| Jancy | 
 |
(25.11.2005 13:24:02)
Jsem z ostravska, ale rodiče mám z čech a již. moravy. Ostravsko má svou vlastní řeč, danou obydlením němci, poláky, slováky. Vlastně se tam mluví "ponašimu". Díky původu rodičů se u nás doma mluvilo celkem spisovně. Když začal syn chodit do školky uprostřed havířského sídliště, taky začal nosit různá slova, ale stačilo říct, že já tak nemluvím, taťka tak namluví a babička taky ne, tak proč by měl tak škaredě mluvit on. A byl klid.
Horší bylo, když přinesl nějaké krajové slovo. Třeba štrample (punčocháče). Řekla jsem mu, že se mi to nelíbí, že to není české slovo, i když se v tom kraji říká a že nechci, aby to říkal. Syn to pochopil velice rychle, ale paní učitelka ne. Když to syn od ní slyšel druhý den ve školce, podal jí vysvětlení, které dostal od maminky. Paní učitelka mu velice "výchovně" ukázala zač je toho loket. Začala na něj křičet, že ji nebude poučovat. Když mi to odpoledne syn s pláčem říkal, tak jsem šla poučit paní učitelku. Snad už na děti nekřičí, když přejímají názor svých rodičů. Nevím, je to už deset let a bydlíme 200 km daleko.
|
| Bibi* | 
|
(25.11.2005 13:52:00)
No,Jancy,tohle bych tak hrůzně nebrala,já si celkem na hantecu zakládám:o))) a můj chlap je severomoravák jak vyšitý-štrample,trinčky,pec,stolek apod. jsou běžnou součástí mluvy babičky a dědečka,manžel už přece jen žije dlouho na jihu.Myslím,že dítě má znát tu spisovnou alternativu ,ale tyto nářeční výrazy mu nemohou uškodit,spíš ho i obohatí:o))))
|
| Tara | •
|
(25.11.2005 14:06:30)
"Stolek" jako ve smyslu "zidle"? Tak tohle teda opravdu nesnasim. Myslela jsem, ze to muj muz rika, protoze ho vychovavala babicka, ktera umela lip nemecky, nez cesky (taky rikala casopisum "zesity" a pouzivala jeste spoustu dalsich slov, kterym jsem nerozumela), a ono je to ostravsky...
Me tyhle vyrazy dost vadi, "deska" misto "prkno", "tacky", "ryna", "sikovna" taky znamena neco jineho, ani nevim co. Spouste slov porad jeste nerozumim, kdyz tam prijedu. Je mi divne, ze to lidi pouzivaji, i kdyz mluvi se mnou, to si neuvedomuji, ze to neni cesky a ze jim nemuzu rozumet? Ja take v rozhovoru s neznamymi lidmi nepouzivam odborne vyrazy a cizi slova, i kdyz je mi takove vyjadrovani prirozene (mluvime tak doma i s kamarady), protoze cekam, ze by mi nemuseli rozumet. Vite, jak jsem se stydela zeptat, co to je, kdyz mi nekdo vypravel, jak v nejakem podniku vsichni dostali syfilis, protoze pouzivali jeden krigl? :-) Co znamenaji "strumple" jsem se dozvedela az ted.
|
| Líza | 
|
(25.11.2005 14:09:23)
Taro, a mně zas připadá, že všechny ty nářeší jsou poklad a jsem ráda, že ještě nevymřely.
Proč třeba když na to ostravsko jedeš, se nenaučíš ostravsky? Když ti teda tak vadí, že nějaký slova naznáš? Proč se oni mají přizpůsobovat tobě?
Fakt by mě v životě nenapadlo chtít po svých příbuzných na Moravě, aby si kvůli mně kroutili pusu a mluvili pražsky...
|
| Tara | •
|
(25.11.2005 14:30:11)
No, kdybych se mela pokazdy, kdyz nekam jedu, ucit mistni nareci, to bych teda nezvladla. Ja taky necekam, ze se cizinci, nez sem prijedou, nauci cesky.
