klára | •
|
(29.4.2009 10:36:04)
Uf, na mě tedy článek působí dost hrozně. Souhlasím s Amy (promiň, asi komolím nick), že děti by měli mít jen ti, kdo je chtějí.
Taky jsem moc nepochopila to sdělení o tom, jak Evě a jejímu manželovi "zarostla cesta trním", protože po dlouhá léta žili "spíše vedle sebe než spolu". Aha, tím se tedy chce říct, že kdo nechce mít dítě, není schopen opravdového citu k partnerovi - resp. že vztah partnerů bez dětí ani jejich city nejsou plnohodnotné a neexistence dětí znamená, že se ti dva ve skutečnosti nemilují (protože kdo miluje, chce mít NEVYHNUTELNĚ dítě, že?). Teda fuj.
|
Kája + 4:-) |
|
(29.4.2009 11:03:20) Tenhle článek je pro mě zvláštní. Už z toho důvodu, že sami s půlkáčem čekáme na dušičku která k nám snad jednou přijde. Bude 3. a už teď se nemůžeme dočkat. Takže se ve mě protly všechny možné emoce a přiznávám, že jsem to celé četla za doprovodu pláče, hlavně konec. Už proto že mám podobný případ v širší rodině (včetně horkých koupelí, hektolitrů červeného, ran do břicha...) vím, že aby se naučila mít máma nechtěnou dušičku ráda může trvat hodně dlouho nebo vůbec a té malé dušičce to může hodně a hodně ublížit. Manžel dotyčné je už ex, právě proto že mu nakonec došlo že ona dítě nemá ráda a vlastně ho porodila jen proto aby si ho udržela. Dítě má v péči on a veselé to není...
|
Berunka74 |
|
(29.4.2009 18:17:02) to je jako náš příběh v rodině. Ještě jeden aspekt se musí přiznat: když matka nedokáže dítě příjmout, nesnáší je ve svém břiše, štítí se jej po narození, navenek musí "hrát", že je všechno v pořádku, má to dopad na to dítě nepopsatelně hrozný, dítě se stává citově plochým, nemůže přilnout k osobě nejbližší, a tak je jeho prožívání pokřivené, sebestředné, sobecké. S tím už se nedá nic dělat, nějak to napravit.
|
|
|
Stáňa a dva kluci |
|
(29.4.2009 11:08:06) Kláro, já pochopila jinak,že "někdo žije vedle sebe než spolu". Takových párů je dost a vůbec to nesouvisí s dětmi, můžou být i nemusí. Může to znamenat, že se vytrácí láska, že se nedokážou, třeba ze strachu, jeden druhému přiblížit a sdílet své pocity a bolístky, že si nedokážou vycházet vstříc a rozumět si. Prostě když chybí intimita, srdečnost, upřímnost, blízkost...
|
klára | •
|
(29.4.2009 11:24:08)
Stáňo,
jasně, chápu, jak to myslíš - možná jsem to špatně pochopila já, ale v článku to na mě právě působí tak, že to "žití pouze vedle sebe" se dává do souvislosti s tím, že ti dva partneři nemají (resp. nechtějí mít) dítě (a mají pouze dům, bazén, psa a dovolené - jako by fakt, že toto všechno mají bezdětní lidé [rozuměj "sobci, kteří si jen užívají"], byl autorce trnem v oku). To mi vadilo, protože stejně jako ty si myslím, že to, zda dva žijí "spolu", nebo "vedle sebe", vůbec nesouvisí s tím, zda mají dítě, kolik dětí mají, zda je chtějí mít atd.
|
amy | •
|
(29.4.2009 11:25:54) i já mám ten pocit. Je to psáno tak, že kdo nemá dítě, má dovolené, bazén, psa je sobec a konec. Přitom znám bezdětné, kteří nejsou sobci, bazén nemají a dovolená probíhá z finančních důvodů na zahradě.
|
amy | •
|
(29.4.2009 11:29:39) vlastně z článku mám takový pocit, že správný pár je jen Ivana a Pavel. Dost přezíravě se píše o studentce práv, ale já na vysoké nebyla jiná, taky jsem si užívala a taky jsem tehdy žila jen dneškem. Myslím, že na VŠ se takto chová drtivá většina studentů. A další pár, že chtějí počkat - to je taky špatně? I my jsme počkali, necítili jsme se připraveni na dítě hned po svatbě.
|
|
|
Stáňa a dva kluci |
|
(29.4.2009 11:29:27) Kláro souhlas, to by mi taky vadilo, pokud by to tak bylo myšleno.
|
|
|
|
Elurie | •
|
(29.4.2009 15:59:17) Mrzí, mě, že jste to pochopili, tak jat jste tu vysvětlili. Při psaní jsem to tak rozhodně nemínila, bylo to psáno nikoliv jako článek, ale jako povídka na téma, které mě oslovilo. Poté mě napadlo, že by bylo zajímavé zjistit, jak na podobnou ideu reagují různí lidé a poslala jsem to redakci. Popsané dvojice jsou inspirovány mým vlastním okolím a jestli to někde vyznívá kriticky, byla bych ráda, aby to nebylo spojováno s útokem na něčí životní styl, jen s pokusem o subjektivní "literární" vyjádření...
|
km | •
|
(29.4.2009 16:01:24) ok, autorko, zcela upřímně a bez navážení se ptám, co bylo tím tématem? pro mně jich je v příspěvku nějak moc...
|
Elurie | •
|
(29.4.2009 16:30:38) Zcela upřímně a bez urážení se, odpovídám Tématem byla ide, která mě velice zaujala. Jedná se o představu, že děti si vlastně vybírají rodiče ještě dřív, než se skutečně narodí a mají tu nějaký úkol právě s těmi konkrétními rodiči, které si vybraly. Mě osobně tahle teorie oslovila, ale nikomu ji nechci vnucovat. Jen jsem na toto téma napsala povídku o polemice jedné pomyslné dušičky, která hledá tu svou konkrétní rodinu, do níž by se měla narodit. Hodně jste mě kritizovali za to, že se navážím do lidí, kteří děti zatím, nebo nikdy nechtějí, ale to skutečně nebyl záměr. Budu-li mluvit čistě hypoteticky v rovině mé "povídky", bylo už na začátku řečeno, že je spousta lidí chtějících děti, ale tahle dušička má pravděpodobně jinou cestu a vybírá mezi těmi, kterým děti přijdou i přesto, že o ně neusilují nebo nestojí apod. Doufám, že vysvětlení je postačující
|
km | •
|
(29.4.2009 16:56:27) ano, je :) díky
|
|
|
|
|
Elurie | •
|
(29.4.2009 15:59:23) Mrzí, mě, že jste to pochopili, tak jat jste tu vysvětlili. Při psaní jsem to tak rozhodně nemínila, bylo to psáno nikoliv jako článek, ale jako povídka na téma, které mě oslovilo. Poté mě napadlo, že by bylo zajímavé zjistit, jak na podobnou ideu reagují různí lidé a poslala jsem to redakci. Popsané dvojice jsou inspirovány mým vlastním okolím a jestli to někde vyznívá kriticky, byla bych ráda, aby to nebylo spojováno s útokem na něčí životní styl, jen s pokusem o subjektivní "literární" vyjádření...
|
|
|