Názory k článku Děti jsou zapálené pochodně, které vrháme na střechu světa

Proč jsem to sem lípla, vysvětluju kdesi v diskusi. A při vší úctě, Alenka s tatínkem, nebo Ciri u Sapka není to, o čem mluvím. Ciri je lolita, mokrý sen půlky pubertálních fanoušků fantastiky. To je povolené... ovšem jakmile by Ciri otěhotněla, nastal by problém, protože těhotná žena není pro většinu konzumentů vhodnou akční hrdinkou.
Řekněme, že řeším genderový aspekt po tom, co se okolo Dítěte strhla divoká polemika na téma "neotravujte nás kaší a porody v akční literatuře".

jen se na ně zapomíná, protože dnešní autoři se omezují na současné "bestsellery". Pár příkladů: Alenka z planety Země (pravda cestuje s tatínkem, takže mě asi emancipované ženy roznesou za tenhle příklad na kopytech , Ciri, její babička a její matka v sáze o Zaklínači, Červená karkulka (příklad z žánru hororů), Odyssea (příběh Penelopé a jejího syna Telemacha je známý dodneška), Zuzanka a její otec Smrť v Zeměploše Terryho Pratcheta, koneckonců i takový dráček Soptík je (ne vždy zdárným) synem svého aktivního otce, který před ním plive na zem - dokonce oheň - a to už vůbec nemluvím o naší klasice: co třeba Spejbl a Hurvínek? Také Mordred v artušovské legendě měl dost aktivní matku (Morgana), která ho vychovala k obrazu svému, a to nemluvíme o všech těch aktivních čarodějkách - matkách v knihách Marion Zimmer-Bradley, která si artušovskou legendu pěkně po žensku přihnula. Dál mě napadá třeba Dům duchů, kde matka vychovává a vede svoji dceru i po své smrti, a opustíme-li žánr fantasy a knižní produkci (nevím, jestli existuje také jako kniha), napadá mě film Marvinův pokoj se skvělým obsazením Leonardo DiCaprio, Meryl Streep, Diane Duane, Robert de Niro, kde je vztah matky, tety a syna ústředním tématem. Tohle mě napadlo během deseti minut z hlavy. Myslím, že příkladů aktivních párů rodič - dítě by se našlo hodně. Jde o to, jestli autor chce nebo nechce takový vztah popisovat. Rozhodně si nemyslím, že by se Petra Neomillnerová musela chválit na Rodina.cz za to, že napsala knížku. Ale asi je to levná reklama, co? Ani si nemyslím, že je hrdinství psát drsně, sprostě a temně. K tomu nepotřebuju fantasy, na to mi stačí večerní zprávy v televizi.

Pokud mohu vypomoci archeologickou reálií, tak "zesnulý panovník byl mumifikován a mumie poté dál obývala svůj palác, oblopena služebníky a konkubínami, které ji převlékaly, krmily a ukládaly ke spánky". Detaily posledního nechť si každý představí sám. Předpokládám, že po nějaké době byly tyto dívenky též mumifikovány, uloženy kamsi do předsálí a na jejich místo nastoupily další. Za několik století takové existence musela panovnická mumie nabýt značných zkušeností.

Ve fantasy je taky můžou povraždit a s tím záchodem je to přesně tak, jak říkáš. Peruánský mumie si teda moc odskakovat nebudou, ale některýho novýho hrdinu asi sem tam nechám, aby si došel. Harry Trottel a jeho kamarádi chodili běžně, tam se mi na záchodcích odehrává kolikrát i půl knihy.

na Petře Neomi...když to teď zrovna frčí?