| Míša,Kryštof12/04,Vanda9/06, | 
 |
(17.5.2007 10:58:49)
To jsem já. Nehty jsem si kousala kam až jsem pamětí dosáhla. Přestala jsem, když jsem našla svojeho nynějšího partnera. Najednou. Prostě jsem jednoho zjistila, že mám nehty zralý na nůžtičky a pilník a tím moje okusování skončilo. V dětství a pubertě jsem měla různý tiky. "Mrkání", hejbání nosem a ušima, dokonce jsem si rozkousala zubem zub, až se mi špička odrolila. Byla jsem docela neurotický a ne moc sebevědomý dítě. Taťka se snažil na mě uplatňovat "vojenskej dril", zatímco máma mi dávala až moc velkou volnost. Nikdy mě nebili, až na pár drobných vyjímek. Jinak svoje dětství hodnotím jako vcelku spokojený a šťastný. Rodiče i babička se občas snažili motivovat. Dostala jsem svojí vlastní manikůru, občas mi nalakovali nehty světlounkým lakem. Babča vymyslela fajn věc, že když si budu nehty kousat, narostou mi na koncích prstů ošklivý boule. Toho jsem se docela zalekla a neustále jsem si kontrolovala prsty, jestli rostou. Kdyby začaly růst... bylo mi jasný, že to nepřijde jen tak z ničehož nic... přestala bych si ihned kousat nehty. Jenže nerostlo nic. V pubertě jsem si sama koupila hořkej lak. Opruz byl, že i když jsem si vzala jablko, bylo hořký taky. Všechno, co jsem jedla rukama, bylo hořký. Nehledě na to, že na tu hořkost jsem si brzo zvykla a v kousání mi nezabránila. Občas mi naši dávali za vzor jiný holčičky, jak mají krásný nehtíky. To ale mělo zrovna u mě, a doteď má, úplně opačnej efekt. Já nechtěla bejt jako ostatní holčičky. A tak jsem hryzala o to víc. Prostě našim se to nepovedlo. A ani mě potom ne. Fakt je, že po pubertě mi to přestalo vadit, přestala jsem se za to stydět, bylo mi to jedno. A jak už jsem napsala... v šestadvaceti jsem našla "toho pravýho", asi jsem se celkově zklidnila, poznala a našla, sebevědomí se zvýšilo (teď už je v pořádku) a ze dne na den kousat přestala. Doteď jsem tedy takovej "ňoupač". Pupínky, záděry a stroupky... to je něco pro mě. Ale rozďoubanej pupínek nebolí další dva dny tak, jako nehet okousanej do půlky lůžka:)
|
| Kamila, dcera 2,5 roku | •
|
(17.5.2007 11:27:48)
Můj příběh je obdobný. Od malička jsem si kousala nehty, mamka mi dokonce jeden čas radila ať koušu radši tužku. Pak jsem sice neměla tolik okousané nehty, ale ty tužky byly jak štětce a navíc tuha mi několikrát krásně zmalovala pusu, že jsem od toho upustila. Když už jsem se konečně odnaučila kousat nehty (bylo to někdy v době dospívání - to už jsem nechtěla mít tak ošklivé nehty), přišla na řadu kůžička kolem nich. Postupně jsem se odnaučila i to. V podstatě jsem to vystřídala jen za cigarety a to na celých dvanáct let se dvěma půlročními přestávkami. Až přišlo to deset let toužebně očekávané těhotenství a já nechala toho odporného kouření ze dne na den a od té doby uplynuly už tři roky bez cigaret. Jen občas, když jsem z něčeho nervózní tak si likviduji lehce kůžičku kolem nehtů.
Nehty mám tedy už neokousané, ale nedokážu je mít nalakované, lak totiž odloupu do druhého dne, prostě mě to svádí odlupovat tak dlouho až tam nemám nic (no zase ušetřím za odlakovač).
