Názory k článku Dušička

clanek neni spatny me se docela libi jedna vec mi ale dost vadila a to ze nazvala marketu neuprimnou proc??? ja jsem se vdala je tomu uz 6 let na deti jsem se necitili trochu jsem cestovala pracovala a uzivala si jednoho dne jsem se rozkoukala kolem a zjistila ze moje kamaradku bud maji dite nebo brisko a v tom to prislo i na me takze podle autorky jsem i ja neuprimna protoze me k tehotenstvi dovedli ostatni tehotne??? tomu jsem jako neporozumela

Ačkoliv nejsem věřící v pravém slova smyslu, musím podotknout - Bože, to je nádherně napsané! Nádherně napsaná realita toho, jak to v životě chodí. Musím se až smát mnohým komentářům. Raději jsem je nečetla všechny, ale z těch, co jsem přečetla, nikdo nic nepochopil. Milá Elurie, nemá smysl se s těmi "spáči" o něco přít. Oni to stejně nepochopí. Musí si prožít ještě pár životů, aby pochopili něco tak jednoduchého, aby se probudili a pochopili, o co v životě opravdu jde. Musím se smát těm, kteří si myslí, že je to jen krásná povídka. Nechme je při tom, za pár životů to pochopí. Jsem opravdu šťastná, že ještě stále existuje někdo jako Elurie. A pokud by jsi, ty Elurie, byla ta Eva, co si tak bytostně nepřála děti, představ si v tom dítěti někoho, koho jsi nesmírně milovala a už zemřel a věz tomu, že ten člověk se k tobě vrací. Vraci se jako tvé dítě, aby ti byl zase nablizku a mohl tě milovat a přijímat tvoji lásku. A tu zároveň přeji i všem těm, co tento článek odsoudili. To je ten nejdůležitější cit, který si uchováváme a odnášíme do dalších životů. Je to to nejkrásnější v našem životě a o lásce k dítěti nemluvě. Nelíbí se vám, jak děti ječí, v noci se budí, vztekají se? Myslíte si, že jste byli jiní? A přesto vás vaše matky milovaly!!!

Ježiš to je krásný :)
Kdybych nevěděl, že je to povídka, tak si myslím, že to je skutečný.
A trochu mi to připomíná hovory s nenarozeným dítětem.
A co jsem kdy slyšel o duchovním světě, za ta léta co jsem se o duchovno zajímal, tak přesně takhle mi popisovali že přicházíme na svět.
Že je nám něco předloženo a my si vybíráme jestli to přijmem. Ale teď už si to nepamatujem, ty svoje prvotní úkoly. Ta osnova tam zeshora je přitom strašně jednoduchá, jenže my se tu dole zamotáme a zdá se nám život strašně složitej a nespravedlivej.
Sám jsem se v tom plácal hodně těžce, než jsem potkal lidi co mi tohle vysvětlili.
A teď máme malýho prcka a těšili jsme se na něj. Jsem si až v tomto článku uvědomil, jak jsem si ho přitahoval, jak jsem o něm přemýšlel jaký asi bude.
Tenkrát jsem to odevzdal, věřil jsem, že Bůh každému naloží jen to co unese.
Sám nevím, jaký bude, ale vytvoříme mu prostředí pro jeho cestu.
Zatím je to náročné. Vzal nám veškerý klid a svobodu, někdy jsem nesmírně unavení.
Ale jsou okamžiky k nezaplacení. Čím větší je, tím je to lepší, tím víc nám dává.
Uvědomil jsem si, že takhle vlastně vracím životu to, co mně bylo dáno.
Někdo mě vypiplal, já teď pomáhám někomu jinému do života.
A tu zkušenost bych nikde nezískal, kdybych žil život jen pro sebe.
Ani kdybych adoptoval už větší dítě. Takhle vidím jak se vyvíjí život před očima, den za dnem.
Tak, to se mi to krásně píše, když mám v práci čas. A nemusím se u něj hrbit, hrát si s ním, přebalovat ho, koupat, učit ho jíst a pít, udyndávat když řve a něco ho trápí a my nevíme co.
To si zrovna užívá manželka. Alespoň že na to noční probouzení už jsem zvyklý.
Chce to hodně empatie a hodně síly na potlačení vlastního já.
Protože ten malý človíček má absolutní přednost a všechny naše zájmy musí stranou.

Za křesťana se nepovažuji. Vadí mi dogmata. Pod pojmem Bůh si představuji vesmírnou energii.

Každý to vnímáme podle svých životních prožitků. Mě to ani nedojalo ani neurazilo... literární obratnost nebo formu hodnotit nebudu, o tu tady na tom serveru nejde, pokud to zdejším chytrolínkám uniklo. Hodnotím jen zajímavé zamyšlení a na to má právo každý. Pokud si zdejší intelektuálky nárokují náročnějčí literární dílka, nechť své potřeby uspokojí jinde.