| Gábi, 2 děti | 
 |
(19.11.2002 18:31:25)
Kláro, proč se nesmí lít lógr do dřezu a smí lít do WC? Je to přece jedno, ne :-)
|
| Klára, 2 raubíři | 
|
(19.11.2002 22:02:38)
POd dřezem je tenká zahnutá trubka, která se snadno zanese...
|
| Dáša | •
|
(20.11.2002 7:23:40)
KLáro, ono je to asi taky hodně o tom si uvědomit, že Tvůj domov není jen Tvůj, ale i Tvého manžela. Třeba se mu taky nelíbí Tvá kosmetika naskládaná v koupelně, boty v botníku, ale určitě pro to na Tebe nevymýšlí básničky. Nevidím nic špatného na vzájemném milém popichování manželů, ale ty Tvoje básničky s výrazy čuňátko apod. byly spíš opravdu ponižující a hodící se pro výchovu malých dětí.
Já když jsem začla se svým manželem žít, tak jsem si taky tak nějak stěžovala kamrádce, že ten chlapský smysl pro pořádek je prostě jiný než ten náš. A ona mi docela noudře odpověděla : víš, kdyby jsi chtěla, aby se choval a uklízel stejně jako ty, musela by jsi si vzít ženu" No a to uznej, by nebylo ono .... :)
Svého muže jsem si nevzala proto, abych ho vychovávala, je takový jaký je a když vidím, jak nás miluje a stará se nás, to zvednuté prkýnko a podobné maličkosti mu s úsměvem promíjím.
Mimochodem, já liji logr od kafe do dřezu taky a zatím jsme to my i dřez přežili.... :)))
|
| Marie M. | •
|
(20.11.2002 11:16:44)
Milá Dášo,
příspěvek Kláry mne velmi pobavil! Ponižující mně ty básničky nepřipadaly ani v nejmenším, naopak jsem si říkala, že je bezvadný, jak se nepříjemné záležitosti dají řešit vtipně.
Nejvíc mne zaujalo, jak říkáš, že domov je nejen Klářin, ale i manželův. To máš dozajista pravdu. Já však zastávám názor, že pokud se muž nepodílí na pracovní činnosti kolem domova (uklízení, praní, žehlení, čištění záchoda, vany, mytí oken, utírání prachu, drobných oprav typu výměna žárovky atd.) alespoň na 50%, měl by respektovat požadavky ženy. Je to přetrvávající patriarchát v ženách, že chlapi jsou vlastně nepořádníci od přírody a nejde s tím nic dělat. V předminulém století bylo pro ženu nepřijatelné a téměř nemyslitelné, aby vystudovala a pracovala jako lékařka, advokátka atd. A teď je to přece normální, ne? Tak proč v ženách zůstává i přes změny v rolích muže a ženy zakódováno, že o domácnost se musí starat výhradně žena???
M.
|
| Dáša | •
|
(20.11.2002 11:26:58)
Maruško, ale já nepsala o tom, že muž se nemá na ničem podílet. Naopak psala jsem, že i on se o nás stará a proto mu tyto " drobné " úlety odpouštím.
Drobností myslím, zvednuté prkénko, neuklizený hrneček i nevylitý logr.
On mne taky nevychovává a toleruje, že bydlí s ženou a určitě mu musí něco i na mě vadit. Ani mne nenutí, že musím vyměnit kolo u auta, protože je přece naše a taky s ním jezdím.
Jde o vzájemnou toleranci, bez urážek a posměchu. Já chci mít vedle sebe rovnoceného partnera a proto ho musím přijmout takového jaký je.
|
| Marie M. | •
|
(20.11.2002 11:36:52)
Fajn, rovnocennost je dobrá věc a tolerance taky. Ty možná odpouštíš "drobnosti", které jsi jmenovala, Klára možná toleruje jiné věci, které bys třeba Ty drobnostmi nenazvala.Každý člověk je založený jinak a zaměřuje se na jiné "drobnosti".
Jen mně připadá horší, uklízet po chlapovi "drobnosti", vnitřně se čím dál víc naštvávat a dospívat k přesvědčení, že to ženský mají na světě horší a těžký a pak vybuchnout na nepravém místě...než si záležitosti, které mi vadí, probrat,ventilovat negativní pocity a domlouvat se s partnerem na řešení a kompromisech. A pokud je to ještě ve verších - bezva...