Je to ale lepší než to kouření. Moje okolí prohlašuje, že jsem nejlepší příklad rčení: "Odnaučený kuřak je horší než nekuřák."
|
| Míša,Kryštof12/04,Vanda9/06, |
|
(17.5.2007 11:38:22)
:))) jak dobře znám to s tím lakem... Co se týče kouření, mě se křížilo kousání nehtů a kouření asi sedm let. S prvním těhotenstvím jsem kouřit přestala (bez sebemenšího problému), nehty už jsem si nekousala. Oňoupaný kůžičky kolem nehtů a záděry občas mívám doteď, když jsem z něčeho nervóznější. A taky si okusuju pusu zevnitř. Když to tak po sobě čtu, jsem docela jetá:)). Donedávna jsem třeba nedokázala v autobusu sedět bez pohnutí. Vždycky jsem si kousala ty tváře, nebo různě olupovala ruce, nehty, kůžičky. Nebo aspoň rejdila jazykem po zubech. Nějakej ten vnitřní klid přišel až s dětma. Jinak jsem byla vždycky nervózní, že na mě někdo kouká a já nevím, jak se tvářit a z tý nervozity jsem si olupovala ruce a pak zas byla nervózní z toho, že to někdo vidí a tak pořád dokola.
|
| Agnes (1,5 dítěte) | 
|
(17.5.2007 12:07:48)
jak to tady všechno čtu, tak jen žasnu, jak jsou některý lidi máklý... já nikdy takovouhle "úchylku" neměla a jsem za to teda ráda. okousaný nehty jsou odporný, kamarádka si nechala nalepit ty umělý, aby se toho zbavila a udělala dobře - měla krásný upravený ruce. takže hodně zdaru v boji proti zlozvykům!
|
| Míša,Kryštof12/04,Vanda9/06, |
|
(17.5.2007 12:35:08)
Já jsem nad umělýma nehtama taky jednou přemejšlela, ale nějak jsem tušila, že i ten umělej bych uhryzala. Maximálně by mi to dalo víc práce. Jinak... se zlozvykama nebojuju, jsem pohodlná a nemám na to dost silnou vůli. Nechávám jim volnej průběh a ony, jakmile pochopěj že maj volnost (asi dosáhnou svýho), nechaj mě na pokoji:)
|
| MirkaP | •
|
(17.5.2007 13:50:27)
nosím UH gelové a musím říct, že jsou tak pevné, že nejdou ani ustřihnout. Kousat dlouhodobě jsem je nikdy nezkoušela, ale myslím, že by to asi vydržely. Za pokus by to stálo.
|
| Míša,Kryštof12/04,Vanda9/06, |
|
(17.5.2007 14:06:32)
Já už si nehty pár let nekoušu, ale jako tip pro kousačky je to dobrý. Mě taky holky... kamarádky, kolegyně... přesvědčovaly, že to neukousnu. Ale já jim nevěřila. Možná jsem jim věřit nechtěla:). A navíc, jak se znám, nechodila bych pravidelně na doplňování.
|
|
| Zuzana+Jony, 2 roky | •
|
(20.5.2007 14:09:40)
Tak já mám 30 a koušu dodnes a musím napsat, že umělé sice vyloženě okousat nejdou, ale jelikož jsem je už měla 4x, tak vím, že ani ty mi nepomohly.... Neustále s nima musím něco dělat, cvakat, ohýbat, strkat mezi zuby, něco s nima drbat, prostě dávám jim tak zabrat, že mi vydrží tak týden....:(
|
|
|
|
|
|
| Emmča, 2 děti | •
|
(17.5.2007 14:14:27)
Já kousala jen ty tužky:)
Na nehty naštěstí nikdy nedošlo. Ale přesně jak už jsem četla výše, manžel je taky hryzec , syn jakbysmet. Dcerku jsem přesvědčila docela snadno, až jsem se tomu divila. Stačilo opravdu "promluvit do duše" a slíbit, že když si nebude kousat nehtíky (byla docela malá, asi 4 - 5 le)a nechá je pěkně dorůst, tak že uděláme sváteční manikůru, pilníčkem zapilujeme, krásně nalakujeme... Povedlo se.
