Re: už mám cvičit??

Ahoj Uličnice a ostatní "kápéčka"

asi kolem 32.týdne jsem se taky dozvěděla o této poloze svého mimi (které mimo jiné zarputile odmítalo ukázat, jestli je kluk nebo holka). Byla jsem prvorodička ne nejmladší, otěhotněla jsem po IVF, takže se moje gynekoložka tvářila velice vážně celé těhotenství (které ale bylo zcela bez problémů). Při zjištění polohy pokývala hlavou a řekla, že v mém věku (35) to bude určitě císař pokud se mimčo neotočí. Císař jsem opravdu nechtěla - do té doby jsem studovala různé alternativní polohy při porodu a představovala si porod v kleče nebo na por.stoličce. O nějakém cvičení na otočení mi nikdo nic neřekl, jen mi v porodnici na Obilňáku v Brně nabídli pokus o otočení mimina. Den před dohodnutým termínem jsem ležela na kontrolním monitoru a najednou mi tak začalo skákat a vzdouvat se břicho, že naproti sedící a pospávající manžel vytřeštil oči a myslel, že ze mě vyleze IT mimozemšťan ... Tušila jsem, že se dítko obrátilo a druhý den mi to na ultrazvuku potvrdili. Zároveň se konečně ukázalo, že pindík tam není ... To bylo v 35.týdnu, já spokojeně odjela domů a dál přemýšlela o těch polohách. Ve všech dalších poradnách (i tři dny před porodem) jsem byla ujištěna, že je hlavička dole. Voda mi praskla téměř přesně o půlnoci a frčeli jsem do Brna, jen jsem doufala, že neporodím v autě, jinak jsem byla celkem klidná. Šok nastal na příjmu, když mi řekli, že je to konec pánevní ! Ještě jsem se snažila slabě odporovat, že už to není pravda ... Dodnes netuším, kdy ten obrat zpět nastal. Moje vysněné polohy padly, KP lze pouze v klasické poloze, o císaři nepadlo ani slovo. Já jsem se už na žádné dotazy nezmohla. Povzbuzovali mě, že vedle rodí taky jeden KP, která prý budeme dřív ... Vyhrála jsem o půl hodiny, v jednu v noci mě přijali a v 5.30 byla holka venku na čtyři zatlačení i díky mohutnému povzbuzování manžela (řval jak na hokeji ale moc mi to pomohlo). Byla jsem na sebe docela hrdá, mimi mělo 3.30 kg a 48cm, pouze hematom na zadečku a ten byl hned pryč. Ani nevím, jaká poloha to přesně byla s těma nožičkama, ale asi ta dobrá, byl to hrozný fofr a překvápko. Výhoda byla že jsem do toho tak vlítla a neměla čas se bát. Stejně jako se moje tvrdohlavá Viki (to jí zůstalo) otočila na poslední chvíli zadkem, může se to Tvoje otočit správně. Vyber si dobrou porodnici a běž do toho, dá se to zvládnout. Moc držím palce.