Názory k článku Jak na kousání nehtů

Já si taky okusovala nehty - viděla jsem to u svého taťky a tak to u mne začalo. Komplexů jsem tedy měla až moc, ale tohle s tím tedy vůbec nesouviselo - přesně si totiž pamatuju, že jsem to děla po něm - pak se to zvrtlo a už to nešlo zastavit. Jakmile někde kousíček povyrostl...

Přestala jsem až, když jsem měla úraz s předními zuby a už to nešlo - bolelo to. Bylo mi 11. Od té doby mám nehty. Sice nejsou nic moc, mám je slabé, alespoň ale nejsou okousané:)). I když tedy právě v této chvíli jsou fakt pěkné:))

Můj synek si je nekouše, ale před cca 2 měs si je zase pro změnu začal loupat - hrůza. Co se týče kvality, má je bohužel po mně, slabé a navíc na prstíčkách záděry (stejně jako já v dětství) nehtová lůžka jsou také nahouby - ne pěkně tvarovaná a dlouhá, ale spíš širší (zas po tatínkovi) a krátká:((...
Když jsem se ho ptala, proč to dělá, říká, že tam nechce mít ty "výstupky" - občas se mu nehtík zalomí, nebo při hraní jinak poškodí a jemu to prostě vadí (to je ale povahou - úplně ho chápu, taky v takovýchle blbinách jedu na 100%) a chce se toho zbavit - ovšem napáchá tím víc škod, než užitku. Popravdě, přesně takovou odpověď jsem čekala.
Holt je asi můj, no...
Nehtíky jsem vždycky stříhali, bylo to v podstatě bez problémů, žádný jančení ani vyvádění...
Věřím tomu, že kdyby měl "jiný prsty" - rozuměj kvalitnější a lepší nehty a okolí, tohle by nedělal.
Takže vysvětluji, že je lepší, když mu to ustřihnu já, že se to nezatrhne a nebude ho to pak bolet, a už mám i úspěchy - minulý týden mi přinesl výstupek ze školky - vůli fakt má, to já bych asi nezvládla! Takže velká pochvala a následující úprava...ovšem dneska zas zatržený ukazováček až do krve...ale je to moje chyba, už jsem mu to přestala opakovat....
Zatím s tí

Máme doma podobný problém. Syn si nehtíky stále orypuje, odlamuje.Záděrky má snad na všech prstech. Nepřestane přes domluvu, ani přes plácnutí po ruce. Jakmile je chvíli v klidu a dívá se např. na pohádku, už má ruce u sebe a rypká. Nestříhala jsem mu tak nehty snad už rok. Nevíte jak na tenhle problém?

Je fakt, že teď už tu chybí jenom šťourání v nose...

Za tip, jak přestat, budu moc ráda. Já se s tím potýkám sama už řadu let a je to hrůza. Měsíc jsem v pohodě a dva měsíce hryžu. Je to šílené, ale prostě nejsem schopná s tím přestat. Štve mě to, uvažovala jsem i o psychologovi - ale zatím jsem to nezkoušela. (je mi 27) :(

Jé, tak pardón, nechtěla jsem urazit, já vlastně nevím, jak to teď s tréninkama dětí je, moje dítě je na to ještě malé, ale za "našich časů" to snad žádné rodiče nenapadlo na tréninky se chodit pravidelně dívat (byli asi rádi, že nás mají někde uklizené :-)), chodili jsme dokonce sami i tam a zase domů, ale to teda chápu, že se teď už asi moc neděje zvláš´t, když je to dál. Maminky jsem se nebála, ale když šli někdy na procházku kolem hřiště a chvíli se dívali, tak jsem nervóznější byla :-)