Re: Zuřící chlap
Milá Fífo, v podstatě budu jen opakovat to, co už zde řekli ostatní... poslyš, i když je chlap agresivní jenom "trošku" a jenom "někdy", přesto bych se už teď bála...ono se to časem nezlepší, víš, ta agresivita a vztek je v něm a naopak spíš se bude zvyšovat, tím spíš, že s případným miminkem přijde víc starostí - ať už finančních, s volným časem, s realizací vašich plánů a podobně. A pokud každý problém řeší vztekem, tvoje obavy jsou opravdu na místě. V tomto případě bys měla odhodit růžové brýle a zkusit se na něj podívat s odstupem jako cizí člověk... aspoň se o to pokus. Je tak úžasný a skvělý, stojí ti za to s ním žít a obětovat se, stojí ti za to případné trápení? Já od počátku mého manželství proklamuji dvě zásady setrvání vztahu - zkousla jsem leccos, vyrovnala se se spoustou věcí, ale jedna z těch, kterou bych nikdy neprominula, je fyzické násilí - kdyby mi manžel ve zlosti ubalil facku, měl by to u mě definitivně spočítané. On se o to pochopitelně nikdy nepokusil, i když zrafat se dokážeme pořádně, ale budiž mu ke cti, že to jsou obvykle konstruktivní hádky s nějakým vyústěním... oba jsme prudší povahy, ale házet někam či po sobě čímkoliv jsme nikdy nezkoušeli... a pokud ten tvůj "drahoušek" již s tímto začal, pravděpodobnost, že začne házet po tobě či ti nějakou vrazí, je poměrně vysoká. A jak už ti tu napsaly ostatní holky, agresivita se pak většinou stupňuje. Je-li slaboch (většinou ti nejagresivnější jsou v podstatě šílení slaboši a svoji neschopnost si vybíjejí na slabších, tedy na své partnerce v první řadě), druhý den se potom připlazí, bude škemrat o odpuštění, ťuťuťu, kytička, dáreček, ty zjihneš, zaplesáš a buch! Po nějakém intervalu dostaneš přes hubu ještě víc. Situace se bude opakovat, intervaly zkracovat. Nevymýšlím si, dvě moje kamarádky si podobným peklem (vystupňovaným ještě alkoholem) prošly. Jedna už dávno prchla, druhá se rozvedla, nicméně s manželem žije dál v jednom bytě... on drobet zbrzdil, ale přesto - jakmile se napije, ona se mu vyhýbá a mlčí, protože ho nechce nijak provokovat... já si do něj jednou hezky rejpla, když byl v náladě (a to já zase umím být provokatérka, víš?) a málem jsem ji chytla taky... takže od té doby ho taky radši neprudím:))).
Takže já bych ti radila buď ho šupito presto poslat k psychologovi, sdělit mu tvoje obavy a přinutit ho s tím něco dělat, a pokud toto odmítne, tak se rozloučit s vidinou světlých zítřků a začít hledat jiného. Zní to možná tvrdě, ale věř mi, že život s ním by byl potom možná mnohem tvrdší....
Odpovědět