Názory k článku Zkušenosti novopečené maminky

No páni, tohle bych nechtěla zažít, jsi hrdinka, divím se, že jsi se vůbec rozkojila ... Pravděpodobně jsi mléko ztratila kvůli špatné psychice, i když znám případy, kdy mámy byly vpohodě, všechno jak má a třeba do týdne bylo mléko pryč .

Já jsem rodila 20.9.2009, teď je broučkovi 3,5 měsíce a i když pořád kojím, už musíme dokrmovat 3x denně, vždycky ráno, poledne, večer . Prostě po 3. měsíci začal malej řvát hlady, musela bych ho kojit skoro neustále a to se prostě nedalo... No a když přestal přibývat (a do toho jsem prodělávala parádní zánět prsu), holt jsem odšoupla předsevzetí kojit plně minimálně do konce 6. měsíce... spokojený dítko mi za to stojí.

Nevím, ale zdá se mi, že dneska je podpora kojení tak velká, že jsou mámy (a hlavně prvorodičky) tak "nabuzený" představou o tom, že dají dítěti to nejlepší, že se jim to potom nemusí povést - prostě čím víc a urputněji chceme, tím hůř to (jak na potvoru) jde .

A mmch k těm porodnicím - taky jsme všechny vážily jak blázni, sestry na odd. šestinedělí na tom přímo bazírovaly. Na tohle nevzpomínám ráda, myslím, že ženská po porodu by si zasloužila víc klidu na sžívání se s mimčem, než neustálý běhání k váze a zpátky. No co, teď jsme doma a můžem si všechno dělat podle sebe, no ne? A příště to přežijem už líp, když budem vědět co a jak . Držím palce.

Myslím,že nějaké rady jsou zde i zbytečné. Každé miminko je jiné a každá máma je jiná.Je prostě na vás,jak to či ono uděláte.Mně taky pořád tchyně a babičky radily,že za nich se to dělalo tak či onak a já že to dělám špatně.Nemyslím si.Dělala jsem všechno podle sebe a ted mám krásnou šestiletou dceru,která nemá problémy ani v kolektivu,ani s jídlem ani s nemocemi.Myslím,že dobrá rada neuškodí ale nic se nemá přehánět.

Ahoj Andreo mockrat dekuji za Tvoje pojednani. Po jeho precteni jsem uz trosku klidnejsi. Jsem v 5 mesici tehotenstvi - prvniho a s detmi nemam vubec zadne zkusenosti. neustale se me znami ptaji jestli se tesim a jestli uz mam to a tamto... Ja nemam vubec nic a vzdy kdyz mi nekdo da nejaky seznam vybavicky, spis se mi z toho udela nanic a nechce se mi to nejak resit.Kazdy seznam je totiz jiny a zasla jsem do prodejny s kojeneckym zbozim a prodavacky me zahltily nemoznym mnozstvim vyrobku, bez kterychh se miminko neobejde, ze jsem zatim vzdycky utrekla:) Zatim pracuju a myslim, ze je to pro me lepsi - mam jine starosti, manzel je take zvykly resit vse 5 min po 12,takze jsme zatim v pohode. Jenze pak mi (temer denne) zavola mamka a zacne tvrdit ze nemam cas.... no akorat se vzdycky nastvu, tak me Tvuj clanek docela povzbudil, protoze v nem najdu prakticky vse co asi vazne budu potrebovat. Jeste jednou dik Iva

Betusko, zachovej rozvahu, tezke to neni! :) Trebaze se tvrdi, ze clovek je tvor socialni a peci o mladata se musi ucit odpozorovavanim ci jinak, za sebe tvrdim, ze instinkt a selsky rozum jsou nade vse! Druhou cast porodniho kursu o peci o dite a kojeni jsme neabsolvovali, protoze jsem mezitim porodila. V porodnici na nas nemeli cas, takze vysvetlovani bylo minimalne. Presto automaticky vis, jak uchopit miminko (jedina zasadni vec je nenechat se vystresovat "radami a varovanim" a ridit se instinktem), sama nejlip zjistis - oba zjistite - jak je to s kojenim (krome doporucovanych poloh se nam casem osvedcily i nektere naprosto silene :-) ) a kdyby ti do toho nikdo nemluvil, budes sama behat k miminku, kdykoli zaplace a davat mu jist, kdykoli si rekne, coz je podle mne to nejlepsi. Moda ohledne vychovy deti a pece o kojence se meni, ale to zakladni zustava... Dceri je ted pet mesicu a prezila i mou "flinkavou" peci zcela ve zdravi a dokonce i v lepsim rozmaru nez deti matek uzkostlivek.
Take jsme nemerili vodu na koupani, vzdor radam z porodnice (dite ma nizkou vahu, kojte po dvou hodinach!), pediatricky (kojte po trech hodinach, ne casteji, at se poradne naji) i nemocnice, kam jsme jeli s kolikou (kojte minimalne po trech hodinach, at to staci stravit) jsme kojili, kdykoli si dcera rekla - tak zhruba kazdou hodinku :-) a boleni briska se upravilo samo, stejne jako vaha. Prvni tri mesice dcera odmitala lezet v postylce nebo v kocarku, tak se proste tri mesice nosila nebo chovala (rada z porodnice: deti se nechovaji! mazlete se s nimi, kdyz lezi v postylce!) a az pak zacala ocenovat soukromi postylky nebo rozhled v kocarku. Stejne tak nechtela spat sama, takze se mnou casto spala v posteli (zalehavani deti neni sice mytus, ale i u zvirecich maminek, ktere maji tech drobecku sest sedm, se stava jen vyjimecne a jen prvorodickam... a hlavne, kdybych toho sveho temperamentniho petikiloveho drobecka zalehavala, nepochybne bych si vsimla :-) ). Take bychom meli kojit az do konce sesteho mesice - ja bych rada, ale dcera zacala loudit jidlo (bez toho, ze by ho predtim byla ochutnala), takze v tomhle rocnim obdobi spokojene ozuzlava oloupane merunky (pochopitelne toho moc nesni) a mixovanou mrkev... a tak dal. Hlavni vec je spokojene miminko a trendy ve vychove, vyzive a peci o deti neni sice od veci znat, ale taky je potreba mit na pameti, ze se casto meni.
Takze: NE, neni to tezke! :-)

Možná když se ty očistky nechají ve vložce v tomhle vedru, je to jen otázka času.. Eva