Re: Ja to resim zvykanim...

Ahoj Julie,
já žvýkala jen tak "pro lepší dech", ale nikdy jsem si nevšimla, že by mi to zabíralo i na hlad. Na cesty po Praze jsem si jako první pomoc vozila láhev studené koly. Nejenom, že zabrala proti zvracení a já měla čas najít si místo, kde bych si dala pořádný dlabanec, ale v létě mívám v MHD sklony k omdlívání a v těhotenství se to ještě zhoršilo a studená kola byla dobrá i proti tomu. Jinak myslím, že těhotenství je tak jednoduchý nebo složitý, jak si žena sama připouští. Neboli - když každý den zvracím a říkám si : "Ježíšmarjá, už zase to odporný zvracení, já se z toho snad zblázním." cítím se hůř, než když si říkám : "No vida, tak jsem se krásně vyzvracela a už je mi zase líp." To sportování ti přeju, mně to fakt nešlo a mrzelo mě to. Řešila jsem to aspoň tím, že jsem se třeba do práce vydala o hodinku dřív a z Pankráce na Anděla jsem si došla pěšky. Byla to příjemná procházka podél Vltavy, zvlášť o víkendu ráno (pracovala jsem v nepřetržitém provozu), když nejezdilo tolik aut. A ještě k váhovému přírůstku. Když jsem byla asi v pátém měsíci, vyhrabala jsem knížku, podle které se v těhotenství řídila moje máma. No a podle té knížky jsem měla přibrat celkem nějakých sedm kilo, což mě upřímně rozesmálo, protože ty už jsem dávno na sobě měla. A jsou to asi tři roky co jsem ve 100+1 četla článek, kde vědci zdůvodňovali, proč by žena měla přibrat aspoň 20 kg. Zdůvodnění už si nepamatuji, mělo to něco společného s výskytem cukrovky a zvýšeného cholesterolu a tak podobně v dospělosti. Takže jsem celkem zvědavá, jaký názor se bude razit až bude moje dcera dospělá. Nepochybuji, že až jí budu chtít předat své zkušensoti, tak na mne bude koukat se zděšením, protože mé rady budou v rozporu se "zdravým rozumem" i lékařskými doporučeními... Hezky si užij zbytek těhotenství. Ahoj Sylvie