, že by se menstruace mohla jmenovat Eliška?)
Takže hodně štěstí (všem třem?) ;o)

Caramba
	Re: Negativní test... (22.7.2003 5:49:07) Presne tak, negativni test vubec nic neznamena. Po trech negativnich testech jsem stale nechapala, proc je mi tak spatne. Tak jsem sla na ultrazvuk, kde na me vyjuklo 10 tydenni mimco...Pokud chces neco vedet, radsi jdi k doktorovi. Odpovědět

Miška, 3 děti
	Re: Negativní test... (22.7.2003 7:33:38) Já měla negativní i ultrazvuk. Až mi konečně píchli injekci a MS nikde, pak teprve se mrně konečně ukázalo:-)) Po třech měsících:-) Odpovědět

Diana

•

Re: Re: Negativní test...

(24.7.2003 11:35:13)
Diky za vase zkusenosti... Uz jsem docela nervni, ze kdyz jsem doma, nevim, kolik je v byte lidi!
S doktorem jeste pockam, jsem v zahranici. Je ale pravda, ze ani dnes se to nevyjasnilo (11.den), test zas negativni. Pry je "vysoce citlivy" (20 nejakych tech pidijednotek na mililitr), jmenuje se BEST, tak bych cekala, ze bude aspon dobry... Uz tri dny mam prujem, vcera jsem snedla nejake sladke susenky a bylo mi po nich hrozne divne, ac sladke mam hrozne rada, sla jsem si aspon vycistit zuby a pritom si rikam, na co bych tak mela chut? A prvni co me napadlo - kousnout si do citronu!
No proste jestli nejsem tehotna, tak nejspis blbnu na kvadrat...

Alice

•

Re: Re: Re: Negativní test...

(24.7.2003 15:30:57)
Ahoj Diano,
ja mela pred dvema roky taky negativni test a zaroven vsechny mozne tehotenske priznaky. Bolest bricha jako kdyz pracuje deloha, unava, chute, bolava prsa a zaludek, porad jsem behala na zachod, doktorka mi rekla, ze pockame na krevni test, ale ze jsem temer jiste v tom. No a test byl negativni. Menstruace mela zpozdeni 35 dni a tak mi nakonec pichli provokacku. Jeste jsem par dni cekala a pak uz to prislo a vsechny priznaky zmizely. Mam pocit, ze jsem po tom diteti tak moc touzila, ze jsem po vysazeni antikoncepce mela falesnou brezost jako mivaji fenky. No asi to u lidi taky funguje.:-))) Nicmene brzy na to jsme se s manzelem prece jen dockali a mame ted krasneho potomka. Tak nezoufej. Jestli nejsi tehotna, nejsi jedina, ktera "blbla na kvadrat":-))). Na druhou stranu, stejne jako antikoncepce, i tehotenske testy nejsou na 100%.

irena (Míša5/00+Maruš3/03)

:o) Monty, znám něco podobnýho :o)

(20.7.2003 9:58:34)
Ahoj Monty,
musím přiznat oslí hýkání, jež na mě přišlo od prvních slov tvého článku.
Myslím, že ony "závody v kojení" (kdo více, déle...) už tu kdosi zmiňoval... :-)
Bylo by to na dlouhý psaní, takže to zkusím zkrátit: taky jsem přestala u první ratolesti s kojením o dost dřív, než jsem předpokládala; a to jsme taky neměli „technické problémy“ a byla jsem rozhodnutá kojit tak aspoň do roka--- možná právě proto, že sama jsem byla kojená jen 12 dní (máma měla laktační psychózu)....– tak tohleto se mi sice vyhnulo, přesto „zdravotní“ problémy se časem naskytly – i přes obrovskou radost z miminka v prvních týdnech jsem nebyla štěstím kypící matkou, ale naopak čím dál tím víc připomínala tu "zničenou trosku, která se ráno musí téměř exhumovat, aby byla schopná dojít tři kroky do koupelny" – přesně jak píšeš. Důvody jiný než u tebe, ale asi ne míň závažný, už jsem si tu srdce vylívala víc ve starších příspěvcích – třeba na: http://www.rodina.cz/scripts/detail.asp?id=2631
Takže: buď ráda, že jsi vydržela 8 měsíců, to je krásný, já přestala ze dne na den v 5 měsících a jednom týdnu, a mohlo mi to srdce utrhnout (výčitky svědomí a lítost byly obrovské, převeliké... Co s tím ale nadělám? Dítě žije, docela vesele, a alergie zatím nemá...)
Podruhé to je naštěstí o hodně lepší, daleko víc si teď obě dívčiny můžu užívat, fakt. Díkybohu! Je to přesně jak říkáš: dítko potřebuje mámu v pohodě a ne chodící mrtvolu! Víc než se dát zase dohromady pro něj udělat nemůžeš!!
Přeju ti z celé své pocuchané duše, ať se dáš brzo do pořádku, a kdybys náhodou měla náladu si o (ne)kojení popovídat po mailu, jsem k službám :-)
Zdar a sílu
Ester
P.S. – ještě mi napadá, nenese za tvé problémy odpovědnost nezvykle zdravý životní styl?! Třeba si tělo žádá nikotin, pivo... :o)

Ronja

Fanatismus

(20.7.2003 14:04:28)
Nevím jestli se nebudu po někom opakovat, přiznám se že jsem nečetla úplně všechny reakce na tento článek, ale dovoluji si připojit i svůj názor. Opakuji - je to můj názor, takže s ním můžete a nemusíte souhlasit. Současný pohled na kojení mně přijde zfanatizovaný a ty báby doktorky které před 30 lety tvrdily nekojit teď tvrdí kojit a nic jiného - trochu taková sametová revoluce v mléce...převlekačí kabátů atd. (znám osobně) Jsem ročník 73 byla jsem kojena 2 měsíce a pak klasika (polévky s cukrem, omáčky atd) nestonám, ničím vážným netrpím - chrup mám ukázkový, stejně tak jako celá řada mých vrstevníků, manžel atd. Komu se kojení dnes nedaří nebo nechce kojit, tak ho všechna média (Betynky, Maminky, Laktační ligy, letáky...) odsoudí a podle mě těm maminkám působí daleko větší psychické problémy než kdyby je nechali na pokoji. Na jakoukoliv otázku týkající se stravy malého miminka vám všude odpoví, nejlepší je samozařejmě kojit co nejdéle.... Leckdo se ohradí tím, že to tak chce příroda a proto je to tak zařízené. Ale copak příroda taky chce abychom se cpaly hranolkama, řízkama, šíleným hovězím a všem těma "éčkama" které jsou dnes už skoro úplně všude? A přece všechno co sním jede do mléka, ne?? Tak proč ne raději dávat miminkovi (pokud to jde) mrkvičky ze zahrádky (dnes se už nakoupit biopotraviny), atd. Já sama kojila 8 měsíců a myslím že stačilo tak akorát. Kdybych cítila, že je lepší přestat dřív, tak bych to udělala. Dítě které si dá k obědu vepřo knedlo a pak ječí že chce na zapití mlíčko z prsíčka mě děsí (viděla jsem na vlastní oči) Vadí mě dnešní přístup ke kojení. Toť vše.

