Názory k článku Za dobrotu na žebrotu

moc tu diskusi nesleduji, jenom fakt zbezne, ale myslim, ze je velky rozdil mezi tim PUJCIT penize nekomu s vedomim, ze dotycny SLIBIL penize vratit (dobre, kdyz neni na vraceni, tak se alespon omluvit a vysvetlit ci neco pod.) a mezi tim penize DAROVAT..

Pro TomášeX nebo Standu

Sleduju celou diskusi o nevrácené tisícíkoruně. Nečekám nějaké řešení a ani mi nepřipadá důležité do ní zasahovat, protože nemám ráda zbytečné spekulování a pokud neznám tu paní, nebudu jí ani hájit ani hanit. Stando, pořád se tady odvoláváš na Lásku a dobrotu. Nemůžu si pomoct, ale z tebe cítím takový vztek a promiň i zlobu, že se divím, kde bereš tu odvahu a jistotu Kláru jednoznačne odsuzovat. Tu paní neznáš, neznáš ani Kláru, proto si myslím, že si dovoluješ opravdu hodně.
Mně se stala podobná příhoda, když jsem opravdu byla v situaci, že jsem měla v peněžence dvě stovky, bůhví dokdy, dlužila jsem za nájem za dva měsíce (10 000), měla jsem odpojený telefon a byla jsem bez práce. Zastavila mě starší paní s takovou tou taškou na kolečkách a se slzami v očích mě prosila, jestli bych si od ní nekoupila pár kompotů, že mi je i pomůže odnést domů, abych se s tím netahala, ještě dnes mám knedlík v krku, omlouvala jsem se jí, že mám jenom ty dvě stovky, bojím se je rozměnit, aby ještě aspoň chvíli vydrželi v celku, že nemám ani ty kompóty, které bych prodala na ulici, rodiče daleko, od kterých bych se styděla si půjčovat, nejsem na to zvyklá. Společně jsme si poplakali, já se omlouvala, že nemůžu pomoct, ona se omlouvala, že obtěžovala a takto jsme se rozešli. Obě jseme byly bez rodiny, bez prostředků, bez přátel, které může člověk bez ostychu poprosit o pomoc. Ale podle tvých soudů bych se měla asi stydět, že jsem jí nedala poslední peníz, protože já jsem mladá a práci si snad jednou najdu ?

... ještě jednou Ti opakuju a z mého druhého příspěvku to vyčteš,
že v mé první reakci jsem nereagoval na článek samotný, ale na "přitakání",
kterých bylo do té doby tuším šest nebo sedm.
- - - - - - - -
Čtu si celou tu diskusi dnes ještě jednou a našel jsem v ní jen čtyři
příspěvky lidí, kteří v sobě mají Lásku. Je mi to velice líto,
v jak morálně rozvráceném světě jsme se za těch pár desítek let
komunismu a následné "postarej-se-sám-o-sebe" demokracie ocitli.
Moje výplatní páska je pětimístná, nic víc a nic míň. Včera jsem četl
článek o podnikateli, který vlastnil podnik o stotřiceti zaměstnancích
a vinou demokraticky zvoleného státního aparátu ho finanční úřad
neoprávněně byrokratickou účetní chybou obral o JEHO TŘINÁCT MILIONŮ
a po šesti letech KDY ZTRATIL NAPROSTO VŠECHNO ho přivedl do situace,
kdy s podlomeným zdravím přespává na zrušené autobusové zastávce a
nemá už ani sílu bojovat s legislativou. Námi demokraticky zvolenou
legislativou.
- - - - - - - -
Nemá cenu, abys namítala, jak lehce nebo s nadhledem se mi mluví,...
když jsem poznal svoji Lásku, neměla zaměstnání a musela uživit sebe
a svého šestiletého syna, který právě šel do první třídy. Ráno snídala
hrnek čaje, přes den láhev Dobré vody a k večeři si s Lukášem uvařili
brambory, někdy když zbylo, měli deset deka salámu. Každý měsíc ale
měla stopadesát korun na telefonní kartu, aby mohla zavolat své kamarádce
nebo jinému známému, kdo byl ještě potřebnější, pohladit ho slovem,
nabídnout pomoc s hlídáním dětí, v domácnosti,... Lásku, skutečnou
Lásku, pozná jen málo lidí v životě. Tahle diskuse je toho příkladem.
Můžu Ti říct, že i kdyby mi zbylo z mé výplatní pásky jen stopadesát
korun, budu Ti je sedm měsíců posílat, abys pochopila, že není darem
ten dar, který dá člověk ze svého přebytku, ale ten, který dá ze svého
nedostatku...
- - - - - - - -
Jistě, máš pravdu, ta žena hovořila o půjčce a měla by tedy peníze vrátit.
Přijmi tedy ty peníze ode mne a nenech do svého srdce vstoupit nenávist
k ženě, která se možná bojí říct, že už ti ty peníze nikdy NEZVLÁDNE vrátit.
- - - - - - - -
A nejsem Tomáš, jmenuju se Standa.

>pujcovat penize nekomu bez smlouvy je >hloupost
s tim plne souhlasim. a i presto si myslim - jiste stejne jako ty - ze se penize maji vracet, i kdyz zadna smlouva nebyla.

>pujcovat si penize a nevracet je, je drzost >at si je pujcil kdokoliv z jakehokoliv >duvodu.
s tim ne, myslim ze je fakt potreba rozlisit, minimalne mezi chorobou (skleroza), neumyslnym jednorazovym "selhanim", kdy clovek pri pujceni fakt veril ze ty penize vrati, a zamernym a systematickym pumpovanim penez z vytipovanych obeti.

Vi tady nekdo, jestli u teto konkretni pani je to jednorazova neschopnost vratit pujcku, nebo chronicka neschopnost vyjit s penezma, kvuli ktere si pujcuje v celem sirem okoli?

Protze dokud nevime tohle, prijde mi zbytecne to tu resit.

Jestli si ovsem jenom chcete vsichni vylejvat emoce, tak sorry ze jsem vyrusila.