Na syna se to uplatnit nedalo, těžko by chtěl být jako krásná velká slečna:-)
Žádné domluvy bohužel nezabraly. Takže kouše nehty, tužky, cuká hlavou, vrtá se v nose...prostě jedna báseň :-D
|
| fisperanda | 
|
(17.5.2007 20:06:11)
Mně to přijde hrozně úsměvný, takovýhle "tiky", ale když se podívám na sebe, tak sem nedávno zlikvidovala svůj hrozný zlozvyk rýpání jebáků v obličeji, rvala sem se s tím několik let a vypadala sem díky tomu jako reklama na vředy. Vyzrála sem na to tak, že sem svůj zájem přesunula na nohy a "mačkám" cibulky chloupků. Když si vezmu kalhoty, nikdo nic nepozná. Pošuk non plus ultras.
|
| fialka | •
|
(17.5.2007 20:50:08)
to je paráda. já sem nehty nikdy nekousala, vono to nemá žádnou chuť a musí se to vyplivovat, žejo? tak asi proto. jó kůže kolem nehtů, to je něco jinýho. v dětství jsem měla taky speciální tiky, kousání vnitřku pusy a různý kejkle s prstama ve výtahu cestou ze školy.
|
|
| petrida | 
|
(17.5.2007 23:12:17)
Taky to znám. Udělá se mi na obličeji malinký sotva viditelný uhřík. Řeknu si, nechám ho, brzy se zahojí, ale za chvilku mi to nedá, jdu operovat do koupelny...Za chvilku vyjdu z koupelny, zkrvavený oteklý celý obličej a manžel se mi směje, jak jsem to vyřešila! Ale co, mně se ulevilo. Pak se mi udělá stroupek, který si ještě tak třikrát ztrhnu, než se zahojí a pak už tam mám jen malou jizvičku na celý život. Takhle bojuju i z opary a záděrkami u nehtů. Nejhorší je, že se sápu i na uhříky rodinných příslušníků, ale ti mě většinou nenechají jim pomoci...
|
| fisperanda |
|
(18.5.2007 7:54:56)
Opary sem též velice mačkala, propichovala a všemožně likvidovala. Samozřejmě sem si to roznesla všude možně, měla sem najednou pod nosem strup, že sem vypadala jak Hitler. Řešení se nabídlo samo, koupila sem si náplasti na opary a nemůžu do toho vrtat. Opar se vesele zahojí a odpadne. :o)
Se záděrama ti dám za pravdu, pořád si záděry trhám a koušu. Jednou sem seděla v hospodě, z palce mi valila krev a kamarád se mě ptal, co sem dělala a já že si trhám kurděje, že to je v pohodě, ať si mě nevšímá :o)A on vypozoroval, že když sedím vedle něho, tak si trhám záděry, špatně si to vyložil jako nějakou moji nervozitu z jeho přítomnosti a myslel si, že ho balím. Že likviduju záděry neustále, to mu jaksi uniklo. Ach, sebestřední chlapi!
|
| Margot+1 | 
|
(24.5.2007 17:45:04)
Je fakt, že teď už tu chybí jenom šťourání v nose...
|
| Kateřina35 | 
|
(24.5.2007 21:50:21)
Ahoj maminky, moc Vás prosím o radu,nebo jestli s tím nemáte některá zkušenost. Máme 20 týdeního chlapečka a i přes řádnou péči se nám nehojí pupíček. Lékařka nás poslala na chirurgii a udělala nám výtěr z pupíčku. Z kultivace vyšel pozitivně Staphylococcus autreus a Enterococcus Feacalis. Nyní nás poslala na sono podpupeční krajiny a na odběr moče. Pokud budou výsledky pozitivní, tak nas čeká operace. Prý to znamená že je pupíček nějak spojený se střívkem a musí se to od sebe oddělit. Máte s tím nějakou zkušenost nebo jste podobným zákrokem prošli, prosím ozvěte se. Mám o malého strašný strach. Klidně mi napište i na email:prema27@seznam.cz Moc Vám děkuji Katka.