Kamila

•

Re: Fanatismus

(20.7.2003 18:31:49)
Souhlas, přehánění není na místě. Moje dcera se odstavila v 9 měsících - zakrátko poté, co prvně ochutnala Nutrilon. Je to člověk, sice malý, ale rozhodnout, co víc chutná, se nepochybně může. S racionálními zdůvodněními, že kojení je pro dítě nejlepší, jste nahraní, milé Laktační Ligy! Ale kdyby pohledy probodávaly, jsem mrtvá :-). (Chudák miminko, co pije z lahve cosi bílého a jeho matka, která ho tím pravděpodobně chce otrávit...) A pokud se týče analogie s přírodou, žádný živočišný druh nekojí svá "batolata". I vzrostlá koťata naší domácí kočky dostanou pěkně packou, když se místo k misce ženou k cecíkům.

Zuzana+dcéra(04/01),syn(07/04)

Re: Re: Fanatismus

(21.7.2003 23:53:52)
Ahoj Kamila,

máš pravdu, že zvieracie maminy dokážu pomerne dôrazne odstrkovať mláďaťá, pokiaľ sú už zrelé na odstavenie. Sama si spomínam na jeden prírodopisný seriál, kde jedna časť bola o tom, ako sa malý klokan stále chcel kojiť a matka mu to nechcela dovoliť. No pri svojej poznámke o kojení batoliat zabúdaš na to, že väčšia cicavcov sa už vlastne rodí ako batoľa – t.j. dokáže sa po krátkej chvíli pohybovať, postaviť na nohy a pod. Napriek tomu ich matky koja.
Asi budeš prekvapená, ale existuje viacero antropologických štúdií, ktoré si dali za cieľ zistiť prirodzený vek ľudského mláďaťa na odstavenie. Porovnávali vývoj človeka s vývojom iných blízkych primátov, pričom brali do úvahy také kritériá ako napr. dĺžka kojenia u primátov v porovnaní s nástupom pohlavnej zrelosti, dĺžkou trvania tehotenstva, vývojom chrupu, pomerom váhy mláďat k váhe dospelých jedincov, znásobenie pôrodnej váhy a pod. Dospeli k záveru, že prirodzené odstavenie u človeka by malo nastať medzi 2,5 až 7 rokmi.

Jeden z realizovaných prieskumov, ktorý skúmal, kedy sa deti vo svete v priemere odstavia, dokonca tvrdí, že je to vo veku 4,2 roka. Toto pre nás pomerne extrémne číslo korigujú ďalšie prieskumy – podľa 64 "tradičných" štúdií uskutočnených pred rokom 1940 vychádzal priemerný vek, v ktorom dochádza vo svete k odstaveniu, na 2,8 roka. V niektorých kultúrach sa pritom kojí podstatne kratšie, v iných podstatne dlhšie.
My samozrejme patríme do iného času a do kultúry, kde sa väčšinou kojí kratšie. Ja som síce už zaslúžilá dojka :-), ale absolútne neriešim, či moje kamarátky koja alebo nie a ako dlho. Asi by mi vadilo, keby programovo kojiť nechceli, ale tie, čo poznám, sa snažili a keď to nešlo, prešli na umelú výživu. No a ich detičky nie sú o nič smutnejšie alebo chorľavejšie ako tie kojené. A za prototyp supermatky, ktorá miluje deti, vždy im pripraví nejakú zábavu a okrem toho stíha domácnosť aj svoje záujmy, považujem práve kamošku, ktorej sa vôbec nepodarilo rozkojiť.

Viac info nájdeš v článkoch Dr. Katherine Dettwyler PhD, profesorky pre antropológiu a vedu o výžive na Texas A & M University

Alena,Kačenka *16.4.

Co je horší ???

(24.7.2003 22:09:51)
Minulý týden jsem viděla před Makrem maminku, která zaparkovala s manželem auto, vytáhli řvoucí uzlíček ze sedačky, matka povytáhla triko, přihodila dítě k prsu, ZAKRYLA si celé rameno a půl těla tmavou dekou, aby nikdo nepoznal, že má pod dekou kojené miminko a odkráčeli do obchodu, kde se oddávali nakupování, zatímco miminko (podle malinkých drobných hůlčiček koukajících zpod deky, odhaduji jeden měsíc) se v naprosté tmě, ukryto pod dekou kojilo. Asi neměla pět minut času, aby mimi nakojila v autě ??
Já teda nekojím, protože to prostě nešlo (viz nahoře) ale s Kačkou si u krmení povídám, koukáme si do očí a vychutnávám si každičkou vteřinku, kdy ji držím v náručí.

Natalie, syn 3 roky
•	Re: Fanatismus (25.7.2003 16:04:22) Naprosto souhlasim! Hlavne s tim, ze vsechny ty Laktacni ligy a Betynky a spol delaji z nekojicich matek tak akorat monstra, ktera se dostatecne nevenuji diteti. Akorat matky desi....... Odpovědět

Re: Re: Fanatismus

(25.7.2003 17:13:44)
Natalie nesouhlasím s tím co jste napsala. Pokud budu hovořit sama za sebe, tak jako laktační poradkyně, žádnou nekojící maminku nepovažuji za špatnou mámu a pomáhám skutečně jen těm maminkám co chtějí. Pokud se maminka rozhodne nekojit, tak je dospělá a má pro to asi nějaký důvod, který nepitvám a respektuji. Problém je možná v tom, že některé maminky, které nekojí a slyší osvětu ohledně kojení, tak je to možná bodá a třeba je to vnitřně mrzí že nekojí, ale to už je druhá stránka věci.
Osvěta o kojení nikoho neděsí jak píšete a ani neřeší to kdo je dobrá nebo špatná matka, to jste asi špatně pochopila. J.

Alena,Kačenka *16.4.

Pro laktační poradkyni ???

(26.7.2003 21:21:20)
Paní Jano, takže podle Vás by každá nekojící matka měla trpět bodáním u srdíčka, když slyší o kojení nebo vidí jinou kojící maminku ??? Nemyslíte, že život je taky o nečem jiným, než jenom o kojení ?? To je v pořádku ??? Já měla šílené problémy s kojením, malá mi zhubla a svojí touhou po kojení, oblblá betynkou a laktační propagací kojení jsem ji chudinku pomalu dohnala na Bulovku na kapačku, protože byla z nedostatku mléka úplně dehydrovaná.
A ještě jednu poznámku, i když mi to nebudete samozřejmě věřit...... Když nám kojení nešlo a můj pediatr mě přemlouval k umělému příkrmu, jedinou mojí nadějí byla laktační liga v Krči. Hrozně jsem se na jejich pomoc upínala. Jednoho dne jsem vytočila číslo (byla středa) a sestra na telefonu si asi půl hodiny se mnou vyplnovala dotazník, zřejmě pro pojištovnu a poté mi oynámila, že mám příští úterý zavolat a objednat se. Prosila jsem jí, že jsem z Prahy a přijedu hned, kdykoliv, dítě mi brečelo neustále hlady a ona mi odpověděla..No maminko,my tady máme úplně plno až do středy. Nejste jediná na světě. Na můj jeden jediný dotaz ohledně kojení mi odsekla, jak to mám asi vědět, když jsem dětátko neviděla. Takže toto byla pomoc Národní linky kojení.Nevím, určitě mnohým liga pomohla, chápu. Moje švagrová odcházela z porodnice v Krči po pěti dnech s malou na flašce, protože ji prostě nenaučili správnou techniku, mléka měla pro celou pordnici, ale malá nechtěla sát.
Tímto telefonátem jsem definitivně ukončila trápení s kojením a další den nasadila Nutrilon a od té doby mám doma místo uřvaného neurotického uzlíčku usměvavé spící sladké miminečko
Takže mě tedy moje nekojení absolutně netraumatizuje, jak si myslíte, všem maminkám přeju,at se jim kojení vydaří a pokud ne, nic se neděje, vztah maminky a miminka to prostě neovlivní.
S pozdravem Alena

Re: Pro laktační poradkyni ???

