Názory k článku Den jako jiný

Ake bez reptani vysoli vsechno??
Ja byt chlap, tak by som nesolila vsechno zene, ved to je druhy extrem. Nedivim sa chlapom, ktori nechcu zene "DAVAT VSETKY PENIAZE", ale nedivim sa zene, co frfle na chlapa, ktory tvrdi, ze jej "DAVA PENIAZE".
Je to na dohode a na tom, ako to komu vyhovuje. Ale mne ani jedna z tychto moznosti.
Ale ja som rada, ze moj muz aj v case, kedy som bola na materskej a on zivil celu rodinu, peniaze mal na ucte, ktory bol a je dodnes spolocny a o vydavkoch vieme obidvaja... a vecer po prichode z prace kupal deti a po veceri umyval riad. Nemusela som to od neho chciet. Jeho to napadlo sameho, ze nie som chobotnica a ze mi pomoc dobre padne...

Zdeňko, můžu ti napsat jen své zkušenosti, jak uvedla Mirka, a případně pocity, ale ráda to udělám :). Víš, já když se občas zamýšlím nad tím, jaké jsem měla v mládí sny a představy o tom, čeho v životě dosáhnu a co prožiji, tak mě vždycky nejvíc bolí vědomí, že něčeho již dosáhnout nejde, protože jsem promeškala příležitost. Například jsem chtěla ještě jako svobodná a bez závazků najít práci v zahraničí a nějaký rok, dva, tři strávit mimo republiku, naučit se dobře cizí jazyk, poznat jiný kraj. No tak to jsem si nesplnila. Dělala jsem jiné věci, které taky nebyly špatné - třeba že jsem si našla zajímavou práci, vdala se. Poté, co jsme se rozhodli mít děti a narodilo se nám to první, mi je jasné, že sen, že bych si našla práci v zahr., je pryč. No trága to není, ale občas mě to zamrzí.
Proč to píšu? Začala jsi svůj příspěvek tím, že když jsi se vdávala, chtěla jsi 3 děti. Teď ti je 37 a zvažuješ, jestli druhé mimi nebo ne. Teď tu šanci splnit si, co jsi chtěla (a co pořád ještě chceš) ještě máš, za pár let už o ni přijdeš. V práci může člověk začít vždycky znovu (i když je to na fígu, přijít podruhé o dobrou práci :(). Ve věku 37 let podle mě stará nejsi, máme v okolí spoustu párů, které si pořizují druhé nebo třetí mimi těsně před 40 (i když by se našli diskutující, jak je to pozdě a podobně). Ostatně já bych svoje druhé mimi chtěla právě tak kolem věku 37 (teď mi je 33 a mám roční holčičku) a těsně před 40 třetí (mám proto své důvody a na odpis snad ještě nebudu :)). Tak jestli po tom mimi opradu toužíš, tak bych si na tvém místě (nebo možná na svém místě :)) zkusila představit podívat se na důvody, které stojí proti tomuto rozhodnutí, očima, kdy mi bude o 10 let víc - a zvážila, zda by mi připadaly i za 10 let tolik zásadní. A pokud zjistíš, že to jsou nejspíš malichernosti, tak bych do toho šla :).

"..miminko nechá zamčené doma a jede pro rohlíky..."?? Čtu správně?? A to je svéprávný?

Evo K, co to je - příprava na manželství - to je najaký kurz?

Mirko, děkuji za Tvůj názor, souhlasím s Tebou, jsem jedináček a teď v dospělosti mi začíná chybět sourozenec,závidím manželovi jeho sestru, já nikoho takového nemám, chtěla bych aby i moje dcera měla sestru nebo bratra, někoho, kde ji zná od malička a bude ji provázet životem .Na druhou stranu, mít další dítě ,to je rozhodnutí na celý život.Právě proto že už jednu dceru mám / a nevyměnila bych ji za nic na světě, je to největší štěstí mého života/, uvědomuji si všechny problémy s narozením a výchovou dítěte.Možná nemám dost odvahy, i když manžel pomůže a podpoří, stejně je ta největší tíha odpovědnosti na ženě.Musím se rozhodnout sama.Držte mi pěsti.Z.