M.
|
| Dáša | •
|
(20.11.2002 12:48:34)
Marie já netvrdím, že je správné tolerovat věci, které mi vadí, ale šlo mi o způsob, jak to tomu druhému sdělit. Je to můj manžel a musím s ním jednat jinak než se svým dítětem.
|
| Marie M. | •
|
(20.11.2002 13:01:43)
Nevím, v čem Klářino jednání s manželem připomíná jednání s dítětem. To jsem fakt nepochopila. Že ho zvesela upozorňuje na věci, které jí vadí? Myslím, že humornou nadsázku by naopak dítě nepochopilo. Pokud vychovávám dítě, musím být jednoznačná (do jistého věku než je schopno ironii a humor rozeznat, ale mluvme o malých dětech, třeba) a říct přesně, co dítě smí a nesmí, co má dělat a co naopak dělat nesmí.
Mně ty básničky přijdou spíš jako právě "dospělá a partnerská" komunikace...
Asi jsem jiného založení, nevadí mi ani ten termín "čuňátko". Zase to asi závisí na individuálním pojetí partnerského intimního slovníku, ne?
|
| Mikulášova babička | 
|
(20.11.2002 14:04:28)
Devcata, devcata....vy jste proste nepochopila, ze MUZ neni nejaky hej nebo pockej, co by si ho snad manzelka mohla dovolit kritizovat, nebo dokonce popoustet uzdu fantazii a rymovat trable s logrem! Vy nemate spetku ucty k panu tvorstva, nezdarnice nezdarne. Sup pro hadr a hybaj na WC. Vazte si svych muzu, vzdyt nam svymi zebry dali zivot!
|
| L. | •
|
(20.11.2002 14:13:22)
Nevím jak ostatním, ale mne tenhle člověk i svými jinými příspěvky připadá jako úchyl a někdo, kdo chce za každou cenu něco říct a vlastně ani neví, co povídá.
|
| Petra | •
|
(20.11.2002 14:16:51)
Souhlasím:)))))
|
| Lida a 2holky | 
|
(20.11.2002 14:20:20)
No, ja myslim, ze v tomto pripade Mikulasova Babicka ma docela dobry "sarkasticky" humor.
|
| Marie | •
|
(20.11.2002 14:24:54)
Tak a tady se přímo prokázalo, jak je možno různým způsobem vnímat sdělení...
Čuňátko z Klářiny básničky mně nepřipadalo ponižující, ale "dobrý sarkastický humor" Mikulášovy babičky se mi pozdává poněkud šovinistický...
|
| Lida a 2holky |
|
(20.11.2002 16:22:27)
Marie,
Mikulasova Babicka hovori k dospelim lidem, nepeskuje nas, nic nam nenarizuje a hlavne, na tuto stranku nechodi male deti!! Mikulasova babicka si dela pouze legraci ze sebe, z nas, zen, divek, muzu, otcu....
|
|
|
|
|
|
|
| Marie M. | •
|
(20.11.2002 14:17:21)
Opravdu neuvěřitelné...tady ale asi schází jakákoliv možnost diskuse. Z kterého století babičko pocházíte???
|
|
| Klára, 2 raubíři |
|
(20.11.2002 21:30:59)
Děkuji vám, Mikulášova babičko, můj muž mě tady uklidňuje, abych si to tak nebrala, já už nevím, jak to vysvětlit a co odpovídat a vy to (nejenom teď, ale i v jiných článcích, hlavně v tom o psech) vždycky dokonale vystihnete!
|
| Jana Z. | 
|
(20.11.2002 21:53:17)
Zdravim Klaro:-))
tak kdyz jsem vcera vecer licila nasi diskusi memu muzi na tema basnicky a jaky rozruch to vyvolalo, tak se smal a rikal, ze by potreboval jednu basnicku ohledne zvykacek pro mne - ze je porad lepim na okraj monitoru :-)))
Ja vim strasna nerest..stydim..;-)
Preji hezky vecer..
Jana
|
|
| Mikulášova babička |
|
(20.11.2002 22:05:22)
Tak ted uz mi to neda a musim Ti to, Klaro, rict:): jedna pani (hadej, jak se jmenovala) byla lina a sla po obede spat. Nalepila zvykacku na pelest od postele, zapomnela na ni. Zvejkacku naslo batolatko a vlozilo si ji do cupriny. Ale to jsem nebyla ja, to udelala moje nezodpovedna snacha z patnacteho kolena:). Holt muzi jsou z Marsu, zeny z Venuse a babicky z Pluta.
|
|
| L. | •
|
(21.11.2002 9:16:37)
Kláro tím myslíš to, jak ta ona babička psala něco o tom, že by je nakopala někam ? Opravdu úžasné řešení a výborný vzor pro děti. Tvé články se mi líbily, sice jsem s něčím občas nesouhlasila, ale přesto líbily, ale s tímhle názorem jsi mne teď hodně zklamala. Ale Tobě to je stejně jedno.
|
| Klára, 2 raubíři |
|
(21.11.2002 20:55:17)
Koho by nakopala? Kam? Tohle Babička nepsala, v odkazech je myslím jasně vidět, na jaký diskusní příspěvek reaguji.