(26.7.2003 22:54:09)
Hmmm, Aleno, tak mám pocit, že můj počítač mi ukazuje něco jiného, než tobě - slova, která Janě podsouváš, jsem tam nějak neviděla :o) A tak nějak mám pocit, že zrovna Jana je člověk, který se snaží chápat druhé a do nikoho se kvůli jinému názoru nenaváží. Ale pokud jsi na ni vykřičela vztek, který v sobě máš za přístup Krčského kojícího personálu, tak v tom případě tě naprosto chápu, taky jsem jim nedokázala přijít na jméno :o)

S.

Re: Pro laktační poradkyni ???

(27.7.2003 14:16:59)
Víte paní Aleno, je to vše trochu složitější. Nic není černobílé. To, že to některou mamku bodá u srdíčka, že nekojí, není problém osvěty o kojení, ale je to spíš o tom, že nedokázala v sobě až tak zpracovat situaci, která nastala. Já nechci mluvit za jiné a chápu, že můžete mít ne nejlepší zkušenosti, ale většinou to jsou právě nespokojené maminky a ne laktační poradkyně, které rozdělují ostatní mamky na dva tábory kojící a nekojící. Nechtějte tyto dva tábory soudit, který z nich má zdravější a spokojenější miminka. To že umělá výživa existuje, je určitě skvělé pro maminky, které kojit nemohou. V případě, že kojit nechcou a samy se pro umělou výživu rozhodnou, je to jejich osobní věc a žádný laktační poradce, je ke kojení nebude přemlouvat a ani je nebude soudit. Uvědomuji si, že maminky potřebují nejen praktickou pomoc, ale i podporu psychickou, ať už kojí či nekojí a je mi líto, že Vám se takové pomoci nedostalo.

Sylvie díky za sympatie. J.

Bibisa, Monička 11 týdnů

•

Re: Pro laktační poradkyni ???

(27.7.2003 22:21:12)
Ahoj Aleno, je mi moc líto, jestli se k Tobě takhle chovali, a překvapuje mě to, protože já jsem se setkala s přístupem naprosto opačným. Obě sestřičky na mě byly přímo neskutečně hodné, když byl nějaký problém, tak jsem mohla přijet ještě ten den, věnovaly se mi, jak dlouho bylo potřeba... prostě byly na mě hodnější než v porodnici ve Vrchlabí, kde si naopak myslím, že "díky" přístupu jedné sestry začaly naše problémy s kojením (ale možná jí křivdím, třeba bych je měla i tak).

Kdyby se ke mně někdo choval jako k TObě, tak bych to asi taky vzdala, já normálně nejsem žádná citlivka, ale v šestinedělí jsem byla úplné slzavé údolí a hrozně jsem si všechno brala. S tím kojením je to prý tak, že ačkoli jen asi 3 procenta opravdu fyzicky kojit nemůžou, je spousta lidí, co to nevydrží psychicky, a já se jim vůbec nedivím - mně to s optimální podporou ze strany LL i u mě doma trvalo měsíc, a ten byl fakt dost drsnej.

Rozhodně neodsuzuju nikoho, komu se to nepodařilo, protože moc dobře vím, co to stálo. a myslím si, že pro miminko je opravdu důležitější spokojená mamča jako celek, než to mlíčko - to je jen část toho celku ;o)) Ať se Ti i Tvojí holčičce daří.

Ahoj Bibisa

Bibisa, Monička 11 týdnů

•

Když to je těžký,

(25.7.2003 17:57:26)
nebýt Laktační ligy, tak bych dneska nekojila (a nemohla si to užívat). Jsem jim vděčná za to ,že mi ukázali princip, jak na to, a za jejich citlivý a lidský přístup. Ten jsem zažila 100% u sestřiček, paní doktorka byla na můj vkus opravdu trochu nekompromisní a vzhledem k tomu, že kojení je hodně o psychice a já jsem byla opravdu těžký případ ;o)), asi by mne dost rozhodilo, kdybych se setkala jen s ní. Sestřičky byly ovšem NAPROSTO ÚŽASNÉ (třikrát podtrženo) a vůbec mi nedávaly najevo, že bych byla méněcenná, když se mi to nepodaří (spíš oceňovaly snahu, což mi moc pomáhalo, a taky mi dávaly najevo, že berou vážně moje názory a připomínky, což byl taky balzám na moji rozbolavělou šestinedělní dušičku).

Prostě, na Laktační ligu mi nešahejte :o))))

Petra, 3 kluci

•

"Bez kojení není "....

(21.7.2003 12:15:16)
Ahoj Monty,
myslím si, že vše se má brát s rozumem (a to i mateřství). Když se narodil náš nejstarší syn (před skoro 10 lety), byla jsem široko daleko jediná, která kojí. Kojila jsem do roku a půl a ne proto, že je to zdravé a pro miminko nejlepší, ale proto - přiznávám - že to bylo pro mě pohodlné - pracovala jsem doma a neměla jsem moc času se "patlat" s lahvičkama atd.O zhubnutí nemůžu podat zprávu, protože při prvním klukovi jsem měla to štěstí, že jsem nepřibrala ani kilo a když jsme jeli do porodnice, tak se jeden medik podivoval, proč jdu rodit v šestém měsíci :-)). Když se narodil druhý syn, také jsem kojila do více než roku, ale tam byl důvod spíš jeho zdraví - při pokusu o odstavení se projevila silná alergie na kravské mléko a veškeré jiné náhražky a tak kojení vlastně bylo jedinou možností jak ho vypiplat. Hubnutí - opět nula, zůstaly mi sice 2 kila, ale ty jsem shodila spíš díky kolotoči s dětma než díky kojení. A náš nejmladší je kojený pouze 3 měsíce - prostě byl hladovec a mléko se jaksi netvořilo v požadovaném množství (i přesto, že předchozí 2 děti měly mléka tak, že bych mohla kojit celou Prahu :-))) A hubnutí - tentokrát mi zůstalo osm kilo, pak jsem ještě 3 přidala a potom všechno pracně shazovala pomocí přísné diety a tvrdého dohledu a ruk mojí rodiny :-)) (lesopark by mohl vyprávět - co ten zažil nadávek na adresu příslušníků naší rodiny ...)
Takže ponaučení - každá jsme jiná a každé těhotenství, porod i dítě jsou jiné - nedělej si výčitky svědomí a dělej to, co uznáš za vhodné, zvlášť pokud máš zdravotní problémy.
Měj se fajn

