Názory k článku Domácí škola - tolikrát vychvalovaná a tolikrát zatracovaná

ahoj,my zase máme podle dcery doma zvěřinec.Máme králíčky,slepičky,.........a to všechno v paneláku :-)))A prý těch zvířátek budeme mít doma ještě víc.Je zajímavé,že se takové věci dozvím jako poslední :-))

Ovečko,
připomněla jsi mi mé skoro zděšení, když můj syn ve druhé třídě (též při prvouce) ve škole popisoval, jak tráví Štědrý den. A já si přečetla: „Ráno se nasnídáme. K obědu máme vepřo knedlo zelo. Odpoledne strojíme stromeček. Pak se navečeříme a jdeme spát.“ Co k tomu dodat? Žádné dárky asi nikdy nedostal., chudáček! Nejzajímavější na tom je, že jídlo považuje můj syn za cosi, co jej jen zdržuje od zajímavých činností a co by klidně mohlo být v denním rozvrhu škrtnuto. A když má popsat Štědrý den, tak se soustředí na snídani, oběd a večeři a ještě mne nařkne, že zrovna v tento den dělám vepřo, knedlo -:).

Moc vám děkuji za váš článek. Je skvělé, když rodiče najdou dostatek odvahy a odhodlání dát dětem to nejlepší možné vzdělání; tady v Čechách se krom toho musí ještě prát s úředníky a zákony. Rád bych tu všem zájemcům připomněl, že také v Čechách bývalo domácí vzdělávání bez omezení možné, na základní škole, na střední škole (kde se tomu říkalo isté - zapsali se a dvakrát ročně je vyzkoušeli), zkrátka od 1. třídy až do maturity. Zakázal to až Hitler, resp. Emanuel Moravec, a po něm znovu komunistický školský zákon roku 1948.
Ta "povinná školní docházka" Marie Terezie znamenala tohle: do veřejné školy musí chodit povinně ty děti, kterým se nedostává přiměřeného vzdělávání jinde - v soukromé škole nebo domácím vzděláváním.
Jak je vidět, měli bychom vyvinout velmi tvrdý nátlak, aby byly tyhle staré, docela přirozené svobody (dnes pozapomenuté) jako domácí vzdělávání, obnovené. Přemlouvejme poslance a senátory, pišme jim maily, pišme články do novin

Domácí škola je u nás jen do páté třídy - a tam žádně takové předměty nejsou...zbytek, pokud dítě nemůže absolvovat běžnou docházku, je na řediteli školy - některé předměty mohou být jako povinné...jinde se "osvobozuje" úplně. nicméně by mě také zajímalo - máte někdo dítě s osvobozením ze školní docházky? Tedy ve vyšším ročníku?

Milá Katko,

jsem Ti velice vděčná za myšlenku domácí školy. Moc se mi líbí a ráda bych o takovém systému uvažovala i pro naše děti. Protože ale žijeme v Austrálii, dostávám se před dvě otázky. První, s kterou mi asi neporadíš, a na kterou se budu tady muset poptat - tedy, zda je v Austrálii domácí škola možná. Díky obrovským vzdálenostem předpokládám, že ano. A druhá, moje angličtina. Píšeš, že i Ty jsi se zamýšlela, zda je správné učit své děti v jazyce, který není Tvým rodným. Mohla bych se Tě zeptat, na jaké úrovni jsi měla angličtinu, když jsi se školou začínala? Já se učila angličtinu více než deset let, strávila jsem půl roku v Anglii na škole a dva roky už žiji v Melbourne. Domluvím se tedy slušně, dokonce jsem tady pracovala jako p.r. manager, ale přeci jen ještě občas zakopávám, občas hledám nějaké to slovíčko, občas se mi povede postavit větu hezky špatně. Naopak s češtinou pracuji. Píši články do českých magazínů a na českém jazyce jsem si vždycky zakládala. Ráda bych tedy učila naše děti v angličtině i v češtině. Myslíš, že by to bylo možné? Našemu Daníkovi jsou čtyři měsíce a plánujeme určitě nejméně jedno mimčo. Mám tedy na nashromáždění informací dostatek času.

V každém případě se přidávám k hlasům, které Tě za Tvé články velice chválí. U mě známých témat, jako je pochvala mužům, musím říct, že jsou jako bys mi četla z duše.

Měj se moc krásně, a nejen Ty, celá Tvá rodina.

Ahoj Gábina (Melbourne)