Zatim jsem si vsude vystacila s anglictinou (teda s takovou tou zjednodusenou turistickou verzi anglictiny) a v Bulharsku s rustinou, dulezite veci prectu i v nemcine nebo v italstine. Dokonce i v Chorvatsku se trosku domluvim. Jenze na Ostravsku si ani s tou anglictinou neskrtnu :-)
Ja nechci, aby si kvuli me "kroutili pusu" a mluvili "prazsky", existuje taky spisovna cestina, kterou se ucili ve skole a ktere snad vsichni rozumeji. Jak uz jsem psala v minulem prispevku, ja taky svoji rec prizpusobuji posluchacum a tomu, cemu muzou pohodlne rozumet. Ve spouste rodin maji pro nektere veci zkomolene nazvy, ktere vetsinou vymysleli jejich deti, kdyz se ucili mluvit, v tech rodinach se to bezne pouziva, ale na verejnosti ne, protoze by tomu cizi lidi nerozumeli.
|
| Katka,kluci 3 a 6 | •
|
(25.11.2005 14:41:04)
Já si nemohu pomoci,ale mě se ta různá nářečí moc líbí. Máme ve firmě spolupracovníky z různých regionů,často s nimi telefonuji. Když volá pán z Frýdku-Místku,vždy mě to zlepší náladu,je to něco úplně jiného,než jak se mluví tady.Nebo zase lidi z jižní Moravy...Je ale fakt,že mě zase rozčilují některé místní zvyklosti(Hradecko),a to: "Objednáme na sobotu brigádníci." nebo "Jdu nakrmit králíci".To je běs.
|
| Ivana Procházková | 
|
(25.11.2005 17:01:28)
To není jen Hradecko, to jsou od Hradce nahoru celé východní Čechy až po Broumovský výběžek :)) A co třeba takové "Půjdeme tam s dětima." He? :)) Anebo ta hadra, ta korálka.. :))
|
| ronniev | 
|
(28.11.2005 1:49:49)
Jo! Hadra, okurek a zajci v zajčárně (pro neznalé: králíci v králíkárně). A půjdeme k Novákom. Šlak mě může trefit! Můj muž naštěstí bydlí v Praze už tak dlouho, že se to odnaučil a říká to, jen když mě chce pozlobit, ale naši tamní kamarádi to říkají všichni a vůbec nechápou, co je na tom divného!
Ale abych byla spravedlivá: mého muže čerti berou, když ode mě slyší, že na něj počkám na Palackým náměstí. (Schválně, kolik z vás si "z jedný vody načisto" uvědomí, co je na tom špatně?)
|
| pozitivni mysleni | 
|
(28.11.2005 1:56:39)
Pravda je ze ja bych asi rekla na Palackyho namesti, coz je taky blbe.
Muj manzel zase nedokaze pochopit, ze chodim dyl.
Treba kdyz reknu:Ja jsem dnes rano mela problem a prisla jsem dyl do prace.To zacne proboha jak muzes prijit "dyl".Tak se opravim ok "dele".to je jeste horsi snad "pozdeji" ne, tak mu reknu "pozdejc".Taky blbe.
|
|
|
| betty, 4 letá princezna | •
|
(28.11.2005 16:29:16)
Mě zas bere čert z "vejtahu, komejna, vejkendu, čekulády, Novákoic dětí", a podobných plzeňských lahůdek. Prožila jsem na plzeňsku celý dětství až do střední školy a rodiče tam žijou pořád, ale tyhle slovíčka mě dodneška ničí...
|
|
| Eva + kluci (02,03,06) | 
|
(28.11.2005 17:13:27)
Z východních Čech nesnáším "řekni to Ondroj a Péťoj"!!! Bleeeee
A na krnovsku se říká "všichni to vijou" (vědí!) a "až sem donde" (přijde). Jsme se bavili, když kamarád říkal, "všecky děcka to vijou", jako že všichni kámoši to vědí, a my přemýšleli, jaký děti kde vyjou.
|
|
|
| Rosie | 
|
(27.11.2005 17:16:29)
Různá nářečí mám taky moc ráda. Babička byla z Olomóca, ale napůl Polka a semtam do mluvy připletla počeštěný německý výraz - no řeknu vám, někdy to znělo fakt zajímavě. Ale tak nějak to k babičce patřilo a já to měla moc ráda.