Beana, dcerka 3m

•

Co člověk to názor

(22.7.2003 13:42:22)
Milá Monty a všechny ostatní,
přečetla jsem si všechny příspěvky a myslím, že každý má svůj názor a za tím ať si stojí. Já sama mám tříměsíční holčičku a s kojením jsme skončily po měsíci trápení nás obou. Malá po porodu měla žloutenku a pít nechtěla. Pořád spala. Ubírala na váze a doktorky nás pořád děsily, že ubývá a ubývá. Po návratu z porodnice jsem kojila 10 minut – malá usnula – budila jsem, nebylo to nic platné. Za půl hodiny se vzbudila hlady – opět kojení – buzení atd.atd. Po kontrolním vážení v porodnici nám nařídily dokrm. Opět kojení – buzení – dokrm, který plivala. Prostě hrůza. Celé noci jsme nespaly. Nicméně jsem jí dokázala natolik vykrmit, že začala pěkně přibírat. Jenže jsem začala být na pokraji svých sil. Ztratila jsem chuť k jídlu, nevěděla co je postel a následkem toho se mi přestávalo tvořit mléko. Bylo mi líto, aby malá skončila jen s flaškou, tak jsem koupila odsávačku a začala odsávat, abych ho neztratila úplně. Stále jsem ji přikládala, ale ona si vždy jen cucla a nic, tak jsem jí začala dávat odstříkané jen z lahvičky a ona začala pít jako divá. Ze začátku jsem odstříkala cca 2 dávky a zbytek Nutrilon, ale postupem času jsem se dopracovala na celkem slušnou „dojnici“ a Nutrilon dávám jen vyjímečně, když má větší hlad. Jde nám to tak dobře. Z mého neduživého uplakaného miminka je pěkný a spokojený cvalík. Uznávám, že jsem měla mít větší trpělivost, ale moje psychika v šestinedělí byla proti. Musím se také přiznat k tomu, že ještě před porodem mi pomyšlení na kojení bylo takřka odporné. Četla jsem o ženách, které nedokážou kojit z psychických důvodů a měla jsem pocit, že jsem jednou z nich. Proto jsem četla všemožnou literaturu a články o kojení a po přečtení výhod kojení na stránkách LL jsem získal dojem, že nekojené dítě, pokud do roka nezemře na nějakou šílenou infekci na kterou díky nekojení nemá protilátky, dozajista bude neinteligentní, stále nemocné ( v podstatě bude bydlet v nemocnici), mne bude nenávidět, protože si neutvoříme správný vztah, bude obézní, bezzubé a slepé. Nepomáhala mi ani moje tchýně, která ač sama nekojila ani jedno dítě, mi celé těhotenství dávala najevo, že když nebudu kojit, jsem méněcenná a sobecká matka. Po každém setkání s ní jsem měla depresi a můj odpor ke kojení se zvětšoval. Jenže po porodu, když jsem měla toho svého mrňouska v ruce jsem změnila názor. Naneštěstí se to však vyvinulo tak jak jsem psala na začátku.
Psaly jste zde i o tom, že se bojíte, že mateřská láska nebude ihned. Taky mi pár dní trvalo než to přišlo, ale teď je to nádhera a své dítě miluji víc než kohokoli jiného. A to jsem se na ní celé těhotenství moc těšila, k bříšku jsem mluvila a hladila ho. Asi to zpoždění způsobil velmi těžký a komplikovaný porod. Nevadí mi trávit s ní všechen čas. Chci si užít každou minutu, protože se to už nikdy nevrátí. Stýská se mi po tom malém uzlíčku, který jsme si přinesli z porodnice, je to teď velký tříměsíční divoch a její úsměv mi to vynahradí.
Ještě k hubnutí. Na začátku těhotenství jsem následkem nevolností a zvracení zhubla 7Kg a pak od konce pátého měsíce do porodu 8Kg nabrala. Z porodnice jsem šla o těch 8Kg lehčí a to si teď +- 1Kg snažím udržet. Je to těžké, tchýně nelibě nese, že nechci jíst dorty a koláče, ale já si radši dám jablko nebo salát.
Na závěr bych dodala, že ať se rozhodnete kojit nebo nekojit z jakéhokoli důvodu a i když si občas vyrazíte bez miminka, neznamená to, že jste špatná matka pokud své dítě milujete a budete mu dávat vše co potřebuje. Spokojená, zdravá a láskyplná matka je to nejdůležitější. Znám jednu, která nakojí a pak dítě ponechá svému osudu a věnuje se radši svým kamarádkám, protože s miminkem je „nuda“.
Monty, 8 měsíců je úžasné a já doufám, že s mlíčkem taky vydržím tak dlouho.
Všem ostatním držím palce do budoucna.
Ps: za případné hrubky se omlouvám. V jedné ruce držím svého drobka a druhou se snažím psát:-)))

Jana D. + Verunka (7m)

•

Re: Co člověk to názor

(26.7.2003 21:55:45)
Milá Monty, vůbec nic si nedělej z toho, že už nebudeš kojit, vždyť tys to takhle dlouho vydržela ! Už mě docela unavuje pořád kolem sebe slyšet, jen samé řeči o tom, že každá matka je schopna kojit a kojení je zaručeně to nejlepší pro naše miminko a kdo nekojí, tak ten by měl být při nejměnším vyhostěn někam do vyhnanství. Já jsem kojila týden a pak do dvou měcsíců dcerky jsem kojila + Nutrilon. Příznávám, že ze začátku jsem z toho byla víc než špatná, připadala jsem si docela hrozně. Dneska mi z těch všech pocitů zbyl hlavně vztek, protože je mi jasný, že jsem mohla být naprosto v pohodě nebejt tý dnešní "módy", že kojit se prostě musí ! Měla jsem ze začatku málo mlíka a hlavně kojení mě dost bolelo- rozpraskaný bradavky. S odstupem času si říkám, že jsem to možná mohla překonat a třeba by se mi i mlíko časem spustilo, jenže já byla první měsíc naprosto vyřízená, nešťastná, že mi miminko pláče hlady a já že při každým kojení skoro brečím bolestí. Jsem moc ráda, že už to mám všechno za sebou. Dneska mám doma zdravou, spokojenou holčičku a ona má zase pohodovou mámu. Když vidím kamarádku, co kojí svého syna, jak je z toho někdy dost vyřízená, jak fyzicky, tak psychicky, protože chĺapeček brečí hlady, tak si říkám, jestli to za to vůbec stojí. Jo a zapomněla jsem dodat, že co vím, tak dvě děti z mého okolí, které byli plně kojené, tak onemocněli chřipkou, zatímco naše nutrilonová slečna zatím žádné zdravotní problémy neměla. Běžím to zaťukat. Takže bych chtěla vzkázat všem maminkám, že kojení není to jediné, co svému miminku můžete věnovat. Je to jenom střípek z celé mozaiky. Podle mě je nejdůležitější láska! Mějte se všichni moc pěkně !