Obecně: mám pocit, že se svět úplně zbláznil - my si doma děláme básničkovou legraci a několik suchých dam bez špetky smyslu pro humor si to tu nafouknou a udělá z toho pseudoproblém. Vy se doma sobě navzájem nesmějete? Vy se klaníte pánům tvorstva a modlíte se k mužům a k jejich schopnosti něco rozbordelit a neuklidit po sobě? Jestli vás naše domácí laškování pobuřuje svojí přímostí a jestli vám připadá, že se urážíme, je to váš problém! Jsou prostě manželství, kde se před sebou manželé zamykají na záchodě, aby náhodou nebylo něco zahlédnuto, jsou manželství, kde si manželé před sebou dávají pozor na pusu, aby náhodou toho druhého neurazili, jsou manželství, kde je stres, strach být otevřený a říct, že mi něco vadí. A potom to jednou exploduje a je z toho hysterický záchvat a rozvod a zkažený život. Neříkám, že to takhle je vždycky, nebo že to tak je u vás, ale proboha, některé vaše reakce mi připadají jako reakce upejpavejch šedejch myšek z osmnáctýho století - hlavně nepohněvat jeho excelenci manžela, aby se mu nerozplynula svatozář!
|
| Ivana, Terka8/99, Šimon7/02 | 
|
(21.11.2002 21:15:41)
Klárko, taky dost dobře nechápu, co mohlo tyto dámy v tvém humorném povídání pobouřit. To mi něco uniklo?... Asi... Mějte se krásně a piš dál, je to super, máš na to "střevo". Čauky Ivana.
|
| Adriana | •
|
(21.11.2002 21:45:06)
Klarka, neda mi, musim konecne reagovat na tuto diskusiu. Tvoja basnickova komunikacia je inteligentny napad, ktory sa mi velmi paci. Tiez som zoparkrat skusila napisat manzelovi e-mail, ako to tu uz spominala Sally, a malo to uspech.
|
| Debbie | 
|
(21.11.2002 22:10:11)
Pokud ta pani Jana opravdu existuje a to, co psala, je pravda. Tak by rekla, ze trpi uchylkou. Urcite ma sadisticke sklony - vsimnete si, jak do detailu popisovala ten proces "biti" - az v tom byl tak trochu "sexualni" podtex - proste se v tom vyziva:-( Doufam, ze ten jeji prizpevek pouze napsal nejaky "vtipalek" z hecu a pani Jana neexistuje....
|
|
|
|
| sally | 
|
(21.11.2002 21:18:13)
Klárko,
hlavně klídek... :-)) Tím že něco zveřejníš, staneš se samozřejmě předmětem spekulací. Někdo si řekne "to je dobrý, to musím taky zkusit", jinej si řekne "to by u nás nefungovalo, ale ať si to Kubíčáci ve zdraví užijou" a potom jsou lidi, kteří své názory opublikují (a že k tomu tenhle server svádí). Někteří pod svou stálou přezdívkou a v dobrém úmyslu, a jiní holt "anonymně" - a na ty bych prostě nebrala ohled. Nemůžeš se zavděčit všem (nakonec - kdybychom byli všichni stejní,tak bys neměla o čem psát :-)) - a ten, kdo chce na tebe plivnout, tak si záminku najde, bez ohledu na to, co napíšeš. Lidi tě dokážou napadnout (samozřejmě pěkně anonymně) třeba už jen za to, jak se jmenuješ (stalo se mně osobně).
Piš dál a nenech se nijak rozhodit - nakonec to, že tvoje články vyvolají takovou bouřlivou diskuzi znamená, že jsi se trefila do černého - že je to něco, co lidi zajímá, co prožívají, co čtou, na co mají nějaký názor.... a jestli právě TOHLE (diskuze) není účelem tohoto serveru, tak... uf, co strašného si na sebe vymyslet - umeju dneska všechny okna!!!! :-)
|
|
| Miška, 3 děti | 
|
(21.11.2002 21:32:21)
Klárko, já se ti pokusím trošku vysvětlit, proč my, asi budu muset říct - starší :-) přemýšlíme trošku jinak. Tvoje povídání mě pobavilo, jenže já už mám trošku odrostlejší puberťáky, které prostě musím napomínat tak, jak ty svého manžela. S tou žvýkačkou jsi mě dorazila, protože to by mě snad ani nenapadlo, že by to chlap dělal :-))) Ale fakt mi to připomíná mé napomínání mých dvou puberťáků, akorát, že to řešíš básničkami.:-) A naprosto přesně vím, jak se ti puberťáci cítí. A také si dovedu představit, jak bych se cítila já. Víš, ono se vám to teď líbí, ale jakmile to bude trvat dlouho, všechno se přejí. Takže já ti přeji, aby tvůj muž byl konečně trošku dospělejší a věděl sám, co má dělat, abys mu to nemusela říkat :-))
|
| sally |
|
(21.11.2002 22:11:23)
Miško,
ten "dospělejší" partner, kterému se "nemusí nic říkat" by mě docela zajímal.... :-) Vážně, vy jste se s manželem vzali a od té doby všechno fungovalo a nenarazili jste na problémy typu "odkud se mačká pasta na zuby"? Ten vztah se neustále vyvíjí, lidé se poznávají.... a také se mění situace...