Manžel je jihočech, já Pražačka, žijeme v Praze. Pražský přízvuk je příšerný, to uznávám. Když jedeme k manželovým rodičům, tak tam se mluví samozřejmě "jihočesky". Mě to nevadí, naopak, zní mi to hezky. Ale když starší dcerka začala říkat např. "tátovo bunda", tak jsem si uvědomila, že by s tím mohla mít ve škole problémy, za rok jde do 1. třídy. Spojení tohoto typu totiž používá dost často a já nevím - mám ji opravit nebo nechat být s tím, že ve škole se to spraví? Nemáte někdo podobnou zkušenost?
|
|
|
|
|
| Eva K | •
|
(25.11.2005 15:58:07)
Nemyslím, že lidi v Ostravě schválně mluví nářečím, aby jim odjinud nerozumněli. Prostě mají ta slova z běžné mluvi v krvi. V mém rodném městě se mluví velmi spisovně a samozřejmě máme i pár "svých slov" a spisovnost jsem si "zkazila" až v Praze. Nářečí vnímám jako plus, asi to bude jedna z tradic, která nám vydrží nejdéle. Ještě jsem se nesetkala s tím, že by někdo nebyl ochoten mi nějaké slovo vysvětlit. A nemyslím, že by nářečí bylo jen českou záležitostí. Eva
|
| Tara | •
|
(25.11.2005 17:56:41)
No, ja jsem se tedy uz nekolikrat setkala s neschopnosti mi neco vysvetlit.
Typicky priklad je jedna moje znama (z Valasska). Rekne vetu, kde se vyskytuje slovo XYZ. Zeptam se: "Co je to XYZ?" Ona: "Je, ty nevis, co je XYZ?" Ja: "Nevim." Kdybych to vedela, tak se snad neptam, ne. Ona: "Hihihi, je, Jarku, ona nevi, co je XYZ!". Jarek mlci. Ja: "Hele, tak co je to XYZ?" Ona: "Ty to vazne nevis?" Ja: "Ne." Ona: "No, XYZ, to je takovy, no, XYZ, no."
|
| Líza |
|
(26.11.2005 5:36:18)
Taro, a jak teda můžeš čekat, když ti lidi nedovedou dotyčný výraz ani vysvětlit, že ti ho budou překládat do obecné češtiny??? To nemá logiku.
Fakt nechápu, proč je takovej problém, že někomu něco nerozumíš...se přiuč. Čeština je bohatej jazyk, ale oproti některým jiným z ní už mnoho krajových zvláštností vymizelo. Fakt jich tu nemáme zrovna moc.
|
| Rajče | •
|
(26.11.2005 14:13:54)
Tak já nářečí miluji:), pocházíme z Hané, jedna sestra bydlí v Praze s Pražákem, druhá v Ostravě s Ostravákem, já v Brně s Hanákem a když se sejdeme u našich, bývá veselo... A dcerku zvykáme od mala, ale když jí "ostrávaci" řekli, ať si sedne na dupku, tak byla docela překvapená, kam že si to má sednout?
|
|
| Tara | •
|
(26.11.2005 15:30:27)
Ale jo, me je jedno, ze tomu nerozumim. Muzu se ptat, akorat ze kolikrat ani nepoznam, jestli to slovo, na ktery se ptam, neni sprosty. (Aha - jak to pak maji poznat deti.) Ani uz nevim, proc jsem se do tehle diskuse pustila. Asi jsem reagovala na nekoho, komu takovyhle vyrazy nosi dite ze skolky, to snad chapes, ze muze lidem vadit; skolka je prece jen vzdelavaci zarizeni.
Ani mi tak nevadi skutecne ceske narecni vyrazy, ale tahle ostravska patlanice - ani cesky, ani nemecky, ani polsky.
Zrejme jsem na tyhle veci precitlivela, sorry. Me se totiz pravidelne stava, ze vsichni kolem me vesele brebentej touhle hatmatilkou, a kdyz me pak behem nekolikadenni navstevy uklouzne jedno jedine slovo typu "entropie" nebo "irelevantni", tak to pak da tchyne memu muzi sezrat, ze pry "se vytahuju" a ze mi chudaci nemuzou rozumet. Kdyby to aspon rekla primo me, takhle on si s tim neumi poradit. No, nastesti minule nevhodne slovo "homogenni" pouzila petileta dcerunka, ale stejne z toho bylo pozdvizeni.