Jitka,Vojta 1,5roku

•

já měla depku

(1.8.2003 21:23:43)
Ahoj matko,
tak si tak pročítám články na této stránce a konečně mám pocit, že ze mě něco spadlo. Kojení - to slovo se pro mě stalo noční můrou.Já jako prvorodička jsem byla doslova nadupaná informacemi o kojení, takže teoretická příprava byla 100%.Kojit jsem chtěla za každou cenu. Jenže ejhle - v porodnici mi malý nechtěl pít, tak ho museli přikrmovat, kojit jsem ho začala až doma. Mezitím jsem si ale prošla poporodní depkou z toho, že ho snad nebudu moc ani nakrmit. Všude na mě číhaly letáky a já měla nervy, že bych snad o to mlíko přišla.Doma to šlo první měsíc a půl, jenže pak jsem kojila už po půl hodinách a malý pořád plakal.Taky málo přibíral, tak jsme začali dokrmovat. Nejprve ze lžičky, pak z kádinky, takže jsem nedělala nic jiného než kojila, odstříkávala a zase kojila.Bylo nám jasné, že to dlouho nevydržíme.Ve 4měsících dostal poprvé Sunar a světe div se, vůbec neprotestoval,dokonce pomalu odmítal mléko moje. Nakonec se úplně sám a přirozeně odstavil. Měla jsem z toho dost dlouho výčitky svědomí, ale Vojtíšek prospívá, vůbec nebyl nemocný a po Sunaru je pořád jako divý.A moje kamarádky, zuřivé zastánkyně kojení až do svatby - tak jejich děcka jsou obě alergické, prodělala v zimě obě angíny. Tak nevím, jak to s tím přeháněním o kojení doopravdy je.Spíš si člověk musí zachovat chladnou hlavu a říkat si, že udělal, co bylo v jeho silách,vždyť i mamina, která nemůže kojit,chce pro to své mimčo jen to nejlepší a není o nic víc horší než ty,které kojí.Ráda bych znala názor ostatních,a tak připište svá moudra o vás a o tomto problému.
Ahoj Jitka.

16.5Salám&Lajka14
	Zase tö kojení... (2.8.2003 9:14:32) Tak takovéhle články jsou přesně to, co na náladě nepřidá. :o( Odpovědět

sylvaina

Re: Zase tö kojení...

(2.8.2003 9:38:26)
Ahoj Monty, moc si to bereš, kdybys byla špatná matka, tak o tom ani nepřemýšlíš. Přeze všechno, co se dneska všude píše, to přece není o tom kojit až za hrob. Spíš pak napiš, jak se ti podařilo odstavit. Mám s tím ohromný problém. Malá jde za měsíc do jeslí a bez nakojení dodnes neusne. Já to nechci vidět. Ach jo.
A jinak, já za své dva roky kojení přibrala 15 kilo a udělal se mi ekzém na ruce, který jsem nikdy neměla...

16.5Salám&Lajka14

Re: Re: Zase tö kojení...

(2.8.2003 9:48:06)
Ahoj Sylvo,
my ještě úplně odstavený nejsme, v noci a ráno pořád kojím... ještě do konce srpna. Pak musím přestat chtě nechtě, 10. září jdu na imunologii na přetestování a to už kojit nemůžu.
Mám asi výhodu v tom, že Stáníkovi je to jedno, jestli pije z prsu nebo z flašky, chutná mu oboje a když dostane Sunar, prsu se nedožaduje.

Ale je fakt, že naše dětská doktorka říká, že po roce věku to jde čím dál tím hůř, protože se u dítěte vyvine příliš velká citová vazba...

Re: Re: Re: Zase to kojení...

(2.8.2003 10:12:15)
Monty, tak si to tak neber... Mně se tchyně svěřovala, že ona kojila ŠÍÍÍLENĚ DLOUHO - jedno dítko osm měsíců, druhé šest :o) To je celková doba kojení i s příkrmy a na tehdejší dobu fakt výkon (přikrmovat šťávičkama a zeleninkou se začalo už v průběhu šestinedělí). A víš, co se mi líbí nejvíc? Že WHO řekne: KOJIT! a lékaři se můžou přetrhnout. Ale když WHO řekne: PŘIROZENÉ PORODY JSOU VHODNĚJŠÍ NEŽ "LÉKAŘSKÉ". tak to lékaři odmávnou, jako že ti úředníci od stolu vědí prd, jak to v praxi na sále vypadá... :o)

S.

Lukáš
	Poněkud zvláštní interpretace. (2.8.2003 12:29:46) Už zase se od Vás dozvídám zajímavost. Kdy a kde WHO uveřejnila, že by porod vedený lékařem byl horší, než porod vedený někým jiným. Vedení porodu je dobré, nebo špatné a ne lékařské a přirozené. Jste mistryně demagogie a patrně nepřítel všech porodníků. L. Odpovědět

Re: Poněkud zvláštní interpretace.

(2.8.2003 13:56:13)
Lukáši, a já už pomalu měla strach, že už neexistuješ :o)

Mno, všimni si, že slůvko lékařské je dáno do uvozovek - rozhodně jsem tím nemyslela, že každý lékař vede porod tak a každá porodní asistentka onak. Spíš jde o styl vedení, či jak to napsat. A holt to byli lékaři, kdo v minulosti zavedli řadu "preventivních" postupů a možná proto se mezi prostým lidem o porodu, který se takovýmito zásahy vyznačuje, stále mluví jako o "lékařském" či "klasickém". Oproti tomu řada porodníků o "normálním" porodu, kdy není potřeba žádného zásahu, stále mluví jako o "alternativním" a z prvního porodu mám zkušenost, že též "nezodpovědném", takže si myslím, že co se názvosloví týká, tak je to na obou stranách zhruba tak fifty-fifty. Potěšitelné je, že co za mého prvního porodu bylo "nezodpovědné" zhruba o rok později tamtéž začalo být "normální". A třeba jednou přijde doma, kdy se na takovéto rozdělení zapomene, protože "alternativní" začne být "běžné" a "lékařské" bude pouze řešit komplikace, takže bude "běžné pro případ komplikací". A potom opravdu bude platit, že dotyčná osoba porod vede buď dobře nebo špatně (neprofesionálně, udělala chybné rozhodnutí...). Dneska to stále ještě neplatí, takže vhodnou porodnici jsem si vybírala podle toho, jestli v ní převážně rodí "přirozeně" nebo "lékařsky". Pravda, možná by bylo vhodnější použít slovo "klasicky", ale to zas nejde přes pysk mně, protože z historického hlediska se "klasicky" rodilo "přirozeně", mezitím co "lékařské" vedení bylo svého času "alternativou"...

A kde WHO zveřejnila, že porody vedené ne-lékaři bývají lepší? No, když se tak hezky ptáš, tak vydala příručku, ve které m.j. porovnává, co se u porodu očekává od gynekologa-porodníka, porodní asistentky a praktického lékaře a závěr zní: "Z výše uvedeného se porodní asistentka zdá být nejvhodnějším a vzhledem k vynaloženým nákladům nejúčinnějším poskytovatelem péče, kterému by měla být svěřena péče o normální těhotenství a normální porod, včetně zhodnocení rizika a rozpoznání komplikací. " Ale to jenom že se ptáš, jak už jsem mnohokrát psala, mně samotné je vzhledem k současnému porodnímu systému s nedostatečným (lépe řečeno žádným) množstvím alternativ k oficiální nemocniční péči celkem putna, kdo u mého porodu bude, hlavně když se s ním nebudu muset hádat.

A že bych byla nepřítelem všech porodníků... To snad ani ne, například pana primáře Kavana jsem si na jedné konferenci doslova zamilovala na první poslech

a na porod a následný pobyt na jeho oddělení ráda vzpomínám. Nehledě k tomu, že když jsem v těhotenství skončila s problémy na vyšetření v Podolí, tak i tam jsem potkala velice příjemného lékaře-porodníka a i on ovlivnil mé rozhodnutí rodit právě tam, pokud by Vrchlabí z nějakých příčin nebylo možné.

