Názory k článku Básničková komunikace

Supr nápad, fungujeme taky tak :-))

ahoj Kamilo, ta básnička je super, určitě mi napiš (klidně na osobní mejl), jestli to zabralo.
Klára

Klaro,

nemyslim si, ze bych zila na jine planete. Myslim,ze by si se divila, jak "prizemi" jsem.

Ale, prosim te, tve clanky mam rada. Take jsem se zde jiz zminila, ze clanek byl napsan asi dobre, kdyz vyvolal tak bourlivou debatu. Jednak tim, ze je zajimavy a jednak tim, ze se dotyka veci, ktere nas nejakym zpusobem oslovuji. Takze prosim, pis dal.
Jenom jsem se vyjadrila, ze my doma resime komunikaci jinak, nez u vas. Tot vse.
Ostatne, domnivam se, ze je lepsi jakakoliv komunikace, nez zadna (to bychom potom asi diskutovali na strankach "deti rozvedenych rodicu", kam, predpokladam, se nechce nikomu z nas).

Holky,
tak mě tahle bouřlivá diskuze docela zaujala. Dokonce natolik, že jsem toto téma nadhodila svému muži.
Pravil, že naprosto souhlasí s Lídou, která na svém příkladu uvádí, že oni se doma nedohadují o domácnosti. Jejich řešení je mít služku, naše řešení je podle hesla "nelíbí se ti to, udělej to sám/a" a v přesvědčení, že domov je nás obou, a tudíž je nesmysl si v něm dělat zbytečně binec. Můj muž také nemá problém vykonat jakoukoliv domácí práci a také tak činí. Podobně u nás neexistuje model, že jeden "leží na gauči a čte noviny" a druhý "kmitá". Nejjednodušší je, když se každej chopí něčeho a je to za chvíli hotovo. Jiný systém může být třeba tak, že ta rodina žije v binci a lásce (znám také takové). V podstatě nezáleží na tom, jaký systém která rodina zvolí, důležité je, že se potom o domácnosti dohadovat NEMUSÍ. Lída nechce žít v binci a nechtějí ani jeden uklízet => považují za rozumné utrácet peníze za služku (a to že ty peníze mají zase souvisí s jejím rozhodnutím chodit do práce). Nám se peníze utrácet nechce, raději si uklidíme sami, Klára peníze na tohle ani nemá, protože pro ní je hodnotnější být doma s dětmi. (Aby bylo jasno - OBA systémy - pracující máma, která s dětmi tráví všechen volný čas, který má versus máma, která je s dětmi doma, ale kromě nich musí zvládat domácnost - mi přijdou velmi rozumné a ani na jednom neshledávám nic špatně. Sama si netroufám předpovědět, ke kterému systému se dopracujeme my - to prostě záleží na situaci.)

Klářin původní článek byl ale o něčem jiném. O tom, že pokud mi něco v partnerově chování fakt vadí, tak je nejlepším řešením mu to říct. Říct mu to formou, kterou on je schopen přijmout jako přátelskou, humornou, neubližující. U nich konkrétně fungují básničky, její muž zcela zjevně tuto formu komunikace vítá a akceptuje. U nás používáme trochu jiný systém, ale princip je stejný. KOmunikujeme spolu o věcech, které nám vadí, dřív než nám tyto věci zkazí manželství. Můj muž říkal, že pro něj je přijatelnější, když mu ženská řekne "vadí mi že vyléváš lógr do dřezu a lepíš žvejkačky na postel", než kdyby kolem něj chodila měsíce a léta s ublíženým obličejem a byla na něj v tichosti nasraná a v tichosti ty věci po něm napravovala. Prostě jakmile se problém nějak označí, dá se vždycky najít nějaké řešení a kompromis (těch kompromisů tu bylo taky spousta).

Prostě vůbec nejde o to, kdo uklízí ponožky, ani o literární kvalitu básnických děl v článku.... jde jen o domluvu.

Ahoj Kláro i ostatní,

nestačím se divit, jaká diskuze se tady rozpoutala kvůli Tvému článku
:-) Kláro, prosím Tě nezatrpkni kvůli některým nesouhlasným příspěvkům a piš dál.

Obdivuji Tě kvůli Tvé odvaze nést na veřejnost svou kůži a odhalovat něco ze soukromí, stejně jako Magdu Silnou. Kdo si přečte víc Vašich článků za sebou, tak získá představu, jak to asi u Vás chodí :-)

U Tvého článků jsem se docela bavila. Nepohoršuju se nad tím "prasátkem" atd., protože z Tvých příspěvků cítím, že se máte rádi a že asi oba máte podobný smysl pro humor. A to je to, co mi připadá důležité - každý pár si musí postupně najít způsob soužití i komunikace, který bude JIM OBĚMA vyhovovat. Pokud tedy Vám oběma tento způsob vtipkování vyhovuje, tak nevidím důvod, proč Vás za to kárat :-)

Horší by bylo, kdyby jeden z Vás (kdokoliv) dělal na úkor druhého takové vtípky, které by ho zraňovaly nebo ho naštvávaly. Pak by asi bylo na místě se nad tím zamyslet a změnit způsob komunikace. Ale o u Vás asi nehrozí...?
:-)

Holt každý máme ty hranice přijatelného chování jinde (což se týká i sexu, že :-))) takže co jednomu páru připadá zcela normální či příjemné, to druhý pár může považovat za zcela nepřijatelné.

