Re: tatínek u porodu

Lucko,
ještě před mým otěhotněním jsem vlastně brala jako samozřejmost že je otec u porodu a nenapadlo mě že by to mohlo být jinak. Pak v těhotenství jsem se občas manžela ptala, jestli tam opravdu chce být a on to bral asi stejně jako já. Při porodu potom nestál tak aby vlastně nic neviděl. Naopak byl aktivní a pomáhal mě i porodní asistence (samozřejmě v jistých mezích - byl li o něco požádán).
Musím přiznat, že jsem měla obavy, protože je manžel citlivka a pokud mi někdy něco bylo a on mi nemohl pomoci, byl schopný se i rozbrečet.
Ale výsledek byl perfektní. Nesložil se ani kvůli mě, ani kvůli krvi. Podle jeho slov byl porod nádherný zážitek (myslím že má teď pocit, že by mohl odrodit děti všem známým :)) Z porodu si pamatuje mnohem víc než já a podle něj byl nejhezčí zážitek když uviděl vyjít ven hlavičku. Až mu trochu závidím, že má z porodu mnohem víc zážitků než já :)
Samozřejmě sám říká že ta zmiňovaná krev nebyla na pohled příjemná, stejně tak okamžiky, kdy mě lékař vyšetřoval, ale výsledek to všechno převážil.
A sex? Neutrpěl vůbec. Milovat jsme se začali polehounku ještě před koncem šestinedělí a žádný problém.
Jen chci říci, že ne vždycky dokážeš toho druhého odhadnout. Já se bála, že by se mi mohl manžel složit a být citlivka a vidíš - fungoval bezvadně. Každopádně ho do toho nemůžeš nijak vnucovat, musí chtít být u toho sám. A kurzy jsou fajn, pomalounku připravují tebe i taťku - my viděli i video a obrázky z porodu, placentu, můžete se na cokoli zeptat...