Názory k článku Uč se dcero moudrou býti aneb školka kazí (???) děti

Ahoj,muj syn 3 roky zacal chodit v zari do skolky,bohuzel jen 14dni pak onemocnel anginou a byl 3tydny doma,ted nastoupil znovu ale pani ucitelka s nim ma problem.pry neumi mluvit normalne ale krici nebo mluvi moc nahlas kdyz chce neco rict,casto pry nechce spolupracovat treba zpivat nebo malovat kdyz to delaji ostatni.navic ted pouziva hodne slovo BLBECKU,ktere slysel od sveho starsiho bratrance,bohuzel tak rika i detem ve skolce,sam ovsem nevi co to slovo znamena.navic mu pani ucitelka rekla ze je hloupy a zlobivy kluk.moc me to mrzi protoze ja ani ostatni z rodiny s nim problem nemaji.ze by to byla obrana proti cizimu prostredi?

Jsem učitelkou v MŠ a opravdu s dětmi mluvíme o tom , které výrazy mohou používat a které jsou ty "špatné". Mám ve třídě 28 dětí a nedokáži si představit, že bych použití takového slova jen tak přešla.

Nezdá se mi, že by slova naučená v kolektivu dětí, měla dlouhého trvání, pokud dospělý vysvětlí, že doma tak nemluvíme a pak reaguje je jemně a dítě není proto stále středem pozornosti, rodiče tato slova nepoužívájí, neslušná slova vyhasnou. Nad střílením bych se zamyslela ve smyslu, že my samy dětem aniž si to uvědomujeme pouštíme televizi, kde jsou v odpoledních hodinách alespoń tři dektivky se střílením, nebo televizní noviny se zdají být také nedostižným přehledem násilí, dětem se pak zdá, že střílením se řeší problémy nejrychleji. \není to spíše v nás dospělých, než v mateřské škole, že se děti všemu tak rychle přiučí.

Možná by se mnohé maminky divily, co krásných slovíček jejich miláčci znají. Mám pocit že si myslíte, že je to učí p. učitelky. Všechna slovíčka si však děti nosí z domova, z pískoviště i od kamarádů . Boj s tím je trvalý a neúspěšný. Těším se na dobu, áž do třídy nastoupí poze děti, která tato slova neznají . I my jsme překvapeny kolik nepěkných slov děti ve 3 letech znají a kolik z nich nezná slovíčka : prosím, děkuji, dobrý den nebo i obyčejné ahoj.Možná ,že vaše dítko MŠ naučila několik "slovíček!"ale třeba i to , že není jediné na světě. Že občas musí i čekat, než je uřání splněno, že když poprosí, hned je to jednodušší a že na " ale já to chci!" nikdo neslyší. Ale také jaká je legrace při splečných hrách, jak nám dohromady lépe chutná a že pohladit a pofoukat umí i jiní, ne jen maminka. Pro vás, kteří dáváte své dítě do MŠ s tím, jak budete pouze hladat chyby u druhých ¨(jen ne u sebe )mám radu - najměte si chůvu a udělejte z vašeho dítěte skleníkovou květinku. Mnoho zdaru při bezchybné výchově ( samozřejmě, že pouze té vaší ) !

Zaprve nevim, co je principialne sprosteho na tom, "byti v riji", to je stav, ktery je zrejme pri chovu koz potreba rozlisovat, tak k tomu musi (melo by) byt pouzitelne slovo. Jo, mozna jsou pro to slova dve, jedno akceptovatelne a druhe vnimane jako sproste.

Zadruhe - byt si jinak knih a uvah pana Eisnera vazim - si moc nedovedu predstavit, co ma kozi rije spolecneho s podlouhlym kusem dreva a zda se mi, ze v tomto bode ponekud sklouzl k lidove etymologii.