Omlouvam se, moje tchyne nema nic spolecneho se sprostymi slovy ve skolce.
|
| Líza |
|
(26.11.2005 15:31:55)
:-)))))))))))))))))))))))))
|
|
| Boďka | 
|
(27.11.2005 9:54:12)
Jáááj, Tara, ďakujem, že si rozpútala trochu diskusie ohľadom nárečí, úprimne si ma rozveselila. A to radšej nepridám svoje postrehy z "východniarčiny", lebo to by mi tu asi fakt nikto nerozumel. Kto niekedy pozeral film "Pásla kone na betóne", tak presne z tohoto regiónu ja pochádzam. Kámoška dokonca pochádza z tej dediny, kde sa to natáčalo.
Tiež som ako malá vedela len spisovnú slovenčinu (mama bola učiteľka, tak si na tom zakladala). Ale keď som bola staršia, chodievala som k babke na prázdniny, a bola zo mňa aj z mojich sestier trochu nesvoja, stále sme sa pýtali že čo je to "džveritko" alebo "garadiče", či "kapura" a "graty" Na vysvetlenie: zrkadlo, schody, brána, riad.
|
|
|
|
|
| Martina, Ditka 3m | •
|
(26.11.2005 19:22:45)
Oj, ta nářečí. My jsme z liberecka. Vloni jsme byli kamarádům na svatbě, ženich od Brna, svatba na Slavkově, hostina u rodičů. Super pařba, musím říct. Ale k nedorozuměním docházelo u každého druhého slova - dáte si ještě šufánek polívky se ještě dalo vydedukovat. Ale když mi ženichova maminka řekla - vezměte Jirky a běžte ... (už nevím co udělat), byla jsem dost zmatená, Jirka tam byl jen jeden :-))) Byli jsme tam přes víkend a nasmála jsem se do zásoby.... A moje milá sestra mě přiváděla k šílenství výrazem "rozžni! který pochytila v Olomouci na koleji....
|
| PajaMM | 
|
(26.11.2005 20:14:26)
Tak to znam moc dobre:-) Ja jsem od Kladna a s prestavkou uz ziju v Brne 6 let...
Ze zacatku to bylo hodne tezky - doma mi rikali, ze uz nemluvim jako oni a v Brne se mi smali, ze nemluvim jako oni... Doted se obcas preme s mym nastavajicim o spravnem zneni slov, ktera ucime nasi malou, ale je to sranda:-) Ale musim priznat, ze nikdy nebudu mluvit jako Brnaci a vzdycky na mne bude poznat, ze jsem z Cech... I kdyz se snazim, tak nektere vyrazy proste nereknu, protoze mi jednoduse nejdou z pusy, i kdybych se rozkrajela:-)))
Ale mam to tu v Brne moc rada a nestezuju si:-) Kdyz necemu nerozumim, tak se zeptam...
A nase dcera uz mluvi jako Brnak:-))) A vlastne proc ne, ona se tu narodila a jedna pulka jeji rodiny tu zije, ze...
|
|
|
|
| Luci, Ondra 24.09.03 | 
|
(25.11.2005 17:13:22)
Mila Taro,
i ja se musim pousmat nad tvym prispevkem. Pochazim z "Ostravska" a ted jiz delsi dobu bydlim v Praze. Ja mam porad problem s tim, jak "prazaci" natahuji a komoli slova, nekdy jeste hure nez my "ostravaci":-)) Takze si nemyslim, ze by nekdo mel menit svoje vyjadrovani, jenom proto, ze ty nerozumis:-)) Ja se take porad babicky ptala, kdyz na me spustila po "hanacky", taky mluvim dost dobre nemecky, zila jsem tam sest let a ani tam jsem nemela nikdy problem, aby mi nekdo vysvetlil slovicko, ketere zrovna nebylo "hochdeutsch". Takze se nemas urcite za co stydet:-))
|
|
| Martina | •
|
(28.11.2005 6:05:59)
jsem Ostravačka, žiji tady už od narození... S tím "ponašimu" to tady není až tak ostré, to spíš na karvinsku, jinak záleží na tom, v jaké společnosti se člověk pohybuje. V podstatě můžu říct, že kromě Pavla Dobeše, jsem tu klasickou ostravštinu snad nikde neslyšela - samozřejmě nechodim na pivo se zasloužilými havíři (pozn. horníky 8-))).
