Re: adopce - mam dost strachu

Martino,
nevím jestli děti, které máte jsou z vašeho manželství nebo ne, ani nemám osobní zkušenost s adopcí. Můj bratr ale adpotoval se svojí manželkou 3 měsíční holčičku, po
dlouhém čekání a několika nezdařených pokusech o umělé oplodnění. Teď uvažují o druhém, ale zdá se, že to bude obrovský problém, druhé dítě neradi dávají a pokud máte vlastní.... nevím, jestli uspějete. Myslím, že u Vás by asi nedošlo ke klasické adpoci, ale pouze k osvojení a v tom je rozdíl. Jinak při adpoci se dítěti změní rodné číslo, jméno, a děcko se bere z dětského doma v jiném okrese, aby došlo ke ztížení hledání, takže je víceméně k nanalezení. Bratr i jeho žena jsou šťastní, že to udělali a nikdy toho zřejmě litovat nebudou, vždyť chvilek, kdy by člověk dítě nejraději přetrhnul vzteky je asi u každého spousta. Přeju hodně štěstí a odvahy Helča