Re: Asi dost naivni problem
Tak trosku pohled z druhy strany.
Chlap, kterej nikdy neonanoval je "divnej" a rychle od nej pryc. A pokud "divnej" neni, tak keca. O tom nemam nejmensi pochybnosti.
A myslet na jiny, je jako kdyz jezdi s deset let starym krapem a kouka na nejnovejsi model Jaguara. Tenhle primer je dost nestasnej, ale trochu pripomina krutost zivota. On totiz ten deset let starej krap miluje, protoze si ho dlouho hycka a skoro vsechno o nem vi. I to spatny o nem vi a nenuzeho ho to prekvapit. A protoze to skoro vsechno vi, tak muze prohlasit, ze je to krap. Ale za toho Jaguara ho stejne nevymneni. Ne proto, ze by na nej nemel (mozna jo, ale za jakou cenu), ale proto, ze dokud se na nej chodi koukat na autosalony atd., tak o nem muze mit svoje krasny predstavy a neztrati je. Je to stejny, jako kdyz se kouka na porno. To je takova pohadka o sexu, kdy vsechny zeny jsou krasny, kozaty, porad nadrzeny, chlapy porad muzou atd. Jenomze aby to tak fungovalo, musi to zustat pohladkou (doslova). Tohle co jsem tady napsal, je hodne krutej primer, kterej ve zkutecnosti nastesti neplati. Laska je o necem jinym, a to vy krasny stvoreni vite nejlip.
A to i u muzu, i kdyz ne tak jednoduse.
Kdosi moudry totiz rekl (doslova neznam):"Zena musi mit nejakou chybu, aby ji muz mohl milovat a hyckat. Dokonale zeny se boji." On se totiz muskej porad boji. Kazdej a ja taky. To ze dela hrdinu, je poza naucena zivotem. Boji se, ze prijde o praci, ze se nebude potom schopnej postarat o ten svuj hejckanej poklad co tak miluje. Ze zklame v posteli, ze bude odmitnutej, i kdyz dobre vi, ze odmitnutej nebude (ale co kdyby) a taky dobre vi, ze stres, kterej ma z toho, ze zklame se postara o to ze je to nekdy pravda.
A tady je nekde koren toho proc muzskej lze, i kdyz (= prave proto ze) zenu miluje. Aby totiz zena neprisla na to, ze uvnitr je vystrasenej malek kluk, co se boji. A zena potrebuje oporu, kterou kdyz prijde na to, ze On se boji, ztrati a o takovyho muze prece nestoji. Tuhle myslenku ma naockovanou kazdej. A nema ji ze sebe. Kdesi jsem cet, ze zeny maji vetsi sebeduveru nez muzi. Muz je totiz naucenej, ze ji mit musi, kdezto zena si ji vybuduje tim, co dela. Kudy z toho ven je otazka na kterou nezmam odpoved.
Verim tomu ze nas muzsky casto nechapete, ale ono je to obustrany.
Uz jenom treba v ty posteli. Tradicni pohled je takovej ze ze zena chce bejt dobyvana (nekdy je to i pravda). Jinak vypada odmitnuti, a "odmitnuti" kdyz mate chut bejt dobyvany. On totiz sex je krasnej jenom pokud chteji oba (bit jenom dat tomu druhymu "darek", zdyt jazyk atd... je velice uzitecna vec). Jinak to stoji za prd. A za sebe musim rict, i kdyz v posteli zadny problemy nemam, ze je nekdy tezky zacit. Ani pro strach z odmitnuti, ale protoze naladu museji mit oba. Bez toho se to taky da delat, ale ten divnej pocit.....
Ted jsem si to po sobe precet, a lituju Tu, co ma takovej "darecek", jakej jsem tady popsal. Nastesti muzi az takovy nejsou, ale na pochopeni toho muzskyho mysleni to snad pomuze.
PS: vite jakej je rozdil mezi malim klukem a tatou. Malinkej! Jenom v cenne hracek.
Odpovědět