Když jsem byla bez práce a můj muž ráno nechal nádobí od snídaně na stole, nebo ho přendal na linku, bylo mi to jedno. On chodil do práce, a já měla celý den na to, abych s tím nějak naložila. Když jsem začala chodit do práce, začalo mi to vadit. Co by mu to udělalo, kdyby ten hrnek a talířek strčil rovnou do té myčky, abych já večer přišla do "čisté" domácnosti? Tak jsem ho o to musela taky poprosit. Jeho nenapadlo, že mně to vadí (když žil sám, tak si to uklízel večer). Prostě se změnila situace a museli jsme si to říct. Řekla jsem mu to normálně, a on se to snaží dodržovat. Ale spousta lidí má nějaký zlozvyk a často udělají znovu a znovu stejnou ptákovinu.... a i když je to opravdu "blbost", tak to časem tomu druhému začne lézt na nervy.
Vyříkat si to, a vyříkat si to "s humorem" mi přijde jako nejlepší řešení.
S dětma je to jiné - ty se narodí do nějakých "pravidel" a měly by je znát a mít zažitá, ale dva lidé vyrostlí v různých rodinách můžou mít trochu odlišné představy. A nemá to nic společného s věkem.... no a s tou žvejkačkou - tobě se nikdy nestal nějaký "hygienický" trapas? Já jednou se žvejkačkou usnula... co bych dala za odlepování žvejkačky z pelestě místo z dlouhých vlasů :-)))
|
| Miška, 3 děti |
|
(22.11.2002 6:25:48)
Sally, jasně, že jsem taky určitě manžela předělávala:-), právě proto píšu, že teď, po 16 letech mám na to jiný názor. Moje nové manželství by teď vypadalo úplně jinak. Ale to jsem přece psala, že postupem času a věku člověk právě myslí už jinak.
|
| sally |
|
(22.11.2002 6:52:01)
Miško,
když muže poprosím, aby dával nádobí rovnou do myčky, tak to je "předělávání"????? Za předělávání já osobně považuju to, když ženská chlapovi "zakáže" všechny koníčky a kamarády, nutí ho dělat kariéru o kterou on nestojí atd.... ale to, že muže poprosím, aby ve společné domácnosti dodržoval nějaká pravidla, to snad není předělávání a myslím, že těm chlapům ruce neupadnou, když dotáhnou do konce maličkosti typu hodit ponožky do koše na prádlo.... Já nevím, můj muž tyhle věci (většinou) dělá a nemá s tím problém, tak nevím, proč bych ho o to nemohla požádat. Nám domácnost funguje tak nějak samovolně - když si všimneme něčeho, co je třeba udělat, tka to uděláme. A když nám vadí něco, co ten druhý ne/dělá, tak mu o tom řekneme. Řešení se dá obvykle najít velmi snadno.
Štve mě hromada počítačových součástek uprostřed obýváku? Štve. Můžu s tím něco dělat? Mohla bych to v záchvatu všechno hodit do popelnice, mohla bych na něj ječet, ať to okamžitě zmizí.... a nebo vyklidím polici v komoře a řeknu mu, že tady má místo a ať si to přebere a zlikviduje z obýváku. Je to předělávání?
|
| Miška, 3 děti |
|
(22.11.2002 11:56:08)
Sally, tohle není předělávání, tohle je ten kompromis, o který bych se taky snažila. Článek Kláry vyzněl jinak.
