| Přihlásit se | Nová registrace
tisk-hlavicka

Názory k článku Nepodceňujme dětské kreslení

[<<Předchozích 20] Příspěvky 2130 z 35 [Dalších 5 >>]
  • 
10.10.2004 21:30:35
Milá Kamilo,
to je velmi zajímá věc. Prosím,pošlete mně mail, budete-li mít zájem abych se na obrázky Vaší dcerušky podíval.

Není to běžné a pdokud neuvidím její obrázky, nemůžu se vyjádřit. Běžné to však není a příčina takové silné potřeby kreslit a malovat může být různá.

zavora.jiri@tiscali.cz

Mgr.Jiří Závora
  • 
10.10.2004 21:19:48
V tom případě to chápu. Vaše chyba to rozhodně není, jako maminka jste udělala co jste měla a rozhodně nemáte povinnost zkoumat, zda se oborník nemýlí. Přeji Vám, abyste vše zvládla.

Máte-li nějaké obrázky od svého syna s poznámkami o věku a tematu zpracování, pošlete mi je, rád bych se na ně podíval. Máte-li zájem, pošlete mi mail (nechci sdělovat svoji adresu na veřejný web)

zavora.jiri@tiscali.cz


JZ
Kamila
  • 
10.10.2004 13:35:39
My máme naopak "problém" že naše 4 ročné dieťa chce nakresliť "všetko" čo vidí. Trvá to už dosť dlho, asi rok. Príde zo škôlky donesie aj 4 výkresy, doma sadne a kreslí čo sa cez deň stalo. Farbičky a papiere sú vždy v pohotovosti. Kreslí dosť realisticky, pohyb, detaily vecí, vyfarbuje, kreslí veľa postavičiek. Pritom nemá problém napr. s vyjadrovaním sa slovne. Práve naopak. V škôlke sa deti hrajú ale ona si vypýta papiere a radšej kreslí. Keď si niečo nemôže nakresliť napr. nie sú papiere, farbičky, tak je nervózna.
10.10.2004 10:23:06
Ještě jeden malý tip.
Zkoušeli jste někdy Ty nebo manžel si sednou a začít si malovat nebo kreslit a nezvat k sobě dítě? Často to funguje víc než pobídka - děti zajímá co dělají rodiče - většinou přijdou, zeptají se co to děláš a Ty můžeš říct třeba jen "Maluju si. Chceš to taky zkusit?" A když řekne, že ne, tak to respektuj a nepřemlouvej ho - jen si dál maluj... Ale musí to i Tebe bavit - děti poznají, když na ně něco hrajem. A nemusíš malovat konkrétní obrázek - stačí třeba jentak míchat barvy a třeba vytvářet duhu...
Milada.
9.10.2004 1:22:45
Vážený pane Závoro,

děkuji za Vaši reakci. Bohužel nejsou všichni pediatři a logopedi tak zkušení a pečliví, jak Vy píšete a maminky, jako laici bez zkušeností opravdu něvědí, že jim něco říká nějaký odborník nepřesně či dokonce špatně.
Na logopedii chodím se synem neustále od 4 a 1/4 roku. Dítě dosud v běžné mluvě nevyslovuje hlásky LRŘ.
Mohla bych zde vyjmenovat dlouhý seznam toho, co vím teď a co jsem před více jak čtyřmi lety, kdy jsme byli na logopedii prvně, nevěděla. Např. potíže s grafomotorikou byly rozpoznány tak pozdě proto, že jsme dlouho chodili na logopedii jen ke klasické paní učitelce z první třídy, která má jen tříměsíční kurs na logopedii. Teď už vím, že složitější logopedické vady (nad 3 hlásky!!) by vůbec učitelky z MŠ či ZŠ napravovat neměly, ale měly by dítě poslat ke klinickému logopedovi. Bohužel takhle se to u nás ve městě dělá..po mých žádostech na logopedii nás pediatr poslal tehdy sem a já byla ráda, že chodíme alespoň někam. Navíc mi paní učitelka říkala, že ve 4 a 1/4letech je malý, že vše dozraje a že má výbornou slovní zásobu atd. Motoriku ruky neřešila vůbec.