A nečerti se, takový krásný sluneční den a ty se místo radování zlobíš kvůli slovíčkaření :o)

S.

Re: Re: Poněkud zvláštní interpretace.

(3.8.2003 20:52:56)
"Z výše uvedeného se porodní asistentka zdá být nejvhodnějším a vzhledem k vynaloženým nákladům nejúčinnějším poskytovatelem péče....

..neboli v systému cost and benefit je účelnější..
WHO nezpochybňuje ani v nejmenším práci lékaře, jen poukazuje na to, že por. as. je levnější a na některou práci stejně dobrá.
Naše velkorysé zdravotnictví se tak k budoucím maminkám chová nadstandardně ve srovnání s mnoha vyspělými státy...:) i tak se to dá interpretovat. L.

Re: Re: Re: Poněkud zvláštní interpretace.

(4.8.2003 0:16:41)
Lukáši, ale já vážně nechci řešit, kdo je u normálního porodu vhodnější :o) Nicméně té větě rozumím trochu jinak:
1. Porodní asistentka je nejvhodnějším poskytovatelem péče během normálního porodu.
2. Když se k tomu navíc ještě připočítá, že je levnější než lékař (její práce, náklady na vzdělávání...), jedná se o nejúčinnějšího poskytovatele.

Navíc si vem větu z jiné kapitoly "Příručky": "Rodící žena potřebuje svůj vlastní pokoj, ve kterém je počet asistujících osob omezen na minimum." Minimum - to je v případě porodní asistenkty 1 osoba. V případě vedení porodu lékařem osoby 2, protože od lékaře těžko budu očekávat, že mi bude měřit tlak, děťátku ozvy, přinese mi čaj... nemluvě teda o tom, že JÁ bych se cítila poněkud trapně, kdyby mě lékař-chlap chodil kontrolovat do sprchy, ve které jsem byla nahá... Ne, že by to všechno nezvládl. Ale zároveň ne že by to nebyla svým způsobem degradace jeho vzdělání.

Ale když se ti nelíbí věta z minulého příspěvku, můžu ti vybrat jinou: "Porodní asistentky jsou nejvhodnějšími poskytovateli primární zdravotní péče při normálním porodu." Tečka :o)

Že by se naše zdravotnictví k budoucím maminkám chovalo nadstandardně... no, každý tomu říká jinak - já například "zákaz svobodné volby vhodného typu porodní péče", i když slyšela jsem i název "totalita porodnictví". Každopádně nechová se dle doporučení WHO, kde je výslovně napsáno, že poskytovatel péče by se měl pokud možno snažit zajistit "kontinuitu péče během těhotenství, porodu a těsně po porodu, a není-li toho schopen osobně, pak alespoň v rámci daného systému péče." A upřímně řečeno, jak velké množství žen vidí porodníka prvně a zároveň naposledy u porodu (ten u mého prvního porodu neměl dokonce ani tolik slušnosti, aby se mi představil, takže já ani netuším, na koho mám vzpomínat ve zlém - jó, kde jsou ty doby, kdy v rodném listě bývala uvedená též porodní bába, která děťátku pomáhala na svět...)? A jak moc rozšířená je praxe, kdy porodník poskytuje péči v těhotenství, při porodu a ještě navíc po porodu pomáhá mamince s kojením a péčí o dítě? Přitom TOHLE VŠECHNO porodní asistentky I U NÁS zvládnou (samozřejmě, nepočítám speciální vyšetření v těhotenství, jako je UZ - to ani v zahraničí běžné PA nedělají, i když jsem četla o státě, kde mají speciálně proškolené některé PA, které tak činí), a přesto naše "velkorysé" (no, já osobně říkám rozhazovačné) zdravotnictví tuto možnost nenabízí. Proč?

Na druhou stranu, Lukáši, já NIKDY neříkala, že WHO zpochybňuje práci lékaře. A ani já ji nezpochybňuji, i když netvrdím, že bych si ji vybrala, kdybych měla možnost volby. Jenom jsi se ptal, kdy a kde WHO uveřejnila, že porod vedený lékařem je horší než vedený někým jiným. Tak jsem sem hodila citáty, ve kterých za nejvhodnějšího poskytovatele porodních služeb v průběhu normálního těhotenství a porodu označuje PA. Neboli porod vedený lékařem je méně vhodný. Což je samozřejmě pouze obecné porovnání, vycházejí z předpokladu, že v porodním systému existuje efektivní dělba práce a že lékaři, když musí řešit komplikace, jednak nemají tolik času, který by mohli rodící ženě věnovat, jednak díky svému vzdělání na porod nazírají spíše jako na riziko a mají tendenci zasahovat do porodu častěji než porodní asistentky. Nicméně jak už jsem psala - za "lékařský" porod nepovažuji porod vedený lékařem, ale porod s lékařskými (medicínskými) zásahy. Jak jsem koukala do příručky, tam je o něm řeč jako o porodu "řizeném" - no, nevím, kolik lidí by mi rozumnělo, kdybych tenhle termín používala, podle mne spíš evokuje představu porodu vyvolaného v předem určený den.

MMCH, Lukáši, přemýšlela jsem ještě nad tím tvým pojetím vedením porodu - je buď dobrý nebo špatný, ale ne přirozený či lékařský. Já u svého gynekologa říkala, že bych ráda rodila ve Vrchlabí, neb v Praze se na můj vkus rodí až příliš lékařsky. KDybych to měla brát podle tebe a říct, že v Praze jsou porody vedeny špatně - no, to by mi asi spíš huba upadla, než bych to z ní vypustila a hlavně připada bych si jako demagog :o) Ale zajímala by mě jedna věc: Lukáši, ty bys dokázal říct pražským porodníkům do očí, že vedou porody špatně, když jim část žen radši odjíždí do Vrchlabí než by riskovala (opětovné) setkání s nimi? Nebo snad bys to dokázal říct do očí lékařům vrchlabským, že vedou porody špatně, přesto že se k nim sjíždí těhulky z celé republiky? Je to smutné, ale já v Praze našla jenom jednu jedinou porodnici, do které bych byla ochotná beze strachu vstoupit (nicméně přesto jsem byla MOC ráda, že Lada si v bříšku hezky vydržela až do termínu, takže jsme zvládli porod i dovolenou ve Vrchlabí).

S.

PS: Ještě jedna věta z "Přiručky": "Závěrem lze konstatovat, že normální porod, u kterého je riziko nízké, potřebuje pouze pečlivé sledování vyškolenou a způsobilou porodní asistentkou, aby byly včas zjištěny počínající komplikace. Nepotřebuje žádné zásahy, ale povzbuzování, podporu a trochu láskyplné péče."
Že se mi dostává láskyplné péče od porodní asistentky, příp. porodníka - lékařky (sakra, stále jsi mi ještě neodpověděl, jak je ženský rod od "porodníka", vzpomínáš?), to manžel přivítá. Ale kdybych vyžadovala i láskyplnou péči též od porodníka - lékaře... nevím, nevím, to by asi nepřekousl :o)))

Jana

Re: Re: Re: Re: Poněkud zvláštní interpretace.