|
|
|
| sally |
|
(22.11.2002 6:59:29)
Miško,
neříkej mi, že dneska by z tebe byla povolná puťka domácí, co obskakuje páníčka ;-) Tomu prostě nevěřím :-D
|
| 16.5Salám&Lajka14 | 
|
(22.11.2002 8:59:38)
Milé dámy! :o)
Možná teď trošku píchnu do vosího hnízda, ale prosím, neberte si to vůbec osobně. Je to spíše takové filozofické zamyšlení. :o)
Debata nad Klářiným článkem o básničkové komunikaci (alespoň pro mne) totiž přesně ukazuje na to, kde je problém v tzv. skutečné emancipaci mezi mužem a ženou. Podotýkám, nejsem feministka, to ani náhodou. :o) Prostě jen nemám zafixované ony "archetypy", o kterých je ve vašich příspěvcích řeč. Vychází se přitom z jediného obecně platného modelu - tatínek je živitel, maminka hospodyňka. Ať už jsou oba partneři jakkoli emocionálně vyspělí, v podvědomí prostě funguje princip "já si čtu u jídla noviny, protože jsem muž" & "já shovívavě vymetám zpod postele ponožky, protože jsem žena".
Víte, holky, já si nemyslím, že to, o čem píšete ("lajdáctví, nepořádnictví...") mají muži vrozené od přírody jenom proto, že jsou muži. Podle mého názoru je to vina hluboce zakořeněné "archetypální" výchovy. Narodí se chlapeček - fajn, budeme mu kupovat autíčka a pistolky a vysvětlovat mu, že chlapi NIKDY nebrečí; holčička - budeme jí oblékat do kraječek, kupovat dětské nádobíčko a učit ji, že kluci jsou darebáci. Jenže děti se s tímhle rozdělením nerodí - jisté rozdíly mezi pohlavími samosebou jsou, ale tohle paušalizování "co má kdo mezi nohama, to má i v hlavě" je přežitek a nesmysl. Bohužel, nevidím moc známky nějakého zlepšování, takže za dvacet třicet let tady - či jinde - budou úplně stejně diskutovat naše vlastní děti. Jenom se možná změní názvy domácích spotřebičů, neboť technika půjde kupředu. :o)
Vaši manželé nemohou za to, jací jsou. Pouze převzali starý model, který pravděpodobně viděli u svých rodičů. A vy jste na tom úplně stejně, protože - upřímně - co by vás vedlo k tomu považovat žvýkačku na pelesti za fujtajbl, kdyby na vás nezafungovala "sexistická" výchova? Obecně se totiž dají lidé rozdělit (když zůstanu u té žvýkačky) do následujících skupin:
1) nikdy bych ji tam nenalepil a vadí mi tam
2) nikdy bych ji tam nenalepil, ale nevadí mi tam
3) nalepil bych ji tam taky
Proč by sakra měly být všechny žena automaticky "jednička" a muži "trojka"? Jenom proto, že jedni čůrají vestoje a druzí vsedě? :o)
Vzhledem k tomu, že jsem nevyrůstala v "normální" rodině, tuhle archetypální výchovu jsem sama na sobě nezažila. A vlastně ji nezažívala ani moje matka a strejda - ač z rodiny měšťácké, přirozenému směřování jejich zájmů nikdo nebránil. Takže moje máti chodila na dívčí fotbal, na zábavy a hned v osmnácti se hrnula do toho, aby si udělala řidičák a strejda pomáhal babičce s vařením. Dneska je jim oběma přes padesát. Strejda vaří, peče, šije na stroji, uklízí; moje máti sice taky pořád uklízí (u ní je to dané tím, že babička - její matka - zase neuklízela skoro vůbec), ale její švadlenkovské umění končí u přišití knoflíku, svetr mi v dětství pletla osm let aniž by ho kdy dokončila a její největší "vášní" je jezdit autem, cestovat, navštěvovat přátele atd. Přitom je to úplně normální ženská, která má věčně nakupovací mánii a zálibu v pastelových barvách. :o) A rozhodně to není tím, že by byl strejda homosexuál a matka lesbička, jak tvrdí některé pomýlené teorie. :o)
Celým tímhle sáhodlouhým elaborátem jsem vám vlastně chtěla jen nadnést možnost - co když to, co děláme, neděláme ze své vlastní vůle, ale proto, že nám to někdo v útlém dětství našrouboval do hlaviček? Nenapomínáme své muže za něco, za co vlastně nemůžou? Nejsme v jejich očích stejně "divné" jako oni v našich, protože děláme to, co my považujeme za běžné a normální? :o)
|
| Kahlan+5 | 
|
(22.11.2002 10:59:56)
Monty,
mluvis mi z duse, naprosto s tebou souhlasim, napsala bych to stejne, kdybych mela cas...u nas doma to bylo tak, ze tata varil, zehlil, uklizel apod. proste proto, ze mama ma silene ekzemy a po jednom zehleni by si oddelala ruce na mesic. A byl v klidu, vubec mu to nevadilo, proste to bral jak to je...naseho syna bych chtela vychovavat uplne stejne jako pripadnou dceru, proste doma se pomaha, i kluci breci, kdyz je jim spatne, i kluci si muzou popovidat o tom, co je trapi...proste bych chtela, aby moje budouci snacha ziskala slusne vychovaneho kluka, ktery ji nebude mit za sluzku. No, trochu predbiham:-) malej se zatim sape jen po chrastitku:-) Myslim, ze je na nas matkach, jaci muzi budou, jake modely chovani prevezmou...
