Názory k článku Příběh o odmítnutí amniocentézy s dobrým koncem

Milá Kor,
po úplně stejné pravděpodobnosti z triplu máme doma vedle dvou zdravých brášků ještě jednu pětiletou slečnu s DS. A chtěla jsem Ti jen napsat, že jinakost naší dcery pociťuju pořád, ale s časem se to neustále nějak zmírńuje. Rozdíl mezi ní a zdravými vrstevníky je pořád větší, ale co... Chodí do běžné školky, letos v létě se naučila pěkně svižně běhat, ujde na výletě třeba i pět kilometrů, hodně se snaží mluvit a hodně jí toho rozumíme (někdy taky ne, pak nastoupí ruce), baví ji skákat na trampolíně, učí se jezdit na odrážedle (kole bez šlapek), umí se pomazlit nejněžněji ze všech našich dětí, moc hezky se stará o jakékoliv mimino v dosahu, miluje psy...
přeju celé vaší rodině hodně radostí.

a k tématu článku - když jsme čekali další dítě, neabsolvovala jsem AMC, jen neinvazivní screeningy.

A co když se rozhodnu, dítě postižené si nechám a budu se o něj starat......co pak, když se stane něco mně. Jsou děti s postižením, které jsou odkázané na pomoc po celý svůj život,ale co když mají jen matku. A matka zůstane třeba po nějaké nehodě postižená,nebo nedejbože zemře?
I to se může stát. Je třeba se zamyslet i nad tímto.A to nemluvme i finančním zajištění. Matka, která se musí 24h. starat o dítě třeba i 40let- nemůže do práce stačí jí na život a podporu postiženého dítěte finance? Matku, která z finančních důvodů nechá zdravé dítě v porodnci nebo v baby boxu litujeme.... Přitom postižené dítě potřebuje mnohem větší finance a to po většinu života. A třeba u větší rodiny to hraje také svou cenu.
Můj syn měl úraz, 2měsíce jsem ho měla zcela odkázaného na mou pomoc a to se vším - hygiena,vyprazdňování,prevence proleženin,rehabilitace,učení do školy,zábava. Byli to náročné 2 měsíce,další týdny se vždy něco ubralo,ale vše trvalo 5měs. K tomu 3 zdravé děti + manžel+domácnost. Ikdyž jsem věděla, že je to jen dočasné,obětovala jsem synovi co šlo. Spánek,zábavu, přátelé,procházku a většinu času mých dalších 3dětí. A ať je to jak je to opravdu ať jsem se snažila jak jsem chtěla nedařilo se to vše skloubit.Představa,že by to bylo léta.....Nyní vím, že bychom to zvládli, kdybychom museli,ale vždy by to bylo na úkor něčeho, tř.na úkor ostatních dětí, domácnosti,manžela,přátel,ale i financí.Jsem ráda, že to dopadlo dobře.A jsem ráda, že mám 4 zdravé děti, nikdy jsem nemusela řešit, zda si je nechat či né.
U prvního bych o tom vůbec nepřemýšlela a nechala bych si ho,ale u dalšího a dalšího bylo by to čím dál těžší a ikdyž si nejsem jistá,myslím, že bych se rozhodla pro zdravé dítě.
Jsem ráda, že je čím dál více možností zjistit již v těhotenství zdraví dítěte.
Já byla u posledního na 3D ulrazvuku a my viděli vše, počítali jsme prstíky,měřili nožičky, viděli v pořádku páteř, pusinku i srdíčko atd. Myslím si tedy, že viditelné VVV by měli být vidět i zde.A mám zkušenosti s těhotenstvími a zdravotnictvím během 14let.
A když jsem studovala zdrávku byla jsem na praxi v ústavu a zažila jsem tam s DS agresivní děti,ale také moc milých a hodných dětí.I s DS jsou děti různý.

Téměř na sto procent? Co to je za kvalitativní údaj?
Najdi si, jaký to procento je doopravdy!
Každého věc? Každý máme možnost volby? Myslíš to vážně? Má ho i to dítě? Zeptej se Hawkinga, zda by tu radši nebyl, zeptej se vozíčkářů a jinak postižených lidí - valná většina z nich si ten život docela užívá, zeptej se mentálně postižených, a nebudou vědět, na co se ptáš.
Hlavně se pak netrap, až Ti dítě spáchá sebevraždu - mělo přece možnost volby.
Možná Tě taky Tvoje děti nechají zavraždit po způsobu eutanazie, až usoudí, že se tu moc trápíš - a Ty přitom budeš ještě tolik chtít žít... Ale už jim to nebudeš dokázat sdělit, nebo Ti nebudou rozumět, nebo nebudou chtít pochopit.
Hodně štěstí!

Jasně, oni se vždy pojistí. To je tak snadné říct "stejně by umřelo".
Takové taky znám - a žijí si docela dobře.
Mnohdy nemají ani žádné postižení.
Když oni nepoznají, že jednomu z dvojčat netluče srdce, tak věřte tomuto.

Také to záleží ale na podmínkách - ono je rozdíl výrazný i mezi zdravými dětmi v ústavech a dětmi doma - ta propast je obrovská. Nuda, nedostatek podnětů, nedostatek lásky vyvolává agresi nebo apatii u kohokoli. Srovnává se neporovnatelné.