| Jana, dva synové | •
 |
(12.11.2003 17:26:47)
...Snaha o sterilitu porodnic a preference matčina zotavování nebyla tenkrát žádná zlomyslnost odborníků, ale jejich snaha zachránit životy matek a dětí. Podívejte se na čísla kolik matek a dětí umíralo při porodu ještě počátkem 50. let.....
Jenže cesta do pekel je většinou dlážděná dobrými úmysly. Vztah mezi matkou a dítětem(i otcem) byl narušen zbytečně přísnými hygienickými omezeními v porodnici(holení, desinfekce rodidel, klystýr,používání roušek,otcové nebyli vpuštěny k matce, matce bylo dítě ihned po porodu odebráno bez možnosti osobního "nesterilního" kontaktu..., přikládání dítěte podle přesného harmonogramu jakoby všechny děti byly stejné. Matka i otec se tak stali pro své dítě z pohledu lékařů (vědců)hygienicky závadní a hlavně nesvéprávní. Dnes již víme, že to je spíše naopak.Mnohé, co jsem zde náhodně vyjmenovala jsou formy péče jejíchž neúčinnost nebo škodlivost byla jasně prokázána(vědecky). Tato zbytečná omezení v komunistickém Československu vydržela a v některých porodnicích se jich sveřepě drží ještě dnes, když už se dávno ví, že pro bezpečí matky a dítěte to nemá smysl.České rodičky jsou z generace na generaci tak utvrzovány, že je vše pořádku. Je zvláštní, že se to přijalo bez solidních vědeckých výzkumů......jen na základě pojmů a dojmů představitelů odborné veřejnosti.Mateřské (i otcovské)instinkty a instinkty miminek (jako u zvířat) se pod tak rigidním vedením nemohly projevit. Matek se nikdo neptal a porodní asistentky, které měly zkušenosti předávané z generace na generaci byly zdecimovány a jejich řemeslo upadlo v zapomnění. Příčiny velké mateřské úmrtnosti v padesátých letech byly zjevně někde jinde než v nesterilitě (sociální podmínky žen a jejich rodin, výživa, absence penicilínu, transfuze.....).
|
| Věra S. Clarisska 7 a tři dospělé, USA | •
|
(14.11.2003 20:25:08)
Milá Jano,
smutné je, že ty také dláždíš, až to břinká. Také v zájmu dobré věci(i já si myslím, že by ženy měly mít možnost zvolit takovou formu porodu, jakou si přejí)překrucuješ skutečnosti. Načtená příruček, které vycházejí ze zkušeností z vyspělých západních zemí,tvrdíš věci, které nebyly tak, jak píšeš, nebo alespoň ne úplně tak. Například ty zdecimované porodní asistentky! Vždycky vedly porod (po příjímací prohlídce)v Čechách až do finálního okamžiku, kdy se zavolal lékař, někdy to ani nestihl. Bylo to tak u všech mých porodů. Navštěvovaly matku s dítětem před i po porodu doma. Mé obě nejstarší děti koupala poprvé porodní asistentka. Kontrolovala, zda umím kojit atd. Byla u mně nekolikrát(70. léta v Mnichově Hradišti). Mít lékaře u porodu si tehdy přála každá matka. Byla to "VYMOŽENOST". Cituji Fugnerovou z její knihy NAŠE DÍŤE:" Ošetřovací ústavy slouží nyní všem pracujícícm ženám a rodinným příslušnicím pracujících... Byly zrušeny i "třídy" v léčebných ústavech". U nás se to vydávalo za vymoženost socialistmu, ale bylo to tak ve všech zemích s vyspělým zdravotním a sociálním systémem. Porody jen s asistentkou nebo doma jsou i tam záležitostí posledních tak 15 let. A dál: "Obvodní asistentka porodní, odborně školená pro matku a dítě, pečuje o všechny nastávají matky v obvodě do té doby, dokud je neodevzdá po šťastném porodu do péče dětské sestry...provádějí několik milionů návštěv ročně". Tak jaká decimace?
V zemích, kde ženy takovou a samozřejmě VĚDECKY opodstatněnou péči nemají, je kojencká úmrtnost až 20 procetní, ještě i dnes. To, že Československo patřilo k šťastnejší polovině lidststva s nejnižší úmrtností matek a kojenců, BYL a pro mnohé lékaře JE dostatečný vědecký důkaz, že jejich cesta byla správná. Statisticky, politicky i vědecky to štimovalo. Nejsou to důkazy ani o procento míň vědecké než tvoje, které jsou jen NOVĚJŠI´. Ta fakta, která ty uvádíš jako možné důvody proč matky neumíraly :penicilin, transfúze, sociální situace jsou výsledky péče a věcedké práce v nemocnicích. Na psychologii se v ranných dobách komunismu moc nedalo, pokud nebyla sovětského původu, jak uvádím v odpovědi Dáše. Vždycky jsme žertovaly:
"Sovětské ženy náš vzor! Ty to nebolí!" Ty tak naléháš, že se mi chce žertovat podobně.
