Re: Zuřící chlap
Milá Fifo,
je mně 30 let a z toho jsem 10 roků vdaná za "zuřivce". Máme 3 děti a šťastné manželství. Já i manžel jsme vysokoškoláci, na VŠ jsme se i poznali. Společně vedeme prosperující akciovku. Můj manžel je ten nejzlatější na světě, je na něj naprosté spolehnutí a je i skvělý táta. Bohužel i u něj se čas od času objevují záchvaty vzteku - rovněž jako u tebe nejsou namířeny proti mě nebo proti dětem. Prostě z ničeho nic začne můj skvělý manžel řvát (podotýkám, že pěkně sprostě, jinak sprosté slovo neřekne) jako tur a roztříská co vidí - skleničku, přelomí telefon apod. Tento záchvat vzteku během několika minut ( 2-3) odezní a opět je tu skvělý manžel, který se za svůj výbuch velmi stydí. Vyzkoušela jsem kde co, aby se toho zbavil - prostě je absolutně nepochopitelné, aby inteligentní člověk takto vyváděl, mimo jiné manžel navštívil i psychologa a psychiatra - závěr v podstatě jakmile se rozjede už neexistuje způsob, jak by se mohl zarazit - proto žádné heslo fungovat nemůže, sedativa by prý také nic nevyřešila. Prý se s ním má jednat jako by se nic nestalo. Vypadá to zvláštně ale opravdu je to účinné. Manželovi je dneska také 30 a záchvatů vzteku pomalu ale jistě ubývá, frekvence i intenzita klesají.
Podotýkám, že na mě ani na děti manžel ruku nikdy nevztáhl, zato skleniček to odneslo dost (pak po sobě vždy vše vzorně sám uklidí). Vůbec také nepije a nikdy nepil alkohol. Ptáš se, jak se s tím vyrovnají děti - nejstarší dceři je 10 a stále vypadá, že jí ani mladším dětem to nevadí, připadá mně, že přejali můj postoj a tatínka si v té chvíli nevšímají a počkají až se uklidní a bude si s nimi hrát.
Ještě k intervalům před 10 lety to bylo tak 1 x tydně, dnes tak 5 x do roka.
Osobně vidím jediné riziko, pokud se u tebe jedná o podobný případ a tím je, že pokud budeš mít dceru, bude ona brát podobné chování jako neškodné a normální a je možné, že i ona si najde za manžela zuřivce, bohužel takovýchto neškodných zuřivců jako je ten můj nebo tvůj je mizivé procento, naprostá většina z nich své manželky i děti mlátí hlava nehlava - v tom jsou bohužel statistiky neúprosné.
Odpovědět