Názory k článku Šťastná máma na mateřské dovolené

Také mohu jen poděkovat, že někdo shrnul všechno za nás. Já jsem prožila skoro podobný přístup při touze zpět do práce a pak rychle(po 4 měsících) jsem utíkala zase domu za dcerkou.Ale opravdu tato doba pomohla celé rodině, manžel si váží mne i žen na meteřských, protože sám zjistil, co to obnáší a navíc u toho chodil do práce na noční a já jsem zjistila, že práce s rodinou lze skloubit, ale za jakou cenu...:(( Žádné peníze a kariera nejsou cennější než čas trávený s dítětem, které každou sekundu od vás vstřebá a zužitkuje ze všech nejlépe.

Chtěla bych jen říct, že já krkavčí matky vlastně neodsuzuju, ale strašně se jim divím. Možná to tak myslí i víc lidí z těch, co se k tomu staví záporně, a ono to jako kritika jen zní, zvláště když si ta dotyčná krkavčí mamina taky tak trochu myslí že by asi měla spíš být se svým dítětem. Fakt je že teď u třetího dítěte to taky beru jinak než u prvního, ale fakt je taky že ta doba dětství je vlastně tak krátká a brzo dítě pošupajdí do školky a vrátit se nic nedá, tak taky moc nechápu proč někdo se žene do práce (když nemusí) a nechá se dobrovolně okrást o dětsví svých drobečků. Typickým příkladem je třeba Pojišťovna štěstí, to naprosto nechápu, mít dítě ještě navíc pohrobka a trčet celý den někde v práci a nechat si od chůvy vyprávět že dítě už udělalo první krůček, má další zoubek atd.a NEBÝT U TOHO!!!???. A přitom si moct vyzvednout dva melounky a mít se dobře...no je to film ale fakt mi to hlava nebere.
Já byla minulý týden den bez dětí a úplně jsem to obrečela, jak mi chyběly...Vůbec bych si před rokem když se to chystalo toto nemyslela, nejmladší má už skoro rok, říkala jsem si to už bude v pohodě...a nebylo.
Tak všechny zdravím, rozhodnout si to musí každá sama, ale uvažujte, abyste nelitovaly, do práce se ještě nachodíte až vás to bude mrzet ale dětičky vyrostou a těch pár korun za to beztak nestojí. Možná to tak dnes nevypadá, a je asi potřeba aby ta možnost jít do práce byla a věřím, že hodně vás bude mít stejné pocity jako autorka a já když od těch dětí odešla třeba jen na chvíli i když by si třeba samy nemyslely. Já z toho byla vyloženě nešťastná, strašně mi zlatíčka chyběly, fakt o moc víc než bych si pomyslela.
Jsem ráda že se tu člověk může nad věcmi zamyslet a třeba to i někomu pomůže aby si to sám ujasnil.

Víš Rebeko,
tenhle článek je o toleranci, odpuštění, nalezení vnitřní rovnováhy (harmonii)a trochu oklikou i o nalezení smylu života a smíření.
Pro tebe je důležité, jak mohla pisatelka dvakrát přijít do jiného stavu - neplánovaně !!! Řeknu to natvrdo - kromě maminky a tatínka do toho nikomu nic není.
Důležité jsou jiné řádky a vím, že to taky tak chápeš.

Milá Sylvie - nepochopila si téměř vše co zde bylo řečeno i tak Ti přeji hodně štěstí :-)

Rebeko, jsem ráda, žes to na konci uvedla na pravou míru. Původně mi to vyznělo, jako by každá maminka, která do toho přijde neočekávaně, musela být automaticky zaostalá či co.
My jsme s manželem dva roky byli bez dětí, protože jsme to tak chtěli. Pak jsme otěhotněli, protože jsme to tak chtěli. Žel, to těhotenství nedopadlo dobře. Pak jsme si rok dali plánovanou pauzu, poté jsme opět hned první měsíc přišli plánovaně do jiného stavu. Narodila se nám zdravá a krásná holčička.
Měřím si teplotu apod., zkrátka sleduji svůj cyklus. Je-li třeba se chránit, používáme kondom. Když netřeba, "jedeme na ostro". Když ovšem bylo naší maličké 7,5 měsíce, jednoho krásného večera nám ten kondom jaksi během akce utekl, a bylo to zrovna v tom nejplodnějším období. Čekali jsme, jestli z toho něco bude nebo ne, ale při mojí plodnosti jsem se rovnou mohla objednat na cvičení pro těhotné :-) Zkrátka, čekáme druhé.
Tak jenom doufám, že nepotkám moc lidí, kteří se při té novině (až jí zanedlouho odtajníme po prvním trimestru) podiví a řeknou: "Neplánovaně otěhotnět a v dnešní době? To taky jde?" A pokud takové lidi potkám, doufám, že nebudu muset každému vysvětlovat, jak k tomu došlo, aby mě nepovažoval za cvoka nebo za ženu lhostejnou k "náhodě". Něco jiného je to vysvětlit takhle anonymně, a něco jiného vysvětlovat to osobně lidem v okolí... Nebo můžu prostě tvrdit, že jsme to tak chtěli, a budu mít po starostech a po vysvětlování intimností :-)