Prosadit znovu přirozené porody nebylo lehké ani v Holandsku a Německu. Ale protože je tam člověk a pacient víc svépravný než u nás, přece jen to netrvalo tak dlouho. Té svépravnosti se ještě budeme muset učit. Žiju už přes 20 let v cizině a ještě jsem se nenaučila, říct ne, když u lékaře něco nechci, musím se na to vždzcky připravit. A to se má každá žena před porodem. Uvědomit si, co chce a nechce a sepsat to a promluvit si se svoji porodní asistentkou a lékařem. Tak to také všude jinde probíhá. V Americe jsou na to několikastránkové formuláře, které jdou až do směšných podrobností.
Ne každý si ovšem porod doma přeje. Např. i princezna Diana, která by si mohla lélaře klidně pozvat "domů", rodila oba syny ambulatně v nemocnici. U následníků trůnu je přece jen JISTOTA jistota. A ona také v péči o děti "musí jít příkladem", což dělá třeba v případě očkování...
Mladé americké maminky by nerodily bez epidurálu ani za nic.(Tedy většina, abych také nedláždila). V texaské porodnici, kde rodila moje dcera "přirozeně" už takový porod neměli téměř 10 let. Dívaly se na ni jako na "exotku" se sklonem k masochismu. A každé předávající službě šeptali to je ta, co odmítla epidurál...
Každá země jiný mrav(v Americe to platí dokonce pro jednotlivé státy, tedy je hodně Amerik) a každý člověk si troufá na něco jiného. Ty brojíš tak, že by se jedna bála i překročit práh nemocnice... Věra S.
|
| Jana, dva synové | •
|
(17.11.2003 19:02:37)
Je vidět, paní Věro, že tady dlouho nežijete a proto obhajujete neobhajitelné. Kdyby jste četla příspěvky zde na Rodině, tak by jste se dozvěděla, že tradiční porodní baby zde v Čechách prakticky neexistují. A právo na výběr porodnické péče je zde také hudba budoucnosti(ambulantní porody, domácí porody, porodní domy..) Jestli se chcete dozvědět o dané tématice něco více, přečtěte si například na www.iham.cz/johanka.php. Paní Johanka si musela zajistit tradiční porodní bábu z Rakouska, protože v Čechách k ní žádná ženská sestra nechtěla přijít a ani před porodem.
Princezna Diana by patrně po ambulantním porodu v Čechách byla propuštěna z porodnice bez dítěte. Jestliže by si dítě přece jenom z porodnice odnesla s sebou, lékaři by pro dítě patrně poslali sociální pracovnici a policii. Níže je prohlášení Ministerstva zdravotnictví. Podotýkám, že nebylo vydané v padesátých letech minulého století, ale v roce 2003. Nemůžu si pomoc, ale silně mi to připomíná totalitu.Princezna Diana by se patrně ubránila (měla dobré právníky), ale mnoho rodičů, kteří nemají takovou moc a neuvědomují si svoje práva by se nechalo lékaři zastrašit. Všimňete si, že pouhé odkázání na zákon o zdraví lidu z roku 1966 (tvrdá totalita) by ze zdravého(fyziologického) dítěte princezny Diany by zákon udělal,dítě, které je bezprostředně ohrožené na životě. Jo,jo,takovou kouzelnou moc mají zákony. Z pohledu českých lékařů a Ministerstva zdravotnicví je tedy princezna Diana odstrašující příklad pro české matky :o).