Každý kraj má něco, nemusí to být poněmčené (viz Prajská - Hlučínsko apod.), zkuste říct pražákovi "rožni".... (rozsvítit světlo 8-))). Tady se to běžně používá a není to nic tragického.
Že je krýgl pivní sklenice - půllitr, to je oficiální pivovarnický termín. Celkově bych ale řekla, že u nás v Ostravě máme relativně nejspisovnější češtinu (nepočítám jisté sféry tmavší pleti nebo starší lidi), nepoužíváme koncovky -ej, akorát mluvíme asi trošku rychleji než Pražáci a proto nám nerozumí, protože nestíhají. Tohle je moje zkušenost z Prahy, tam než někdo něco tou pomalou rozvláčnou pražštinou řekne... 8-)))
PS: nemůžu ale nepřidat manželův oblíbený vtip:
Na nádraží v Praze Ostravák kupuje jízdenku: "Listek, p..o." Slečna v kase se ptá: "A chcete na Svinov nebo na hlavní?"...
8-))))
|
|
| Květa | •
|
(28.11.2005 10:58:12)
Já bych to s tím nářečím neviděla tak tragicky. Já pocházím z jižní Moravy a manžel ze Slovenska od Spiše a to je teprve něco. Kdysi se mě kolegové v práci ptali, jak doma mluvíme, jestli česky nebo slovensky. Já jsem odpověděla, že vzhledem k tomu, odkud každý pocházíme, je to někdy taková babylónská věž – zmatení jazyků. Jo a ještě něco, jednou jsem použila nějaké nářečné slovo a manžel se mi řekl, že je to směšný výraz. Na to jsem mu odpověděla, že kdybych se měla smát nad každým legračním slovem, které řekne on, tak se směji skoro pořád. Když jedeme k manželovým rodičům, tak se těším, jaký výraz se asi zase naučím. A myslím si, že opravdu je nemohu nutit, aby mluvili spisovně slovensky, a taky proč? Jejich mluva je opravdu velmi zajímavá. J
PS: Ovšem reakce učitelky ve školce byla nanejvýš podivná.
|
|
| smetk,12+4tt | •
|
(28.11.2005 14:30:27)
Teda Taro, já tě totálně nechápu:-)..su rodilá cajzlica z Práglu a nestydím se za to, 6 let sem žila v Brně,z tho 5 let s Ostravákem a stu tak pročichlá bojím nařečím, až to hezké není a někdy je to sranda, když si utahuji s přátel, občas mou pražštinou prolítne tu slovíčko z hantecu a tu něco ponašimu a nikomu to nevadí..jen si ze mě utahují, že jsem fakt pražanda jak brno:-))..dyt ta nářečí jsou krásná a není na tom nic špatného, když se zeptáš, co to slůvko znamená.Také si pamatuji, jak jsme byli tehdá u rodičů v Ostravě a zeptali se mě, kolk chci kobzolí, netušila jsou, co to je,ale řekla jsem přiměřeně a ejhle, byly to brambory,takže erteple apod..je to bomba jak je ta čeština tvárná a k těm krajům ta nářečí prostě patří!!!..když su v Praze, mluvím po pražsku, když su v brně mluvím po brněnsku..pokud si z Prahy, slyšela si se někdy?..abych pravdu řekla, pražšina je také děsná mluva, když sem se vrátila z Brna, tak mi to tady trhalo uši, jak pražáci protahují a zpívají..jenže my si to neuvědomujeme, bo se neslyšíme...tak o tom trochu popřemýšlej...pokud ty dojedeš na Moravu, tak není ničí povinností mluvit tak jak se tobě zlíbí:-)
|
| Tara | •
|
(28.11.2005 14:51:01)
Clovece, ja vim, ze nemluvim spisovne. Ale kdyby mi nejaka carodejnice slibila, ze kdyz budu mluvit spisovne, tak vsechny nareci vymizej, tak bych se premohla. Vadilo mi uz, kdyz do nas tohle narodni bohatstvi hustili ve skole. Nareci nejsou o nic bohatsi nez obycejna stredoceska obecna cestina, nemaji vetsi slovni zasobu, neumoznuji presnejsi ani vyjadrovani ani jemnejsi rozliseni. Bohatstvi jazyka je v mnozstvi vazeb a jinych vyjadrovacich moznosti, mezi kterymi clovek muze volit, a ne v tom, ze v jednom kraji se rika "futro" a ve druhem "zaruben". Vidis, tu posledni vetu jsem musela napsat spisovne, protoze jakmile tu byla trosicku slozitejsi myslenka, uz jsem ji nezvladla zformulovat v obecne cestine (ktera je vlastne moji materstinou) - a myslim, ze ani nareci tohle nezvladnou.
