Názory k článku Malá rekapitulace

Dvojnásobné štěstí? Nevím, jestli se dá štěstí násobit. Nevím(e) se ženou spoustu věcí ohledně dvojčat, přestože teoreticky je řešitelné všechno...Jsou však chvilky, kdy nejsou na dohled žádná teoretická doporučení.Dítě o chvilku dýl plačící v postýlce (nejsme zastánci"vyřvání"),fronta na kojení, v bundičce čekání na oblečení bratra, lichá sousta a další situace, která rodič s jedním dítětem nepozná a každá rada je drahá. Musí se člověk spolehnout na sebe, popř. na partnera a co si budeme namlouvat, pokud nejde o zdraví(u dětí fyzické, u rodičů psychickě), jde o h...Jak jsem pročítal příspěvky, zapadá do toho menší úzkostlivost na pořádek a všechny další známé věci. Ptáme se, například, jestli je proti výchově pustit dětem(15měs) televizi s oblíbeným Sezamem, kdy půl hodinky ani nedutají a maminka může nabrat síly, v mém případě uvařit, vyprat, poklidit.....je spousta věcí, které jsme vymysleli sami a jestli je to špatně - kdoví, jestli se to někdy zjistí......to sem se rozkecal...:-):-)

ještě než jsem sama přemýšlela o dítěti, tak jsem nechápala, proč některý maminy mají ušmudlaný děti, který si hrají venku na písku a ty maminy sedí vedle nich a ani jim tu pusu pořádně neutřou. nebo jak může nechat svoje dítě v tak špinavým tričku a podobně. když jsem s naší beruškou přišla z porodnice domů tak jsem po čtrnácti dnech nevěděla co je to chvilička klidu. nechtěla spinkat, pořád se budila. v půl roce to bylo stejný. musela jsem ji uspávat v náruči a slyšela jsem spoustu rad jak ji mám nechat v postýlce. ona usnula jen u mne. takže kdykoliv opravdu usnula, nenapadlo mne uklízet, ale nohy na stůl. od jednoho roku přes den nespí vůbec. její největší záliba je vytahování všech věcí ze skříní a další podobný srandy. takže náš byt věčšně vypadá jako po výbuchu. někdy s usměvem prohodím, že tudy prolítlo tornádo jménem Danielka. a ta špinavá pusa, nebo špinavý tričko? dneska fakt neřeším. musela bych mít každý ráno nachystaných tak pět čistých triček a někdy by to nestačilo. za měsíc jí budou dva roky a byly to ty nejkrásnější dva roky mýho života.
je to spousty práce, některý dětičky nás nenechají ani chviličku odpočnout, ale je to tak nádherný a plný lásky. nikdy bych neměnila. a jenom doufám, že budeme mít další takový čiperný dítě. už se snažíme.
přeji všem jen ty nejkrásnější chvilky s jejich nejblišimi.

Je to trochu nezvyklé, aby se zapojoval tatínek, ale máme roční dvojčata a pokud jde o rekapitulaci, zmínka o Bohnicích je na místě. Ale píšu proto, že přes všechno je rekapitulace jen a jen o štěstí, neuvěřitelných příhodách a pocitech a nevím, jestli je to mou povahou - ale ten drsnej rok považuju za nejkrásnější v mym pestrym životě.....

Ahoj Majdo, musela sem se pousmát a povzdechnout si pěkně nahlas, už to jsou dva roky co sem o tytéž a mnohé jiné iluze přicházela.Taky sem si myslela, že si ani neumyju hlavu. A za skoro 4 měsíce to tady budu mít nanovo. Je to až s podivem, že na to člověk tak rychle zapomene, ale teď se mi to všechno zase vybavilo. U první dcery jsem nevěděla co mě čeká, ale teď se cítím vyrovnaná a v klidu, protože už ze všeho nebudu tak vyplesklá jak poprvé. Už se na mimčo těším. A je mi jedno, jestli tady budu mít horu nádobí nebo prádla, prostě až to bude tak to bude. Manžela mám stále na cestách takže musím všechno zvládat sama, a nebojím se toho ani se 2 dětmi. Každý se mě ptá, - a jak to budeš dělat? Manžel je doma jen o víkendu - Prostě to zvládnu. Nejsem první ani poslední kdo to takhle má, prostě bude doma tóčo. Určitě ještě o nějaké iluze přijdu, ale to neva. Prostě s dětma se pořádek udržet nedá a cídit všechno a stresovat se kvůli tomu, že mě návštěva pomluví, že máme všude bordel na to taky kašlu, však až budou mít děti oni to poznají.

Rekapitulace je moc dobrý nápad, určitě si večer-tak kolem půlnoci-sednu a napíšu si, co mi mateřství vzalo a dalo.Už opravdu musím a budu se soustřeďovat na to kladné. Mám 2 a půl ročního chlapečka "mami já sám" a 9 měsíční holčičku "všude vlezu, co najdu, to sním". Už jsem se naučila nádobí mýt až v noci,nemít napečeno, nežehlit, neřešit fleky na koberci a když se mi jednou za uherský rok stane, že se děti po obědě sejdou se spaním, udělat si kafíčko a vyprdnout se na veškerý úklid.Manžel je hodně pracovně vytížen, odchází ráno, přichází kolem půlnoci, tak jsem na ně většinou sama.
Hlavu se myju tak, že v předklonu nad vanou se sprchou v jedné ruce přidržuji malou, která se zrovna připlazila do koupelny a staví se o vanu, aby si o okraj vany nerozbila pusinku, a volám na synáčka, aby mi rychle vrátil ten šampón, který jsem si připravila, ten se, Jiříčku, přece nepije!
Elinka zásadně odmítá hrát si s chrastítkama, když Jiřík má přece tolik krásných autíček a puzzlátek a plastových písmenek, které jsou rozházené na koberci a dají se tak krásně strčit do pusinky celé!
A Jiříček je tak hodný, že se rád s Elinkou dělí o svůj oběd- např.kousky brambor s masem háže Elišce ze lžičky na koberec, ta se v mžiku připlazí a je taky hned po obědě! Takže 24hodinová pohotovost!
Ale jsou to moje zlatíčka, i když nemáme uklizeno, navařeno, nemůžu před zrcadlem trávit minuty, natožpak hodiny, kdybych měla příští život, chtěla bych to mít zase takhle:-))A heslo-bordel v bytě, šťastné dítě, je, myslím dost pravdivé!!!
Všem vám přeji hlavně zdravé dětičky a na všechno ostatní se vykašlete!!!