Prohlášení Ministerstva zdravotnictví k propouštění fyziologických novorozenců ze zdravotnických zařízení do domácí péče
Ministerstvo zdravotnictví vydává k problematice propouštění fyziologických novorozenců ze zdravotnického zařízení následující prohlášení:
Zástupci odborných společností a MZ ČR se shodli na tom, že v současnosti lze propustit spontánně porozeného, fyziologického novorozence do domácí péče za následujících podmínek :
a) Věk novorozence nad 72 dokončené hodiny po porodu (tj. k propuštění dochází mezi 72., resp. 96 hodinami po porodu)
b) Zdravotní stav novorozence dovoluje jeho propuštění do domácí péče
c) Nejsou známy jiné závažné okolnosti, které by bránily propuštění dítěte do domácí péče
d) Je provedena kalmetizace
e) Jsou provedena povinná screeningová vyšetření, resp. jsou odebrány krevní vzorky pro povinná screeningová vyšetření: PKU, KH ( CAH - ode dne nabytí účinnosti vyhlášky, kterou se mění vyhláška č. 134/1998 Sb., kterou se vydává seznam zdravotních výkonů s bodovými hodnotami a která obsahuje výkon "Screening kongenitální adrenální hyperplasie CAH")
Při naléhání rodičů na časnější propuštění jejich dítěte do domácí péče lze postupovat v souladu s ustanovením § 23 odst. 3 zákona č. 20/1966 Sb., ve znění pozdějších předpisů, které doslovně zakotvuje: „Je-li neodkladné provedení vyšetřovacího nebo léčebného výkonu nezbytné k záchraně života nebo zdraví dítěte anebo osoby zbavené způsobilosti k právním úkonům a odpírají-li rodiče nebo opatrovník souhlas, je ošetřující lékař oprávněn rozhodnout o provedení výkonu. Toto ustanovení se týká dětí, které nemohou vzhledem ke své rozumové vyspělosti posoudit nezbytnost takového výkonu.“
První vyšetření dítěte praktickým lékařem pro děti a dorost by mělo proběhnou zpravidla do 48 hodin po jeho propuštění do domácí péče.
Doporučujeme, aby si rodiče ještě před narozením jejich dítěte zvolili praktického lékaře pro děti a dorost, u kterého budou své dítě registrovat
|
| Vera S.Clarisska ý, a tři dospělí | •
|
(17.11.2003 22:57:59)
Ach Jano,
mluvíme každá o něcem jiném. Vy bojujete za tu hudbu budoucnosti (a já se vám za to upřímě obdivuji) a já se snažím vám a všem jenom připomenout, že z kritiky minulosti může vzejít něco positivního, jen když je objektivní, nezaslepená cíli a spravedlivá. A to ta Vaše a hlavně autorky Nového matřeství (odkud jsme vyšly) není.
Skutečně už v Čechách dávno nežiju, ale prošla jsem mnoha zeměmi s různým přístupem ke zdravotnictví a zažila třeba v Německu počátky bojů o to, aby pacientům byla přiznána větší samostatnost a vlastní zodpovědnost za své zdraví. A ani tam to není tak dávno.V těhle počátcích to bylo hlavně feministické hnutí (tolik neustále vysmívané v Čechcách), které pro ženy vybojovalo řadu práv zodpovídat za svoje zdraví.
Mnoho zákonů na ochranu zdraví, které jsou prospěšné celku, ale zcela potlačují právo jednotlivce, vzniklo v období nacionálního socialismu a dlouho zůstavaly platné. Protože plnily účel.Kolik takových zákonů dosud platí v Čechách?
Zažila jsem několik soudních sporů, kdy rodiče odmítající určité terapie pro své dítě, byli zbaveni rodičovských práv.
Dnes žiju v Americe, kde platí druhý extrém. Rodice mohou z naboženských důvodů nechat vykrvácet své dítě a žádný soudce nehne ani prstem. Podle zákonů některých států mohou rodiče i bít své děti.
V rozhodování o zdraví, soiální péči, školní docházce atd. byli vždy Češi blíže Německu a středoevropským tradicím, než anglosaským a americkým. Chcete-li to změnit, jsem plně na Vaší straně. Ale měla byste ve svých argumentacích ubrat trochu vašní a přidat objektivnosti. A z minulosti se poučit a ne ji jen zavrhnout. Proti jakémukoliv zákonu se dá vznést protest a dá se změnit. Bojovat o to, se lidé v Čechách musejí opravdu ještě učit.A nejtěžší pro Vás bude to, že mnozí ani tyhle změny nechtějí. Stýská se jim po organizovaném a z jejich pohledu fungujícím zdravotnickém systému. Větší svoboda znamená také větší zodpovědnost. A o tu mnozí nestojí. Vera S.
|
|
|
| Misa3 | 
|
(19.11.2003 17:32:18)
Souhlasim s Verou, ze jakakoli myslenka i ta nejlepsi, dovedena do naproste krajnosti se stava myslenkou fanatickou a utlacuje jakykoli jiny nazor. Chce to spis proste vyslechnout, zvazit a pokud mozna nechat zit podle sveho.
|
|
|
|
V její náručí
Rekonstrukce husitské bitvyJičín 
Orchestr na dotek – ZápadPraha 1 
Mandaly obrácenou technikou s Monikou BrýdovouČeské Budějovice 
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Rekonstrukce husitské bitvy
Orchestr na dotek – Západ
Mandaly obrácenou technikou s Monikou Brýdovou
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)