Snesu takovy ty veci, co se udejou jaxi omylem, treba "tatovo kalhoty" nebo "nakrmit kralici", nebo nestandardni melodii vety. Me prijde blby, kdyz jsou lidi na svoje nareci hrdy (pro uplnost - ne, nejsem hrda na svoji "prazstinu", je mi uprimne ukradena, je to pro me asi takova nahodna okolnost jako hnedy oci nebo starsi sestra). Proc by se mel nekdo vytahovat odkud je? Prece neni dulezite, odkud clovek je, ale co dela, co umi, cim je a jaky je. Proto taky nemam vubec zadne namitky proti profesnimu slangu a pranic mi nevadi ani "fuka" a "lajsna" u zedniku, ani "promoce" a "cilovka" u tech lidi z reklamy.
|
|
|
| Pratchett | •
|
(8.12.2005 11:16:55)
Prkno je svým původem dost sprosté slovo, jen mimochodem:-) U nás prostě jsou desky. Daleko horší než prkno, rýna apod mi přijde "autobus přijel dýl" a "Pájovo rodiče přijdou dýl". Což je na mašli:-) Nářečí člověka obohacuje - takže nezakazovat, učit a vysvětlovat:-) Nebo se dítě v dětském kolektivu neuchytí. Ale ve škole by se mělo hovořit spisovně, to je pravda.
|
| Tara | •
|
(8.12.2005 12:20:53)
Divala jsem se do etymologickeho slovniku, a tam je u prkna napsano "puvod nejasny". Jen je tam napsano, ze "prkenice" puvodne zrejme byly "drevene desky na spisy". Tak nevim, mozna ze vam "prkno" pripomina nejake narecni sproste slovo.
Kdyz rikate prknu "deska", tak tim svuj jazyk neobohacujete, ale ochuzujete, protoze tim ztracite moznost rozlisit mezi "prknem" (drevene, neprilis silne - pak by to byla "fosna" - a hlavne s delkou vyrazne vetsi nez sirkou) a "deskou" (muze byt i z jineho materialu a pomer delky a sirky je mensi, muze byt i ctvercova).
Je to podobny rozdil jako mezi slovy "hrnec" a "kastrol".
|
| Pratchett | •
|
(8.12.2005 12:27:30)
Ne, to není pravda:-) Prkno je z hledisko filologického prý odvozeno od prčiti se (koza se prči - tedy je v říji), aspoň co jsem se dočetl v knihách od Eisnera. Ale to je jedno. Jen jsem chtěl říct, že je dobře, pokud člověk zná i nářeční výrazy - samozřejmě i ty spisovné:-) Takové brambory, erteple, zemáky, zemňáky, zemní jabka, kobzole, gorále...to je radosti:-)
|
| Tara | •
|
(8.12.2005 12:33:48)
Zaprve nevim, co je principialne sprosteho na tom, "byti v riji", to je stav, ktery je zrejme pri chovu koz potreba rozlisovat, tak k tomu musi (melo by) byt pouzitelne slovo. Jo, mozna jsou pro to slova dve, jedno akceptovatelne a druhe vnimane jako sproste.