(4.8.2003 9:05:45)
Sylvie,
nechci se ti plest do rozprav s Lukasem ;o)
Mam jedinou poznamku - cele UZ vysetreni ve 33.tt (u Apolinare) provadela PA pod dohledem lekarky. Na zprave z UZ jsou uvedene obe dve jmenem. Takze je mozne, ze i u nas ve velkych nemocnicich vstupuje do praxe, ze nektere ukony opravdu zvladne i proskolena PA.
J.

Re: Re: Re: Re: Re: Poněkud zvláštní interpretace.

(4.8.2003 10:36:32)
Tý vado :o) Já mám vynikajícího gynekologa, specializovaného právě na vyhledávání VVV UZ, takže mě ani nenapadlo pídit se po tom, jestli UZ už u nás dělají i PA :o) Konečně, my - sestry a určitě i porodní asistentky, nejsme žádní blbci, jenom systém vzdělávání je u nás trošku jiný, než v EU, tudíž jaksi nekompatibilní :o( Ale i to už se mění :o)

Mimochodem, když tě tak vidím - co ty pleny? Asi před týdnem jsem ti posílala mailík, kdy ti je můžu předat a nějak jsi se neozvala... došel ti? Už mě nebaví o ně doma pořád zakopávat :o)

S.

Ha, Lukáši...

(10.8.2003 22:42:40)
...kdo je tady demagog? Náhodně jsem objevila, že o "lékařském porodu" (fuj, to je příšerné slovní spojení, co? :o) ) mluví též lékaři. Na Porodnici.com, což jsou stránky hodně lékařsky orientovány, sem četla článek, kde se m.j. píše: "Dále bude popsán průběh spontánního porodu v porodnickém zařízení, s u nás obvyklou standardní porodnickou péčí a lékařským vedením porodu." (F. Macků, J. Macků: Průvodce těhotenstvím a porodem)

Kdyžs po mně tak vystartoval, tak jsem myslela, že jsem v dobré víře užila špatný termín, který každého slušného člověka prostě musí nažhavit doběla. No, po tomto "objevu" mi spíš přišla na mysl známá větička: "Všichni jsou blázni... Jenom já jsem LETADLO!"

Stručný výtah, jak si "lékařský porod" představují autoři knihy a zřejmě i autoři serveru (taktéž lékaři), když tuto knihu zařadili: holení, klyzma, žádná potrava (nicméně dovolen je aspoň po douškách čaj), pokud je hlavička nad pánví nebo odtekla plodová voda, musí rodička ležet (!), a pokud neodtekla, tak žádné neštěstí, mezi 3-5 cm provedeme dirrupci (asi aby nám rodičky moc necouraly po sálech), vnitřní vyšetření po hodině, po celu dobu druhé doby porodní musí rodička ležet na zádech, při známkách hrozícího natržení se provádí episiotomie (protože je to "příkaz moderního porodnictví")... Takovéto vedení porodu WHO opravdu považuje za špatné, a pokud ti vadí, že PŘESNĚ TOHLE si pod pojmem "lékařský porod" dost lidí představí, není třeba abys nadával mně, ale v první řadě by sis to měl vyřídit mezi kolegy-lékaři, kteří jednak svými články rodičky zastrašují, jednak (a to je smutnější) tak porody opravdu vedou.

TEČKA.

S.

Liška Bystrouška
	Kojení a citová vazba (2.8.2003 21:29:59) Monty, holčičku jsem kojila 13 měsíců a odstavila se v pohodě sama, rozhodně jsem neměla pocit, že by vzniklá citová vazba byla výhradně vázaná na kojení (jestli ovšem ta paní doktorka neměla na mysli citové zjitření na straně matky...). Jak jsem četla, chlapeček je úplně v pohodě, tak buď hlavně v klidu. Odpovědět

Jana

Re: Zase tö kojení...

(2.8.2003 11:36:54)
Monty, nešil :o)
"Povinných" šest měsíců sis odkojila a teď začni myslet na sebe. Potřebuješ Stáníka odstavit, abys mohla být zdravá. Přestaň si to vyčítat, nečti články o kojení, přečti si reklamní letáky umělých výživ. Pořiď si knihu o zdravé výživě dětí a vrhni se na studium zeleniny, kaší a příkrmů všeho druhu.
Hlavně kliiiid, neděláš nic špatného.
J.

Danča, Filípek 5 měsíců

•

Re: Zase tö kojení...

(5.8.2003 9:00:23)
No vidíš, Monty, v tom článku je JASNĚ řečeno, že dítě se má plně kojit do 6-ti měsíců, tak to máš svoje "splněno". Já si myslím, že si zbytečně děláš starosti - vem to selským rozumem! Do 8 měsíců si kojila, dala jsi dítku to nejlepší do začátku, teď to prostě už nejde, tak alespoň prcek bude mít větší výběr (zeleninka, masíčko, čajíčky, kašičky), který do teď neměl.
A ty se hlavně nenervuj, nejdůležitější je váš vzájemný vztah, který by se mohl poničit, když jsi z kojení tak vyčerpaná!
Hodně štěstí a děťátku DOBROU CHUŤ!!!!
Danča

anielik

cudujes sa ?

(18.8.2003 23:08:01)
prestat s kojenim, to je kazdeho osobna vec, ja mam meritko ze ked sa da tak kto koji aspon 3 mesiace nie je ziadna krkavcia matka, 6 mes. je idealne ale nic sa nedeje ked aspon tie tri.
ale o tom som nechcela pisat.
zarazama najma jedna vec ze Monty fajcila 30-40 denne a teraz sa cuduje ze ma nejaku alergiu. je to krute ale napada ma len jedno ze dobre ti tak! Takymto ludom by som zvysila odvody na poistne pretoze dobre vedia ze je to skodlive a aj tak fajcia. Nech si tie lieky hradia samy z vlastneho vrecka. Preco im ostatni maju doplacat za ich sebaposkodzovanie. to iste si myslim o alkoholikoch a toxikomanoch. Sorry za taku kritiku ale hrozne ma to vytocilo.

Re: cudujes sa ?

(18.8.2003 23:17:53)
Anielik,

i já si tohle vždycky myslela. TeĎ je to ovšem v ČR relativně diskutované téma a objevil se i názor, že v takovém případě by tedy zvýšené pojistné měli platit i ti, kdož:

1. intenivně sportují (vyšší riziko úrazu)
2. jezdí autem rychle (vyšší riziko úrazu)
3. rádi pojídají čokolády, čipsy, tučné maso apod. (obezita a přidružené choroby)
4. nesportují (nedbají o své zdraví)
atd.

Nakonec by stejně platila zvýšené pojistné většina lidí :o), nehledě k tomu, že stejně lze těžko prokázat, zda dotyčný kouří. Mno, něco na tom je...

S.

Moj nazor...

