Názory k článku Bezplenková komunikační metoda je i pro nevidomé

Úsměv dítěte je jeho reakce na náš podnět - to se vůbec nedá srovnávat s tím, že se dítě vyčurá - to je totiž případ opačný - reakce naše na podnět dítěte. Kdo to nezažil, nepochopí, jak je pro rodiče radostné, když rozpoznají žádost třeba týdenního miminka a podaří se mu ji uspokojit.
Přála bych to zažít všem rodičům - uvědomění si, že jejich miminko není jen bezmocný raneček odkázaný na to, kdy ho nakrmíme a odstraníme z něj jeho výkaly, ale plnohodná bytost, která má jediný handicap - malou škálu výrazových prostředků. Pokud mu ale osud nadělí rodiče vnímavé, dá se to s malým úsilím překonat!

...protože nekojím,mimčo vozím v kočárku a používám jednorázovky...a přiznám se,že mi to takto vyhovuje,ono při třech dětech na experimenty není moc času,obě starší dítka jsou bez plen od cca 14-16 měsíců a to jsem své dny netrávila tím,že jsem za nimi běhala s mističkou.taky se ani ony netvářily nějak nespokojeně,pokud náhodou zůstaly v počůrané plence,moje nejmenší kaká zásadně při krmení a rozhodně mu to nevadí,láhev z pusy nepustí a nedokážu si představit,že chvilku krmení přeruším tím,že ho budu svlékat a dávat vyčurat či vykakat...tak jako mě je vcelku jedno,co si o mě lidi myslí,je mi jedno,jaký si kdo zvolí životní styl,takže nemám nic proti bezplenkové metodě,jen mě trošku zaráží výroky typu :"jsem šťastná,že se miminko vyčuralo...", no já jsem kupříkladu šťastná,že se začalo smát,že si spokojeně brouká,že se naučilo sedět,lézt,apod.,ale jestli u toho zrovna čůrá či kaká vážně neřeším.A pokud je bezplenková metoda to,že plínku po vykonání potřeby vyměním,tak to vlastně praktikuju já i spousta jiných maminek,je to snad normální a není potřeba o tom psát jako o s prominutím zázračné metodě...to je prostě věc zdravého rozumu...

Mám dvě děti, mladšího syna (rok a 10 měsíců) jsem tak vychovávala a nyní jsme přes den bez plen. Je to srovnatelné s "normálními" dětmi, ale z vlastní zkušenosti vidím ten rozdíl. Mně osobně to moc dalo, synovi asi taky. Stihli jsme i spoustu jiných věcí, akční jsme hodně. Odplenění proběhlo velmi příjemně, pozvolna, prostě najednou (asi před měsícem) mi došlo, že plíny vlastně už nepoužíváme.

Milá Libeno, nebo jak se to jmenujete,
jestli máte chuť, zvu Vás, ať se kouknete na naše utýrané dítě. Víte, jak je šťastný, když může cvrknout do nečníku a ještě si zatleská?
A věřte, že je to nejmilovanější mičmo, teda už batolátko.
A asi na bezplenkovce něco bude.
Doma teď dávám boxerky a do nich plínu. A když se počůrá, tak mi ji donese do ruky.
Včera nesl v jedné ruce plínu a v druhé bobek. Tak vidíte, že někdy se i nedaří. A co, je to úspěch, že když se počurne, že mi to donese a není v mokrém. A nemyslíte, že třeba týrání je něco jiného? Když rodiče pálí dítě cigaretou atd?
Važte svých slov, protože opravdu nevíte a neznáte, jen hloupě soudíte.
Tyranka Romana a spinkající Venoušek

V první řadě Vám Romčo přeju dále hodně štěstí s bezplenkováním. Také jsme to chtěli zkusit. Bohužel finanční krize znamenala moje částečné zařazení se do pracovního procesu a i když jsem pracovala z domova, nebyl prostě čas pozorovat miminko a vycítit jeho potřebu čůrat. Raději jsem ušetřila čas s lítáním na nočníček a věnovala ho pak mazlení Ale četla jsem o tom a zaujmulo mě to. Bohužel s druhým prckem to bude to samé a navíc už mi tu teď běhá 2letý rušivý element :-D mimichodem bez plen přes den od 16 měsíců na noc ještě má ;-) Tak hodně zdaru