Re: Obilní trh, Brno

Ahoj milé maminy Leono a Táňo, při brouzdání Sítí Sítí jsem narazila i na vaše a další příspěvky, a zdá se mi, že v porodnicích Obilňák a Bohunice se za uplynulých deset, resp. pět let, kdy jsem měla to potěšení v nich úspěšně porodit syna a dceru, mnoho nezměnilo. To znamená: Obilňák: chlívek, špína, personál na porodním nemožnej.Na předporodním pokoji se během pětihodinové první doby neobjevil(a) ani jeden doktor(ka)- inu, bylo to v noci - porodní asistenka mi při nástupu druhé porodní doby rodit zakázala! - sál byl obsazen a na posteli se jim to dělat nechtělo, nakonec však nic jiného nezbylo, až do konce porodu žádný MUDr. v dohledu, i tak jsme to zvládly, ale dodneška mám z toho blbý pocit, syn totiž zadrhává v řeči (nejde o neurotickou vadu, ale o organickou poruchu řečového centra v mozku) a nemůžu se zbavit dojmu, že nebýt toho uměle protahovaného porodu, kdy už přes zákaz tlačení měl hlavičku skoro venku, se mu to nemuselo stát. Doktor mě prohlídl až po porodu, do záznamu ohledně odešlých plodových obalů zapsal "vidi" (záznam jsem si pak četla), a ejhle! po příchodu domů, tj. asi po sedmi dnech, při cvičení plodové obaly teprve odešly! (Poučení: cvičení po porodu Vám pomůže nejen k bývalému půvabu, ale může Vám taky zachránit život.) Měla jsem chuť je strčit do mražáku coby corpus delicti a porodnici zažalovat, ale v návalu práce s novorozeňátkem-prvorozeňátkem jsem se na to vykašlala. Na oddělení šestinedělek to už bylo lepší - laskavé a inteligentní sestry i doktoři, ale bohužel ten svinčík na WC a v koupelně. Není divu, že k dalšímu porodu jsem zvolila Bohunice: perfektní čistota všude, obsluha vzorná, personál na úrovni (v paměti mi utkvěla zejména vynikající vrchní sestra na oddělení pro šestinedělky, která nás vyprovázela radami na cestu domů), příznivému dojmu byla tentokrát nápomocna i příroda, neboť mimča byla na světě za hodinu po nástřihu plodových obalů, kterým byly vyvolány první porodní stahy. (Odchod obalů byl před prouštěním domů u všech rutinně kontrolován ultrazvukem.)Jedinou vadou na kráse se stala nákaza dcery v inkubátoru (obě děti měly novorozeneckou žloutenku a byly osvětlovány) infekčním zánětem spojivek, který se pak několik týdnů obtížně léčil. Takže: pokud bych měla (nedejbože) mít další mimino, vybrala bych si rozhodně Bohunice a doufala, že mimčo bude zcela zdravé. Pokud bych měla důvod obávat se u dítěte nějakých komplikací, zvážila bych i ten Obilňák, pediatři se mi tam zdáli schopnější, ale mohl to být jen dojem, když u syna o nic závažného nešlo. O porodnici u Milosrdných jsem slyšela jen povídat: vzhledem k tomu, že jde o církevní špitál, neradi tam prý jakkoliv do průběhu porodu zasahují, úleva se poskytuje jen v nejkrajnějších případech (vždyť podle bible v bolestech roditi budeš). Co mě ale vyděsilo: údajně se tam novorozencům vůbec nepodává glukóza z flašky, čeká se až na nasazení mléka (to může trvat i tři dny - ani se mi tomu nechce moc věřit), děcka řvou hlady. Hříchem nejtěžším je umělá výživa, tu snad dají jen tehdy, jde-li děcku už o život. Jestli je na těchto zvěstech něco pravdy bych raději osobně nezkoušela. Přeju Vám oběma moc štěstí a radosti z Vašich krásných miminek.