Názory k článku Jak jste na tom, rodiče?

Ahoj Adélo, naprosto tě chápu, mám taková zlatíčka 2(zatím). Skoro do roka byla situace velmi podobná té, kterou líčíš. Nemohla jsem se v klidu ani vykoupat, jakmile jsem nechovala, řev a řev. Nikdo mi nepohlídal (nešlo), v noci kojení po hodině nebo nošení a řev. Totální nevyspání a únava byly děsný, často jsem jela nadoraz. Pak se situace zlepšila a dneska už si myslím, že to tak hrozný být snad nemohlo - optimismus před třetím porodem, ale pamatuju si to dobře. Chce to vydržet a věřit, že bude líp. U nás taky nepomáhalo nechat vyřvat, některým dětem asi trvá déle než se srovnají, potřebují získat jistotu, že jsou bezvýhradně milovány, pomáhalo nošení v šátku a masáže podle Jany Hašplové (knížku Masáže dětí a kojenců vydal Portál. Ta období uspávání v náručí tak rychle utečou, že se mi občas zasteskne, když vidím fotky a teď se třeba odtahují a někdy odmítají dát pusu nebo chtějí radši na klín k tátovi, který je díky práci vzácnější. Když budeš mít chuť, napiš. Jířa

Naprosto souhlasim, ale ... Mam sedmimesicni holcicku, ktera vyzaduje stoprocentni pozornost ve dne v noci. Ja vim, ze mnohe z vas reknou, ze jejich deti take, ale nase Klarka je opravdu trosicku jina.
Je narozena o mesic drive a naprosto o ni neplati, ze nedonoseneckove jsou spavejsi, linejsi apod. Je velmi, ale opravdu velmi ziva, vztekla, neklidna a place jiz od malinkata strasne casto a strasne intenzivne. Dokonce i detska lekarka pokazde kdyz ji slysi tak rika, ze bychom meli jit do nemocnice na pozorovani... Stykam se s maminkami stejne starych deticek a vsechny se shodly, ze Klarka je skutecne tezko zvladatelna. Navic spatne usina (jedine na ruce, mnohdy po dvouhodinovem drncani) i spi...
Miluji ji, nechci aby to vyznelo, ze si na neco stezuji, ale skutecne uz NEMUZU! Jediny, kdo me muze jakztakz zastoupit je manzel, ale ten chodi do prace...Ale opravdu se snazi, kdybych nemela jeho tak uz se davno lecim na pszchiatrii.
Jelikoz mi to prerusta pres hlavu, jsem permanentne nevyspala, unavena tak jsem poprosila babicky a kamaradky o pomoc. Vsechny s nadsenim prijaly, v tom problem nebyl. Problemem je proste nase Klarka. Ac je na babicky zvykla, jakmile ji maji pohlidat, pochovat, tak spusti obvykly hysterion a neni k utiseni. Mnohde zminovana metoda "nechat vyrvat" u nas selhala, protoze kdyz Klarka zacne, tak se jeji plac stupnuje a stupnuje,zacne se trast, blinka a to mi za to nestoji. Ona uz potom neni schopna cokoliv a kohokoliv vnimat. A s tim si pochopitelne babicky nevedi rady a take to neni to prave.
Posledni dobou se pristihuji, ze si materstvi neumim uzivat, protoze moje myslenky smeruji pouze k tomu jak Klarku utisit, cim ji zabavit aby neplakala apod.
JAK SI MAM ODPOCINOUT??? Uz jsem fakt nadoraz a nekdy je mi uplne zle vycerpanim. Na druhou stranu nedokazu odejit a nechat ji napospas kdyz vidim jak moc ji to deprimuje, jsem asi mekka, ale od toho jsem rodic nebo ne...? Vim, ze potrebuje maminku odpocinutou a usmevavou a ne unavenoou a nervozni, ale...
Prosim poradte.
Dekuji, preji vsem slunickova detatka, Adela