Názory k článku Mami, kup mi pejska!

Mam kocku a mela jsem dve najednou v byte a musim potvrdit , ze opravdu nesmrdi pokud se o jejich zachudekn pecuje .Smrdi pouze nevykastrovany kocour.

Pořízení pejska, kočičky... prostě jakéhokoliv živého tvora je třeba si pořádně rozmyslet. Určitě souhlasím, že má své vlastní potřeby a není jich málo, to mi věřte. Ze své vlastní zkušenosti vím, co chov pejska obnáší. Ve svých devíti letech jsem si moc přála pejska. Naši mi ho slíbili pod podmínkou samých jedniček na vysvědčení. A zadařilo se, jeli jsme kupovat psa. Dostala jsem hladkosrstého jezevčíka. Byl naprosto úžasný. Stal se z něj můj nejlepší kamarád a rodinný miláček. Jezdil s námi na dovolené, na prázdniny k babičce, každý den na mě čekal až se vrátím ze školy... Bylo to naprosto úžasné. A věřte mi, že jsem mu jeho lásku oplácela starostlivostí a péčí, kterou si náležitě užíval. Jako malá devitiletá holka jsem mu každé ráno dávala najíst, chodila s ním ven, koupala ho, když měl zdravotní problémy, starala se o něj, dávala mu pravidelně léky... Vím, že mě rodiče určitě kontrolovali a s některými věcmi mi pomáhali, ale věřte, že základní péči jsem zvládala hlavně já. Dokonce jsem si šetřila z kapesného na poplatky... Byl prostě můj! V pubertě jsem měla samozřejmě i milióny dalších zájmů, diskotéky, kluci... Ale na svého Pajdika jsem si vždycky čas udělala. Když jsem si našla stálého přítele, chodili jsme na procházky, na výlety, tak Pajda jednoduše chodil s námi. Proč toho nevyužít, aby se neprošel. Nakonec mi umřel, když mu bylo 16 let. Jsem strašně vděčná, že neumřel sám, ale byl se mnou, držela jsem ho v náručí. Prostě na mě čekal, až se vrátím ze školy. Byl to neuvěřitelně úžasný vztah. A dodneška jsem našim vděčná, že mi mého vlastního psa pořídili. Nedlouho poté jsem dodělala školu, s přítelem jsme se přestěhovali do svého bytu a během tří měsíců jsme si jeli pro naši Daisynku. Máme krásnou psí slečnu Francouzského buldočka. Koupili jsme si ji po dlouhém přemýšlení, studování knih a listování na internetu. Nyní máme roční dcerku a Daisynce je pět let. Přála bych Vám vidět, jak se čubinka o naši malou stará a je k ní neuvěřitelně trpělivá. A málá? Ta je šťastná, že má svou kamarádku. Neustále ji objímá, hladí, dává pusinky, dělí se s ní o dobrůtky... Věřím, že láska ke zvířeti, musí být v lidech a děti se musí tomuto krásnému vztahu naučit. Pokud se budou rodiče ke zvířeti chovat špatně, budou se tak celý život chovat i jejich děti a u takových to lidí bude jakékoliv zvíře trpět. Z toho pak vyplívají plné útulky... Tímto článkem jsem chtěla říci, že pokud přemýšlíte o pořízení jakéhokoliv živého tvora, musíte si předem vše hodně dobře promyslet. Jestli opravdu zvíře chcete, zda máte dostatek trpělivosti, lásky a hlavně zodpovědnosti. Tím myslím také, že si např. do bytu o velikosti 50 metrů čtverečných nepořídíte dogu, jen proto, že se vám prostě líbí.

Opravdu se mi ježily vlasy při čtení diskuze! My máme doma 4 morčata, ochočeného papoucha, křečka a nové štěně! Holky mají 5a2 roky! 4istíme, krmíme, venčíme - vše spolu! Od malčka chápou, že zvířátka mají taky hlad, žízeň, bolesti ...... nezvládají péči samy, ale pomůžeme si!!! je kolikrát otrava ráno vstát a udělat snídani dětem, manželovi a našemu zvěřinci! ano je problém, když jedeme na dovolenou -ne problém, spíš starost navíc!!! ale nelitujeme!!!! stojí to za to! ale moc dobře vím, že kdo nechce, nepochopí!! a kdo ví,ten ví!!!!!

Nemohu souhlasit. My mame byt, v byte 2 psy (vorisci 19kg a 32kg), denne chodi na nekolik vychazek a 5x tydne na vybeh, cvicime s nimi, maji kvalitni veterinarni peci, superpremiove krmivo, ktere doplnujeme dle potreby cerstvou stravou (hlavne ovoce,zelenina..) a take pamlsky:)) (obcas naky suchar, susene maso, buvoli kuze atd.), maji pravidelnou peci o srst (ceseme, koupani podle potreby, nebot caste koupani neni pro srst pejsku prilis vhodne) 1x za 6 tydnu navstevujeme psi salon kvuli prostrihani srsti, osetreni ousek, strihani drapku. Tuhle peci muze mit stejnou pes z RD i z bytu. Ja se vsak pred volbou psa zavreneho na dvore nebo v kotci na zahrade u RD, kdy je pes stale sam a sam (coz je bohuzel casta verze "psa na baraku"), priklanim radeji k psovi v byte, ktery je ale se svymi lidmi v kontaktu temer stale. Idealni je asi pejsek zijici se svymi panecky v dome a majici k dispozici jeste i zahradu, myslim si vsak ze pes vice trpi samotou - treba ze je venku na zahrade, nez-li nedostatkem prostoru v byte, dostava-li se mu pravidelnych vychazek. Zkracene receno - psa k RD ano, psa do bytu ano, psa nezodpovednym lidem ne.. o nicem jinem to totiz neni..

Ahoj mame kote asi tak mesic..Deti si nejdrive vyzkousely peci o krecky..kazdy mel sveho a o nej se staral..a kdyz to zvladly a krecci odesli do krecciho nebe,povolila jsem kote..Uz oba vedi,co je to "zodpovednost za zvire"ze neco stoji financne(zradlo,podestylka,veterinar),ale ze taky spoustu lasky a tuleni a mazleni dava..Je pravdou,ze kote jsme nikdy doma nemeli,jen u babicky,ale to byla kocka venkovni..Tenhle kocourek,je vazne zivel,ale s tim se pocitalo..Pro deti je to velka zmena k lepsimu oproti kreckum,co se mazleni a "uzivani si " tyka...Kote muzu doporucit..i kdyz teda ja uz mam deti starsi,k uplne malym mi to neprijde jako vhodne...spis az ke skolakum:)Myslim,ze kazde dite by melo mit moznost nejakeho domaciho mazlicka...jen pes mi na zacatek prijde dost,tam peci o nej spis prebiraji rodice..Rybicky jsme taky meli,ale ty neberu pro deti jako adekvatniho "mazlicka" s temi se jaksi mazlit neda:)