  • 
8.10.2004 23:41:48
Děkuji za reakci,
máte úplnou pravdu. Ovšem v tomto případě není absence kresby či výtvarné činnosti dítěte obecně, základním diagnostickým prostředkem. Jak jste správně uvedla, dítě bude pravděpodobně i hůře mluvit a působí mu značné potíže držet tužku "jako připsaní". Divím se však více, že pediatr nenašel patrné disproporce jako např. nedostatečně vyvinutý šíjový reflex, který s větší poruchou grafomotoriky úzce souvisí. Už prostým pozorováním chůze, mluvy, chování, posezu při jídle či hře na stole, apod... lze rozpoznat základní disproporce, které nás mohou varovat. Pojem grafomotorika je velmi obecný.

Postupný rozvoj grafomotoriky, hmatovými činnostmi ("modelování") kreslením, spojováním tvarů atd.. připravuje dítě na následné psaní. Grafomotorika má své základy v rovoji jemné motoriky, která prochází fázemi motorického učení. Někdy se u dítěte nerozvine jemná motorika dostatečně (zůstane v některé ze svých fází) a koordinace ruky, zraku ale také pozornosti je velmi obtížná či dokonce nemožná. Proto pedpsych. poradna doporučí zcela právně odklad, čímž zabrání velmi neblahým důsledkům neúspěchu dítěte v prvních dvou rocích školní docházky, které jsou z mnoha důvodu stěžejní pro celou další docházku.

Pochybuji, že byl případ Vašeho chlapečka natolik nečitelný, že byly jeho potíže s grafomotorikou rozpozány až tak pozdě (po 5 roce). Taktéž logoped, kterého jste jistě navštěvovali před 5. rokem (návštěvy se doporučují pokud potíže přetrvávají po 4. roce) měl hned na počátku zpozorovat zmíněné disproporce. Do dosažení školní zralosti by pak byl dostatek času k nápravě potíží třeba Vámi zmíněným kurzem grafomotoriky.

Moc Vás zdravím a do budoucna se nenechte uchlácholit nebo se třeba zeptejte i u jiného odborníka, ať už se to týká jakéhokoliv problému, který v souvislosti s Vaším dítětem pozorujete či jen intuitivně cítíte.

Jiří Závora
  • 
8.10.2004 22:52:07
Milá čtenářko,
děkuji za dotaz. V pžedchozí reakci na dotaz Xantipy jsem uvedl, že mnohdy dítě začne kreslit až později. K Vašmu dotazi dodávám, že někdy zane kreslit až znepokojivě pozdě, ovšem to vůbec nic nemusí zńamenat, zejména pokud se v ostatních činnostech jeví jako dítě zdravé a spokojené. Může se jednat o výrazného haptika (hmatový typ) který bude raději plácat z modelíny... (vic moje reakce na dotaz Aleny)

Poradím Vám techiku, kterou byste jej mohla nejvhodněji motivovat k tomu aby "začal". Zkuste Vašemu chlapečkovi vyprávět příběh pohádkového typu:

"...byla jedna holčička a ta neměla domeček, tak jako my. Byla moc smutná a přdstavovala si, jaké by to bylo, kdyby měla svůj domeček, kde by mohla společně se svou mminkou, tatínkem.... bydlet. Zavřela oči a viděla ho. Vidíš ho taky? Nakreslil bys takový domeček?.... "

Dítě Vás bude zřejmě přerušovat a ptát se, to ůbec nevadí, naopak, imaginuje, vytváří si představy a nejdůležitější jd závěr? " Vidíš ho taky? ... nakresli jej..."

Zásadní rada na závěr, nenuťte ho! Učitelky v MŠ někdy děti doslova otráví právě onou organizovaností. Když se dítěte mladšího školního věku zeptáte kdy je baví "výtvarka" řekne Vám, "... když můžu kreslit co chci". To samozřejmě nelze a ani to není ve všech případech nutné, ale ukazuje to na podstatu činnosti samé, na co nejsvobodnější vyjádření.