|
|
|
|
|
| m41 | •
|
(18.5.2007 7:29:47)
Tak teda Emmco s dvema detmi a Fisperando ty nazvy co pouzivate a jak je to napsane tak dlouho sem se opravdu este nezasmala opravdu tady kolem sebe mam porad anglictinu tak takovy cesky humor a nazvy me vzdycky rozesmeji opravdu .
|
|
| Tereza | •
|
(23.5.2007 16:07:25)
ano, ano, ano :-)
okus kuzicek kolem nehtu, dloubani cibulek chlupu na nohach, peclive vyhledavani sebemensi blbosti, ktera se da vymacknout, okusovani tvari zevnitr... katastrofa. Okus vnitrku tvari uz se mi dari krotit, zjistila jsem, ze pri tom vypadam jako totalni debil a tak se snazim na to myslet. S vymackavanim kde ceho a okusem kuzicek nehtu se zatim nejak nedari, i kdyz se snazim...
Damy drzme se, jednou toho nechame (jen doufam, ze ne az v rakvi :-) )
|
|
|
|
|
| jitka | •
|
(20.5.2007 17:26:27)
Taky jsem si kousala nehty, můj syn také a také jsem měla mírné tiky.
Ale až teď vím proč.
Můj syn, druhý, má stanovenou diagnozu taurette syndrom.
Ten se projevuje právě tiky, mezi které patří i okusování nehtů, mrkání atd.
jitka
|
| Líza | 
|
(20.5.2007 17:34:55)
Jen upřesnění, on ti se špatným pravopisem vyhledávač toho moc nevyhledá. Ten syndrom je podle pána, který se jmenoval Gilles de la Tourette, nikoli Taurette ;-)
|
|
| Míša,Kryštof12/04,Vanda9/06, |
|
(21.5.2007 11:09:05)
No, tak jsem si něco našla (podle Líziny opravy názvu toho syndromu:)) a mohlo by to bejt ono. Nemyslím si tedy, že každej, kdo si hryže nehty, má Touretteův syndrom. Ale ty tiky... to souhlasí. Mrkání, hejbání nosem, ušima, kousání si horním špičákem do spodního až do částečnýho rozdrolení, křenění se, stáčení očí, stahování svěračů, mačkání si nosní dírky, uší a další tiky, na který si teď nevzpomenu. To všechno jsem dělala a něco dělám doteď. Ale nijak mě to neozmezuje, nedělám to pořád, mezi lidma minimálně (nenutí mě to). Spíš doma, třeba u PC (než jsem prostudovala, co je Touretteův syndrom, asi patnáctkrát jsem si zmáčkla pravou nosní dírku:)), nebo u TV. Tak mě napadá... jako dítě jsem měla vždycky jeden tik a ten jsem měla hodně a "tikala" jsem často a intenzivně. Teď mám "od každýho kousek" a zdaleka ne tak intenzivní. Fakt ale je, že když mě "kření" nos, jsem schopná chvíli odolávat, ale pak si ho můžu urvat. A pak je mi krásně:). Někdy před usnutím mám každý oko "jinak studený" a musím mrkat a různě jima kroutit, dokud to není vyrovnaný. Tak to mě těší, že je na to aspoň ofiko diagnóza:). Ale pořád jsem ještě břídil, neb jsem znala holku (bylo nám asi 18 let) a ta každou zhruba půlminutku děsně otevírala pusu, zakroutila jí a k tomu si poskočila. Bylo mi jí líto, neb pár pitomců se jí smálo. Ale aspoň byla fajn člověk.
|
|
|
|
. Co se týče kvality, má je bohužel po mně, slabé a navíc na prstíčkách záděry (stejně jako já v dětství) nehtová lůžka jsou také nahouby - ne pěkně tvarovaná a dlouhá, ale spíš širší (zas po tatínkovi) a krátká:((... 
) a chce se toho zbavit - ovšem napáchá tím víc škod, než užitku. Popravdě, přesně takovou odpověď jsem čekala.
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)