Re: Babička alkoholička

Měla jsem stejný problém s mou mamkou.Po rozvodu(bylo mi 7let)začala pomalu pít.Když se mě potom doktor zeptal,jak dlouho to trvá,spočítala jsem to na neuvěřitelných 13let!!!Teprve po 13ti letech se sama rozhodla podstoupit odvykací léčbu v Bohnicích.Ted už je 5let v pohodě.Ale mně zkazila téměř celé dětsví.Nepomáhalo nic.Vylévala jsem lahve poschovávané po bytě,pak mi dávala celou svou výplatu(obstarávala jsem nákupy,platila složenky...)a jí dávala kapesné.Nic.Vždycky si na alkohol sehnala peníze,vždycky jí někdo pozval.Po 7letech jsem to vzdala a začala myslet na sebe.Potřebovala jsem se dostat na školu,pořebovala jsem klid.Definitivně jsem se odsěhovala k prarodičům.Dalších 5let jsem o ní téměř nic nevěděla.Pak se ozval její druhý manžel,že její stav je katasrofální,at s tím něco dělám.Přivezli ji a já ji odvezla do Bohnic.Dodnes jí nezapomenu,čemu mě vystavila,jakou zodpovědnost na mě hodila,jak mě citově a finančně ždímala.Není pro mě autoritou.Dodnes mám pocit,že se o ní musím starat,dohlížet na ni,vést ji.Ale je to jediná mamka,kterou mám.Když se Vaše maminka nerozhodne pro léčbu sama,nikdo jí k tomu nedonutí.Moje mamka musela,bohužel,spadnout až na dno,aby si to uvědomila.Nikdy jsme pak už o tom nemluvily,považujeme to za uzavřenou věc.Ale zeptám se jí,co jí nakonec přimělo k tomu,aby sama chtěla,a napíšu.Ale začala asi proto,že byla neštastná...