Názory k článku Trochu jsem se spletla aneb Mé první hlídání

Monty,

já jsem sice psala o tom, že mě nikdy nebavilo pařit, diskotéky a tak, ale nebylo to o tom, že jsem se v 18ti cítila zodpovědná a chtěla rodinu a dítě po zralé úvaze. To je naprostý nesmysl.

V 18ti jsem byla v prváku na vysoké, o vdávání jsem nechtěla ani slyšet a každému kočárku jsem se na hony vyhýbala - takže si zase nevymýšlej.

Můj příspěvek byl JENOM o tom, že jsem nikdy nebyla na diskotéce, na žádném paření a mejdanu, ale že jsem měla absolutně jiné zájmy, které však nevylučují to, že díky tomu jsem odstřelena jako "stará" nebo "nezáživná". Proto se tedy ohrazuji.

Afrikánka

Když to tak čtu, tak jsem si vzpoměla na rozhovor s mým otcem asi před dvěma lety- to mi bylo 26 a jemu 66.
Já:" Ty tati to je v pytli, já se cítím pořát na 17, pořád čekám, kdy se změním a tak..."
Táta: " No to já to mám horší- já se cítím tak na třicet."

Takže já se cítím hodně mladě a ač nejsem tak zodpovědná jako můj muž (on to často i přehání), mám perfektní manželství, skvělý děti a jsem v pohodě. A přeju si abych se v šedesáti taky cítila na třicet.

Sakra, Šáry, mě do toho nepleť. Já si nestěžuju. Jen nadhazuju Monty, že to má možná trochu snažší (v něčem), než možná její spolužačky (ale zase to má v jiných věcech třeba těžší, samozřejmě). Tj. zastávám se jejích spolužaček, že mají tak trochu nárok být mírně ulítlé (z hlediska Monty). Já si v této oblasti nestěžuju - v podstatě si život taky ulehčuju, jak se dá, úklid nijak neprožívám, ve všední den nevařím obědy (oba mí chlapi chodí na obědy v práci a škole, a já to oželím), vstávat pravda musím v šest kvůli dojíždění, ale mám dopoledne volno (dokonce nějakou dobu musím trávit ve městě, což mi docela vyhovuje, když neleje a nemrzne:-)))... Ale jako abys nemyslela, babička teďka už taky tolik nehlídá. Jen chodí pro syna do školy, když já jsem v Praze na školení. Jinak prázdniny (dvakrát dva týdny) - a to spíš proto, že ho chce babička, ačkoliv mně se to taky celkem hodí... No a mám určitou jistotu (i když ne absolutní, samozřejmě), že když já opravdu padnu na ústa, tak tu kromě manžela budou ještě dvě babičky a spolu se nějak podělí o nejnutnější péči o syna (jako třeba letos v létě, nebýt jich, tak by syn frčel šupem zpátky do staré školy). --- Však taky připouštím, že mám na sebe a své koníčky mnohem víc času než průměrná matka dětí, která ještě notabene chodí do práce...
M.

Mirko,

a Ty máš hlídací babičku, se kterou jsou sice problémy, ale zato Tě nestojí ani korunu...

Monty, to by šlo. Myslím, že to tak trochu odpovídá i mým představám. Snad jen s jednou připomínkou - některé věci mohou být i ovlivněné povahou.
M.