Názory k článku Mám strach o dítě

Evženie, dej už s tou reklamou pokoj...

Ahoj,

za sebe mohu říct, že se věřící mámy taky bojí. Beze strachu určitě nejsme.

Ale je tu víc pohled typu: člověk by se měl snažit v rozumné míře zabezpečit to, co udělat může, a ponechat Pánu Bohu to, co nijak pojistit nemůže.

To platí nejen u dětí: Samozřejmě se budu snažit naučit děti, aby nevěřily cizím lidem, nebudu je vypouštět pozdě večer do pochybných ulic... Na druhé straně se ale oprostím od strachu, že se stane něco, čemu ani moje nejlepší péče nezabrání: náhle vyrazí zpoza rohu auto a moje dítě zabije, před školkou ho během pěti sekund narve do auta a unese pedofil...

Podobné je to i v jiných oblastech života. Třeba v práci se taky člověk snaží dobře plnit své povinnosti, ale na druhé straně je zbytečné trápit se představou, že se třeba náhle firma položí a já budu bez místa.

A pak: neštěstí jsou strašná... jakákoliv... ale pokud vím, že se po smrti žije dál a já své zesnulé drahé zase uvidím, je to přece jen pohled z jiné perspektivy.

Děkuji, něco podobného jsem chtěla také napsat, ještě že jsem došla v diskusi až sem, abych se neopakovala. V mém věku už vím jistě - o své děti se budete bát vždycky, i když vyrostou. A pak ještě o jejich partnery, o vnoučata a tak pořád dokola. A ještě k tomu čím dál víc, protože se zkušenostmi přijdou i myšlenky na věci, které nás dříve vůbec nenapadly. Máme dvě možnosti, buď žít v neustálém strachu o své blízké nebo se těšit z každého dne, kdy je všechno v pořádku.

… ZLO NEEXISTUJE !

Profesor na univerzite polozil svojim studentom otazku:
- Je vsetko co existuje stvorene Bohom ?
Jeden zo studentov nesmelo odpovedal :
- Ano je to stvorene Bohom
- Stvoril Boh vsetko? - spytal sa profesor
- Ano, pane! - odpovedal student.
Profesor sa teda spytal:
- Ak Boh stvoril vsetko, to znamena ze Boh stvoril aj zlo, ktore
existuje. A vdaka tomuto principu, nasa cinnost urcuje nas samotnych , Boh je zlo.
Akonahle to pocul student tak stichol.
Profesor bol sam so sebou spokojny.
Zrazu zdvihol ruku iny student :
- Pan profesor mozem Vam polozit otazku ?
- Samozrejme, - povedal profesor.
Student sa postavil a spytal :
- Existuje chlad ?
- Co je to za otazku, samozrejme ze ano, tebe nikdy nebolo chladno ?
Studenti sa zasmiali otazke spoluziaka, ale ten pokracoval :
- V skutocnosti pane chlad neexistuje , v sulade so zakonmi fyziky je v skutocnosti chlad iba nepritomnost tepla. Cloveka a predmety mozeme popisat a urcit ich energiu na zaklade pritomnosti, alebo vytvorenia tepla , ale nikdy nie na zaklade pritomnosti ci vytvorenia chladu. Chlad nema svoju jednotku v ktorej ho mozeme merat. Slovo chlad sme si vytvorili my ludia , aby sme popisali to co citime v nepritomnosti tepla.
Student pokracoval :
- Pan profesor, existuje tma ?
- Samozrejme ze existuje - odpovedal profesor.
- Znovu nemate pravdu , tma tak isto neexistuje. V skutocnosti je tma vdaka tomu ze je nepritomnost svetla. Mozeme skumat svetlo , ale nie tmu. Svetlo sa da rozlozit, skumat luc za lucom , ale tma sa zmerat neda. Tma nema svoju jednotku v ktorej ju mozeme merat. Tma je iba pojem ktory si vytvorili ludia aby pomenovali nepritomnost svetla.
Nasledne po tom sa mladik spytal :
- Pane existuje zlo ?
Tentokrat profesor neiste odpovedal :
- Samozrejme, vidime to kazdy den, brutalita vo vztahoch , medzi ludmi , trestne ciny , nasilie , vsetko toto nie je nic ine ako prejav zla .
Na to student odpovedal :
- Zlo neexistuje , pane. Zlo je iba nepritomnost dobra , teda Boha. Zlo je vysledok nepritomnosti bozskej lasky v srdci cloveka . Zlo prichadza vtedy ako ked prichadza tma, alebo chlad - teda v nepritomnosti svetla a tepla a lasky.
Profesor si sadol . Ten student bol mlady Albert Einstein.

Přesně tak, taky jsem takhle malý mimi nepůjčovala ani babičkám bez mého dozoru.