Zadruhe - byt si jinak knih a uvah pana Eisnera vazim - si moc nedovedu predstavit, co ma kozi rije spolecneho s podlouhlym kusem dreva a zda se mi, ze v tomto bode ponekud sklouzl k lidove etymologii.
|
|
|
|
|
|
| Lucka + 2ks | •
|
(26.11.2005 15:04:37)
Já jsem se na severní Moravu přivdala před 8 lety a zezačátku jsem měla dost problém porozumět manželovým rodičům a prarodičům. I způsob, jakým mluvil můj manžel, mě rozesmíval a někdy rozesmívá ještě dneska. A bylo to o to horší, že moje maminka učí v Čechách (Podkrkonoší) na střední škole češtinu. Vždycky jsem k manželově ohromné radosti žhavila večerní telefonní linku a brečela smíchy do telefonu, co jsem se zase dozvěděla nového. Nejvíc nás obě dojalo, když mě začal manžel přesvědčovat, že se rozlišuje výslovnost měkkého a tvrdého i (I,Y) a že je to dokonce učili ve škole!
Teď máme dvě děti 6 + 4 roky a ty si z toho vybraly svoje: Používají některé místní výrazy, ale skloňují a vyslovují jako já, rozumějte nedávají přízvuk na předposlední slabiku a v jejich řeči je běžné "hezkej, novej, vokurka atd.) Manžel už se s tím nějak smířil, zezačátku jim nadával, když říkaly "hele" nebo "viď", prý to jsou sprostá slova! Tak jsem mu řekla, že nevím, co to je "okurek", "cukle", "štrample", že to jsou taky sprostá slova a byl klid. Mimochodem znáte Ostravaka Ostravskeho? Doporučuji všem, potom teprve uvidíte, co to je Ostrava a její dialekt.
|
|
| Jancy |
|
(27.11.2005 22:42:05)
Bibi, mi osobně až tak moc nevadí ostravština. Sama jsem se tam narodila, vyrostla, sama po sedmi letech žití v Čechách mluvím pořád s přízvukem i když jsem si myslela, že už taky mluvím jinak. Až nahrávka na kazetě mi to potvrdila. Jsou slova, která mi prostě vadí. Mě nadzvedlo, že synovi jsem vysvětlila co a proč se mi nelíbí a on to vzal za své. Já jsem se rozčílila nad reakcí synovy učitelky. Stačilo aby řekla: "Ano, není to české slovo, ale já jsem se tady narodila, naučila jsem se to od rodičů a asi se to už neodnaučím." Jenže co se bude bavit s pětiletým špuntem. Syn by to pochopil a zase by byl klid. Proč křičela, že ji nemá poučovat. Bála se, že je moudřejší než ona?
|
| Bibi* |
|
(27.11.2005 23:27:55)
Jamcy rozumím,to rozhodně není pedagogický přístup.Jinak ad učitelky v MŠ-bezmezně je obdivuji,mě stačí k vypěnění ti moji dva dáreččci,když přijdu do školky a vidím tu přesilu,hluboce se skláním a smekám:o)))),těžce vydřené peníze,navíc asi spíše almužna:o((
|
|
|
|
| ydney | 
|
(28.11.2005 13:05:34)
Tyjo, ja taky rikam detem, at si na telocvik sundaj strample:-)! Presneji strampliky:-) Vubec me nenapadlo, ze by to mohl byt problem.
|
| ronniev |
|
(29.11.2005 1:32:34)
Já měla problém, když jsem vypravovala syny na lyžařský tábor, který pořádala instituce pocházející z Třince, a dostala jsem seznam věcí, které mají mít. Co já se napátrala, než jsem přišla na to, co jsou to ty štrample!!! (už proto, že moji kluci už dva tři roky štrample i punčocháče rezolutně odmítají vzít na sebe, i pod lyžařskou kombinézu, tak nosí jégrovky a je to).
|
|
|
| markéta, Tereza 7/03 | •
|
(29.11.2005 13:51:49)
A proč ti vadí, když dítě občas použije nějaký krajový výraz? Myslím, že je důležité, aby dítko vědělo, co to je a jak se to řekne spisovně, ale proč by si nemohlo oblíknout punčocháče a sundat štrample?
Můj otec je taky z Ostravska, mezi svými příbuznými se baví "po našimu", mně se líbí to poslouchat. A dcera např. používá výrazy kšandy, kšandopéro, hózntrégy (to je právě "po našimu") a navíc ví, že "kšandám žiká děda hosntégy".
|
|
|
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)