Názory k článku Firemní mateřská škola

Par hodin denne je pro male dite docela hodne. Ale jde o to jak velke apod. Myslim ze si v zasade rozumime. Jen tu studii povazuju za ucelovou, ale to asi nema smysl resit.
To s tou asijskou kulturou jsem uvedla proto, ze rodina ma pro ne velkou hodnotu. Bohuzel nase spolecnost zdaleka tak velkou hodnotu rodine nedava.
A z toho plynou vsechny tyhle spory. Nekdo se vice ztotoznuje s timto zapadnim individualismem (osobne nechapu jak muze pro nekoho byt dulezitejsi kariera v praci nez vlastni dite ale to je skutecne muj subjektivni nazor) a nekomu tyto "hodnoty" vadi a proto kolem toho vznikji tyto nesmiritelne diskuse.
Vim co myslis tou asijskou firmou, to je ta druha strana mince. U nas je ale take tlak na vykon, jen neni podporen stejnym tlakem na jinych urovnich (napr v te rodine) takze to neni tak poznat. U nas je tlak na vykon v praci, ve vydelavani penez ale vubec se nezduraznuje nutnost pevneho rodinneho zazemi. je spolecensky naprosto prijatelne mit rozpadlou rodinu. Pusobi to tak, ze rodina v nasi euroamericke kulture ma strasne nizkou hodnotu a to je ten duvod, proc se mluvi o tom, ze nas Asie brzy prevalcuje. Jsme strasne nestabilni. Kultura neurotiku. A to u nas v Cechach je hodnota rodiny jeste mnohem vyssi nez napr ve Francii. Osobne bych vubec nehledala vzory v techto zemich kde jsou matky fascinovany moznosti odlozit svoje miminka do jesli a jit za svou velkou pracovni karierou.

Zdravím tě. Penny, ta kamarádka, by sotva byla doma 3 roky - její práce jí opravdu baví. Spíše, než s dětmi pracuje s jejich rodiči, kteří se na ní obracejí s žádostí o pomoc. Jedná se o rodiče dětí, které jsou nějakým způsobem opožděné ve vývoji, např. nemluví a rodiče se učí, jak s nimi komunikovat.
Doufám, že nějakým způsobem nepřekroutím, co řekla. Ona tvrdí, že pro dítě může být jedině dobré, když s ním rodič zůstane doma co nejdéle(samozřejmě tím neměla na mysli 10 let Zároveň zpochybnila, že by mělo na dítě nějaký dopad, pokud se o něj stará jemu blízká osoba, např. otec, babička či rodinná chůva. Výhrady měla k zařízením typu státních jeslí, kde je více dětí na 1-2 učitelky, kde je na děti vyvíjen zvýšený tlak, co se samostatnosti týče a kde není naplněna jejich potřeba pozornosti(nevím, jak lépe to napsat, pozorností myslím zájem o jejich osobu).
Penny rodinu plánuje, pokud vím, chtěla by být ty 3 měsíce doma placeně + nějaký další čas neplaceně, tzn. že budou žít nějaký čas z jednoho platu. Také se chce s manželem v určité části "mateřské" prostřídat, využít babičku či později chůvu a určitý systém zkrácených úvazků (půl ona, půl manžel) - tak nějak to, myslím, plánuje. Nutno dodat, že ona už nyní pracuje jen na 0.75 úvazku, ač je bezdětná. Z toho jen 0.50 je úvazek v poradně a to proto, aby si zachovala kladný přístup ke své profesi a pokud možno oddálila případný burn-out.
Omlouvám se za případný chaos v mém příspěvku, dcera teď najíždí na nočník... Jde jí to super, ovšem musím včas reagovat, jinak převlékáme. Takže jsem během tohoto příspěvku 2x vylítla, z toho jednou to byl planý poplach a podruhé úspěšná trefa
Zatím ahoj.
Lassie

Ale já nepopírám vývojové souvislosti. Já jen říkám, že když matka pár hodin denně pracuje, nebude z dítěte chudák, jak se tady někteří snaží argumentovat.

"udrzet stabilizovanou rodinu jako svou zakladni subkulturu a zaroven dosahnout nejvetsiho pokroku v oblasti technologii"

Hmm, pracovala jsi někdy ve firmě s japonským managementem? Já ano. Nikdy více. A nelíbí se mně ani model matka doma, otec do roztrhání těla. Ale každému co jeho jest. A jistěže jsou Asiaté obecně životaschopnější, ale vím naprosto jistě, že čínské maminky se nevěnují první tři roky výhradně dětem, takový luxus si v žádném případě nemůžou dovolit.

Madelaine, podivala jsem se jen na uvod. To co pises nesouvisi s tim co pisu ja.
Po pravde me taky moc nebavi neustale dokazovat matkam ze existuji nejake vyvojove zakonitosti cloveka, urcite senzitivni obdobi pro vyvoj utrcitych schopnosti atd atd. Bohuzel zapadni spolecnost klade individualni karieru nade vse i nad rodinu coz se ji muze stat osudnym. Poslu zajimavou citaci

Madelaine, měla jsem tu na návštěvu kamarádku z Austrálie, která se shodou okolností zabývá dětskou psychologií. Ona tu 3-letou hranici vytasila taky. Neskrývala závist nad tím, jaký luxus zde máme, oni mají, tuším, placené 3 měsíce a pak si musí poradit po svém...