Názory k článku Správný čas na druhé dítě?

je to jedno, vše má své, buď brzy nebo pozdějc od sebe

Můj syn byl kolikové dítě, takže jsme prvních 5 měsíců probrečeli.Do dneška si vzpomínám na noci, kdy spal jen 20 minut a pak jsem ho víc jak hodinu a půl uspávala a po 20 minutách znova.Přes den vydržel delší dobu ( max. hodinu) neplakat jen v kočárku a to při jízdě, takže jsme celé dny trávili procházením se po parku. Naštěstí se narodil v létě. Jinak bych určitě zmrzla. V té době jsem bydlela u rodičů a nebýt mého bratra, který studuje a má přes den celkem volno, tak bych se ani pořádně nenajedla. Něměla jsem čas ani uvařit si teplý oběd. Teď má syn 19 měsiců a je hodně aktivní. Přes den mi usne asi jen jednou za týden a to maximálně na hodinu a v noci spí okolo 7-8 hodin. Přes den vyžaduje maximální pozornost. Je pravda, že většinu domácích prací zvládáme spolu a ještě k tomu, chodím každé odpoledne na dvě hodiny učit do jazykové školy, takže nemohu říct,že bych se tolik těšila do práce, ale nedovedu si představit, že bych se teď měla starat ještě o jedno takové dítě.

Možná je to tak, že ty otázky zvládnu to, užiju si to apod. právě tvoří ten rozhodovací proces dítě ano nebo ne. Není na tom podle mě nic špatného, zvlášť v dnešní době. Představa, že mám třeba 3 děti, se kterými bydlím v 1+1, s platem vyjdu tak tak, úspory žádné, je pro mě dost děsivá...

Všecny zdravím. Mám holčičku necelé 3 roky má od 18 měsíců cukruvku. Taky jsem nechtěla moc velký rozdíl mezi prvým a druhým dítětěm, ale život nám to naplánoval jinak. Teď zvažuji jestli vůbec druhé pořizovat. Zatím vidím jen samá proti. Dcera injekce špatně snáší, pumpu nám zatím nedali. Navíc to mateřské tabu je u mne umocněno tou nemocí. Pokud bude druhé zdravé budu ho mít ráda stejně? Budu se mu umět věnovat tolik jako dceři? A co když bude taky nemocné? Mám vůbec právo přivést na svět dalšího človíčka s vědomím že možná bude mít do konce svého života takovéhle trápení? Zvládla bych to vůbec? A teď báby raďte.
P.s.:Jedno pozitivum přeci jen mám je to můj báječný manžel! ))

Já mám takhle "náhodou" druhé dítě.Dlouho jsem řešila nechat,nenechat a ona mi to tak vynahradila,je báječná a úžasná,taková moje zlatá prdelka,kdybych ji neměla,přišla bych o hodně lásky a radosti.Ale když jsem tenkrát otěhotněla,byla jsem v těžké sitiuaci,rozváděla jsem se...Dnes ji beru jako dar z nebes...Pane Bože,děkuju Ti za mojí Karolínku.