|
|
| Ája, 19. týden | •
|
(22.11.2002 11:21:07)
Monty,
s tou dělbou práce s Tebou naprosto souhlasím. Ani mně, ani manželovi se taky naštěstí nedostalo takové té „tradiční“ výchovy a ani jeden dodneška nepovažujeme úklid za moji a vydělávání za jeho záležitost. Oba jsme dost bordeláři, takže když už je nepořádek nesnesitelný, nějak se dohodneme a pustíme se do něho. A musím říct, že práh citlivosti na nepořádek máme oba dost vysoko, ale já ještě o něco výš, takže mému muži často začne něco vadit dřív, než mně. Tak prostě jde a uklidí to.
Ohledně debaty kolem Klářiných básniček: myslím, že uvažovat směrem „takové blbosti by tě přece neměly rozházet“, popřípadě „takovým vychováváním svého muže ponižuješ“ je trochu mimo mísu. Podstatné je, že Kláry manžel dělá něco, co Kláře v té chvíli vadí. Nemá cenu řešit, jestli právem, protože to nemůže rozhodnout nikdo jiný, než Klára. Myslím, že je dobře, že mu to řekne a nedusí to v sobě, a taky myslím, že je dobře, že pro to volí odlehčenou formu. Už to tady mockrát zaznělo - každý pár má vlastní způsob komunikace a kvůli čemu by jedni byli zralí na rozvod, to jiní považují za úplně normální. Důležité je jen a jen to, jak to cítí Kláry manžel. Jestli ho to uráží, má pusu, aby to Kláře sdělil sám.
S mým mužem máme také několik takových „věčných témat“: on občas nechá někde válet ponožky, já jsem zase schopná několik hodin viset na Internetu ;)) Oba víme, že to tomu druhému trošku vadí, ale ani jeden s tím nejsme schopni (a asi ani nehodláme) nic dělat. Občas se kvůli tomu trochu špičkujeme, ale už to bereme jako takový rodinný folklór, a myslím, že ani jednomu to nevadí tak zásadně, aby vedle toho nedokázal existovat. Kromě toho, když má ten druhý sem tam nějaký hříšek, tak se mi lépe snášejí ty moje vlastní – kdyby byl dokonalý, tak by mi mohl všechno vyčítat a byl by v právu – a s takovým pocitem vlastní nedostatečnosti by se asi nedalo moc dlouho žít…;))
|
|
|
| Miška, 3 děti |
|
(22.11.2002 11:58:15)
To jsem taky neřekla :-) Ale nebudu ho napomínat, jako to prostě dělám u dospívajících dětí. Budu jeho partner a ne maminka, která ho musí hlídat a napomínat.
|
|
|
|
|
| Alice | •
|
(22.11.2002 1:13:54)
Misko,
mas pravdu. Mne clanek pobavil fakt jsem se zasmala, ale jsem uz s partnerem 14 let. Sice jsem psala, ze doma manzel nic nedela, myslim v domacnosti, protoze je temer porad mimo domov... Jednak mam uz svuj zajety system , uz od mladi u nas doma a navic mi manzel fakt vychazi vstic s umoznovanim vseho potrebneho/ mycka ,pani na vypomoc/ takze si opravdu nemohu stezovat a ani si nepripadam jako nejaka putka ,to rozhodne ne. A smysl pro humor nam fakt i po letech nechybi. Ale je pravda, ze lide vyrustaji v ruznych prostredich , jsou ruzni s ruznymi povahovymi rysy, takze to , co pripada vtipne a orginalni, tak druhemu muze pripadat jako urazka.... Take si myslim, ze se na toto tema rozpoutala takova bourliva diskuze jen proto, ze toto tema,, vzajemne komuminakce" mezi partnery zajima snad vsechny ctenarky tohoto webu. Jestli nekdo reaguje jinak, nez pozitivne, tak to preci neni nic neobvykleho. Preci chceme, aby se lide vyjadrili. Prece rodina je o detech i rodicich...
|
|
|
| Jedna ze suchých dam | •
|
(22.11.2002 8:53:16)
No to jsi nám to teda dala. Nevím kolik ti je let, podle dětí max. dvacet, ale možná i mladší, tak mi tvé příspěvky připadají a pak je i chápu. Není náhodou celá Tvá rodina vymyšlená?
