Názory k článku Žijeme uprostřed přírody

Proč si myslíš, že co měšťák to lenoch? Představ si, že bydlím ve městě, v paneláku a přitom máme čistý a pěkný dům, uklízíme si ho sami (ano všech 48 rodin se dokáže prostřídat a uklízet), kolem něho záhonky květin. Na byt jsme si sami vydělali a po šesti letech "škrcení" ho máme i splacený. A pomalu si ho upravujeme. A naše děti znají nejen polní práce, ale i výlety, ZOO, divadlo... Mmch. když porovnám děti z vesnice a ty svoje měšťáky, tak ty moje mají mnohem míň prostoru pro lumpárny a dost děti na dědině zaráží, že mé děti MUSÍ doma pomáhat a že dokonce NESMÍ bez dovolení pouštět TV.

Co je to chalupa s polnostmi vím moc dobře - od jara do zimy, víkend co víkend, celou ZŠ, SŠ i VŠ makat a dřít. A jet na dovolenou? A kdo by tak asi zalíval? A kdo by pomáhal na žních? A kdo by kopal brambory?... Děkuji, tohle už nechci. Podotýkám, že od 18ti let jsme oba dva s manželem chodili do práce, bydleli spolu v garsonce a od rodičů dostávali pouze brambory a zeleninu (v tak závratném množství, že jsem to musela i dokupovat). A při zabíjačce jsme si svůj podíl na prasátku uhradili.

Přežili jsme cirkusy ze strany rodičů, že oni dřeli a my jsme nevděční. V době, kdy manžel "si dovolil" odjet na půl roku na služebku a já byla těhotná najednou rodiče zjistili, že sami ty pole neutáhnou. A už jsou z polí jenom záhonky a zbytek je zatravněný. Jasně, pomáháme dál, ale už to není každý víkend, dokonce byla i dovolená.

mam rada prirodu a ziju dost "bio", ale na vesnici bych nezila ani za zlaty prase. oni totiz ti rodili vesnicane az tak sziti s prirodou nebyvaji, moje zkusenost je, ze jsou spis stalymi hosty mistni hospody a navzajem si vidi doslova az do postele a to by mi vadilo. pokud mi nesedne nekdo ve meste, nemusim se s nim setkavat, na vesnici si nekoho znepratelit, nebo se prilis odlisovat, to se muze nehezky vymstit. take byva na vesnicich nemozne sehnat praci a kdyz musim dojizdet za praci kazdy den dve hodiny nebo vic, tak z te prirody kolem nakonec stejne nic nemam.

radeji si zajedu do te "opravdicke" prirody vlakem o vikendu a v tydnu mi staci mestske parky a hriste. nechci zit bez kultury, bez kavaren, restauraci ... ale priznavam, ze nechci zit ani v opravdu velkem meste. byla jsem v opravdu hooodne velkem meste dva roky behem studii a bylo to hrozne, kdyz clovek musel jet dve hodiny, aby videl kus jakz takz normalni prirody.

Sousedi jsou opravdu strašně moc důležití, to má paní poklad v okolí bydlení, že jsou tam rodiny s dětmi a že tam našli přátele. Co takhle čtu, není to samozřejmost a někdy se i mladí lidé vrací do měst, protože je vesnice nepřijala, nebo tam nebyl dostatek kontaktů.
Já jsem z Prahy a přírodu máme oba s manželem velice rádi, ale vím, že pro mne by toto celoročně nebylo. Ani bych si netroufla, právě proto, že vím, že jsem zvyklá přece jen na jiný životní styl. Divadlo, kdy si zamanu, návštěvy příbuzných do 30 min a kdykoli apod.. ale nad příspěvkem jsem se znovu zamyslela, oč v životě pricházíme, ale že si opravdu na takovou změnu netroufnu.
Plánujeme chatu a trávit tam hodně víkendů, jen nás mrzí, že je to neekologické: přesuny tam a zpět. A není to řešení pro každého mít byt a chatu nebo chalupu. Kdyby to dělal každý ani bylo by to nebylo neúnosné. Škoda, že naše chata je poděděná, manžel k ní má vztah, ale není na vlaku. Kdybychom porizovali víkendové bydlení nově, určitě bychom si vybrali na vlaku a nejezdili autem. Aspoň jezdíme na plyn.
Tak to jsem se tedy vypsala, možná trochu nudně. Sorry a hezký den

Nikdy neříkej nikdy, třeba jo (už se těším )

hezká idylická izolace - zajímalo by mě ale jak to bude, až děti odrostou a půjdou na sš a vš - internát. Nebojí se autorka, že budou chtít "dohnat" všechno to, co znají městské děti ? Myslím, že na vesnici bych osobně asi nevydržela. Takhle čapnu dítě a jdu ke kamaraádce, když se mi chce, jdeme do mateřského centra, nebo třeba na zmrzku. Přírodu máme v parku nebo o víkendu na horách. Myslím, že město má mnoho výhod. Vesnice je myslitelnájen, pokud tam mají mhd v alespoň půlhodinových intervalech.