(28.8.2003 16:53:21)
Aj ja trpim velkym pocitom viny, pretoze svoju dceru som kojila len 4 tyzdne. Este v case tehotenstva som zhanala clanky o kojeni a bola som rozhodnuta kojit co najdlhsie. Bola som skalopevne presvedcena, ze mi to pojde normalne ako inym zenam. Uz v porodnici som prisla na to, ze nemusi byt vsetko take ruzove. Malu som mala prilozenu non-stop k prsniku, pretoze raz jej mliecko islo, potom nie a z toho bola nervozna a neustale hladna. 2x denne chodila k nam sestricka na izbu pomahat s kojenim a nakoniec sama potvrdila, ze to asi nepojde, pretoze mam velke bradavky. Po troch dnoch neustaleho prikladania a placu od hladu, som sa rozhodla, ze to poriesim odsavackou. Pred nou ma vsak v nemocnici varovali - vraj sa mi bude tvorit nadmerne mnozstvo mlieka. Lenze ja som chcela kojit. Na stvrty den bolo moje krasne dieta konecne normalne najedene a spalo az 1 hodinu! No a takto to pokracovalo cele 4 tyzdne. Hodinu po jedeni bol klud, samozrejme musim odpocitat 15 minut na odgrgnutie, takze som mala celych 45 minut pre seba. Lenze - asi po tyzdni sa zacala kolika, takze nase dieta uz nespalo skoro vobec a samozrejme ani ja. No, ja som bola chodiaca mrtvola. Po dvoch tyzdnoch od porodu som schudla 20 kil a atopicky ekzem som uz mala na celom tele. Po 4 tyzdnoch sa mlieko zacalo rapidne stracat. Musela som ju dokrmovat, lebo mala chcela pit a pit. Dnes, po 8 tyzdnoch moja dcera vazi krasnych 6 kil a ma 57 cm. Doktorka nechcela verit, ze ju nekojim. Dokonca odkedy ju nekojim, tak nema koliku. Mam pocit viny a aj ho budem mat. Naozaj neviem ci som urobila vsetko, ale aspon som sa snazila.

Saša

•

Pro Monty

(30.8.2003 20:45:32)
Milá Monty
Skvěle napsaný příspěvek ke kojení. Mám 7 měsíční dceru, kojím ji, ale už jsem uvažovala o tom, že přestanu. nemyslím si, že bude citově strádat, že ji neposkytnu to, co potřebuje. ke všemu se bude moci můj partner více podílet na její výchově a bude si připadat víc potřebný.
Moje sestra má 2 letého kluka, kojila 14 dní, byla ve stresu, že kojit musí a to jen díky připitomělým článkům v Betynkách a podobných časopisech. jenomže mléko neměla a tak začala s umělým. dnes je Míša mamánek jak vyšitý, za celé dva roky nebyl ani jednou nemocný a oproti jiným dětem stejně starým je hodne popředu.
určitě je dobré kojit, ale když to nejde tak to prostě nejde a je jedno z jakého důvodu.
(kdysi jsem viděla holčičku asi dvou letou jak jedla řízek, pak vyhrnula mámě triko a napila se mléka. mě tahle představa neláká.) S

Marcela, dcera 9 měsíců

•

Zpátky na zem...

(3.9.2003 1:55:23)
Milá Monty,
díky, díky, díky a ještě jednou díky za Tvůj skvěle napsaný příspěvek. Vrátil mě definitivně zpátky na zem. Konečně jsem si poprvé přečetla o kojení to, co možná trápí více maminek, to, co skutečně přináší život, a ne ty bláboly a fantasmagorie, které jsou v každé Betynce. "Masáž", která se několik posledních let provádí na maminkách ohledně kojení je opravdu šílená a ničivá. Dle mého se naprosto míjí účinkem a ve spoustě případů má na svědomí to, že matka ve stresu z toho, zda-li bude moci kojit své dítě, zda-li pro něj bude mít dost mléka a co se stane, když mléko mít nebude, skončí tak, že opravdu nekojí. Moderní je totiž kojit a kdo nekojí je krkavčí matka, macecha a vůbec "nějaká divná"
Já sama jsem po porodu sice kojit začala, ale brzy jsem musela dceru začít přikrmovat pro nedostatek mléka. I přes dokrmování jsem jí vydržela kojit (bylo to spíše symbolicky, ale každá kapka dobrá) do 5 měsíců a říkám si "zaplaťpánbu za to". Teď už to beru s nadhledem, ale v době, když mi doktorka řekla, že musím dokrmovat, se pro mě zhroutil svět. Dávala jsem si to za vinu, připadala jsem si méněcenná, cítila jsem to jako svoje selhání, vyčítala jsem si, že ani nedokážu uživit svoje dítě... Když jsem v době těhotenství četla články o kojení, automaticky jsem přece předpokládala, že já kojit budu. O tom, že by to nemělo jít, jsem vůbec neuvažovala. Taky proč - všude se přece píše o tom, že kojení je schopna každá žena a ta, která kojit chce, kojí.... Těch několik týdnů, které jsem probrečela, byly nekonečné, já stále doufala, že se rozkojím, dělala pro to všechno možné, ale nepodařilo se to. V žádné "Betynce" jsem nenašla odpověď na mé otázky: Proč mám mléka málo, když moje tělo je schopno mléko vyprodukovat? Proč právě já a ne třeba moje kamarádka, sousedka apod.? Teď když se na to podívám zpětně s odstupem pár měsíců a když vidím svojí zdravím kypící dceru, vím, že to moje trápení za to vůbec nestálo, a že důležitější než kojení, je pro miminko veselá a pohodová maminka a fungující rodina.
Marcela

Hoď to za hlavu, problémy budou stále

(8.9.2003 20:16:16)
Ahoj Monty vůbec se netrap. Já bych to hodila za hlavu. Můj příběh je skoro vzorový, Martin se narodil v termínu, v porodnici ho přikrmili jen jednou. Byl tak hladový ze sám přišel na nejlepší způsob sání, do bradavky mne nekosnul ani jednou. Do sedmi měsíců jsem plně kojila a jednoho dne ráno to prso prostě nechtel a začal normálně jist, což před tím odmítal. V noci se ale na kojení budil jestě dva měsíce. Vypadá to ideálne ALE problem byl názor tchyne která na mne málem v pátém měsíci kojení zavolala sociálku, že nejsem schopná vychovat vlastní dítě a že mu kromě "kozy" nejsem schopná dát něco pořádného k jidlu (což ovšem podle ní byla čokoláda, bombony, sušenky a brambůrky). Ustála jsem to ale těch nervů co mne to stálo. Došla jsem k názoru že ať udelám cokoli tak se najde někdo kdo mne za to odsoudí. Takže vlastně zálezí jen na tom co jim k tomu odsouzení poskytneš za téma.

V jednom sem se ale udolat nedala. JÁ JSEM MATKA A JAKÉKOLI ROZHODNUTÍ OHLEDNĚ SYNA JE NA MNE A MANŽELOVI.
Magda

Sosan
	Odkaz na zvykání na školku (8.9.2003 21:04:12) Nová aktuální diskuse na naléhavé téma zvykání na školku zde: http://www.rodina.cz/scripts/diskuse/novep.asp?z_podkategorie=no&id=1139&monthfrom=&yearfrom= Máme opravdu problém. Omlouvám se za OFF topic. Odpovědět

V její náručí

V její náručí

Máme rádi miminka

Jak uveřejnit váš článek
na hlavní straně?

Zajímavé akce

Řípská pouťLitoměřice
Mezinárodní den tancePraha 1
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc
Mamuti na TočníkuBeroun
Westernová hernaPlzeň-město

Další akce nalezte zde

Zajímavé recepty

Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997

Další recepty nalezte zde

(C) 1999-2023 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.

3x jsme získali Křišťálovou lupu. Křišťálová lupa

Křišťálová lupa

Křišťálová lupa

Křišťálová lupa

Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.