Názory k článku O novém mateřství, které zas tak nové není.

Re : Autorka je patrne hodne mlada nebo zoufale potrebuje publikovat( aby nezhynula ...

Tim jsi jako Miso myslela co presne ? Ze pokud nenapise clanek tak se dalsi rano neprobudi, protoze ji udusi myslenky co nutne musi ven ? Ze se s nekym vsadila o pocet clanku do Vanoc a snazi se neprohrat sazku ? Budu rada, kdyz mi to vysvetlis, i kdyz nejsem autorka vyse uvedeneho (clovek vzdy rad uslysi jak se vyhnout zhynuti :-)))

...Snaha o sterilitu porodnic a preference matčina zotavování nebyla tenkrát žádná zlomyslnost odborníků, ale jejich snaha zachránit životy matek a dětí. Podívejte se na čísla kolik matek a dětí umíralo při porodu ještě počátkem 50. let.....


Jenže cesta do pekel je většinou dlážděná dobrými úmysly. Vztah mezi matkou a dítětem(i otcem) byl narušen zbytečně přísnými hygienickými omezeními v porodnici(holení, desinfekce rodidel, klystýr,používání roušek,otcové nebyli vpuštěny k matce, matce bylo dítě ihned po porodu odebráno bez možnosti osobního "nesterilního" kontaktu..., přikládání dítěte podle přesného harmonogramu jakoby všechny děti byly stejné. Matka i otec se tak stali pro své dítě z pohledu lékařů (vědců)hygienicky závadní a hlavně nesvéprávní. Dnes již víme, že to je spíše naopak.Mnohé, co jsem zde náhodně vyjmenovala jsou formy péče jejíchž neúčinnost nebo škodlivost byla jasně prokázána(vědecky). Tato zbytečná omezení v komunistickém Československu vydržela a v některých porodnicích se jich sveřepě drží ještě dnes, když už se dávno ví, že pro bezpečí matky a dítěte to nemá smysl.České rodičky jsou z generace na generaci tak utvrzovány, že je vše pořádku. Je zvláštní, že se to přijalo bez solidních vědeckých výzkumů......jen na základě pojmů a dojmů představitelů odborné veřejnosti.Mateřské (i otcovské)instinkty a instinkty miminek (jako u zvířat) se pod tak rigidním vedením nemohly projevit. Matek se nikdo neptal a porodní asistentky, které měly zkušenosti předávané z generace na generaci byly zdecimovány a jejich řemeslo upadlo v zapomnění. Příčiny velké mateřské úmrtnosti v padesátých letech byly zjevně někde jinde než v nesterilitě (sociální podmínky žen a jejich rodin, výživa, absence penicilínu, transfuze.....).

Mám doma kuchařskou knih paní Sandtnerové,tedy hit vydávaný před polovinou minulého století.Rozsáhlý závěr knihy rozebírá výživu člověka v různých fázích života,ve zdraví i nemoci.Dosti obsáhlá kapitola je věnována výživě novorozenců a kojenců.Paní S.se rozepisuje o výhodách kojení tak nadšeně,jako kdyby ho vynalezla...To jen jako perlička na úvod.
Když jsem v 80.letech studovala dětské lékařství,do zblbnutí nás cepovali o významu matek a celé rodiny pro vývoj dětí,o důležitosti kojení,dokonce byli tak osvícení,že naznačovali,že imunitnímu systému nedělá dobře přesycení informacemi(tj.četné infekce v nejranějším věku v kolektivu,množství neznámých hmot,příměsí v potravinách a šílených plevelů na neudržovaných pozemcích v okolí lidských sídel).Ačkoli byl pan profesor emigrant,na neurologii nám spiklenecky sdělovali ,že Vojtova metoda je přímo úžasná a taky nám předváděli její provádění.Několik mých starších kamarádek rozcvičovalo právě takto svá spasticky postižená dítka.
Je pravda,že podpora kojení v praxi nebyla příliš masivní,ale prazákladem onoho nešťastného nápadu předepisovat Feminar a Sunar byla právě myšlenka ještě prodiskutovat s maminkou její rozhodnutí přestat kojit.Vím ,že praxe byla odlišná,nejsem naivní,promítal se do toho i nedostatkový systém (aby si kvalitním sušeným mlékem někdo proboha nevylepšoval jídelníček).Chci říci tolik,že schematické hodnocení minulosti -té nedávné i té vzdálenější-vede k vylévání dětí s vodou z vaničky.A protože nám jde o děti především,neměli bychom se této chyby dopouštět.