Názory k článku Jak jste na tom, rodiče?

Ahoj,
těžko se radí, co dělat, ale určitě tě povzbudí, když ti napíšu, že moje starší dcera byla to samé. Metoda nechat vyřvat nefungovala, ve dne nespala vůbec, v kočárku se s ní nedalo vůbec vyjet, vždy jsem se vracela s ní na ruce a kočárek tlačila prázdný. V noci jsem musela chodit a houpat jí na rukách, přinejlepším jsem spala na zádech a ona na mém břiše. Vzpomínám na jeden letní den, kdy jsem už byla totálně vyřízená, bylo vedro a malá řvala a řvala a já si pomyslela- co když mi rupne v bedně a vyhodim jí z okna? Šla jsem a všechny okna pořádně zabednila.
Dodnes nechápu, jak jsem vůbec v tomhle stavu mohla znovu otěhotnět, moje druhá dcera byla hotový andílek a ta starší se z toho postupně dostávala. Začala mluvit a spousta věcí se jí už dala vysvětlit, i teď je to náročné dítě, které ve srovnání s mladší sestrou vyžaduje daleko více pozornosti, ubezpečování o tom, jak ji máme rádi, někdy je náladová.
Při porodu šla nožičkama napřed a moje dětská doktorka tehdy prohlásila, že to bude osobnost a měla pravdu. Stejné je to u tvojí holčičky, také si nenechala diktovat zavedené řády.
Moje princezna je krásná devítiletá holka s vlastním názorem, touhou poznávat svět, sportovkyně a premiantka třídy a kdeže ty probdělé noci a proplakané dny, ztrhaná máma a nervózní táta, kdeže to je?
Takže věř, že den za dnem bude líp a jednou to bude jen vzpomínka na dobu, která tě v určitém směru posílila.
Ahoj Petra

Plně s tebou souhlasím. Podle mého mého názoru 90% si vyřvává pozornost, kojení, nošení apod. Má to naučené, řvu a řvu a řvu a nakonec stejně zvítězím a maminka mi snese modré z nebe. Já vím je to hodně těžké, ale příklad s tím dědou mluví za sebe, jsme měkké maminky a také tak citlivé. Moje malá to na mě taky zkouší, ale když jsem zjistila že u manžela se tak nechová, má smůlu, v jednom roce už byla v noci naučená zařvu a dostanu mléko, trvalo mi 14 dní než se to odnaučila, celé noci jsme nespaly a jen jsem jí držela v náručí, od té doby se občas zbudí a chce se tulit, jinak klidně spinká. Možná je pravda i to, že nedonošené děti chtějí něco navíc, to nemohu posoudit, já přenášela. Těch zbylých 10% může mít nějaké potíže a je jen na maminkách, aby rozhodli jestli nechají své mimi vyšetřit a možná pro ten klid, že je v pořádku, trochu stresu stojí. Každopádně ať je pravda kdekoli, každé dítě i maminka je jiné, a máme to moc těžké. Všem maminkám i jejich dětem a blízkým přeju lásku a klid.

hele měl jsem psa, ale když jsem zjistil, že má strašně malou kládu(asi 10cm), radši jsem ho zastřelil...jsem z toho moc smutný. Lituji toho a nevim, co mam delat??? Prosim o pomoc. Pište mi!!!

Vámi popisované chování dítěte je opravdu zvláštní a nelze nad ním jen tak mávnout rukou.Podobným způsobem se např.projevuje určitá forma epilepsie.Myslím si,že vyšetření neurologem je zcela namístě.Platí,že dítě nepláče je-li spokojené.Má-li problémy,i když často maličké,pláče.Jestliže pláče téměř pořád,nelze čekat až z toho vyroste a nechat ho trápit.Doporučuji Vám trvat na důkladném vyšetření dítěte.

No ano, naučený zlozvyk. V tom se nepřu. Ale věřím, že to má nějaký podtext, skrytý důvod, a na to právě by mohla pomoct ta homeopatie. Tak jsem to myslela. Dítě, které nemá problém, nemá důvody k podobnému chování.