A k tomu udržování pořádku - zase asi jsme každý jiný. Znám páry, které žijí /z mého hlediska/ ve značném nepořádku, ale žijí tam v lásce a pohodě a mají veselé spokojené děti, byť trošku ušmudlané :-)

Znám také páry, kde se byt jen leskne /tiše závidím a netuším, jak to zvládají s dětmi/ a i tam vypadají všichni spokojeně a děti odmalička považují za samozřejmé, že si uklidí po sobě věci a pak si můžou hrát sami nebo s rodiči.

Připisuji ještě svůj osobní názor na to, co Klára psala:

Mně osobně by tedy žvýkačka na posteli taky vadila a snažila bych se manžela nějakým vhodným způsobem přesvědčit, že toto by dělat nemusel.

Obdobně mi připadá vhodné, aby manžel po sobě uklízel špinavé nádobí a prádlo tam, kam patří. Souhlasím s těmi, které tady píší, že sbírání špinavých věcí po manželovi je ponižující. Copak jsme služky?

Jasně, když manžel živí rodinu, tak je pochopitelné, že za to může očekávat nějaké "protislužby" v domácnosti (míněno v dobrém!!!), ale myslím že je vhodné od manžela požadovat, aby aspoň nepřidělával práci a tu špínu donesl tam, kam patří.

A ženské, ruku na srdce - copak "mateřská dovolená" je nějaká dovolená? Muži si to vykládají někdy dost mylně - že jsme celé dny doma, jsme paní svého času a "jen" si hrajeme s dítětem. Ale vždyť všechny víme, jak to je.

Žena na mateřské vůbec není paní svého času, protože od okamžiku narození dítěte je její čas určován potřebami toho děťátka. A když máte dvě malé děti jako Klára, tak je to dost značný každodenní zápřah.

Tomáši a další, já si nestěžuju!!!! Mám dvě vytoužené děti a udělala bych pro ně všechno na světě, stejně jako každá normální máma. Ale faktem zůstává, že dítě dokáže mámu pěkně unavit a dvě děti obzvlášt. A pokud nemáte někde poblíž "hlídací" babičku, tak to pro tu mámu znamená, že je v pohotovosti 24 hodin denně 7 dní v týdnu a je to někdy dost náročné.

Muži mají leckdy pocit, že když přinesli domů peníze, tak si tím odpracovali svůj díl povinností a všechno ostatní je už povinností ženy. Ale muži,kteří tohle čtete, uvědomte si prosím, že Vy si v práci odpracujete své a pak máte volno. Zatímco maminka od malého dítěte si od toho mrňouska taky potřebuje odpočinout a leckdy k tomu nemá možnost, protože její pracovní doba nikdy nekončí.

Vzpomínám si, že Dr.Plzák někde psal, že když mají manželé dvě malé děti, tak má muž pomáhat s polovinou domácích prací, i když je žena v domácnosti a muž pracuje, protože péče o děti je sama o sobě dost náročná.

Všem Vám přeju, aby se Vám dařilo nalézat oboustranně přijatelné kompromisy při domlouvání, jak má u Vás doma vypadat to či ono. Přeji všem hodně tolerance, lásky a humoru!!!

---
Abych předešla negativním reakcím, tak dodávám, že já jsem svého manžela vůbec nijak "nevychovávala". Byl na pořádek navyklý z domova, řekla bych že ten pořádek u nich doma byl až přílišný a že manžel cítil značnou úlevu, když zjistil, že já leccos beru mnohem volněji a že mi nebude vadit to či ono. Prostě u nás jsme tenhle problém neměli, jen si představuju, jak by mi bylo, kdybych po manželovi sbírala po bytě špinavé ponožky ... brrrr!!!!

---
A ještě dodatek pro muže, kteří mají za to, že stačí živit rodinu a vše ostatní je povinnost manželky:

Velmi dobře vím, co je to živit rodinu - jelikož se manželovi dlouhodobě nedaří, tak naši rodinu z podstatné části financuju já už asi deset let a je to docela záběr, ale co se dá dělat. Žít se musí a manželovi to nevyčítám, nemůže za to.

Ale představte si, Tomáši a další, jak byste se jako muž tvářil, kdybych tady psala, že můj manžel je dlouhodobě doma jako nezaměstnaný, já "úspěšná" přijdu domů z práce, hodím na zem špinavé prádlo, poručím si kafe a teplou večeři a na žádnou domácí práci nesáhnu...

Asi se Vám při té představě ježí chlupy (mně ostatně taky, tohle chování fakt není můj styl :-)) ale zkuste si to jen představit, jestli byste si Vy muži nepřipadali jako méněcenní sluhové, kdybyste celý den lítali okolo dětí a domácnosti, navečer by přišla ženská domů, rozvalila by se u novin a televize, dětí by si moc nevšímala, protože je přece "unavená z práce" a má "zásluhy na financování rodiny" a jen by očekávala perfektní služby svého protějšku...?

Vidíte, když se ten pohled otočí, tak Vám to připadá nespravedlivé až absurdní, že :-))

No nic, mějte se všichni pěkně a nekamenujte mě :-))