Přeji Ti veselé dospívání s Tvým veselým manželem.
|
| Jarka, dvě dcery | 
|
(22.11.2002 10:39:17)
Při čtení tohoto článku mě napadlo jediné: vzala sis svého manžela jako partnera, nebo ho máš na vychování?
Já vím, každý jsme jiný a co jednomu připadá jako roztomilé škádlení, druhému může způsobovat trauma.
Ale vzhledem k tomu, že nikdo nejsme dokonalý a každý máme nějaké chyby, představila jsem si, jak by bylo mě, kdybych nacházela po bytě podobné literární skvosty, které by se s lehkou /nebo drsnou?/ ironií navážely do mé osoby.
Např.
Košík s prádlem již je plný,
ve skříni ani košile,
maminka v klidu nad knížkou vrní,
žehlit by však měla zběsile.
Můžu ti říct, že tvůj muž má asi svatozář. Já bych po takovémhle výtvoru ten plný koš vysypala manželovi na hlavu. :o)))
|
|
|
| Lida a 2holky |
|
(22.11.2002 11:11:55)
Klaro,
ja jsem jedna z tech, ktera samozrejme vyjadrila negativni nazor proti tvemu clanku. Osobne si vsak nemyslim, ze nase manzelstvi je bez humoru, a ja jsem seda mys, ktera se sklani pred svym manzelem, a uz vubec si nemyslim, ze by se u nas problem hromadil tak, ze jednou vybuchne. Take netvrdim, ze u nas zadne problemy nejsou. Vis, na rozdil od vasi rodiny, my s manzelem komunikujeme. Jemu se nelibi, ze ja nechavam sve svrsky v loznici prehozene pres zidli, a mne se zase nelibi, ze chodi doma v botach (tak jak jsou anglicani vychovani). Vis, ale diskuse probiha asi nasledovne. Milacku, ty vis, ze mi vadi, ze chodis doma v botech. Ne proto, ze se tu trochu zaspini (nase uklizecka to umyje), ale proto, ze mame male deti, ktere si to tvoje odpadle blato z bot z ulice davaji do pusy. Manzel mi na to odpovi, ze to chape, ale ze se nikdy v zivote nikde neprezouval, chozeni v backorach je mu odporne a ponizujici, a ze tedy nevi, co ma delat. Nakonec jsme se dohodli,ze pokud je leto, venku sucho, chod si doma v botech. Pokud prsi, je blato - zakoupila jsem mu boty (ne prezuvky), ktere si doma obuje a v tech chodi. Umluva funguje (temer vzdy). Podobne je to s mym pradlem na zidli. Proste muj zvyk. Dohoda je v tom, ze tedy alespon jednou za 2 dny roztridim pradlo na ciste (to dam do skrine) a pradlo spinave (to hodim do kose). No, a ono to proste nejak funguje. Myslim, ze je to jenom vzajemny kompromis.
A k te sede puttce - v nasi domacnosti je to trochu obracene. Manzel se stara o domacnost v 90% pripadu. Ja se staram o deti (jejich vareni, zarizovani skolek, doktoru apd.) Na velke uklizeni mame uklizecku, na denni peci o deti mame chuvu. Oba chodime do prace, oba slusne vydelavame (i kdyz manzel samozrejme vice). No, a ve volnem case, misto toho, abychom se navzajem buzerovali a snazili se jeden druheho prevychovavat, tak se smejeme, vymyslime "ptakoviny" pro nase deti, chodime za kulturou a znamymi a proste si uzivame zivota. Ale takovyhle pohled mame asi prave proto, ze jsme jiz trochu "starsi" par - a iluze o tom, ze nas zivot bude jednodussi, pokud se budeme chtit navzajem predelat, vis, to nas preslo uz davno, zhruba okolo nasi 30tky.
|
| Ivana | •
|
(22.11.2002 17:39:21)
Mila Lido,
to, cos napsala, je dost podstatne. Vetsina zen v CR nema uklizecku ani chuvu!! A taky v tom dusledku pravdepodobne mene casu vyjadrovat se v internetovych diskusich temer ke vsemu :-)
|
| Debbie |
|
(22.11.2002 18:00:48)
Vzala jsem si muze, ktery je "sileny bordelar". Ja si take na poradek moc nepotrpim, ale to, co dokaze on je opravdu "neuveritelne". Tak treba v lednici byl schopny skladovat jidlo i cely rok... kdo by tomu veril, ze? A bylo to jidlo, jez se kazi... Jelikoz jsem vedela, koho si beru, tak se ho v tomto smeru predelat nesnazim. Radsi mu reknu, prosim te uklid po obede atd...jeho to samotneho fakt nenapadne. Naopak zase on sam si zehli - nikdy (opravdu nikdy) jsem mu nic nevyzehlila. Jelikoz on neuklizi vubec, tak zcela souhlasim s tim, abychom meli nekoho na uklid - proste kompromis. Kompromisy se musi delat v kazdem vztahu...
