Babička alkoholička

Prosím o radu či názor na tento problém. Mé matce před 16 lety amputovali prs kvůli rakovině. Má matka si zřejmě z pocitu méněcennosti začala svému sebevědomí vypomáhat léky a alkoholem. Dost těžko jsem se vyrovnávala s tím, že má matka je alkoholička. Jsou týdny, kdy její pití je nesnesitelné (trvá to někdy i 3 týdny) a pak třeba zase 1 měsíc nepije. Špatně snáším její pití, snažila jsem se s ní o tom promluvit, ale je pokaždé vzteklá, přestane se mnou mluvit, naštve se a odejde. Můj otec se s tím nesnažil nikdy nic udělat, protože co by tomu řekli lidi (stejně o tom všichni ví), a tak nic nedělá a pouze hledá lahve, kde je má matka ukrývá. Moje děti se už začaly vyptávat, cože je to s tou babičkou, že je někdy taková divná. Řekla jsem jim, že je babička nemocná, že ta nemoc se jmenuje alkoholismus, atd. Problém je totiž v tom, že když potřebujeme pohlídat děti, tak se někdy babička opije. Snažím se to řešit tím, že děti jsou někdy i 3 hodiny samy doma. Mám ale o ně strach. V práci pak myslím na ně, co asi dělají, aby se jim nic nestalo, atd. Někdy je ale babička zlatá, snaží se pomáhat. To když má dobrou náladu. Chce hlídat děti a podnikat s námi výlety.
Bohužel jsem před 2 lety přistoupila na to, že na mně nechali přepsat dům. Rekonstrukce jsou v plném proudu, ale mě sžírají výčitky, zda to, co jsem prožívala já, mám právo nechat zažívat mé děti. Zda mám právo říct mým rodičům, že se tam stěhovat nebudeme.Mám problém se v daný moment vyrovnat s tím, co má matka vyvádí. Máte někdo obdobné zkušenosti? Jaký je váš názor?