Jiří Závora




  • 
8.10.2004 22:33:05
Děkuji za dotaz,
jak jsem odpověděl již Aleně, každé dítě je jiné a to je dobře. Vývoj jedince nepodléhá jen obecným zákonitostem ale silně individuálním. Jistě jste si jako maminka povšimla, že třeba dítě sousedky "začalo mluvit" o poznání dříve než Vaše nebo naopak. Stejné diference nalezneme ve výtvarné činnosti, která je prosím, a to zdůrazňuji, především komunikačním prostředkem. Jistě jste již také slyšela o tzv. vývojovém skoku, pak slýcháme: "...náš Milánek dlouho nemluvil a najednou, během měsíce se rozmluvil a teď už řekne "všecho"".

Omalovánky mohly hrát možná roli inspirace, avšak nelze jim tuto funkci přisuzovat obecně. K přemíře barev si zkuste představit, jak bohatý je duševní život Vašeho dítěte. Málokdy se setkáváme s dětmi, které mají "nějaký problém" a používají mnoho barev, vyjma některých případů handicapu. O tom byste ale jistě již věděli.

Jiří Závora




  • 
8.10.2004 22:08:29
Milá Aleno,
děkuji za dotaz,
výtvarný rojev dítěte lze vždy interpretovat pouze s přihlédnutím k věkovým a individuálním zvláštnostem dítěte. Nemusí to znamenat vůbec nic, zejména uvědomíme-li si, že je ve věku Vaší dcerušky poměrně aktuální snaha co nejvíce zdůraznit zobrazovaný objekt. Díte pro takové zvýraznění rádo sahá zejména po černé a červené. Některé obliby jsou zcela individuální a nemá smysl v nich vidět problém. Je moc dobře, že jsme každý jiný a nesnažme se vždy vdět správné v tom "normálním".

Je taktéž možné, že je Vaše holčička haptický typ (hmatový) a že je černá barva uspokojuje pro svoje lineární vlastnosti. To zda je haptickým typem zjistíte poměrně snadno. Bude rádo sahat po plastelíně, ňahňat se rukama v jídle, písku, bahně apod... To ovšem předbíháme. Ve věku necelých 3 let je barvová strohost naprosto v pořádku. Dítě začne do barev oblékat zbrazené lidi, stromy, domy až později.

Pokud by výrazná záliba Vaší dcerušky přetrvávala i později, o čemž silně pochybuji, ozvěte se. Vše co jsem napsal platí pakliže dítě žije v dostatečně podnětném prostředí s vroucími, otevřenými citovými vztahy....

Jiří Závora

Xantipa
  • 
8.10.2004 14:15:00
Můj syn ve 4 letech vůbec nechtěl kreslit. Koupili jsme mu tedy různé omalovánky, které začal sám vymalovávat. Zhruba po roce si začal malovat úplně sám a bez předloh. Omalovánky už mu nekupujeme a ani je nechce. Já tedy nevím, ale myslím si, že možná bez těch omalovánek by třeba ani malovat nezačal. Všimla jsem se také, že čím déle maluje, tak na své obrázky potřebuje velkou spoustu barev, všechno je hodně barevné. Nyní mu je 6 let. Co Vy si o tom myslíte? Děkuji.
[<<Předchozích 20] Příspěvky 2130 z 35 [Dalších 5 >>]

Komerční sdělení

Zajímavé recepty

Vložte recept

Další recepty nalezte zde


(C) 1999-2023 Rodina Online, všechna práva vyhrazena.


Četnost a původ příjmení najdete na Příjmení.cz. Nejoblíbenější jména a význam jmen na Křestníjméno.cz. Pokud hledáte rýmy na české slovo, použijte Rýmovač.cz.

Všechny informace uvedené na těchto stránkách jsou obecné povahy a jejich používání je plně ve vaší odpovědnosti.
Jakékoliv otázky zdraví vašeho nebo vašich dětí je nutné vždy řešit s vaším lékařem.

Publikační systém WebToDate.