|
|
|
| Jana | 
|
(22.11.2002 19:46:45)
Víš Lidko,
kdybychom každá tady v Čechách měla k dítěti chůvu a navíc paní na úklid, byly bychom k manželům - bordelářům velice tolerantní. Kdybych věděla, že zítra někdo přijde a binec po mužovi uklidí, tak pro mě, za mě, ať si ty špinavé hrníčky skladuje třeba v posteli a ať si doma klidně chodí v holinkách. Pokud jsem ale já ten, který se stará o většinu domácnosti, tak nechci, aby mi jiní zbytečně a jenom kvůli své pohodlnosti přidělávali práci. U Kláry to je stejný problém. Partnery nebuzerujeme, jenom po nich chceme, aby se nenechali obskakovat.
NIc ve zlém, máš na tento problém jiný názor hlavně proto, že žiješ v úplně jiném prostředí :o)
J.
|
|
| Klára, 2 raubíři |
|
(22.11.2002 22:41:06)
Aha, tak teď už mnohé chápu! Pokud máš na úklid domu uklízečku a na hlídání dětí chůvu, je jasné, že mým článkům nerozumíš. Jsme obě z jiného vesmíru.
|
| Lida a 2holky |
|
(25.11.2002 13:30:50)
Klaro,
nemyslim si, ze bych zila na jine planete. Myslim,ze by si se divila, jak "prizemi" jsem.
Ale, prosim te, tve clanky mam rada. Take jsem se zde jiz zminila, ze clanek byl napsan asi dobre, kdyz vyvolal tak bourlivou debatu. Jednak tim, ze je zajimavy a jednak tim, ze se dotyka veci, ktere nas nejakym zpusobem oslovuji. Takze prosim, pis dal.
Jenom jsem se vyjadrila, ze my doma resime komunikaci jinak, nez u vas. Tot vse.
Ostatne, domnivam se, ze je lepsi jakakoliv komunikace, nez zadna (to bychom potom asi diskutovali na strankach "deti rozvedenych rodicu", kam, predpokladam, se nechce nikomu z nas).
|
|
|
| sally |
|
(22.11.2002 22:42:35)
Lído,
napadlo mě s těma botama--- my chodíme doma bosky... nebo v ponožkách, když je zima... vstupujeme z garáže rovnou do kuchyně (dřevěná podlaha), takže boty zůstanou v garáži...
|
|
|
| Rena | •
|
(25.11.2002 9:44:34)
JO!!! Klaro, to si napsala presne, uplne stejny pocit jsem z toho mela ja a asi marne jsem se ho v reakci snazila vystihnout. Ja mam taky uctu k manzelovi, a taky prinasi do rozpoctu mnohem vic penez nez ja, ale to neznamena, ze mu budu delat poskoka. Kdyz si po sobe uklidi SVOJE veci, na me zbyde "jenom" vyluxovat, utrit prach, uvarit, atd. atd. a predstava, ze jeste uklizim jeho bordel, UF!
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
|
| Tanula | •
|
(17.11.2005 13:48:35)
Ja naprosto souhlasim.Manzela vychovavat nehodlam,na podstatnych vecech se domluvime a nejaka prkynka,pasty,logry,,by me vubec ani nenapadlo resit.Logr liju do drezu odjakziva,o nejakem nebezpeci zaneseni jsem nikdy neslysela,ale je to mozne.Hlavne zdravi
|
|
|
|
V její náručí
Řípská pouťLitoměřice 
Mezinárodní den tancePraha 1 
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověkuOlomouc 
Mamuti na TočníkuBeroun 
Westernová hernaPlzeň-město 
Řípská pouť
Mezinárodní den tance
Křelovské fortování aneb Práce a zábava ve středověku
Mamuti na Točníku
Westernová herna
Bramborová roláda s masem/Simča, dcery *1988 a 1997
Košíčky Mon Cheri/Simča, dcery *1988 a 1997
Čokoládový krém/Simča, dcery *1988 a 1997
Churros/Simča, dcery *1988 a 1997
Banánové omeletky/Simča, dcery *1988 a 1997
Brusinkový punč/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)/
Citronový gel a krém (Lemon curd)/Simča, dcery *1988 a 1997
Tvarohový chesecake/Simča, dcery *1988 a 1997
Dýňoví šneci/Simča, dcery *1988 a 1997
Pedrocotta (smetanový dezert s želé Pedro)