Názory k článku Šťastná máma na mateřské dovolené

Zlatokačko, Riwden ale přece vůbec NEŘEŠÍ, zda je "zběhlý" zaměstnanec žena, chlap, máma od dětí nebo sněžný muž Yetty. Zkrátka zaměstnavatel obsadil místo v dobré víře, že se jedná o pracovníka odpovědného, rozhodnutého OPRAVDU do práce chodit a nějakou dobu v ní setrvat. Útěk po 3 dnech bohužel svědčí o velké osobní nevyzrálosti. Zaměstnavatele to jen stěží povzbudí k tomu, aby v příštím konkurzu znovu vybral ženu s malým dítětem.

Samozřejmě souhlasím, že stejnou zkušenost lze udělat i s mužem. Když jsem dělala vedoucí oddělní, hledala jsem manažera/ku do jedné z pracovních skupin. Konkurz se táhnul asi měsíc, vyslechla jsem snad 30 uchazečů, strávila tím spoustu hodin. Nakonec jsem vybrala asi 30tiletého mladého muže. Měl všechny kvalifikační předpoklady a o práci jevil eminentní zájem. Po DVOU(!!!) dnech od nástupu mi oznámil, že by práci v téměř čistě ženském kolektivu nezvládl a že už zítra nepřijde:-)

Pro Markétu: Výběrové řízení je poměrně drahá a časově náročná záležitost. Omlouvat zmařený konkurz "dalšími kandidáty" dost dobře nejde. Když už zaměstnavatel někoho vybere, ostatním oznámí zamítavou odpověď. Ti dobří obvykle obvykle mají nějaké další nabídky v záloze (alespoň v mé profesi)a již jsou zadaní. Takže Vám nezůstane nic jiného, než celou tu torturu zopakovat znovu.

Omluvou autorky budiž její věk a nulové pracovní zkušenosti. Nástup do práce po mateřské je opravdu nesmírně strestující. Vyžaduje to pár týdnů, než si člověk najde vyhovující rytmus a naučí se zvládat dítě, domácnost i zaměstnání. Navíc se musíte poprat s vlastním svědomím: sedíte na dvou židlích a nic neděláte pořádně - zanedbáváte dítko a šidíte práci. Prožila jsem si to 2x (vracela jsem se po obou MD do práce vždy cca po 1 roce) a pokaždé to byl dost depresivní zážitek. Když ale ve zdraví přežijete tak 3-4 měsíce, obvykle se to poddá.

Lucko,

ty tři dny naprosto chápu, já nesla výpověď po 10 dnech. Ano, všichni byli překvapení, ale ono je to opravdu o tom, že dopředu se vše zdá zvládnutelné, zvlášť když slibují volnou pracovní dobu. Realita je ale mnohdy jiná - neustálé návštěvy ze zahraničí, tj. pro člověka na kterého padlo tlumočení pracovní doba najednou 8 - 22, tři dny po sobě. Pak následující den jsem chtěla jít domů v 16 a šéf mi řekl, výborně, jděte. Vrátíte se do šesti nebo potřebujete více času? Prostě jsem po týdnu byla vynervovaná, dítě viděla jen spící, manžel se snažil, ale já přišla domů hotová, hodinu jsem mluvila o práci a pak padla za vlast. Byla jsem ustýskaná, utahaná a vystresovaná. Tak jsem se v klidu vrátila na "volnou nohu" dokud byl ještě čas. Firma to přežila a na externí bázi spolupracujeme dál. Člověk si prostě někdy musí vyzkoušet to po čem touží jen proto, aby zjistil, že to vlastně vůbec nechce. A že je to sobecké? Možná, ale falešné sliby zaměstnavatele přece taky, ne?

Taky me ty 3 dny hodne zarazily. Kdyby to byly tri tydny, ale vydrzet v praci 3 dny a utect, to mi prijde jako pekny podraz na zamestnavatele s pridechem hysterie. To je preci jasne, ze pri nastupu do noveho zamestnani je to prvni dny na blazinec a velky napor na nervy. Znamena to, ze asi si pisatelka vubec nebyla jista, jestli do prace chce a prvotni napor ji dal podnet k tomu prohlasit "ja to nezvladnu". Myslim, ze k rozhodovani zda jit pracovat ci ne, je treba pristupovat s velkou odpovednosti /vuci diteti, manzelovi, hlidacim prarodicum, zamestnavateli atd./ a ne jednat zbrkle. Za zbrkle jednani nepovazuju, kdyz se nekdo rozhodne a za mesic ci dva zjisti, ze to opravdu nejde, to tak holt nekdy byva.

Jess, to je ono:-)) Ale ta saga se jmenuje Mec pravdy a uz vyslo snad 11 knih, v CR se vetsinou vydava jeden dil ve dvou knihach...no a s manzelem na tom dost ujizdime:-))

Tak to je super! Zatím jsem narazila na Kahlan ve fantasy - Čarodějova pravidla. Moje velmi oblíbené :-) taky ji čteš? To by jsi byla po xxx letech další ženská, která tíhne k této literatuře :-)))